Kam účtovat pojištění majetku obce a náhrady od pojišťovny?
Pokud není pojištění odvětvově rozlišené (ve smlouvě je majetek uveden např. souhrnně jako „soubor staveb nebo „soubor věcí movitých“), je podle vyhlášky 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě nutno použít paragraf 6320 – Pojištění funkčně nespecifikované a položku 5163 – Služby peněžních ústavů. Veškerá inkasovaná plnění od pojišťoven za pojistné události se účtuje na položku 2322 – Přijaté pojistné náhrady. V této souvislosti je třeba upozornit, že nelze pojistné plnění kompenzovat například s položkou 5171 – Opravy a udržování. Platba od pojišťovny je náhrada nákladů, či jejich částí, které vznikly v důsledku škody. Pouze výše plnění plyne z výše škody. Toto plnění má právní souvislost s placeným pojistným. Tedy pojistné se platí z položky 5163 – Služby peněžních ústavů a náhrada škody od pojišťovny se účtuje na položku 2322 – Přijaté pojistné náhrady.
Na kterou položku se účtují odměny členům výborů zastupitelstev a odměny členům komisí?
Podle vyhlášky číslo 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě se odměny členům výborů zastupitelstev a komisí obcí (s výjimkou samotných zastupitelů, jejichž odměny se zařazují na položku 5023 – Odměny členů zastupitelstev obcí a krajů) zahrnují do položky 5021 – Ostatní osobní výdaje a na paragraf 6112 – Zastupitelstva obcí.
Na kterou položku zaúčtuje obec nakoupení násady do obecního rybníka?
Násadu do obecního rybníka zaúčtuje obec na § 1070 položku 5139.
V jakém termínu má být schválen rozpočet? Co se stane, když se v daném termínu rozpočet neschválí?
Rozpočet je sestavován a schvalován na rozpočtový rok, který se rovná roku kalendářnímu (dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.). Návrh rozpočtu před jeho projednáním v zastupitelstvu územního samosprávného celku (dále „ÚSC“) musí být po dobu nejméně 15 dnů zveřejněn (v souladu s ust. § 11 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.) a měl by být schválen před 1. lednem příslušného rozpočtového roku. Není-li rozpočet ÚSC schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria (§ 13 zákona č. 250/2000 Sb.). Reálná pravidla potřebná k zajištění plynulosti hospodaření stanoví zastupitelstvo, případně příslušné orgány svazku obcí. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. Schválený rozpočet musí být zveřejněn na internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení (viz ustanovení § 11, odst. 4, zákona č. 250/2000 Sb.).
Jak postupovat při účtování pořízení majetku v případě, kdy kupní cena pozemku se stavbou zní na jednu částku?
Účetní jednotka si podle poměru hodnoty pozemku a hodnoty stavby z odborného odhadu přepočítá cenu z kupní smlouvy. Podle tohoto přepočtu zavede účetní jednotka majetek do evidence. Příklad: Cena z kupní smlouvy je 280 tisíc Kč. - V odhadu byl pozemek oceněn na 60 tisíc Kč a stavba na 180 tisíc Kč - tedy poměr 1:3. - Dle vypočítaného poměru přepočítá účetní jednotka cenu z kupní smlouvy (280 tisíc Kč) a zaeviduje pozemek v hodnotě 70 tisíc Kč a stavbu v hodnotě 210 tisíc Kč.
Jaké jsou termíny pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem za příslušný rozpočtový rok?
Finanční vypořádání (dále „FV“) vztahů se státním rozpočtem se řídí vyhláškou č. 367/2015 Sb., kterou se stanoví zásady a lhůty finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem (dále „vyhláška“).
Tyto termíny i formuláře jsou uveřejněny ve zmíněné vyhlášce o finančním vypořádání. U dotací, které byly obcím a DSO poskytnuty z jednotlivých kapitol státního rozpočtu v průběhu příslušného rozpočtového roku prostřednictvím kraje, je pro převod případných vratek na účet kraje stanoven termín 5. února následujícího rozpočtového roku vč. zaslání podkladů pro FV, případně podkladů pro FV dotací poskytnutých na projekty spolufinancované z rozpočtu EU týkající se celé doby trvání projektu (v souladu s ust. § 3 vyhlášky, tiskopis v příloze 7 vyhlášky část B). U dotací, které byly obcím a DSO poskytnuty z Ministerstva financí (kapitoly Všeobecná pokladní správa a Operace státních finančních aktiv), je v souladu s ust. § 17 vyhlášky stanoven termín pro předložení podkladů a případnou vratku dotace 15. února následujícího rozpočtového roku. U dotací, které byly obcím nebo DSO poskytnuty z jednotlivých kapitol státního rozpočtu přímo (tedy bez prostřednictví kraje), je pro převod případných vratek do státního rozpočtu v souladu s ust. § 9 vyhlášky stanoven termín 15. února následujícího rozpočtového roku včetně zaslání podkladů pro FV, případně podkladů pro FV dotací poskytnutých na projekty spolufinancované z rozpočtu EU týkající se celé doby trvání projektu. Tyto termíny musí být bezpodmínečně dodrženy.
Do kdy se provádí rozpis schváleného rozpočtu?
Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu ÚSC či orgánu svazku obcí se jeho podrobný rozpis dle rozpočtové skladby provádí neprodleně. Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.
Kdy a na jak dlouhou dobu se zveřejňují rozpočtová opatření obce?
Schválená rozpočtová opatření se zveřejňují do 30 dnů od jejich schválení v příslušném orgánu obce. Rozpočtové opatření musí být zveřejněno po celou dobu platnosti rozpočtu, ke kterému se dané rozpočtové opatření vztahuje.
Má být hodnota vypůjčeného majetku u obce zachycena na podrozvaze?
V podrozvaze není žádný syntetický účet, který by mohla obec využít pro zachycení vypůjčeného majetku v jeho pořizovací ceně. Na podrozvaze může být zachycen pouze případný podmíněný závazek, tzn. částka stanovená ve smlouvě o výpůjčce, kterou by obec musela zaplatit, v případě, že dojde k znehodnocení vypůjčeného majetku.
Jak postupovat v případě změny výměry pozemků v rámci digitalizace pozemků, které jsou předmětem účetnictví?
V případě, že v důsledku digitalizace došlo ke změně výměry pozemků, tak změny výměry se upraví (promítnou) v majetkové evidenci příslušného pozemku, ale ocenění (pořizovací, historická cena) v účetnictví zůstává nezměněno.
Jak postupovat v případě bezúplatného převodu majetku mezi zřizovatelem a jeho příspěvkovou organizací, v případě, že účetní jednotka, která majetek nabírá, potřebuje mít tento majetek zatříděn odlišně od předávající účetní jednotky?
V případě bezúplatného převodu majetku v rámci vybraných účetních jednotek musí nabývající účetní jednotka navazovat na ocenění i zatřídění majetku v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala (viz § 25, odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Po převzetí majetku lze následně provést překvalifikaci tohoto majetku.
Jakým způsobem účtovat opravu, která se týká předcházejících účetních období?
Opravy přecházejících účetních období se provádějí podle toho, zda oprava má významný nebo nevýznamný vliv na výsledek hospodaření účetní jednotky. Hladina významnosti je uvedena v § 26 odst. 2, písm. d) vyhl. č. 410/2009 Sb., kde je stanoveno, že za významnou se považuje každá jednotlivá oprava, jejíž výše dosahuje alespoň 0,3 % hodnot aktiv netto za minulé účetní období nebo částky 260 000,- Kč. V tomto případě účetní jednotka účtuje na příslušný rozvahový syntetický účet se souvztažným zápisem na účet 408 – Opravy předcházejících účetních období na místo příslušného nákladového nebo výnosového účtu. Opravy nákladů nebo výnosů předcházejících účetních období, které nejsou významné, se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají (účetní jednotka účtuje stejným způsobem, jakým by účtovala o původním účetním případu). U významných oprav je nutné, aby účetní jednotka uvedla bližší podrobnosti v příloze účetní závěrky.