Kraj Vysočina - oficiální internetové stránky Kraje Vysočina
Kraj Vysočina - oficiální internetové stránky Kraje Vysočina
Systém informací samosprávy


Detail materiálu pro radu čj. RK-06-2006-53

RK-06-2006-53.doc  RK-06-2006-53pr1.doc  RK-06-2006-53pr1a.xls  RK-06-2006-53pr1b.xls  RK-06-2006-53pr1c.xls  RK-06-2006-53pr2.doc  RK-06-2006-53pr2a.doc  RK-06-2006-53pr2b.doc  RK-06-2006-53pr2c.doc  RK-06-2006-53pr3.doc  RK-06-2006-53pr4.doc  RK-06-2006-53pr4upr1.doc  RK-06-2006-53pr5.doc
Číslo materiálu53
Číslo jednacíRK-06-2006-53
NázevNávrh reorganizace systému na úseku správ a údržeb silnic zřizovaných krajem Vysočina
Zpracoval I. .Ševecová, H. Motlová
Předkládá L. Staněk
Počet příloh
Popis problémuV souvislosti s přechodem vlastnického práva k silnicím II. a III. tříd na kraje dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních komunikacích) byl přijat zároveň i zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů. Tento zákon upravil rovněž i přechod vlastnického práva k věcem v majetku příspěvkových organizací zabývajících se správou a údržbou silnic do majetku kraje při zachování příspěvkových organizací. Kraj Vysočina je zřizovatelem pěti příspěvkových organizací zřízených pro správu a údržbu silnic II.a III. tříd a to Správy a údržby silnic Havlíčkův Brod, Správy a údržby silnic Jihlava, Správy a údržby silnic Pelhřimov, Správy a údržby silnic Třebíč a Správy a údržby silnic Žďár nad Sázavou.
Na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o krajích), mohou kraje, jakožto vyšší jednotky územní samosprávy s vlastní právní subjektivitou, mimo jiné vlastnit majetek a nést odpovědnost vyplývající z právních vztahů, a to za podmínek stanovených v zákoně o krajích. Dle ustanovení § 9 zákona o pozemních komunikacích, jsou silnice II. a III. třídy majetkem kraje, na jehož území se tyto silnice nacházejí. Kraj tyto silnice spravuje ve své samostatné působnosti. S touto úpravou úzce souvisí i povinnost péče vlastníka pozemních komunikací o silnice nacházející se v jeho majetku, jež je stanovena v ustanovení § 9 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích s odkazem na vyhlášku Ministerstva dopravy č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (dále jen vyhláška). Z toho vyplývá, že vlastník komunikace je povinen vést jejich evidenci, zajišťovat správu, opravy a údržbu. Vlastník silnice může těmito činnostmi pověřit i třetí osobu (správce), aby za něj tuto činnost vykonával.
Kraje jsou podle § 35 zákona o krajích oprávněny zřizovat příspěvkové organizace a organizační složky a rozhodovat o založení právnických osob. Toto ustanovení dále rozvádí § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že zmíněnými subjekty mohou být mimo jiné i příspěvkové organizace, akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Tyto právnické osoby kraje zakládají nebo zřizují k plnění svých úkolů, zejména k hospodárnému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností.

Odbor dopravy a silničního hospodářství v průběhu měsíce října a listopadu 2005 provedl vlastní šetření a sběr informací v jednotlivých krajích viz. materiál RK-06-2006-53, př. 1.
Ve většině ze 14 krajů byla zejména v letech 2001 a 2002 provedena reorganizace a transformace organizací provádějících správu a údržbu silnic. V jednotlivých krajích tak vznikly rozdílné systémy a formy. V současné době lze podle formy organizace a způsobu řízení rozdělit krajské organizace zřízené k opravám a údržbě silnic do několika typů:
* Jedna krajská správa a údržba silnic - příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je příslušný kraj. Krajská správa a údržba silnic se organizačně člení na další jednotky, většinou dvoustupňové s různými názvy, a to na stupně řízení závod (oblast, provoz, divize) a středisko (cestmistrovství). Všechny tyto jednotky jsou krajské správě a údržbě silnic podřízeny a nemají právní subjektivitu. Tato forma je v krajích ČR nejčastější.
* Jedna krajská správa a údržba silnic - příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je příslušný kraj a má charakter pouze správní organizace s celokrajskou působností. Opravy a údržbu silnic provádějí další právní subjekty založené krajem, které mají formu obchodních společností (s.r.o. ve Zlínském kraji), tyto subjekty vykonávají výrobní činnost a jsou územně rozloženy podle okresů. Organizačně se dále člení na cestmistrovství, střediska, provozy, oblasti.
Od počátku roku 2006 má být v Karlovarském kraji zavedena modifikace této formy, a to tak, že namísto několika dalších subjektů bude založena Údržba silnic Karlovarského kraje a.s., která bude dále členěna na střediska (cestmistrovství, ....).
* Správy a údržby silnic jako samostatné právní subjekty - příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je kraj, s územní působností dle správních obvodů tj. okresů. Tento způsob je používán v Plzeňském kraji a v kraji Vysočina.
* Krajská příspěvková organizace, která je dále členěna na střediska správy a údržby silnic územně rozložená podle okresů. Na těchto střediscích nejsou zaměstnanci kategorie "D" (dělníci) v pracovním poměru, majetek je krajskou správou a údržbou silnic pronajat soukromým firmám a tyto firmy provádějí opravy a údržbu silnic v příslušné oblasti na základě smlouvy. Tato forma je používána pouze ve Středočeském kraji.

Za účelem získání podrobnějších informací o organizaci a fungování transformovaných organizací, zřízených pro správu a údržbu silnic, byly navštíveny náměstkem hejtmana Ing. Kodetem a zástupci odboru dopravy a silničního hospodářství krajské SÚS ve Zlínském kraji, Pardubickém kraji, Jihomoravském kraji a ve Středočeském kraji, reprezentující základní typy organizace správ a údržeb silnic v České republice. Získané poznatky jsou uvedeny v materiálu RK-06-2006-53, př. 2.
Z těchto poznatků vyplývá, že kraj Vysočina a Plzeňský kraj mají dosud příspěvkové organizace v původním členění dle okresů a uvažují o reorganizaci systému.
Jako vhodné se jeví oddělení správních činností od činností výrobních, přičemž výrobní organizace se dále člení např. na provozy (oblasti), které kopírují správní okresy, cestmistrovství pak hranice obcí s rozšířenou působností. Jako přínos je jednotlivými kraji zdůrazňováno začlenění investiční činnosti do správních organizací (ředitelství).
Přínos je také v celokrajském zadávání zimní údržby dodavatelským způsobem. Zimní údržba je v průměru zadávána tímto způsobem z 28 %, oproti kraji Vysočina, kde zimní údržba prováděná dodavatelsky činí pouze 6 %.
Zajišťování správy a údržby silnic ve vlastnictví kraje Vysočina prostřednictvím pěti samostatných subjektů s okresní působností se jeví jako již přežitá forma, a proto je navrhována reorganizace celého systému správy a údržby silnic.
Návrh řešení Záměrem kraje Vysočina je reorganizovat stávající systém správy a údržby silnic II. a III. tříd ve vlastnictví kraje Vysočina. Základním důvodem pro reorganizaci správy a údržby silnic je jednak sjednocení koncepce rozvoje krajské silniční sítě a dále snížení počtu osob, techniky, organizace systému řízení a zvýšení efektivity práce spočívající v centralizaci těch prací a činností stávajících správ a údržeb silnic, u nichž je to vhodné a účelné. Tím by mělo dojít k lepšímu využití dostupných kapacit v rámci celého kraje a jejich racionalizaci a v této souvislosti ke snížení nákladů. U provozních a materiálních nákladů se očekává s ohledem na atraktivitu jednoho partnera a vyšších objemů dodávek konečné snížení nákupních cen od prodejců spotřebního materiálu a dodavatelů investičních prací, zkvalitnění práce. Dále dojde v souvislosti se změnou struktury prací na jednotlivých "cestmistrovstvích" k zefektivnění provozu, lepšímu využití budov a dalšího majetku. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně složitý proces, jehož jednotlivé části podléhají schvalování v územně samosprávních orgánech kraje je třeba provést posouzení záměru z hlediska funkčnosti navrženého modelu, legislativního prostředí, zákona o zadávání zakázek, daňových hledisek, časového harmonogramu přípravného období a samotného vzniku jednoho z navržených modelů.

Cílem reorganizace správy a údržby silnic je:
- zrušení stávající formy pěti samostatných subjektů správ a údržeb silnic
- oddělení správních činností od výrobních, zlepšení kontroly práce jednotlivých výrobních činností
- vytvoření cílené koncepční investiční činnosti z hlediska rozvoje krajské silniční sítě
- vytvoření cílené koncepční činnosti z hlediska oprav a údržby krajské silniční sítě
- lepší možnost rozvoje technického vybavení a zabezpečení z hlediska centrálního řízení (využití strojního vybavení pro více okresů)
- zjednodušení komunikace mezi zřizovatelem a jednou organizací namísto dosavadních pěti a tedy lepší možnost vytváření strategie a koncepce jejího rozvoje včetně zlepšení efektivity řízení
- vytvoření investičního oddělení v rámci jedné organizace pro ostatní (p.o., s.r.o., a.s.) správy a údržby silnic kraje Vysočina jako úzce specializovaného pracoviště
- jednotná kontrola stavu silniční sítě tak, aby byla vyhodnocována objektivně dle jednotného měřítka
- zajišťování zimní údržby dle potřeb krajské správy (ne dle hranic okresů)
- jednotná evidence majetku
- snížení počtu zaměstnanců a s tím související snížení počtu techniky.

Reorganizace tedy předpokládá změnu systému včetně zrušení stávajících subjektů a vzniku nových subjektů.
Na základě zjištěných informací lze mezi optimální modely zařadit takový způsob kdy jsou odděleny správní činnosti od činností výrobních, což může být realizováno následujícími způsoby:
A) příspěvková organizace (správní) - (1 nebo více) a.s. nebo s.r.o. (výrobní)
B) odbor v rámci KrÚ (správní) - (1 nebo více) a.s. nebo s.r.o. (výrobní)
C) organizační složka KrÚ (správní) - (1 nebo více) a.s. nebo s.r.o. (výrobní)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem je třeba provést podrobnou analýzu z hlediska funkčnosti navrženého modelu, legislativního prostředí, daňových hledisek, vkladu majetku do společnosti a souvisejících aspektů.

Na základě získaných poznatků odbor dopravy a silničního hospodářství konstatuje, že jako optimální varianta reorganizace je uvedena v bodu A) a to ve dvou postupných krocích, tj. zřízení příspěvkové organizace (správní) s krajskou působností na kterou budou převedeny všechny správní činnosti ze stávajících správ a údržeb silnic a ve druhém kroku zrušení stávajících příspěvkových organizací a založení jedné obchodní společnosti (výrobní).
Odbor dopravy a silničního hospodářství doporučuje radě kraje schválit záměr reorganizace správ a údržeb silnic zřizovaných krajem Vysočina.
StanoviskaOdbor sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu
Odbor majetkový
Odbor ekonomický
Po dohodě s náměstkem hejtmana Ing. Kodetem budou stanoviska předložena na jednání rady kraje.
Návrh usneseníRada kraje
schvaluje
* záměr přípravy reorganizace systému na úseku správ a údržeb silnic zřizovaných krajem Vysočina;
* harmonogram přípravy dle materiálu č. RK-06-2006-53, př. 4, a
ukládá
* ředitelce Krajského úřadu kraje Vysočina jmenovat odbornou pracovní skupinu ze zástupců odboru dopravy a silničního hospodářství, odboru majetkového, odboru ekonomického a odboru sekretariátu ředitelky a krajského živnostenského úřadu
dle přílohy materiálu RK-06-2006-53, př. 3;
* pracovní skupině zpracovat a předložit radě kraje podmínky pro vypracování a předložení nabídky pro realizaci optimální varianty reorganizace systému.
Odpovědnost odbor dopravy a silničního hospodářství, pracovní skupina
Termín dle přílohy č. RK-06-2006-53, př. 4
zpět
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33  Jihlava © 2004 webmaster@kr-vysocina.cz