Často kladené otázky

Ano. Škola nebo školské zařízení může žádat o finanční podporu preventivních aktivit. Stěžejním grantem na podporu těchto aktivit místního či regionálního charakteru je Program I vyhlašovaný ministerstvem školství, mládeže a tělovýchy. Program I - Preventivní programy realizované školami, školskými zařízeními a nestátními neziskovými organizacemi je přímo určený školám, školským zařízením a místním nestátním neziskovým organizacím participujícím na realizaci prevence sociálně nežádoucích jevů. Každoročně je jmenována výběrová komise, která doručené projekty hodnotí a na základě jejího rozhodnutí jednotlivým subjektům přiděluje finanční dotaci. Pro bližší informace se obracejte na Mgr. Petra Horkého tel.: 564 602 841 nebo pište na mailovou adresu horky.p@kr-vysocina.cz Více informací najdete také na webu oddělení mládže a sportu http://mladez.kr-vysocina.cz

Výsledkové listiny mají za povinnost zveřejňovat na svých webových stránkách organizátoři dané soutěže. Přehled organizátorů, včetně odkazů na jejich webové stránky naleznete na stránkách oddělení mládeže a sportu http://mladez.kr-vysocina.cz.

Každoročně je talentovaným žákům kraje Vysočina udělováno ocenění Talent Vysočiny a Cena hejtmana Vysočiny. Ocenění je určeno pro žáky, kteří dosahují v určitém oboru mimořádných výsledků a kteří svůj talent a nadání cílevědomě rozvíjí. Ocenění se vztahuje na výsledky školní i mimoškolní (zájmové) činnosti. Návrh na nominaci může podat škola, školské zařízení či organizace zabývající se výchovou a vzděláním v pěti oborech – humanitním, uměleckém, přírodovědném, technickém a sportovním. Vítěz v daném oboru a kategorii získává ocenění Talent Vysočiny a stipendium (1 nebo 2 tis. Kč po dobu 10-ti měsíců), další komisí nominovaní talentovaní žáci získávají jednorázové stipendium (1 nebo 2 tis. Kč). Žákům oceněným cenou Talent Vysočiny může hejtman kraje Vysočina udělit Cenu hejtmana Vysočiny za zcela výjimečné výsledky v určitém oboru (jednorázové stipendium ve výši 5 nebo 10 tis. Kč).

Existují dva hlavní vzdělávací programy EU: Program celoživotního učení a Mládež v akci. Program celoživotního učení (www.naep.cz) podporuje formální vzdělávání. Je tedy určen školám: mateřským, základním, středním, vyšším odborným i vysokým. Program se dále člení na jednotlivé podprogramy MŠ, ZŠ, SŠ nejčastěji využívají podprogramu Comenius. Pokud se škola zabývá vzděláváním dospělých, může pracovat v podprogramu Grundtvig. Program Leonardo da Vinci je zaměřen do oblasti odborného vzdělávání, využívat ho mohou pouze odborné školy. Podprogram Erasmus je určený vysokým školám. Program Mládež v akci (www.mladezvakci.cz) podporuje neformální vzdělávání. Žadatelem mohou být neziskové organizace a neformální skupiny mládeže. Financovány jsou mezinárodní výměny mládeže, dlouhodobé dobrovolnické pobyty jednotlivců v zahraničí, semináře pro pracovníky s mládeží, místní projekty mladých lidí atd.

Přijímací řízení probíhá podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 34. Ředitel mateřské školy o přijetí rozhoduje podle kritérií, která předem stanoví a seznámí s nimi zákonné zástupce dětí před přijímacím řízením k předškolnímu vzdělávání. Zásadním kritériem a na prvním místě vždy přijímá děti, které v následujícím školním roce zahájí povinnou školní docházku v základní škole (zákon č. 561/2004 Sb., § 34 odst. 4). Další kritéria stanoví s ohledem na místní a organizační podmínky mateřské školy.

Předškolní vzdělávání v mateřské škole, s výjimkou posledního ročníku mateřské školy, lze poskytovat za úplatu. Maximální výši úplaty za předškolní vzdělávání stanoví vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Tato výše úplaty nesmí být překročena jednostranným prohlášením ředitelky mateřské školy ve vnitřní směrnici nebo ve školním řádu, že bude vybírána určitá částka za pozdní vyzvednutí dítěte zákonným zástupcem nebo jím pověřenou osobou.V případě, že zákonný zástupce dítěte závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy (např. opakovaně bez vážných důvodů vyzvedává dítě z mateřské školy po skončení provozu školy), můžete na základě ust. § 35 odst. 1 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolní vzdělávání.

Předáním dítěte zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě právnické osobě vykonávající činnost mateřské školy končí povinnost vykonávat nad dítětem dohled (§ 5 odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb.). To, zda se rodiče po vyzvednutí dítěte mohou zdržovat na školní zahradě a za jakých podmínek, by měl upravit školní řád dané mateřské školy (§ 30 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 561/2004 Sb.).

Cílem každé mateřské školy je, aby děti v průběhu předškolního vzdělávání získaly dobré základy do dalšího života, včetně předpokladů pro systematickou školní práci. Zjednodušeně řečeno, připravovat děti na to, aby mohly v základní škole uspět, je samozřejmou a důležitou součástí práce každé mateřské školy. Tato příprava však nespočívá v tom, že mateřská škola nahrazuje základní školu a zařazuje aktivity, které v základní škole probíhají. Znamená to třeba to, že se děti neučí přímo psát písmena, ale prostřednictvím vhodných her rozvíjejí jemnou motoriku i koordinaci oka a ruky, což je pro psaní důležité. Děti se učí držet tužku a zacházet s ní odpovídajícím způsobem, učí se vést čáru, napodobují tvary, obkreslují apod. Pokud dítě "kreslí" písmena a má zájem se tomu učit, nikdo mu v tom pochopitelně nebrání (většina dětí, které opouštějí mateřskou školu, se umí podepsat a zpravidla rozpozná několik písmen). K zvládání čtení je důležitý rozvoj řeči dítěte, schopnost rozlišovat zvuky a hlásky na základě sluchové analýzy. I toto se hravou formou běžně v mateřské škole děje, stejně tak jako rozvoj matematických a početních představ dětí nezbytných k učení se matematice. Dalším předpokladem úspěchu ve škole je požadavek, aby dítě dokázalo odlišit hru od systematické „školní" práce. Také k tomu jsou děti v mateřské škole vhodnými formami běžně vedeny. Důležitá je samostatnost dítěte, schopnost spolupracovat, podřídit se celku, vyjádřit a obhájit svůj názor, ale ne na úkor ostatních. Můžeme pokračovat ve výčtu toho, co každá učitelka v mateřské škole běžně dělá a k čemu ji vede pro ni závazný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Každá škola však může postupovat svou cestou a k naplňování těchto cílů dospívat pomocí různých konkrétních prostředků, různých forem a metod či prostřednictvím nejrůznějších aktivit. Každá škola si vytváří svůj školní vzdělávací program a v něm tuto cestu popíše. Rodiče mají právo nahlédnout do školních vzdělávacích programů a tím si zjistit, jak budou děti v dané škole vedeny a co školní program jejich dětem i rodičům samotným nabízí. Předškolní vzdělávání respektuje individuální rozvoj každého dítěte, maximálně podporuje rozvojové možnosti dítěte a respektuje to, že je každé dítě ve svých schopnostech a dovednostech jiné. Nesrovnává výkony dětí ani je "nenormuje", neboť u dětí této věkové skupiny je fyziologické ("normální"), že mezi dětmi jsou značné rozdíly v jejich vývoji i dosavadním učení. Základní školy by měly tyto přirozené diference ve vstupní etapě respektovat.

Proti rozhodnutí ředitele střední školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí o nepřijetí uchazeče ke střednímu vzdělávání je možno podat odvolání, a to ke krajskému úřadu prostřednictvím ředitele střední školy do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání tedy uchazeč nebo jeho zákonný zástupce nezasílá přímo na krajský úřad, ale prostřednictvím ředitele příslušné střední školy, který vydal rozhodnutí o nepřijetí žáka. Z hlediska zachování lhůty je rozhodující datum odevzdání písemnosti k poštovní přepravě, při osobním doručení datum předání a převzetí správním orgánem. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Z odvolání by mělo být patrno, kdo je činí (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, případně jinou adresu pro doručování), označení správního orgánu, jemuž je určeno, proti jakému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí (rozpor s právními předpisy) a co se navrhuje. Nemělo by se rovněž zapomenout na podpis osoby, která odvolání podává. Po ukončení 1. kola přijímacího řízení může neúspěšný uchazeč podat přihlášku na ty školy, které vyhlašují 2. a další kola přijímacího řízení, přičemž počet přihlášek na tato kola již není omezen. Informace o dalších kolech lze opatřit na středních školách, které tato kola vyhlašují. Dále jsou informace v souhrnné podobě za celý kraj Vysočina k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách kraje Vysočina www.kr-vysocina.cz (na titulní straně Doporučujeme – Volná místa na SŠ) a rovněž na webu kraje na Školském portálu (Sekce Přijímací řízení).

Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákon č. 561/2004 Sb. (školský zákon) v ustanovení § 36 odst. 1 určuje povinnost školní docházky na 9 školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne 17. roku věku. Možnost dále pokračovat ve vzdělávání je vždy dána až na základě žádosti zákonného zástupce žáka, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne 18. roku věku. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne 20. roku věku. Těžce zdravotně postižení žáci, kteří byli podle dřívějších školským předpisů osvobozeni od povinné školní docházky nebo měli několik odkladů povinné školní docházky a k základnímu vzdělávání byli přijati až v pozdějším věku v souvislosti se změnou právních přepisů (žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem), se mohou na základě žádosti zákonného zástupce a se souhlasem zřizovatele vzdělávat do 26. roku věku. Tito žáci jsou převážně vzděláváni podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy.

Pokud se žáci neúčastní vyučování, nemají nárok na zvýhodněné školní stravování. Strávníci se mohou stravovat v režimu cizích strávníků a uhradí plnou cenu jídla. Sdělení vychází ze školského zákona, školní stravování se uskutečňuje v době pobytu dětí, žáků a studentů ve škole, ve školském zařízení.

Občané EU a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke školským službám podle školského zákona za stejných podmínek. Všichni nezletilí cizinci, bez ohledu na svůj pobytový statut, mají přístup ke školnímu stravování poskytovanému ve školském zařízení v pravidelné denní docházce. Ke školským službám mají přístup i ti, kteří mají právo pobytu na území ČR na dobu delší než 90 dnů, popřípadě zvláštní postavení cizince dle výčtu v § 20 odst. 2 písm.d) školského zákona. Výše úplaty za školské služby musí být stanovena ve stejné výši jako pro občany ČR.

Finanční norma na nákup potravin je finanční hodnota vyjádřená v korunách jednoho druhu hlavního a doplňkového jídla a stanovena podle cen potravin v místě obvyklých v závislosti na věkových skupinách strávníků uvedených ve vyhlášce o školním stravování. Do věkových skupin jsou strávníci zařazování na dobu školního roku, ve kterém dosahují věku: strávníci do 6 let, strávníci 7 – 10 let, strávníci 11 – 14 let, strávníci 15 a více let.

Spotřební koš potravin ve vztahu ke školnímu stravování je výživová norma, která zabezpečuje plnění průměrné měsíční spotřeby vybraných druhů potravin daných vyhláškou (maso, ryby, mléko tekuté, mléčné výrobky, tuky volné, cukry volné, zelenina, ovoce, luštěniny, brambory) na strávníka a den v gramech. Průměrná spotřeba vybraných druhů potravin je vypočtena ze základního sortimentu potravin tak, aby bylo zajištěno dosažení příslušných výživových norem s přípustnou tolerancí +- 25% s výjimkou tuků, kde množství volných tuků představuje horní hranici, kterou lze snížit.

Ve školním stravování lze uplatnit laktoovovegetariánskou výživu a to za předpokladu souhlasu všech zákonných zástupců nezletilých strávníků nebo zletilých strávníků, nebo u provozovatelů stravovacích služeb, kde je možno podávat jídlo na výběr. Průměrnou spotřebu potravin lze doplnit drůbežím a rybím masem. Druh a množství vybraných druhů potravin na strávníka a den je dána rovněž vyhláškou o školním stravování (vejce, mléko tekuté, mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory a luštěniny).

Není možné, aby žáci základní školy byť pouze o prázdninách, navštěvovali MŠ. A to z toho důvodu, že předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku a organizuje se pro děti zpravidla od tří do šesti let. V případě žáků základní školy se tedy již jedná o děti starší 6 let.

Jestliže se projeví v průběhu 1. pololetí školního roku u žáka nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost, může ředitel školy se souhlasem rodiče odložit plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

Pětileté dítě ( narozené v období leden-červen toho školního roku, v němž dosáhne šestého roku věku) může být přijato ke vzdělávání do 1. ročníku v termínu od 15. ledna do 15. února 2010 pro školní rok 2010/2011.

Podmínkou k přijetí takového to pětiletého dítěte je žádost zákonného zástupce, ke které přiloží vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře a doručí řediteli školy.

Rodič musí písemně požádat ředitele školy o odklad povinné školní docházky a přiloží buď doporučující posouzení školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře.

Rodič může již při zápisu do 1. třídy (od 15. ledna do 15. února 2010) požádat o odklad povinné školní docházky, nejdéle však žádá do 31. května 2010.

Rodič dítěte, kterému byl povolen odklad povinné školní docházky, je povinen dostavit se v následujícím školním roce opět k zápisu do 1. ročníku, a to do základní školy podle svého výběru.

Závažnými důvody pro povolení individuálního vzdělávání jsou míněny především zdravotní obtíže, které nedovolují žákům vzdělávat se ve škole. Posouzení konkrétních okolností případu náleží řediteli školy v rámci správního řízení o povolení individuálního vzdělávání.

Pokud má žák speciální vzdělávací potřeby nebo je mimořádně nadaný, může na žádost zákonného zástupce ředitel školy s písemným doporučením školského poradenského zařízení (ze kterého vyplývá skutečnost, že žák má speciální vzdělávací potřeby) povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

Pokud žádosti o povolení podle individuálního vzdělávacího plánu bude vyhověno, vychází pak individuální vzdělávací plán ze školního vzdělávacího programu dané školy, závěrů školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka. Za vypracování ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka odpovídá ředitel školy. Zpravidla je vypracován před nástupem žáka do školy, nejpozději 1 měsíc po jeho nástupu nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb.

Školské poradenské zařízení sleduje a 2x ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy.

Plavání je doporučováno zařadit ve 3. a 4. ročníku, především z hlediska bezpečnosti žáků (věk, kdy se žáci mohou dostávat do různých situací, kdy je znalost plavání potřebná), z hlediska rozvoje pohybových dovedností, návaznosti výuky a možností škol. Ne každá škola však může realizovat plavání v daném modelu a v daném rozsahu. Proto jsou možné obě varianty. Rovněž zařazení do 3. a 4. ročníku je pouze doporučené, ale může jít i o nižší nebo vyšší ročník atd. Hlavním záměrem je, aby žáci měli reálnou možnost se s plaváním v průběhu základního vzdělávání setkat a aby škola přispěla k odbourávání plavecké negramotnosti.

Výuku plavání lze uskutečňovat v souladu se školním vzdělávacím programem ve dvou zpravidla po sobě následujících ročnících prvního stupně v rozsahu nejméně 20 vyučovacích hodin během jednoho ročníku. Školy zpravidla zařazují plavání do dvou ročníků po sobě následujících, aby byl výcvik efektivnější. Pouze 20 hodin v jediném ročníku tedy nestačí. Výuku plavání lze zařadit buď do některého z vyučovacích předmětů nebo jako samostatný kurz.