| RK-16-2007-22.doc RK-16-2007-22pr1.doc | |
| Číslo materiálu | 22 |
| Číslo jednací | RK-16-2007-22 |
| Název | Posouzení zavedení integrovaného dopravního systému (IDS) v kraji Vysočina |
| Zpracoval | Z. Navrkal |
| Předkládá | L. Staněk |
| Počet příloh | |
| Popis problému | Dopravní politika ČR (zpracovalo MD) definuje integraci (propojení) systémů veřejné dopravy - železnice, regionální autobusy, městská hromadná doprava (dále MHD), jako jednu ze svých priorit, legislativa ČR se k integraci veřejné dopravy staví neutrálně. Ponechání problému na dohodě jednotlivých aktérů by byla možná cesta, kdyby realita neukazovala v současné době různé výsledky integrace: ze 14 krajů má třístupňový integrovaný systém (to je kombinace drážní, linkové a městské dopravy) 5 krajů a to na značně omezeném území, u ostatních krajů přebírá koordinační funkci buďto jeden z dopravců, nebo jeden z objednatelů - kraj nebo město. Velká sídelní města a regiony, jakož i regiony mezi sebou mají v řadě případů ve svých integrovaných systémech velmi napjatý vztah z důvodu vztahu koordinátora a objednavatele (kraj) i cestující veřejnosti. Neexistující legislativní úprava, v jejímž důsledku vznikají jednotlivé izolované systémy mají společně s duplicitou dopad na rezistenci občanů k přestupu, která např. je mnohem nižší u "přirozeně" integrovaných MHD či již integrovaných linek. Nejvíce rozvinutý IDS má v ČR Hlavní město Praha, souměstí Ostrava (polycentrické osídlení), Brno a západní část Jihomoravského kraje. Kraj Vysočina nechal v letech 2003-2004 vypracovat specializovanou společností studii optimalizace dopravní obslužnosti na území kraje. Účelem studie bylo ověření kvality stavu dopravní obslužnosti, její optimalizace a možnosti zavedení integrovaného dopravního systému. Provedená studie ve svých hodnoceních konstatuje, že koordinace mezi jízdními řády autobusové dopravy je vyhovující a oběh vozidel v linkové dopravě odpovídá potřebám kraje. V otázce integrovaného dopravního systému se studie zabývá možnými variantami zavádění integrované dopravy a analyzuje jednotlivé možnosti. Závěrečná zpráva konstatuje, že nelze předpokládat, že zavedení integrovaného dopravního systému sníží celkové náklady na zajištění dopravní obslužnosti. |
| Návrh řešení | I z přístupu MD je patrné, že pro jednotlivé kraje neexistuje jednotné a univerzální řešení. Jednotlivé kraje mají různé rozložení osídlení. Hlavní typy osídlení představuje uspořádání monocentrické (centrální-jádrová oblast, tvořená městem určité velikosti, se začleněnými spádovými-satelitními obcemi a menšími městy v poměru k centru) a polycentrické (uspořádání s mnoha centry, kde jsou sídla ve struktuře kraje rozmístěny víceméně nahodile). Představiteli monocentrického uspořádání jsou kraje Jihočeský, Plzeňský a Jihomoravský. Představiteli polycentrického uspořádání jsou kraje Vysočina a Moravskoslezský. Kraj Vysočina je charakteristický velkým množstvím obcí s malým počtem obyvatel a je bez výrazného, velkého, dominantního centra. Základní obecné informace k integrovanému dopravnímu sytému - IDS. Základním prvkem IDS je společná a koordinovaná přepravní nabídka jednotlivých druhů dopravy a dopravců - veřejné železniční osobní dopravy, veřejné linkové osobní dopravy a městské hromadné dopravy, která pro cestujícího představuje efektivní přepravní službu jako alternativu individuální automobilové dopravě. Integrovaný dopravní systém je řízený, organizovaný a financovaný na krajské nebo regionální úrovni za přímé účasti obcí a měst daného území dle stanovených pravidel a principů. Stanovená nabídka IDS představuje možnost, kterou využívá cestující za dohodnutých jednotných přepravních a tarifních podmínek s jediným jízdním dokladem. Tarifní struktura IDS je založena na principu jízdného využívaného zejména v městské hromadné dopravě - předplatní doklady, časové jízdné, přestupný tarif apod. Dopravci zařazení v IDS i mimo IDS obsluhují stejné území za různých ekonomických podmínek. Dochází ke střetům a to zejména z důvodu koordinace návaznosti spojů, časových poloh a souběhů spojů zařazených v IDS a mimo něj. Funkci koordinátora IDS může plnit příspěvková organizace zřízená krajem, oddělení pro koordinaci IDS v rámci odboru dopravy nebo obchodní společnost. Přínosy zavedení IDS - pozitiva. Pozitivními aspekty integrace veřejné dopravy dle vyjádření jednotlivých provozovatelů integrovaných dopravních systémů jsou především zatraktivnění veřejné dopravy a zlepšení její dostupnosti pro občany na zaintegrovaném území kraje. Dalším přínosem uváděným ze strany provozovatelů (koordinátorů) integrovaných systémů je zvýšení podílu využívání prostředků veřejné hromadné dopravy a hospodárnější vynakládání veřejných finančních prostředků z rozpočtu objednatele veřejné hromadné dopravy. Pro tyto skutečnosti nejsou veřejně dostupné odpovídající ekonomické rozbory a propočty. Rizika zavedení IDS - negativa. Chybí výslovná právní úprava v zákoně o silniční dopravě vymezující legislativní rámec koordinátora a jeho činnost. Uzákonění tohoto institutu se předpokládá v připravovaném zákonu o veřejné dopravě, není však patrno, kdy bude přijat ani který z dosavadních systémů bude vybrán za "referenční". Lze očekávat, že tento zákon se prostřednictvím "celostátního plánu dopravní obsluhy" pokusí sjednotit dopravní obslužnost na celém území státu (viz. věcný záměr zákona o veřejné dopravě). Způsob účtování tržeb pomocí zúčtovacího centra je v rozporu s nařízením vlády č. 493/2004, kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě. Je nezbytná přímá účasti obcí a měst daného území na financování IDS dle stanovených pravidel a principů (podíl obcí je odhadován na 50 až 90 Kč na jednoho obyvatele obce za rok), jako problematické se jeví zapojení MHD do IDS z důvodu rozlišných tarifních systémů a velkého podílu měst na financování MHD. Zapojení železniční dopravy do systému je velmi problematické a to zejména z důvodu tarifních systémů Českých drah a.s. Existující roztříštěnost a různorodost dosud provozovaných systémů a z toho plynoucí rozpory v místech prolínání dvou a více integrovaných systémů. Mezi základní rizika patří i nutnost zřízení koordinátora a s tím spojené náklady na činnost, přičemž návratnost vložených finančních prostředků je přinejmenším problematická. Činností koordinátorů a IDS se zabývali i hejtmani na 6. zasedání Rady Asociace krajů České republiky v jejím 2. funkčním období konaného dne 7. října 2005 v Karlových Varech, bod 3. "Problematika financování prokazatelné ztráty z poskytování veřejné služby dopravní obslužnosti." Hejtman Josef Pavel následně otevřel otázku zřizování institucí na integrovaný dopravní systém. Většina hejtmanů, jejichž kraje mají podobnou instituci zřízenou, uvedla, že je zbytečná a že ji budou rušit. Ministerstvo dopravy zadalo dva výzkumné projekty: 1. Výzkumný projekt číslo 1F54E/050/110 - "Integrované dopravní systémy - informační systémy pro podporu rozhodování veřejné správy při výstavbě a provozování IDS v ČR" 2. Výzkumný projekt číslo 1F53E/078/110 - "Integrovaný dopravní systém a CIS JŘ jako prostředky zabezpečení optimální dopravní obsluhy regionu" Oba tyto výzkumné projekty řeší firma CZECH Consult, spol. s r.o. Praha ve spolupráci s firmou CHAPS spol. s r.o. Brno. Dne 20. 6. 2006 se uskutečnil seminář k těmto výzkumným projektům na Ministerstvu dopravy. Předmětem semináře bylo seznámit zástupce organizátorů IDS a krajů s dosavadními výsledky při řešení projektů a získat náměty pro pokračování výzkumu. Cílem má být vypracování obecné metodiky zavádění a financování IDS v ČR. Zúčastněnými zástupci krajů a koordinátorů bylo konstatováno, že bude velmi obtížné metodiku vypracovat, protože již některé systémy jsou spuštěny a každý je jiný. K dnešnímu dni je již jeden z projektů (1F53E/078/110) dokončen. Řešitelskému týmu se však nepodařilo se žádným z organizátorů existujících IDS v ČR dohodnout na experimentálním ověření teoretických závěrů projektu v praxi. Druhý z projektů (1F54E/050/110) se nyní nachází v závěrečné fázi a v letošním roce se očekává projednání závěrečné zprávy ministerstvem dopravy a spuštění pilotního projektu. Předpokládané náklady na založení a provoz koordinátora. Odhadované celkové náklady na založení a činnost koordinátora v Kč: Rok založení Doinvestování na konečný stav Provozní stav Investiční náklady 2 200 000 1 100 000 500 000 Neinvestiční náklady 2 600 000 4 600 000 4 600 000 CELKEM 4 800 000 5 700 000 5 100 000 Zdroj: Studie optimalizace dopravní obslužnosti a možnosti integrovaného dopravního systému kraje Vysočina Do investičních nákladů je započteno zejména kancelářské vybavení, PC včetně serveru, tiskárny, kopírky, skener, software, instalace sítě atd. Vzhledem k rychlosti stárnutí výpočetní techniky (obnova v intervalu 3 až 4 roky) a u kancelářského vybavení asi 10 let, vyplývají průběžné investiční náklady. Do neinvestičních nákladů jsou uvažovány zejména mzdové náklady včetně odvodů hrazených zaměstnavatelem, nájmy prostor, spotřeba energií. Konkrétní příklady koordinátorů dopravy: KORDIS JMK, spol. s r.o., koordinátor Jihomoravského kraje, společníci 51% Jihomoravský kraj a 49% Statutární město Brno, v současné době 24 zaměstnanců. OREDO s.r.o., koordinátor Královéhradeckého kraje, společníci 100% Královéhradecký kraj, v současné době 8 zaměstnanců. ROPID příspěvková organizace Hlavního města Praha, v současné době 49 zaměstnanců. KODIS s.r.o., koordinátor Moravskoslezského kraje, společníci 30% Moravskoslezský kraj, 30% Statutární město Ostrava, 6% Statutární město Opava, na zbytku se podílí 7 měst a 5 obcí, v současné době 9 zaměstnanců a 3 sezónní. Přehled zkušeností s IDS v některých krajích ČR je uveden v materiálu RK-16-2007-22, př. 1. Závěr: Z výše uvedeného vyplývá, že v současné době neexistuje plnohodnotný IDS a to zejména z důvodu legislativní úpravy a problematického zapojení železnic. Zavedení a provoz IDS vyžaduje značné finanční prostředky, přičemž jejich návratnost je přinejmenším problematická. Není prokázáno, že zavedení IDS přineslo zvýšení počtu cestujících a mělo vliv na snížení individuální automobilové dopravy. Odbor dopravy a silničního hospodářství v současné době využívá "Systém pro podporu dopravní obslužnosti", který slouží ke zkvalitnění práce odboru v této oblasti. Tento systém je využíván zejména k řešení návazností veřejné linkové a drážní osobní dopravy, koordinaci jízdních řádů mezi dopravci, vyhodnocování využití spojů, sledování přepravních proudů apod. Odbor dopravy a silničního hospodářství nedoporučuje rozhodnout o zavedení IDS v kraji Vysočina, do doby vyjasnění legislativy (nový zákon o veřejné dopravě). |
| Stanoviska | Stanoviska nebyla vyžádána. |
| Návrh usnesení | Rada kraje bere na vědomí materiál RK-16-2007-22; ukládá odboru dopravy a silničního hospodářství sledovat vývoj legislativy v oblasti IDS a informovat radu kraje do 31. 12. 2008. |
| Odpovědnost | odbor dopravy a silničního hospodářství |
| Termín | 31. 12. 2008 |