Často kladené otázky

Není možné, aby žáci základní školy byť pouze o prázdninách, navštěvovali MŠ. A to z toho důvodu, že předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku a organizuje se pro děti zpravidla od tří do šesti let. V případě žáků základní školy se tedy již jedná o děti starší 6 let.

Jestliže se projeví v průběhu 1. pololetí školního roku u žáka nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost, může ředitel školy se souhlasem rodiče odložit plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

Pětileté dítě ( narozené v období leden-červen toho školního roku, v němž dosáhne šestého roku věku) může být přijato ke vzdělávání do 1. ročníku v termínu od 15. ledna do 15. února 2010 pro školní rok 2010/2011.

Podmínkou k přijetí takového to pětiletého dítěte je žádost zákonného zástupce, ke které přiloží vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře a doručí řediteli školy.

Rodič musí písemně požádat ředitele školy o odklad povinné školní docházky a přiloží buď doporučující posouzení školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře.

Rodič může již při zápisu do 1. třídy (od 15. ledna do 15. února 2010) požádat o odklad povinné školní docházky, nejdéle však žádá do 31. května 2010.

Rodič dítěte, kterému byl povolen odklad povinné školní docházky, je povinen dostavit se v následujícím školním roce opět k zápisu do 1. ročníku, a to do základní školy podle svého výběru.

Závažnými důvody pro povolení individuálního vzdělávání jsou míněny především zdravotní obtíže, které nedovolují žákům vzdělávat se ve škole. Posouzení konkrétních okolností případu náleží řediteli školy v rámci správního řízení o povolení individuálního vzdělávání.

Pokud má žák speciální vzdělávací potřeby nebo je mimořádně nadaný, může na žádost zákonného zástupce ředitel školy s písemným doporučením školského poradenského zařízení (ze kterého vyplývá skutečnost, že žák má speciální vzdělávací potřeby) povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

Pokud žádosti o povolení podle individuálního vzdělávacího plánu bude vyhověno, vychází pak individuální vzdělávací plán ze školního vzdělávacího programu dané školy, závěrů školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka. Za vypracování ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka odpovídá ředitel školy. Zpravidla je vypracován před nástupem žáka do školy, nejpozději 1 měsíc po jeho nástupu nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb.

Školské poradenské zařízení sleduje a 2x ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy.

Plavání je doporučováno zařadit ve 3. a 4. ročníku, především z hlediska bezpečnosti žáků (věk, kdy se žáci mohou dostávat do různých situací, kdy je znalost plavání potřebná), z hlediska rozvoje pohybových dovedností, návaznosti výuky a možností škol. Ne každá škola však může realizovat plavání v daném modelu a v daném rozsahu. Proto jsou možné obě varianty. Rovněž zařazení do 3. a 4. ročníku je pouze doporučené, ale může jít i o nižší nebo vyšší ročník atd. Hlavním záměrem je, aby žáci měli reálnou možnost se s plaváním v průběhu základního vzdělávání setkat a aby škola přispěla k odbourávání plavecké negramotnosti.

Výuku plavání lze uskutečňovat v souladu se školním vzdělávacím programem ve dvou zpravidla po sobě následujících ročnících prvního stupně v rozsahu nejméně 20 vyučovacích hodin během jednoho ročníku. Školy zpravidla zařazují plavání do dvou ročníků po sobě následujících, aby byl výcvik efektivnější. Pouze 20 hodin v jediném ročníku tedy nestačí. Výuku plavání lze zařadit buď do některého z vyučovacích předmětů nebo jako samostatný kurz.