| RK-35-2011-48.doc RK-35-2011-48pr01.doc RK-35-2011-48pr02.doc RK-35-2011-48pr03.pdf | |
| Číslo materiálu | 48 |
| Číslo jednací | RK-35-2011-48 |
| Název | Budoucnost a další rozvoj jaderné energetiky v Kraji Vysočina |
| Zpracoval | Z. Kadlec, J. Murárik, R. Schell, J. Joneš, J. Strejček, M. Černý, M. Molák, J. Svatošová, K. Kotrba, s využitím externí spolupráce s pracovníky ČEZ, a. s. |
| Předkládá | J. Běhounek, Z. Kadlec |
| Počet příloh | |
| Popis problému | Na území Kraje Vysočina je vystavěna a provozována Jaderná elektrárna Dukovany (dále též jen EDU ). EDU provozuje společnost ČEZ, a.s. Lokalita EDU leží v jihovýchodní části okresu Třebíč, jihozápadně od města Brna na pravém břehu řeky Jihlavy. Je vzdálena 45 - 50 km od státních hranic s Rakouskem, přičemž nejkratší vzdušná vzdálenost k hranici činí 35 km. Terénní reliéf je v severní části okresu členitý s údolím řeky Jihlavy, v jižní části přechází v rovinatý terén. Nadmořská výška okresu je v rozmezí 369 až 711 metrů nad mořem. V okolí EDU je pět menších měst -Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov a Jaroměřice nad Rokytnou. Statutární město Brno s přibližně 500 000 obyvatel včetně příměstských aglomerací je asi 35 km severovýchodně. V okruhu do 20 km od jaderné elektrárny žije cca 108 000 obyvatel. Další část území je slabě osídlena, převažují zde malá venkovská sídla. Výběr lokality byl proveden tak, aby byly minimalizovány možné interakce jaderného zařízení s okolím. V bezprostřední blízkosti se tudíž nenalézají velká průmyslová zařízení ani frekventované transportní cesty. Hustota průmyslových objektů je v okolí JE Dukovany značně nižší než na ostatním území České republiky. Blízké okolí jaderné elektrárny má jednoznačně zemědělský charakter a jsou zde jen malé průmyslové závody. EDU představuje jeden z pilířů české energetické soustavy s instalovaným výkonem cca 1 800 MW. EDU každý rok dodává do sítě kolem 13 TWh elektrické energie, což představuje asi 20 % z celkové spotřeby elektřiny v České republice. V blízkosti EDU bylo v souvislosti s její výstavbou vybudováno na řece Jihlavě vodní dílo Dalešice (objemem nádrže 127 mil. m3) s přečerpávací vodní elektrárnou o výkonu 480 MW. (po nedávných generálních opravách turbosoustrojí). Hydroelektrárna Dalešice-Mohelno (dále též jen EDA ) je vybavena vyrovnávací nádrží, která zároveň slouží pro EDU jako zásobárna technologické vody zejména pro systém chlazení reaktorů. Celý energetický uzel plní vedle úkolu zásobovat distribuční síť elektrickou energií i další důležitý účel. EDA s vodním dílem Dalešice je provozována na principu přečerpávací vodní elektrárny určené pro vykrývání krátkodobých špiček ve spotřebě elektřiny (v době přebytku výkonu zdrojů je voda přečerpávána zpět do nádrže, naopak, v době špičkové spotřeby EDA dodává do sítě maximální výkon a pomáhá tak síť stabilizovat). EDA je také nositelem startovací funkce pro celou energetickou soustavu v případě, že dojde k plošnému výpadku elektrické energie (tzv. black-out). Celý energetický uzel Jaderná elektrárna Dukovany - Hydroelektrárna Dalešice tak může pružně reagovat na aktuální energetické potřeby. Výstavba EDU a její uvedení do provozu probíhalo v následujících etapách: * 1974 - započata výstavba EDU * 1978 - plný náběh stavby (zdržení způsobeno změnami v projektu) * 1985 - první reaktorový blok EDU uveden do provozu * 1987 - zprovozněn poslední, čtvrtý blok EDU Na projektu, výrobě zařízení a výstavbě elektrárny se podílely následující subjekty: * podklady projektu: firma LOTEP (bývalý SSSR) * prováděcí projekt: Energoprojekt Praha * generální dodavatel stavby: Průmyslové stavby Brno * generální dodavatel technologie: Škoda Praha Konstrukce, výroba, dodávka rozhodujících zařízení: * reaktory: Škoda Plzeň * parogenerátory: Vítkovice * turbogenerátory: Škoda Plzeň Během dvacetišestiletého provozu průběžně probíhá modernizace veškerého zařízení elektrárny, což má za následek postupné zvyšování výkonu. V současné době probíhá projekt Bezpečně 16 terrawatthodin EDU , který má za cíl, aby do roku 2013 elektrárna Dukovany vyráběla ročně 16 TWh elektrické energie. Reaktory by tak postupně dosáhly výkonu až 500 MW. Původně byla EDU projektována s plánovanou životností 30 let. Pokud by byla tato projektovaná doba provozu reaktorů dodržena, došlo by v letech 2015 až 2017 k odstavení elektrárny. Provoz průmyslového objektu by byl pak soustředěn pouze na jeho postupnou likvidaci se vznikem množství vysoce radioaktivního odpadu.. Předmětné předpisy však dovolují dobu životnosti prodloužit v případě, že to umožňuje skutečně zjištěný technický stav zařízení, zejména stav tlakových nádob reaktorů. Technický stav reaktorových nádob (především těsnost a stav svárů) vytváří limitní předpoklady pro jeho bezpečnou funkci. Zde je nutné zdůraznit, že tuzemské bezpečnostní předpisy pro jadernou energetiku patří k nejpřísnějším. Výstavba EDU i její modernizace probíhala s využitím nejlepších z tehdy dostupných technologií. Díky vysoké kvalitě hlavních konstrukčních prvků a díky jejich malému namáhání během provozu je nyní možné uvažovat o postupné modernizaci a prodloužení životnosti EDU o dalších nejméně 10 let oproti původnímu plánu, tedy asi na 40 let provozu. Energetika se v několika posledních letech stala jedním z klíčových témat dalšího rozvoje České republiky i celé Evropské unie. Otázka budoucnosti areálu EDU je tedy velmi aktuální. Je nutno si uvědomit, že nejde přitom jen o představy a podnikatelské záměry provozovatele energetického podniku - společnosti ČEZ, a. s., ale také (a zejména) o téma obecné perspektivy výstavby nových jaderných energetických zdrojů v České republice vyjádřené Státní energetickou koncepcí ČR. Návrh Aktualizace Státní energetické koncepce ČR z února 2010 obsahuje v oblasti Jaderná energetika vyjádřenou podporu rozvoji jaderné energetiky jako jednomu z pilířů výroby a dodávky elektřiny a tepla. Rovněž je zde jaderná energetika vnímána jako významný přínos zlepšení životního prostředí a to zejména ovzduší. Záměrem, jak je v Státní energetické koncepcí ČR uvedeno, je vytvořit podmínky pro prodloužení životnosti stávajících jaderných bloků na 50 až 60 let zvýšením úrovně jaderné bezpečnosti. Zároveň podpořit a urychlit proces výstavby nových jaderných bloků. Charakteristickou vlastnosti jaderných elektráren je dlouhá doba výstavby. Zatímco plynovou elektrárnu lze i s uvážením doby potřebné k získání všech povolení postavit za přibližně 4 roky, uhelnou elektrárnu za 7 až 8 let, u jaderné elektrárny těžko potřebný čas k výstavbě snížíme pod 15 let, jen 5 až 7 let je třeba na schvalovací proces. Zdroj: http://www.pro-energy.cz/clanky3/4.pdf Tyto skutečnosti ukazují na nutnost co nejdříve zahájit práce na přípravě modernizace s cílem prodloužení životnosti a dle možností i dalšího kapacitního rozvoje EDU výstavbou nových jaderných bloků. Dalším neméně důležitým aspektem (kromě energetické soběstačnosti ČR) hovořícím pro nutnost dalšího rozvoje EDU je skutečnost, že EDU je v tomto jinak převážně zemědělském regionu významným zaměstnavatelem. V lokalitě jaderné elektrárny pracuje v současnosti 1144 zaměstnanců ČEZ, a. s., z toho přes 400 jich přímo obsluhuje provozní zařízení, ostatní vykonávají správu zařízení a další související činnosti technického , ekonomického i správního charakteru. V lokalitě EDU je průměrně zaměstnáno asi 2 500 zaměstnanců dodavatelských firem. Jejich momentální počet samozřejmě ovlivňují probíhající práce při výměnách paliva a další údržbové, opravárenské a modernizační akce. Pro provoz nového bloku EDU by vzniklo přibližně 350 nových pracovních míst. Pozitivní vliv má existence EDU téměř ve všech oblastech života okolního obyvatelstva a rozvoje regionu. Výše uvedenou problematikou se již zabývalo zastupitelstvo kraje na svém zasedání 02/2008 bod 10 a přijalo usnesení č. 0064/02/2008/ZK. Výhodami jaderné energie jsou kromě spolehlivého provozu a bezpečnosti provozu i nízké náklady na výrobu elektrické energie. EDU vyrábí nejlevnější proud v ČR: 1 kWh za 0,60 Kč. Zdroj: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html Jaderné elektrárny mají na životní prostředí méně škodlivý vliv, než ostatní významné zdroje výroby elektřiny: neprodukují skleníkové plyny, jejich (radioaktivní) odpady a výpusti jsou zcela pod kontrolou, hluboko pod hygienickými limity, nespotřebovávají takové primární zdroje, které by šlo využít k něčemu jinému. Kromě toho na malé ploše dokáží poskytnout velký výkon. Zdroj: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/realita-a-myty-o-jaderne-energii.html Jako prakticky bezemisní zdroj, jaderná energetika jednoznačně přispívá jak ke snižování emisí skleníkových plynů, tak i ke snižování emisí látek způsobujících okyselení prostředí a zdraví škodlivých látek. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou celosvětové zdroje uranu více než dostatečné, aby pokryly rostoucí poptávku a zajistily provoz nových jaderných elektráren. Podle OECD činí dosud zjištěné zásoby uranu celkem 4,7 milionů tun a mohly by vystačit na dalších 85 let. Geologické výzkumy však předpokládají, že celková kapacita uranu je mnohem vyšší. Zdroj: http://scienceworld.cz/ekonomika/uranu-neubyva-a-bude-ho-dost-i-pro-nove-jaderne-elektrarny-1404, http://www.oecd-nea.org/ndd/reports/2006/uranium2005-english.pdf Rovněž použité jaderné palivo se může stát cenným zdrojem surovin nebo jaderným palivem pro jiný typ jaderné elektrárny. Dnes se přepracovává zhruba 10 % celosvětové produkce použitého paliva, což je dáno zejména vysokými náklady na recyklaci uranu a plutonia. Recyklace je zatím dražší než těžba čerstvého uranu. Přepracování si dnes mohou dovolit jen ekonomicky velmi silné země. Takto získané palivo je vždy dražší, než přírodní uran. Jako velmi nadějná a perspektivní se ukazuje kombinace technologie chemického přepracování vyhořelého paliva a následné jaderné transmutace jeho vybraných složek. Zdroj:http://www.cez.cz/edee/content/micrositesutf/odpovednost/content/pdf/cez_a_pokrocile_jaderne_technologie_-_nahled.pdf Vyhořelé jaderné palivo je v současné době bezpečně skladováno v tzv. meziskladech (mezisklad vyhořelého jaderného paliva v JE Dukovany funguje od roku 1995, v roce 2010 byl uveden do provozu nový mezisklad v areálu JE Temelín). Vzhledem k tomu, že vyhořelé jaderné palivo obsahuje prvky schopné uvolnit ještě značné množství energie, může se v budoucnu stát cennou surovinou. Budoucí využití vyhořelého jaderného paliva, pokud k němu skutečně dojde, ovšem neznamená, že odpadne potřeba vybudovat hlubinné úložiště jako finální uložení jaderného odpadu. Pravděpodobně dojde ke snížení objemu budoucích odpadů, případně ke snížení jejich rizikovosti, takže využití plánovaného úložiště bude podstatně efektivnější. V každém případě i v budoucnu bude jistá míra vyhořelého paliva a jiných vysokoaktivních odpadů vznikat a bude zapotřebí je finálně zabezpečit. Zdroj: http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Budouci-hlubinne-uloziste/Co-je-hlubinne-uloziste Problematiku hlubinného úložiště má plně ve své kompetenci Správa úložišť radioaktivních odpadů. Původci odpadů platí dohodnutou sumu na tzv. jaderný účet, ze kterého se projekt hradí. Bezpečnost hlubinného úložiště - provozní i dlouhodobá - je zajištěna splněním podmínek formulovaných před zahájením jeho provozu, uváděných v současné legislativě jako limity a podmínky bezpečného provozu. Tyto podmínky lze splnit pouze za předpokladu, že je zajištěna dlouhodobá izolace uložených vysoko aktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva od biosféry. Dlouhodobá příprava provozu úložiště, do níž patří mj. i vyhledávání lokality, však podmiňuje potřebu zpracovávání údajů souvisejících s pozdějším hodnocením bezpečnosti mnohem dříve. Podle příslušné legislativy, především atomového a stavebního zákona, se bezpečnostní rozbory zpracovávají už ve fázi územního a stavebního řízení jako součást zadávací a předběžné bezpečnostní zprávy. V územním řízení jsou jejich výsledky i součástí dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a jsou podkladem pro optimalizaci návrhu stavebního řešení úložiště, tj. geometrického rozmístění radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva a bariérového systému. Provozní bezpečnost hlubinného úložiště se zajišťuje na úrovni jaderné a báňské bezpečnosti, přičemž se požadavky na stanovení podmínek pro zajištění bezpečnosti obou těchto okruhů mohou prolínat nebo vzájemně ovlivňovat. Zkušenosti z provozovaných hlubinných nebo jaderných zařízení jsou přínosem při stanovení bezpečných provozních podmínek v hlubinném úložišti. Funkce úložného systému jsou vždy zajišťovány násobně: při selhání izolační funkce kontejneru nahrazuje jeho schopnosti výplňový materiál, při zhoršení retardačních vlastností výplně by zajistila zpoždění radionuklidů v prostředí horninová struktura apod. Výsledkem je pak stabilní systém s dobře předvídatelnými vlastnosti. Zdroj: http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Budouci-hlubinne-uloziste/Bezpecnost, http://www.surao.cz/cze/Informacni-koutek/Studijni-materialy Jaderná elektrárna je zařízení, jehož bezpečný provoz je mnohonásobně jištěn automatickými systémy. Riziko havárie atomové elektrárny je minimální. Vysoká úroveň jaderné bezpečnosti obou českých jaderných elektráren riziko havárie elektrárny minimalizuje. Pro případ havárie přesto jaderná elektrárna realizuje rozsáhlá opatření, a to i pro případ velmi málo pravděpodobných mimořádných událostí spojených s únikem radioaktivních látek mimo elektrárnu. Jak dokazují inspekce orgánů státního dozoru nad jadernou bezpečností, radiační ochranou a závěry uskutečněných mezinárodních prověrek, obsluha elektrárny dbá jak na bezpečnost zařízení z hlediska jejich technického stavu, tak na vlastní provoz. Zdroj: http://www.je-temelin-dukovany.cz/jaderna-elektrarna-obsluha.htm, http://www.jaderna-bezpecnost.cz/riziko-nehody-elektrarny.htm Z průběžného hodnocení výsledků kontrol, bezpečnostních ukazatelů a na základě hodnocení přímých ukazatelů stavu zajišťování jaderné bezpečnosti lze konstatovat, že provoz všech bloků jaderné elektrárny Dukovany byl bezpečný a spolehlivý. Zdroj: http://www.sujb.cz/docs/VZ_SUJB_2010_cast_I.pdf Elektrárna splňuje všechny předpoklady pro bezpečný a spolehlivý provoz po dobu 40 let, přičemž lze v závislosti na technickém a ekonomickém vývoji očekávat i další prodloužení životnosti na cca 60 let. Zdroj: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html) JE Dukovany představuje levný, spolehlivý, vysoce bezpečný a ekologický velký zdroj elektrické energie v ČR. Zdroj: http://www.sujb.cz/docs/III_CR_CoNS_Narodni_zprava_2010.pdf Podle světově uznávané soustavy bezpečnostních a výkonnostních provozních indikátorů Index WANO (Světové asociace provozovatelů nukleárních zařízení) elektrárna dosahuje úrovně srovnatelné s 20 % nejlepších jaderných elektráren na světě, v některých parametrech patří mezi absolutní špičku (kolektivní efektivní dávka, neplánované výpadky). Zdroj: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html Dukovany patří k nejbezpečnějším jaderným elektrárnám na světě. Jaderné reaktory Dukovany jsou podle hodnocení WANO trvale na špičce nejlépe provozovaných reaktorů na světě. Zdroj: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-svet/c1-51397930-dukovany-patri-k-nejbezpecnejsim-jadernym-elektrarnam-na-svete-temelin-ztraci Jaderná energetika plní také stabilizační úlohu v dodávkách elektrické energie. Jaderné elektrárny mohou svou schopností operativního vykrytí dočasného deficitu dodávky elektrické energie pomoci při stabilizaci poměrů v přenosové síti. Je to dáno především jejich stabilním výkonem bez závislosti na klimatických poměrech či okamžitých výkyvech počasí. Připravenost nahradit výpadek výkonu je dána i bezproblémovým skladováním dostatečného množství paliva, které nevyžaduje enormní prostory na uskladnění. Zdroj: http://www.allforpower.cz/clanek/dodavatel-pro-temelin-musi-byt-schopen-po-dostatecnou-dobu-a-v-pozadovane-kvalite-poskytovat-i-servis-nezbytny-pro-provoz/ Jaderná elektrárna Dukovany má svým obrovským výkonem a regulačními schopnostmi velký přínos pro stabilitu energetické soustavy ČR. Schopnosti vodního díla Dalešice - Mohelno a schopnosti Dukovan výborně propojuje rozvodna Slavětice. Tvoří vysokonapěťový uzel, s dálkovým ovládáním z Brna (dispečink E.ON 110 kV) a z Ostravy (dispečink ČEPS 400 kV) a přenáší výkon celých Dukovan a Dalešic do ostatní sítě. Zde se stýkají trasy z Moravy, Čech, Slovenska a Rakouska. Zdroj: http://www.liborfejta.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=49:obrana-proti-blackoutu&catid=34:energetika&Itemid=53 Jaderná elektrárna Dukovany má velmi významný a mnohostranný přínos pro Kraj Vysočina, zejména v oblastech ekonomiky regionu, zaměstnanosti, sociální stability, vzdělanosti, technické vyspělosti a mnoha dalších. 26letá existence a bezpečný provoz JE Dukovany je vstřícně hodnocena i svým okolím. Starostové obcí především pozitivně hodnotí spolupráci s JE Dukovany na ekonomickém rozvoji regionu. Elektrárna dala práci nejen svým zaměstnancům, ale také práci servisním a dodavatelským firmám. Finančně podporovala nejen obecní projekty v oblasti infrastruktury, životního prostředí, školství a památkové péče, ale také podporovala kulturu, společenské a sportovní akce v regionu . Zdroj: Zpravodaj EDU, Minulost a budoucnost jaderné elektrárny Dukovany očima starostů 2. číslo - 2010 - http://www.cez.cz/edee/content/file/energie-a-zivotni-prostredi/edu-zpravodaj-02-2010.pdf). Výrazem zájmu obcí v 5 km vzdálenosti od EDU je i návrh Memoranda o vzájemné spolupráci při provozu a dalším rozvoji Jaderné elektrárny Dukovany v kterém je mj. uvedeno: Zúčastněné strany prohlašují, že jsou si vědomy významu Jaderné elektrárny Dukovany pro zajištění energetických potřeb České republiky, pro hospodářskou a sociální stabilitu a rozvoj regionu, pro zaměstnanost a rozvoj lidských zdrojů a podporují provoz, modernizaci a další rozvoj JE Dukovany . Zdroj: http://www.energoregion.cz/storage/1271063978_sb_memorandum-edu.pdf Kraj Vysočina trvale a dlouhodobě podporuje jako jednu z priorit přítomnost jaderné energetiky na svém území, její další provoz i rozšíření kapacit Jaderné elektrárny Dukovany. Záměr realizace technologické obnovy, prodloužení provozu a dalšího rozvoje JE Dukovany podpořilo svým usnesením č. 0064/02/2008/ZK Zastupitelstvo Kraje Vysočina dne 25. 3. 2008. Zdroj: http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=zastupitelstvo_souhrn_usneseni&zastupitelstvo=2&rok=2008 Úspěšná spolupráce Kraje Vysočina se zástupci společnosti ČEZ, a.s. a dalšími zainteresovanými subjekty probíhá v různých oblastech a na různých úrovních řízení již řadu let, např. na úseku havarijní a krizové připravenosti, vzdělávání, kultury apod. Kraj Vysočina požaduje včasnou přípravu a následné uskutečnění obnovy stávajících kapacit v souvislosti s budoucím postupným ukončováním jejich technologické životnosti. Obce Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje ležící ve dvaceti kilometrové zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany sdružené v Energoregionu 2020 vyjádřili svůj postoj k jaderné energetice a dalšímu provozu JE Dukovany v návrhu Memoranda o vzájemné spolupráci při provozu a dalším rozvoji Jaderné elektrárny Dukovany. Zúčastněné strany se shodly na vzájemné dlouhodobé spolupráci, jejímž cílem je provoz a obnova stávajících a výstavba nových provozních kapacit Jaderné elektrárny Dukovany a zajištění všestranného a vyváženého rozvoje území obcí zúčastněných stran. Zdroj: http://www.energoregion.cz/storage/1271063978_sb_memorandum-edu.pdf Kladný postoj samosprávy a obyvatelstva kraje k jaderné energetice nelze považovat za samozřejmý, ale je odrazem dlouhodobě budovaného vztahu, pozitivní spolupráce samospráv kraje s provozovatelem JE a kladného vnímání přínosu jaderné energetiky obyvatelstvem. Takový přístup je do jisté míry unikátní zejména v evropském kontextu, ale rovněž i v rámci České republiky. Dlouhodobá a stabilní podpora rozvoji jaderné energetiky z Kraje Vysočina není podle většiny představitelů samospráv obcí společností ČEZ, a.s. zcela adekvátně vnímána a doceněna. Určité výhrady na adresu společnosti ČEZ, a.s. a Jaderné elektrárny Dukovany týkající se financování aktivit v přilehlých obcích zazněly mj. na setkání starostů měst a obcí ležících ve dvaceti kilometrové zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany 29. 4. 2011 v Hrotovicích. Zdroj:http://www.energoregion.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2011050001) K prohloubení spolupráce mezi Krajem Vysočina, Jihomoravským krajem a společností ČEZ, a.s. byl připraven návrh Memoranda, které vzala na vědomí svým usnesením č. 6976/10/R 92 Rada Jihomoravského kraje. Zároveň tímto usnesením pověřila hejtmana Jihomoravského kraje, Mgr. Michala Haška, jednáním s Krajem Vysočina a společností ČEZ, a.s. o konečném znění Memoranda. Podrobnější informace jsou obsahem přílohy č. RK-35-2011-48, př.3 (CD). |
| Návrh řešení | Jak vyplývá z uvedeného popisu problému je Jaderná elektrárna Dukovany důležitou součástí průmyslu Vysočiny i České republiky a významným faktorem všestranného rozvoje okolí i Kraje Vysočina. Jde o výrobní podnik nejen regionálního, ale i celostátního a dokonce i středoevropského významu. Předkladatelé navrhují přijetí usnesení zastupitelstvem kraje na podporu včasné přípravy a následného provedení komplexní obnovy hlavních instalovaných technologií (reaktorů a bezprostředně navazujících technologií) Jaderné elektrárny Dukovany se současným kapacitním rozšířením (rozvojem) tohoto elektroenergetického výrobního podniku do úrovně, kterou dovolí bezpečnostní a technologické podmínky a kapacity potřebných zdrojů (přírodní podmínky). Předkladatelé navrhují, aby se Kraj Vysočina formou usnesení svého nejvyššího orgánu opakovaně, jednoznačně a velmi silně vyslovil pro dlouhodobé zachování jaderné energetiky v České republice a zejména na území Kraje Vysočina. Radě kraje se navrhuje, aby zastupitelstvu kraje doporučila přijetí usnesení vyjadřující podporu dalšího rozvoje jaderné energetiky v regionu. |
| Stanoviska | 1) Stanovisko grémia ředitele krajského úřadu Grémium ředitele krajského úřadu (GŘ) podporuje předložený návrh a doporučuje radě kraje a poté i zastupitelstvu kraje přijmout usnesení na podporu udržení provozu, včasné obnovy a kapacitního rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Dále GŘ podporuje takové kroky, které pomohou prosadit postup v souladu s navrhovaným řešením nebo zvýší jeho pravděpodobnost. GŘ vnímá, že dlouhodobá a stabilní přítomnost tohoto technologicky vyspělého elektroenergetického výrobního zařízení v regionu má značný pozitivní význam pro Kraj Vysočinu, Jihomoravský kraj, dotčené obce a zdejší občany i právnické osoby, a to z hlediska hospodářské produkce, ale i v oblasti zaměstnanosti, vzdělanosti a dalších. Existence a stabilní, nepřerušený provoz Jaderné elektrárny Dukovany přispívají ke konkurenceschopnosti širšího regionu i celé České republiky. 2) Stanovisko odboru regionálního rozvoje ORR souhlasí s návrhem usnesení. 3) Stanovisko odboru životního prostředí Role jaderné energetiky vyplývá ze závěrů Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Zejména je třeba poukázat, že hlavním problémem české energetiky bude náhrada podstatného podílu domácího uhlí bezpečnostně přijatelným a ekonomicky únosným energetickým mixem. Producenti elektrické energie a tepla včetně EDU by měli včas na tuto situaci reagovat. Z tohoto hlediska odbor životního prostředí doporučuje se problematice nadále intenzivně věnovat v duchu předkládaného návrhu usnesení, přitom je třeba zodpovědně posuzovat a řešit předpokládané vlivy na životní prostředí a to v souladu s mezinárodní i českou legislativou. 4) Stanovisko odboru územního plánu a stavebního řádu K předloženému matriálu nejsou z hlediska OÚPSŘ připomínky. 5) Stanovisko odboru lesního, vodního hospodářství a zemědělství Odbor lesního, vodního hospodářství a zemědělství k materiálu nemá připomínky. 6) Stanovisko oddělení právního a krajského živnostenského úřadu Oddělení právní a krajského živnostenského úřadu nemá k návrhu usnesení připomínky. |
| Návrh usnesení | Rada kraje bere na vědomí materiál týkající se Budoucnosti a dalšího rozvoje jaderné energetiky v Kraji Vysočina ; doporučuje zastupitelstvu kraje přijmout usnesení týkající se Budoucnosti a dalšího rozvoje jaderné energetiky v Kraji Vysočina dle materiálu RK-35-2011-48, př. 1. |
| Odpovědnost | ředitel krajského úřadu |
| Termín | 2011- 10- 25 |