Často kladené otázky

K zahájení kontroly je potřeba platné pověření ke kontrole dle § 4 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.) Pověření ke kontrole vydává vedoucí kontrolního orgánu, tzn. starosta obce (u kraje ředitel krajského úřadu), nebo osoba k tomu pověřená vedoucím kontrolního orgánu. Pravidla pro zahájení kontroly jsou upravena v § 5 kontrolního řádu. Kontrolu zahajuje kontrolní orgán z moci úřední předložením pověření kontrolované nebo povinné osobě, nebo doručením oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě (jehož součástí musí být pověření ke kontrole nebo seznam kontrolujících), nebo prvním kontrolním úkonem bezprostředně předcházejícím předložení pověření kontrolované nebo povinné osobě. V případě zahájení bez přítomnosti kontrolované osoby, informuje kontrolující o zahájení kontroly dodatečně. Způsob zahájení kontroly lze volit podle povahy kontroly při vědomém šetření práv a oprávněných zájmů kontrolované osoby. První kontrolní úkon, kterým byla kontrola zahájena, je spolu s datem jeho provedení povinnou náležitostí protokolu o kontrole.

Obecně je obsah veřejnosprávní kontroly upraven ustanoveními § 11 zákona č. 320/2001 Sb.,o finanční ve veřejné správě (ZFK). Při vymezení předmětu veřejnosprávní kontroly u žadatelů/příjemců veřejné finanční podpory (VFP) je rozhodující obsah smlouvy/rozhodnutí o poskytnutí VFP. Kontrolou by se mělo zjistit, zda VFP byla využita na účel, na který byla poskytnuta, a zda byla použita v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě/rozhodnutí. Kontroloři jsou přitom povinni dodržovat ustanovení § 13 odst. 2 ZFK, podle kterého mohou používat kontrolní oprávnění pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu kontroly.

V ustanovení § 6 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) je upravena možnost přizvání ke kontrole další osoby v zájmu dosažení jejího účelu. Mohou to být různí specialisti, znalci, odborní experti, tlumočníci nebo i zaměstnanci jiného kontrolního orgánu (vždy se jedná o fyzickou osobu). Na přizvané osoby se vztahují ustanovení kontrolního řádu a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), obdobně jako na kontrolující. Za výběr přizvané osoby odpovídá vedoucí kontrolního orgánu, tzn. starosta obce (u kraje ředitel krajského úřadu), který vystaví přizvané osobě pověření v potřebném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Současně zajistí poučení přizvané osoby o jejích právech a povinnostech při účasti na kontrole. Ustanovení § 5, písm. b) zákona o finanční kontrole stanoví pro vedoucího orgánu veřejné správy povinnost dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci splňující určené podmínky. Z tohoto ustanovení lze vyvodit, že přizvaná osoba by měla být v postavení člena kontrolní skupiny a v pozici vedoucího kontrolní skupiny by měl být vždy zaměstnanec kontrolního orgánu. Označení přizvané osoby včetně důvodu jejího přizvání je podle kontrolního řádu povinnou náležitostí protokolu o kontrole.

Mezi práva kontrolujícího patří oprávnění zajišťovat v odůvodněných případech originální podklady. Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) nestanoví povinnost ponechat kontrolované osobě kopie těchto dokladů. Je však nutné ve smyslu § 9, písm. d) kontrolního řádu vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech, a pominou-li důvody jejich zajištění, neprodleně je vrátit. Z povahy věci je zřejmé, že potvrzení by mělo být písemné a mělo by obsahovat alespoň identifikaci kontrolujícího, popis zajištěných kontrolních podkladů, důvod jejich zajištění, datum vystavení a podpis kontrolujícího. Po vrácení originálních podkladů je vhodné tuto skutečnost si rovněž nechat písemně potvrdit.

Kontrolní řád (zákon č. 255/2012 Sb.) neobsahuje ustanovení o podjatosti, lze proto plně využít obecnou úpravu tohoto institutu obsaženou v § 14 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Na základě tohoto ustanovení mohou být z provádění kontroly vyloučeni ti kontroloři, u nichž se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám, jejich zástupcům nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Je vhodné předpokládanou podjatost kontrolorů řešit již v rámci přípravy na kontrolu a v případě rizika podjatosti kontrolního pracovníka kontrolou nepověřovat.

Důvodem zavedení tohoto institutu v novém kontrolním řádu (zákon č. 255/2012 Sb.) je opatření podkladů pro posouzení, zda kontrolu zahájit nebo ne. Kontrolní orgán může tohoto institutu využít, ale není jeho povinností úkony předcházející kontrole provádět. Důvodem k takovému postupu může být vnější podnět ke kontrole,ale také vlastní rozhodnutí kontrolního orgánu. O provedených úkonech se pořídí záznam. Navazuje-li na tyto úkony kontrola, mohou sloužit skutečnosti takto získané jako podklad pro kontrolní zjištění.

Posledním kontrolním úkonem je konkrétní poslední úkon, který předcházel vyhotovení protokolu: např. ukončení kontroly na místě; vrácení vyžádaných podkladů; shrnutí výsledků kontroly na závěr kontroly na místě; prohlášení vedoucího kontrolní skupiny, že kontrola na místě je ukončena; provedení potřebné analýzy; vyhodnocení dodatečně zaslaných (vyžádaných) podkladů atd. Poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu včetně uvedení dne, kdy byl proveden, je povinnou náležitostí protokolu o kontrole.

Veřejnosprávní kontrola je ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů jedním z druhů finanční kontroly. Je tímto zákonem definována jako kontrola skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím (předběžná veřejnosprávní kontrola), v průběhu jejich použití (průběžná veřejnosprávní kontrola) a následně po jejich použití (následná veřejnoprávní kontrola). Působnost územních samosprávných celků k veřejnosprávní kontrole je upravena v § 9 zákona o finanční kontrole. Podle § 9, odst. 1 zákona o finanční kontrole a současně i § 15 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou územní samosprávné celky povinny provádět kontrolu hospodaření u jimi zřizovaných příspěvkových organizací. Tyto kontroly kraje nebo obce zajišťují podle zákona o finanční kontrole formou veřejnosprávních kontrol. Podle § 9, odst. 2 zákona o finanční kontrole vykonává kraj nebo obec výběrovým způsobem veřejnosprávní kontroly u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují ze svého rozpočtu.

Územní samosprávné celky jsou podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě oprávněny vykonávat veřejnosprávní kontrolu u žadatele a příjemce veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. Pokud bude kontrola provedena u žadatele/příjemce veřejné finanční podpory na místě, je třeba postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 255/2012 Sb., (kontrolní řád) a § 13 zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Provedení kontroly na místě znamená, že kontrola bude fyzicky provedena v místě bydliště/sídla žadatele/příjemce nebo v místě, kde se nachází předmět veřejné finanční podpory, a to za účasti žadatele/příjemce. Proces kontroly lze rozdělit na fáze: 1. příprava - můžeme si dohodnout termín zahájení kontroly s osobou oprávněnou jednat za žadatele/příjemce - zajistit písemné pověření ke kontrole od starosty obce - seznámit se s podklady vztahujícími se k podpoře, žádostí o podporu, resp. smlouvou o poskytnutí podpory, příslušným usnesením orgánu obce a dalšími souvisejícími podklady 2. kontrola na místě - předložit pověření kontrolované osobě nebo povinné osobě, nebo zahájit kontrolu jiným způsobem podle § 5 kontrolního řádu - ověřit totožnost kontrolované nebo povinné osoby - ověřit originály dokladů vztahujících se k žádosti, resp. prokazujících dodržení podmínek poskytnutí podpory - ověřit splnění účelu podpory, fyzickou realizaci 3. protokol podle § 12 kontrolního řádu - uvést kontrolní zjištění do protokolu - doručit protokol kontrolované osobě 4. ukončení kontroly - marným uplynutím lhůty na podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky - v případě předání k vyřízení správnímu orgánu dnem tohoto předání - v případě podání námitek dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě.

Je třeba rozlišit, zda by kontrola proběhla za účasti kontrolované osoby či nikoliv. Pokud bude veřejnosprávní kontrola provedena bez účasti kontrolované osoby, není třeba dodržovat stanovená procesní pravidla kontroly. Tato kontrola má spíše charakter řídící kontroly. Pokud veřejnosprávní kontrola proběhne za účasti kontrolované osoby, je třeba postupovat v souladu s kontrolním řádem (zákon č. 255/2012 Sb.) a § 13 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. V protokolu bude jako místo provedení kontroly vymezeno místo pracoviště úředníka. Je vhodné současně uvést i osoby, které se kontroly zúčastnili.

Podle ustanovení § 18 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) je veřejnosprávní kontrola ukončena: - marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky - dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě - dnem, ve kterém byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu. Právo na podání námitek je upraveno v § 13 kontrolního řádu, podle kterého má kontrolovaná osoba možnost podat proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokole o kontrole písemné a odůvodněné námitky ve lhůtě 15 dní ode dne doručení protokolu s tím, že může být stanovena i lhůta delší. Nevyhoví-li námitkám kontrolující ve lhůtě 7 dní ode dne jejich doručení, vyřídí je jeho nadřízená osoba ve lhůtě 30 dní ode dne jejich doručení.

Oprávnění kontrolujícího jsou definována v § 7 a § 8 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.), jeho povinnosti v § 9 kontrolního řádu. Základní povinností kontrolujícího je zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a v závislosti na povaze kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady.

Po provedení posledního kontrolního úkonu je kontrolor povinen do 30 dní, ve zvlášť složitých případech do 60 dní vyhotovit protokol o kontrole s náležitostmi podle § 12 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012, o kontrole). Kontrolující nemá povinnost aktivně seznamovat kontrolovanou osobu s obsahem protokolu. Právem kontrolované osoby je seznámit se s obsahem protokolu a podávat námitky proti kontrolním zjištěním. Kontrolující je povinen vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě. Konkrétní pravidla pro doručení protokolu o kontrole kontrolní řád nestanoví, uplatní se zde subsidiární aplikace správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), upravujícího doručování písemností (§ 19 – 24).

Veškeré podmínky použití podpory stanovené poskytovatelem by měly být definovány nejlépe smlouvou. Pokud poskytovatel podmínky použití písemně nevymezí a neprokáže, že s nimi byl příjemce seznámen, je vymahatelnost jejich dodržení problematická. Pokud příjemce nedodrží některou z podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty (např. účel, dobu realizace, termín úhrady celkových nákladů aj.), poruší rozpočtovou kázeň ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle ustanovení § 22 odst. 4 tohoto zákona je příjemce, který porušil rozpočtovou kázeň, povinen provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož mu byla podpora poskytnuta. Podrobná úprava problematiky porušení rozpočtové kázně příjemcem je uvedena v jednotlivých ustanoveních § 22 výše uvedeného zákona.

Kontrolní řád (zákon č. 255/2012 Sb.) upravuje oblast trestání v § 15 a §17 a umožňuje tak kontrolnímu orgánu ukládat sankce v souvislosti s prováděnou kontrolou. Fyzická osoba a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako kontrolovaná osoba nevytvoří podmínky k provedení kontroly, neumožní kontrolujícímu výkon jeho oprávnění, neposkytne součinnost potřebnou k výkonu kontroly nebo nepodá ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků. Kontrolované osobě za spáchání přestupku lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Fyzická osoba a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba v postavení povinné osoby se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost potřebnou k výkonu kontroly, nelze-li tuto součinnost zajistit prostřednictvím kontrolované osoby. Povinné osobě lze za spáchání přestupku uložit pokutu do 200 000 Kč.