Často kladené otázky

Vnitřní kontrolní systém je souhrnem organizovaných, formalizovaných a stálých nástrojů a opatření (tzv. vnitřních řídících a kontrolních mechanismů). Ty v organizaci existují pro snazší dosahování stanovených cílů, při splnění principu 3E (hospodárnosti, efektivnosti, účelnosti). Cílem vnitřního kontrolního systému je vytvářet podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon v organizaci. Jeho cílem je včas zjišťovat a vyhodnocovat provozní, právní a jiná nařízení, minimalizovat rizika vznikající v souvislosti s jejich implementací. Vnitřní kontrolní systém má podávat včasné informace příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a podávat informace o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě. Vnitřní kontrolní systém poskytuje přiměřenou jistotu, že stanovené cíle budou plněny. Nemůže však zcela zajistit, že dojde k jejich absolutnímu splnění. Vnitřní kontrolní systém je v organizacích zabudovaný ve vnitřních předpisech, normách, pracovních postupech, a také prostřednictvím rozdělení pravomocí a odpovědností.

Ano, podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, zavede orgán veřejné správy, tedy i obce, kraje a jejich příspěvkové organizace, funkci interního auditu. Platí však následující možné výjimky: a) obce, které mají méně jak 15 000 obyvatel, mohou nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují průběžné sledování a hodnocení účinnosti těchto opatření. Pokud přijatá opatření nejsou dostatečně účinná, jsou obce povinny bez zbytečného odkladu útvar interního auditu zřídit; b) v případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky mohou územní samosprávné celky u svých příspěvkových organizací ve své působnosti nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly. U zřizovaných příspěvkových organizací záleží na rozhodnutí zřizovatele, zda uloží svým organizacím povinnost zřídit funkci interního auditu.

Interní auditu je nezávislá ujišťovací a konzultační činnost. Je to služba pro organizaci, která se zaměřuje na prověřování a zdokonalování procesů v organizaci (soulad se zákony, zvyšování hospodárnosti a efektivnosti orgánu veřejné správy, nastavení řídících a kontrolních mechanismů, vyhodnocování rizik). Výkon interního auditu ve veřejné správě se řídí Mezinárodními standardy a zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Z důvodu zachování nezbytné podmínky objektivity a nezávislosti interního auditu se útvar interního auditu funkčně nepodílí na výkonných činnostech. Další informace naleznete na www.ciia.cz nebo na http://www.kr-vysocina.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=450008&id_org=450008&id_ktg=61509&archiv=0&p1=0&p2=&p3=

Přezkoumání hospodaření obcí stanovuje zákona č. 128/2000Sb., o obcích a řídí se zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků. Přezkomání hospodaření obce mohou zajišťovat pracovníci Krajského úřadu kraje Vysočina (Odbor kontroly, Oddělení přezkoumání hospodaření obcí) nebo nezávislý externí auditor. Předmětem přezkoumání hospodaření jsou údaje o ročním hospodaření územního celku, nakládání a hospodaření s majetkem, zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, stav pohledávek a závazků a účetnictví územního celku. Výstupem z přezkoumání hospodaření je zpráva, jejímž obsahem jsou případná zjištění, která souvisejí vždy s konkrétním porušením ustanovení v zákoně. Interní audit v orgánech veřejné správy upravuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Interní audit v orgánu veřejné správy zajišťuje funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, který je přímo součástí organizace, ale je organizačně oddělený od řídících výkonných struktur. Interní audit prověřuje, zda jsou dodržovány právní předpisy a stanovené postupy, zda jsou včas rozpoznávána rizika a přijímána adekvátní opatření k jejich řízení, zda zavedený vnitřní kontrolní systém je přiměřený a účinný. Výstupem z interního auditu je zpráva obsahující doporučení ke zdokonalení kvality vnitřního kontrolního systému organizace. Doporučení často vycházejí z „dobré praxe“.

Riziko je určitá pravděpodobnost či možnost vzniku ztráty, obecně nezdaru. Jinak řečeno, riziko je pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku, odlišného od výsledku očekávaného. Pod pojmem riziko si můžeme představit také určitou pravděpodobnost, že nastane událost nebo stav s následnými nežádoucími dopady na záměry a cíle organizace.