Obecně z průzkumu vyplývá, že roste míra využívání notebooků i vlastnictví mobilních telefonů a dále roste frekvence každodenního využívání internetu (v kraji Vysočina zejména v práci i doma). Respondenti uvedli, že možnost komunikovat elektronicky výrazně zjednodušuje komunikaci. Nejvíce zohledňovaným měřítkem při pořizování internetu do domácnosti je výše měsíčního paušálu, přičemž proti ostatním krajům se občané nejčastěji připojují z domova právě v kraji Vysočina. Výrazně se zvýšila možnost využití bezplatného internetu v informačních střediscích – tuto možnost využívá celá čtvrtina dotázaných respondentů. Na otázku, co si představit pod pojmem metropolitní sítě, nejlépe reagovali právě občané kraje Vysočina, což může být dáno i grantovými programy odboru informatiky zaměřenými právě na budování metropolitních sítí.

Co se týká meziregionálních rozdílů, pak Kraj Vysočina nabízí ve srovnání s ostatními kraji jednoznačně pestřejší nabídku bezplatného internetového připojení; občané a instituce veřejné správy častěji využívají elektronický podpis a proti roku 2006 více aktivně sami vyhledávají informace týkající se občanů kraje a více komunikují s krajským úřadem prostřednictvím internetu. Z průzkumu vyplývá, že právě občané kraje Vysočina jsou nejvíce spokojeni s ochotným a vstřícným jednáním úředníků. Zlepšila se také informovanost občanů o webových stránkách kraje – nejen o oficiálních stránkách, ale například i o turistickém portálu.

Zástupci veřejné správy ve větší míře pracují s dokumenty v jejich elektronické podobě, většinu své komunikace realizují prostřednictvím počítače a internetu a ve srovnání s ostatními kraji vedou ve vlastnictví i využívání elektronického podpisu; velmi často proti ostatním krajům také pracují s tabulkovými editory nebo prezentačními programy. Dotázaní zástupci veřejné správy vnímají nejvíce rizika jako nevyžádaná pošta, podvodné e-maily či počítačové viry – s tím souvisí i větší míra zabezpečování informačních systémů obcí. Proti ostatním zúčastněným krajům jsou nejvíce spokojeni s metodickou pomocí ze strany kraje a ve srovnání s loňským rokem o 2 % vzrostla i spokojenost se vstřícným jednáním krajského úřadu, klesla však absolutní spokojenost s rozsahem informací poskytovaných na webových stránkách kraje.