Kraj Vysočina - logo

Často kladené otázky

Kdy mohu zahájit realizaci projektu ?
U většiny grantových programů platí, že je možné zahájit realizaci projektu až po oboustranném podpisu smlouvy. K podpisům smluv dochází cca po měsíci od uzávěrky podávání žádostí. Znamená to, že doklady týkající se projektu (faktury, výpis z účtu o úhradě, apod.) nesmí být staršího data, než je podpis smlouvy. Přesný harmonogram realizace projektu je stanoven v bodě 12) Výzvy k předkládání projektů.
Co se stane, pokud řidící výbor rozhodne o pokrácení požadované částky podpory ?
Garant (příslušný odbor krajského úřadu) v případě krácení požadované částky podpory konzultuje se žadatelem před předložením smlouvy, zda je i se zkrácenými prostředky schopen projekt uskutečnit v plném rozsahu. Při nesouhlasném stanovisku žadatele je možné snížit celkovou výši projektu o pokrácenou částku - finanční podíl žadatele zůstane zachován v absolutní výši uvedené v Žádosti (!!), jeho procentuální podíl se zvýší.
Kdy obdrží žadatel přiznanou podporu ?
V většiny grantových programů platí, že podpora bude příjemci poskytnuta formou bezhotovostního převodu příspěvku na účet příjemce po ukončení realizace projektu. Podmínkou převodu finančních prostředků na účet příjemce je předložení dokladů o výši celkových nákladů projektu a jejich úhradě (podle výpisů z bankovních účtů nebo pokladních dokladů). Přesné platební podmínky jsou u každého grantového programu stanoveny v bodě 13) Výzvy k předkládání projektů.
Kde najdu grafické podklady propagace (sponzorsky vzkaz)?
Dle Smlouvy o poskytnutí podpory má žadatel povinnost zveřejnit na výstupech projektu sponzorský vzkaz informující o spoluúčasti kraje Vysočina na řešeném projektu. Grafické podklady najdete na stránkách kraje Vysočina fondvysociny.kr-vysocina.cz > Informace > Grafické podklady Fondu Vysočiny, kde je ke stažení PDF soubor se sponzorským vzkazem. Na stejné adrese je zveřejněno i logo Fondu Vysočiny pro propagaci na internetových stránkách.
Je možné získat grafické podklady v křivkách?
Grafické podklady zveřejněné na stránkách kraje jsou ve formátu PDF. Tento formát umožňuje zachovat přesný vzhled i u složitěji formátovaného dokumentu včetně písem a grafických prvků. Sponzorský vzkaz je již v křivkách a je tedy možné jej otevřít např. v programu Corel nebo Illustrator, a to buď načtením přes příkaz „Otevřít“ (výběrem nalézt soubor na jeho aktuálním umístění) nebo příkazem „Importovat“.
Téma: OP RLZ 3.3
Čím se má žadatel řídit v rámci veřejné podpory při vyplňování žádosti v Benefitu?
Příloha žádosti Vys 3.3 v2 Rozpočet projektu podle zdrojů spolufinancování v Benefitu obsahuje záložku Návod k vyplnění tabulky nákladů. Je tedy nutné se při vyplňování přílohy řídit tímto Návodem a rozdělit rozpočet dle jednotlivých druhů financování. Metodická pomoc (příručka) k veřejné podpoře (zde zveřejněná) řeší obecné znaky veřejné podpory a možnosti, které lze využít v rámci tohoto grantového schématu. Návod k vyplnění tabulky nákladů řeší konkrétní rozdělení nákladů jednotlivých žadatelů.
Co to je Krajský úřad kraje Vysočina?
Krajský úřad kraje Vysočina je orgánem kraje, který napomáhá činnosti dalších orgánů kraje, kterými jsou rada kraje a zastupitelstvo kraje. Ty krajskému úřadu zadávají úkoly v řadě tzv. samosprávných oblastí jako např.: - péče o rozvoj kraje (Program rozvoje kraje, Fond Vysočiny apod.) - péče o majetek kraje a organizací jím zřizovaných - vykonávání zřizovatelských funkcí k organizacím zřizovaným krajem (nemocnice, některá zařízení zdravotní a sociální péče, některé galerie, muzea, školská zařízení na úrovni středních škol a učňovských středisek, Vyšší odbornou školu v Jihlavě, správy a údržby silnic) - schvalování rozpočtu kraje atd. Dále je krajský úřad orgánem kraje, který vykonává převážnou část působnosti, kterou na stát pomocí zvláštních zákonů přenáší stát (tzv. přenesená působnost). Je tedy možné říci, že přenesenou působnost vykonává krajský úřad za stát. Přenesenou působnost ale krajský úřad nemůže vykonávat všude, kde se mu zlíbí, ale jen v oblastech, kde mu to stát zvláštním zákonem přímo svěří.
Co to je obec III. stupně nebo tzv. malý okres?
Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti.
Co to je obec II. stupně?
Obec II. stupně je obec, na kterou stát přenáší část svých pravomocí, ovšem ne v takovém rozsahu v jakém ji přenáší na obec III. stupně. Je to tedy obec menší než obec III. stupně, a vždy spadá do správního obvodu nějaké obce III. stupně.
Jak to, že jiné úřady mají jiné správní obvody?
Je to způsobeno tím, že dříve existovaly uměle vytvořené kraje, které byly nadřízeným orgánem okresů a sloužily jen k zajištění výkonu státní správy (neexistovala žádná samospráva - možnost občanů spravovat záležitosti týkající se obce nebo kraje sami). Tyto kraje nebyly samostatným územně samosprávným celkem, jakým jsou současné kraje a obce. Vzhledem k tomu, že některé instituce (soudy, policie…) zachovaly členění podle bývalých krajů, dochází k tomu, že např. území okresu Pelhřimov spadá pod Krajský soud v Českých Budějovicích, území okresu Havlíčkův Brod pod Krajský soud v Hradci Králové a území ostatních třech okresů pod Krajský soud v Brně. Správní obvody různých jiných úřadů můžete najít v našem krajském geografickém informačním systému.
Co dělá krajský úřad?
Kromě plnění úkolů v samosprávné oblasti (viz výše odpověď na otázku „Co to je Krajský úřad kraje Vysočina?“) lze obecně lze říci, že krajský úřad vykonává jakýsi dozor nad obcemi – přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obcí, poskytuje obcím odbornou a metodickou pomoc a kontroluje výkon přenesené působnosti obcí. Mimo tyto úkoly potom krajský úřad samozřejmě plní celou řadu dalších úkolů, které pro něj vyplývají ze zvláštních zákonů.
Co jsou analytické a statistické služby ?
Analytické a statistické služby kraje Vysočina slouží pro on-line zpřístupnění dat uložených v datovém skladu kraje Vysočina pro externí subjekty. Jsou nedílnou součástí projektu výstavby datového skladu, který je ve spolupráci odborů informatiky a interního auditu budován na krajském úřadě od roku 2004.
Co je datový sklad ?
Datový sklad je multidimenzionální databáze, která umožňuje rychlý přístup k datům a analytický pohled na data. Data jsou v datovém skladu uložena v několika vrstvách. "Nultá vrstva" obsahuje nevyčištěná data, která jsou ve stanovených intervalech načítána z provozních systémů. "První vrstva" obsahuje již vyčištěná a validovaná data, která jsou základem pro "analytickou vrstvu". Zde jsou data uložena v n-rozměrných datových objektech, které umožňjí pokročilé práce s daty.
Co je vícerozměrný datový objekt ?
Data nejsou uložena v tabulkách jako v klasické databázi, ale v n-rozměrných datových objektech. Každý rozměr objektu je tzv. dimenze, přes kterou se uživatel může na data dívat. Soubor těchto objektů se nazývá multidimenzionální databáze.
Co je to dimenze ?
Dimenze je úhel pohledu, kterým se uživatel na data dívá, případně je filtruje. Jde vlastně o pomyslnou hranu datového objektu. Příkladem dimenze může být například čas, region nebo pohlaví.
Co znamená hierarchie dimenze ?
Dimenze může mít několik úrovní, do vyšší úrovně se pak data načítají podle stanoveného mechanismu. Příkladem víceúrovňové časové dimenze je například rok - čtvrtletí - měsíc - den, víceúrovňové regionální dimenze pak kraj - okres - obec - část obce.
Co jsou to fakta a metriky ?
Fakt (nebo metrika) je to, co se v daném datovém objektu sleduje, například počty, koruny nebo roky. S fakty lze v datovém objektu dělat různé aritmetické operace.
Co je to datové tržiště ?
Obsahově vymezená podmnožina datového skladu. V podmínkách krajského úřadu jde například o Fond Vysočiny, Příspěvkové organizace, atd... Datový sklad je na Vysočině budován přírůstkovou metodou, právě po jednotlivých datových tržištích.
Co si představit pod pojmem „CAF“?
Model CAF je zkratkou z anglického „Common Assessment Framework“, která znamená v překladu „Společný hodnotící rámec“. Jde o nástroj pro řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Model je výsledkem spolupráce ministrů EU zodpovědných za oblast veřejné správy a poprvé byl představený v Lisabonu v roce 2000. Od té doby model doznal drobných změn.
Jak je model CAF koncipovaný?
Model CAF je tvořený z devíti kritérií, které identifikují hlavní aspekty, na než je třeba se zaměřit při každém sebehodnocení organizace. Kritéria jsou dále dělena do dvou kategorií – předpoklady organizace (5 kritérií - vedení, management lidských zdrojů, strategie a plánování, partnerství a zdroje, procesy) a výsledky organizace (4 kritéria dosažená v oblasti - občané/zákazníci, zaměstnanci, ve vztahu ke společnosti a výsledky v klíčových činnostech organizace). Devět kritérií se dále dělí na 28 subkritérií, která se bodují podle panelů předpokladů nebo výsledků. Metodu lze použít pro celou organizaci (úřad) nebo například pro určitou definovanou část. Výstupem je sebehodnotící zpráva a akční plány (kroky), jejichž postupným plněním bude docházet ke zlepšování výkonnosti organizace.
Proč aplikovat model CAF v organizaci?
Cílem modelu je pomoci organizacím zvyšovat vlastní výkonnost a jeho další přínos můžeme spatřovat v tom, že organizacím podobného zaměření umožňuje vzájemné porovnání, a to díky jednotné metodice, a proto je možné poměřovat jednotlivé organizace nejen v ČR, ale i napříč Evropou. Podstatou modelu CAF je skutečnost, že samotné hodnocení organizace provádí zaměstnanci úřadu. Sebehodnocení pomáhá organizaci identifikovat její silné i slabé stránky a dále vytvořit přehled aktivit, které povedou k trvalému zlepšování kvality a výkonnosti veřejné správy.
Co je benchmarking?
Benchmarking je moderní metoda řízení kvality. Jedná se o metodu porovnání s jinými organizacemi podobného charakteru za účelem zjištění dobré praxe a následně jejího uplatnění ve vlastním úřadě. Jde o aktivní, strukturovanou formu analyzování procesů a služeb, přičemž je kladený důraz na vstupy (náklady, cena) a výstupy (výkonnost, služby). Cílem je zjištění nejlepších výsledků, ze kterých se formulují podněty pro další rozvoj. Benchmarking je jinými slovy proces určování „kdo je nejlepší, kdo určuje standard pro porovnání a jaký je tento standard“.
Jaké jsou jednotlivé kroky benchmarkingu?
V praxi je obvykle benchmarking realizován v následujících krocích: a. pravidelné porovnávání aspektů výkonnosti (funkce a procesy) s organizacemi, které podle obecného mínění uplatňují dobrou praxi, b. zjišťování možností pro zlepšování výkonnosti, c. snaha nalézat nové přístupy vedoucí ke zlepšení výkonnosti, d. realizace jednotlivých zlepšení, e. následné monitorování pokroku a přezkoumávání.
Existuje rozdíl mezi „Benchmarkingem“ a „Benchlearningem“?
Ano, byť benchlearning je metoda, která je velmi podobná benchmarkingu. Zásadní rozdíl je ve způsobu porovnávání, kdy u benchlearningu se porovnává nesrovnatelné tzn. postupy a praxe bez číselných údajů. Cílem je naučit se to, co ostatní dělají lépe a hledat inspiraci pro svou práci nebo se pouze vyhnout chybám.
Co si představit pod pojmem „Etický kodex“?
Etický kodex je dokument, který upravuje obecná i konkrétní pravidla práce v jednotlivých organizacích či profesích. Etické kodexy zaměstnanců konkrétních organizací mohou být závazné či nezávazné.
Je vypracovaný etický kodex Krajské úřadu kraje Vysočina?
Ano. Základním podkladem při tvorbě etického kodexu byl kodex zaměstnanců veřejné správy, který vláda přijala usnesením č. 270/2001 a který byl následně rozšířený o společně definované sdílené hodnoty úřadu, jejichž uplatňováním chce úřad přispět k podporování důvěry a spokojenosti veřejnosti i zaměstnanců při výkonu veřejné správy.
Co je strategické řízení?
Strategické řízení a plánování představuje směřování organizace v dlouhodobém a střednědobém horizontu s cílem zvýšit efektivnost poskytovaných služeb a naplnit strategickou vizi organizace. Strategické řízení je tedy posloupnost na sebe navazujících kroků, počínajících vymezením poslání organizace, její vize, stanovením cílů a končících formulací možných variant řešení (akčních plánů), výběrem a implementací vhodných variant řešení, následnou kontrolou a znovu prověřením cílů během jejich realizace.
Co je nutné vědět při definování strategických cílů?
Strategické cíle jsou součástí strategického řízení, respektive strategického plánování. Při tvorbě strategických cílů je nezbytné respektovat podmínku tzv. SMART cílů (zkratka z počátečních písmen dále uvedených přívlastků). Znamená to, že cíle musí být specifické, měřitelné, akceptovatelné pro všechny účastníky (ambiciózní), reálné – zejména s ohledem na zdroje - (realizovatelné) a termínované, aby bylo možné k určitému termínu vyhodnotit stav plnění.
Jaký je postup při tvorbě strategických cílů krajského úřadu?
Prvním krokem byla formulace vize úřadu a rozklíčování základních hodnot vize. Základními hodnotami krajského úřadu jsou: „otevřený“, „moderní“, „respektovaný“, „efektivní“, „profesionální“, „vstřícný“, „služba“, „dostupný“, „přívětivý“, „spolupráce“ a „rozvoj zdravého a prosperujícího kraje“. K těmto hodnotám vypracovává vrcholový a střední managament (vedení úřadu + vedoucí odboru) konkrétní strategické cíle a jejich akční plány, prostřednictvím kterých dojde postupnými kroky k naplnění cílů, hodnot a vize. Na realizaci strategických cílů se podílí jmenovaní členové pracovních skupin - zaměstnanci úřadu.
Co je vize a k čemu slouží?
Vize vyjadřuje koncipovanou, jedinečnou a dlouhodobou představu o budoucnosti organizace. Při vytváření vize je nutné klást otázky typu: „Čeho chceme dosáhnout?“, „Kam se chceme dostat?“, „Čím se chceme stát?“. Vize obsahuje souhrn hodnot, které charakterizují to, jak by měla organizace v budoucnu vypadat. Hodnoty jsou následně rozpracovány do strategických cílů pro jednotlivá časová období a ty jsou rozpracované v akčních plánech (konkrétní činnosti a úkoly pro úspěšné dosažení cíle a následně vize organizace).
Jaká je vize Krajského úřadu kraje Vysočina?
Chceme být moderní respektovanou institucí, která bude efektivně, profesionálně a vstřícně vykonávat veřejnou správu. Naše služba je dostupná pro všechny v otevřeném a přívětivém úřadu. Zveme ke spolupráci na rozvoji zdravého a prosperujícího kraje Vysočina.
V jakém termínu má být schválen rozpočet? Co se stane, když se v daném termínu rozpočet neschválí?
Rozpočet je sestavován a schvalován na rozpočtový rok, který se rovná roku kalendářnímu (dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.). Návrh rozpočtu před jeho projednáním v zastupitelstvu územního samosprávného celku (dále „ÚSC“) (v souladu s ust. § 11 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.) musí být po dobu nejméně 15 dnů vhodným způsobem zveřejněn a měl by být schválen před 1. lednem příslušného rozpočtového roku. Zákon č. 250/2000 Sb., v § 13 stanoví, že není-li rozpočet ÚSC schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Reálná pravidla potřebná k zajištění plynulosti hospodaření stanoví zastupitelstvo kraje nebo zastupitelstvo obce, případně orgány svazku obcí. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.
Kam účtovat pojištění majetku obce a náhrady od pojišťovny?
Pokud není pojištění odvětvově rozlišené (za nemovitosti a za zařízení), je podle vyhlášky 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě nutno použít paragraf 6320 – Pojištění funkčně nespecifikované a položku 5163 – Služby peněžních ústavů. Veškerá inkasovaná plnění od pojišťoven za pojistné události se účtuje na položku 2322 – Přijaté pojistné náhrady. V této souvislosti je třeba upozornit, že nelze pojistné plnění kompenzovat například s položkou 5171 – Opravy a udržování. Platba od pojišťovny je náhrada nákladů, či jejich částí, které vznikly v důsledku škody. Pouze výše plnění plyne z výše škody. Toto plnění má právní souvislost s placeným pojistným. Tedy pojistné se platí z položky 5163 – Služby peněžních ústavů a náhrada škody od pojišťovny se účtuje na položku 2322 – Přijaté pojistné náhrady.
Kde se účtují odměny členům výborů zastupitelstev a odměny členům komisí?
Podle vyhlášky číslo 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě se odměny členům výborů zastupitelstev a komisí obcí (s výjimkou samotných zastupitelů, jejichž odměny se zařazují na položku 5023) zahrnují do položky 5021 – Ostatní osobní výdaje a na paragraf 6112 – Zastupitelstva obcí.
Jak zaúčtovat vratku záloh za odběr podzemní vody?
Vyhláška číslo 440/2006 Sb., která je novelou vyhlášky o rozpočtové skladbě, stanovila, že na položku 2222 – Ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let od jiných veřejných rozpočtů patří i příjmy od jiných veřejných rozpočtů, které jsou kompenzacemi výdajů uskutečněných v minulých letech, a proto nejsou zařazovány jako záporné výdaje, ale jako kladné příjmy. Zálohy za odběr podzemní vody platí obce z paragrafu 2310 – Pitná voda a z položky 5362 – Platby daní a poplatků státnímu rozpočtu. Vratku v minulých letech zaplacených záloh za odběr podzemní vody doporučil Ing. Kotrba z MF ČR účtovat na paragraf 2310 a na položku 2222.
Na jakou položku zaúčtuje obec ověření podpisu nebo listiny na MěÚ?
Od 1.1.2007 postupuje obec tak, že zatřídí výdaj na novou položku 5365- Platby daní a poplatků krajům, obcím a státním fondům. Na tuto položku se tedy zaúčtuje správní poplatek placený městu nebo kraji. Dříve se tyto poplatky sledovaly na položce 5362 – Platby daní a poplatků. Od 1.1.2007 jsou na položku 5362 účtovány pouze pro platby daní a poplatků státnímu rozpočtu.
Kdy musí obec nejpozději ocenit a zaúčtovat dosud neoceněné kulturní památky a co s památkami již oceněnými?
Podle přechodných ustanovení vyhlášky číslo 472/2008 Sb. se nemovité, movité kulturní památky a jejich soubory oceněné do 31. 12. 2008 nepřeceňují. Ostatní kulturní památky, které nebyly oceněny, u kterých není známa jejich pořizovací cena a není o nich účtováno, se od 1. 1. 2009 ocení hodnotou 1 koruna a musí se o nich účtovat nejpozději do 31. 12. 2011. O majetku oceňovaném 1 korunou podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se zaúčtuje až v okamžiku jeho ocenění, a to nejpozději do 31. 12. 2011.
Jak postupovat při účtování pořízení majetku v případě, kdy kupní cena pozemku se stavbou zní na jednu částku?
Doporučujeme tento postup. Účetní jednotka si podle poměru hodnoty pozemku a hodnoty stavby z odborného odhadu přepočítá cenu z kupní smlouvy. Podle tohoto přepočtu zavede účetní jednotka majetek do evidence. Příklad: - Cena z kupní smlouvy je 280 tisíc Kč. - V odhadu byl pozemek oceněn na 60 tisíc Kč a stavba na 180 tisíc Kč - tedy poměr 1:3. - Dle vypočítaného poměru přepočítá účetní jednotka cenu z kupní smlouvy (280 tisíc Kč) a zaeviduje pozemek v hodnotě 70 tisíc Kč a stavbu v hodnotě 210 tisíc Kč.
Jaké jsou termíny pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem za příslušný rozpočtový rok?
Finanční vypořádání (dále „FV“) vztahů se státním rozpočtem se řídí vyhláškou č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem (dále „vyhláška“). Tyto termíny i formuláře jsou uveřejněny ve zmíněné vyhlášce o finančním vypořádání. U dotací, které byly obcím a DSO poskytnuty z jednotlivých kapitol státního rozpočtu v průběhu příslušného rozpočtového roku prostřednictvím kraje, je pro převod případných vratek na účet kraje stanoven termín 5. února následujícího rozpočtového roku vč. zaslání podkladů pro FV, případně podkladů pro FV dotací poskytnutých na projekty spolufinancované z rozpočtu EU týkající se celé doby trvání projektu (v souladu s ust. § 8 vyhlášky, tiskopis v příloze 9 vyhlášky). U dotací, které byly obcím a DSO poskytnuty z Ministerstva financí (kapitoly Všeobecná pokladní správa a Operace státních finančních aktiv), je v souladu s ust. § 15 vyhlášky stanoven termín pro předložení podkladů a případnou vratku dotace 15. února následujícího rozpočtového roku. U dotací, které byly obcím nebo DSO poskytnuty z jednotlivých kapitol státního rozpočtu přímo (tedy bez prostřednictví kraje), je pro převod případných vratek do státního rozpočtu v souladu s ust. § 7 vyhlášky stanoven termín 15. února následujícího rozpočtového roku včetně zaslání podkladů pro FV, případně podkladů pro FV dotací poskytnutých na projekty spolufinancované z rozpočtu EU týkající se celé doby trvání projektu. Tyto termíny musí být bezpodmínečně dodrženy.
Kam zaúčtuje obec nakoupení násady do obecního rybníka?
Násadu do obecního rybníka zaúčtuje obec na § 1070 položku 5139.
Na jakou položku rozpočtové skladby patří náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)?
Účetní jednotka (obec nebo DSO) zařazují peněžní prostředky, které vydává svým zaměstnancům jako náhrady při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) na položku rozpočtové skladby 5424 – Náhrady mezd v době nemoci.
Kam se zařadí příjmy a výdaje v části XI. a XII. výkazu Fin 2-12M ze zrušených nástrojů 34 a 35?
Vyhláškou č. 377/2008 Sb. byla novelizována vyhláška MF ČR č. 16/2001 Sb., ve které byl s účinností od 1. 1. 2009 aktualizován Číselník pro atribut NÁSTROJ. Kód 34 byl nahrazen kódy 51 a 52 a kód 35 byl nahrazen kódy 53 a 54. Do 31. 12. 2008 tedy účtovala účetní jednotka atribut NÁSTROJ s kódy 34 a 35 a od 1. 1. 2009 použije kódy 51 až 54.
Jak opravit výsledek hospodaření za rok 2010?
V roce 2010 obce spočítaly výsledek hospodaření a proúčtovaly daň z příjmů právnických osob za rok 2010 na účet 591. Byl to ve většině pouze odhad daně. Ale v roce 2011 je potřeba výsledek hospodaření roku za rok 2010 upravit v daňovém přiznání o položky zvyšující a snižující základ daně a vypočítat konečnou daň. Ke způsobu proúčtování případných rozdílů účtu 591 jsme předali na MF ČR dotaz. Odpověď: „K Vašemu dotazu z hlediska působnosti odboru Účetnictví a audit sděluji, že ve Vámi popsaném účetním případu použijte pro proúčtování rozdílu výsledku hospodaření za rok 2010 účet 591, který analytikou rozčleňte na údaje vztahující se k účetnímu období 2010 a 2011. „
Jak vykazovat údaje ve sloupcích „minulé období„ a „stav k 1.1.“ v účetních výkazech od 1. 1. 2011?
Od 1. 1. 2011 vykazují vybrané účetní jednotky údaje v účetních a finančních výkazech v korunách, s přesností na dvě desetinná místa. Ve sloupcích „minulé období“ budou obce, DSO a PO podle stanoviska MF ČR postupovat takto: “Stavy položek vykázané v účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2010 (například v případě rozvahy Netto aktiv) se v účetním období roku 2011 ve sloupci minulé období rozšíří o „000,00“ tak, aby bylo naplněno ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb. Základní bilanční pravidla (rovnost aktiv celkem a pasiv celkem apod.) tímto postupem nejsou dotčena.” Ve výkazu Příloha sloupci stav k 1. 1. postupují obce, DSO a PO dle odpovědi MF ČR takto: „Z hlediska působnosti odboru Účetnictví a audit sděluji, že ve výkaze Příloha ve sloupci stav k 1.1. uveďte údaje v Kč se dvěma desetinnými místy, jak je vykazují účetní jednotky ve svém účetnictví.“
Jaké příspěvky obsahuje souhrnný dotační vztah státního rozpočtu k obcím na rok 2011?
Souhrnný dotační vztah SR k rozpočtům obcí obsahuje: - příspěvek na výkon státní správy, který je určen na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. Objem příspěvku byl pro rok 2011 ponížen oproti roku 2010, a to o cca 18 % . V roce 2011 je příspěvek opět rozdělován podle metodiky, která byla poprvé použita v roce 2006. U jednotlivých obcí se příspěvek vypočte jako částka při využití jediného kritéria, kterým je velikost správního obvodu nejvyšší dosažené správní role vyjádřená počtem obyvatel. - příspěvek na školství, který je určen na částečnou úhradu provozních výdajů základních, mateřských, speciálních základních a mateřských škol, víceletých gymnázií (pokud v nich žáci plní povinnou školní docházku) ve výši 1 401 Kč/1 žáka pro rok 2011.
Téma: CZECH POINT , Odbor: Odbor informatiky
Co je to Czech POINT?
Czech POINT je vlastně zkratka, která znamená: Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál.
Czech POINT je garantovaná služba pro komunikaci uživatele se státem prostřednictvím jednoho universálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů. Jde tedy o maximální využití údajů ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany.
Czech POINT poskytuje výpis z těchto rejstříků: Živnostenský rejstřík
Rejstřík trestů
Registr živnostenského podnikání
Obchodní rejstřík
Katastr nemovitostí
Insolvenční rejstřík
Informační systém odpadového hospodářství
Informační systém o veřejných zakázkách
Centrální registr řidičů
autorizovaná konverze, oblast datových schránek ....
Co to je datová schránka
slouží pro komunikaci v oblasti veřejné správy. Jejím prostřednictvím lze činit podání kterémukoliv úřadu. Úřady prostřednictvím datové schránky doručují své písemnosti příslušným adresátům (fyzickým nebo právnickým osobám), stejně jako komunikují s jinými orgány veřejné správy.
Jak bude probíhat doručování dokumentů?
Pomocí datové schránky bude možné posílat a přijímat úřední dokumenty v elektronické podobě (datové zprávy). Tento způsob komunikace nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě. Pokud si založíte datovou schránku, bude se Vám většina korespondence od orgánů veřejné moci doručovat elektronicky. Úřední listiny v elektronické podobě budou označeny časovým razítkem a elektronickou značkou odesílatele. Dokument (datová zpráva) dodaný do datové schránky bude doručen okamžikem přihlášení do datové schránky oprávněnou osobou. Funguje zde tzv. fikce doručení: nepřihlásíte-li se do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. Doručení dokumentu má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou!
Pozn. přesný popis fikce doručení je na delší text, viz. zákon 300/2008 Sb.
Kde si mám datovou schránku zřídit ?
Datovou schránku zřizuje Ministerstvo vnitra.
Kdo může a kdo musí mít datovou schránku?
Právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku je datová schránka zřizována ze zákona. Zřízení probíhá automaticky na základě údajů z obchodního rejstříku. O datovou schránku mohou zažádat fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku. Orgány veřejné moci mohou žádat o zřízení datové schránky pro své podřízené organizace.
Kde dostanu/stáhnu formulář žádosti ke zřízení datové schránky?
Ke zřízení datové schránky je potřeba vyplněná žádost. (Formulář žádost naleznete zde)

a) Osobně
Vyplněnou žádost předáte na podatelnu ministerstva vnitra.
b) Poštou
Vyplněnou žádost s úředně ověřeným podpisem pošlete na adresu ministerstva vnitra. Úředně ověřený podpis si zajistíte na obecních úřadech, úřadech městských částí. Poplatek za ověření činí 30 Kč.
c) Elektronickou poštou
Elektronicky vyplněnou žádost podepsanou zaručeným elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, v případě posíláte-li žádost přes internet. Adresa pro zasílání žádosti bude zveřejněna.
d) Kontaktní místo Czech POINT
Žádosti a oznámení lze podat rovněž na kontaktních místech veřejné správy.
Co to je elektronický podpis?
Elektronický podpis obsahuje elektronické identifikační údaje autora (jméno, adresu, sídlo, ...) elektronického dokumentu. Pro „úřední“ komunikaci je vyžadován kvalifikovaný certifikát vydaný akreditovanou certifikační agenturou.
Kvalifikovaný podpis – kvalifikovaný certifikát je vytvořen tak, že splňuje všechny aktuální požadavky dané legislativou, zejména Zákonem o elektronickém podpisu (Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů ve znění zákona č. 226/2002 Sb.). Je vhodný především pro komunikaci občanů se státní správou a samosprávou, stejně jako pro komerční aplikace. Kvalifikovaný certifikát využijí všichni občané, firmy, úřady a také např. lékaři, advokáti nebo firmy komunikující často s Českou správou sociálního zabezpečení, s finančními úřady, se zdravotními pojišťovnami, s celním úřadem aj.
Komerční podpis – komerční certifikát je vhodný pro šifrování, autentizaci a použití v uzavřených systémech, kde je mezi účastníky bezpečné komunikace současně uzavřena smlouva, řešící mimo jiné i podmínky komunikace. V současné době je nutno komerční certifikáty použít zejména tam, kde nelze dle současné legislativy kvalifikované certifikáty použít, a to pro šifrování a autentizaci.
Kde si zřídím elektronický podpis?
V ČR jsou pouze tři akreditované certifikační autority, které vydávají e-podpisy. (Více informací najdete zde)
Téma: GIS , Odbor: Odbor informatiky
Co je GIS?
GIS – geografický informační systém – je systém umožňující správu, analýzu, zobrazování a jiné operace s prostorovými daty. Použitelnost GIS určují kvalitní a rozumně přístupná data.
Téma: GIS , Odbor: Odbor informatiky
Co jsou metadata?
Metadata (data o datech) a metainformační systémy slouží pro ukládání informací o datech (geodetech) – jejich obsah, kvalitu a využitelnost.
Téma: GIS , Odbor: Odbor informatiky
Co jsou živé mapy a mapové servery?
Moderní způsob poskytování služeb v oblasti GIS je sdílení geografických informací prostřednictvím sítí, ať už v globálním měřítku prostřednictvím Internetu nebo ve vnitropodnikové sféře prostřednictvím intranetu. Internetové mapové servery představují technologický nástroj, který umožňuje snadno a konzistentním způsobem publikovat a poskytovat geografická data prostřednictvím Internetu, intranetu a webových služeb. Tyto servery jsou schopny sdružovat data z různých datových zdrojů, čímž snižují přímé i nepřímé náklady na pořízení, skladování a správu geografických dat.
Téma: GIS , Odbor: Odbor informatiky
Co jsou webové služby?
Služba WMS (Web Mapping Service) poskytuje přístup k mapovému serveru na internetu, umožní uživateli vytvořit polohově umístěné mapové kompozice. Komunikace mezi počítači probíhá na základě standardizovaných protokolů Open GIS konsorcia (OGC). V praxi to znamená, že potřebujeme použít některého standardního WMS klienta. Lze si vybrat z mnoha nabídek volně dostupných Web klientů, nebo mezi komerčními programovými produkty. Služba WFS (Web Feature Service) poskytuje rozhraní, které umožňuje klientům komunikaci na úrovni jednotlivých geoprvků. Server vyhodnotí dotaz klienta a výsledek vrací ve formátu GML.
V jakém termínu a jakým způsobem je obec či dobrovolný svazek obcí povinen projednat závěrečný účet a zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření za příslušný kalendářní rok?
Územní celek (obec, dobrovolný svazek obcí) musí projednat závěrečný účet spolu se zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok do 30. června následujícího roku a současně musí přijmout opatření k nápravě nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 43 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením, a to buď bez výhrad, nebo souhlasu s výhradami, na základě nichž příjme územní celek opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků (§ 17 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Ve kterých případech zákon stanoví povinnost provedení dílčího přezkoumání hospodaření? Může obec, na kterou se tato povinnost nevztahuje, požádat o provedení dílčího přezkoumání?
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, stanoví povinnost provedení dílčího přezkoumání hospodaření u obcí, které vykonávají hospodářskou činnost nebo mají počet obyvatel 800 a více osob. Obce, na které se nevztahuje zákonná povinnost provedení dílčího přezkoumání, však o něj mohou v případě zájmu krajský úřad požádat.
V jakém termínu je obec či dobrovolný svazek obcí povinen požádat o přezkoumání svého hospodaření?
Obec či dobrovolný svazek obcí je povinen požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad (odbor kontroly) do 30. 6. každého kalendářního roku anebo v téže lhůtě oznámit, že přezkoumání hospodaření bude zadáno auditorovi nebo auditorské společnosti (§ 4 odst. 1 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí).
Jaká je lhůta pro podání informace o opatřeních přijatých k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření zpracované krajským úřadem či auditorem?
Nejpozději do 15 dnů po projednání této zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního celku (lhůta je uvedena v § 13 zákona č. 420/2004Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí). Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu, který musí být projednán do 30. 6. následujícího roku.
Jaké náležitosti by měla obsahovat informace o opatřeních přijatých k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření?
Ke každému zjištěnému nedostatku doporučujeme uvést způsob jeho nápravy, termín, ke kterému bude nedostatek odstraněn (nebo informaci o tom, že nedostatek již byl odstraněn) a osoby odpovědné za odstranění nedostatku. V případě, že k datu zaslání informace nejsou veškeré nedostatky již odstraněny, je třeba do informace uvést i lhůtu, ve které územní celek podá krajskému úřadu písemnou zprávu o splnění přijatých opatření, a následně ve stanovené lhůtě tuto zprávu zaslat.
Může obec či dobrovolný svazek obcí připomínkovat zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření?
Územní celek (obec, dobrovolný svazek obcí) je oprávněn podat písemné stanovisko k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření do 15 dnů od předání návrhu této zprávy, stanovisko se doručuje kontrolorovi pověřenému řízením přezkoumání (§ 6, odst. 1, písm. d) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí). Dále má právo požadovat přiložení tohoto stanoviska ke zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 7 písm. c) zákona č. 420/2004 Sb.).
Je možné uložit obci nějaké sankce v souvislosti s přezkoumáním hospodaření a po jeho provedení?
Oblast přestupků, za které lze uložit pokutu, je upravena v několika právních předpisech. Jedním z nich je zákon č. 255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád), který upravuje přestupky v § 15 a § 17. Podle kontrolního řádu lze uložit pokutu územním celkům (obec, dobrovolný svazek obcí) zejména za neposkytnutí součinnosti při provádění přezkoumání hospodaření až do výše 500 000 Kč. Za nesplnění některých povinností souvisejících s rozpočtovým hospodařením může krajský úřad uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Jedná se o taxativně stanovené přestupky podle § 22a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle § 14 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, krajský úřad může uložit územnímu celku pokutu do výše 50 000 Kč za nesplnění povinností souvisejících s přijetím opatření k nápravě chyb a nedostatků zjištěných při přezkoumání hospodaření. Těm územním celkům, jejichž hospodaření přezkoumával auditor, hrozí navíc další pokuta, pokud nepředají krajskému úřadu stejnopis auditorské zprávy do 15 dnů po jejím projednání v orgánech územního celku.
Co potřebuji k zahájení kontroly?
K zahájení kontroly je potřeba platné pověření ke kontrole dle § 4 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.) Pověření ke kontrole vydává vedoucí kontrolního orgánu, tzn. starosta obce (u kraje ředitel krajského úřadu), nebo osoba k tomu pověřená vedoucím kontrolního orgánu. Pravidla pro zahájení kontroly jsou upravena v § 5 kontrolního řádu. Kontrolu zahajuje kontrolní orgán z moci úřední předložením pověření kontrolované nebo povinné osobě, nebo doručením oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě (jehož součástí musí být pověření ke kontrole nebo seznam kontrolujících), nebo prvním kontrolním úkonem bezprostředně předcházejícím předložení pověření kontrolované nebo povinné osobě. V případě zahájení bez přítomnosti kontrolované osoby, informuje kontrolující o zahájení kontroly dodatečně. Způsob zahájení kontroly lze volit podle povahy kontroly při vědomém šetření práv a oprávněných zájmů kontrolované osoby. První kontrolní úkon, kterým byla kontrola zahájena, je spolu s datem jeho provedení povinnou náležitostí protokolu o kontrole.
V jakém rozsahu má být provedena veřejnosprávní kontrola u žadatelů/příjemců veřejné finanční podpory?
Obecně je obsah veřejnosprávní kontroly upraven ustanoveními § 11 zákona č. 320/2001 Sb.,o finanční ve veřejné správě (ZFK). Při vymezení předmětu veřejnosprávní kontroly u žadatelů/příjemců veřejné finanční podpory (VFP) je rozhodující obsah smlouvy/rozhodnutí o poskytnutí VFP. Kontrolou by se mělo zjistit, zda VFP byla využita na účel, na který byla poskytnuta, a zda byla použita v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě/rozhodnutí. Kontroloři jsou přitom povinni dodržovat ustanovení § 13 odst. 2 ZFK, podle kterého mohou používat kontrolní oprávnění pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu kontroly.
Jak provést veřejnosprávní kontrolu v případě, že jsou při ní prověřovány odborné záležitosti, se kterými nemají kontrolní pracovníci zkušenost?
V ustanovení § 6 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) je upravena možnost přizvání ke kontrole další osoby v zájmu dosažení jejího účelu. Mohou to být různí specialisti, znalci, odborní experti, tlumočníci nebo i zaměstnanci jiného kontrolního orgánu (vždy se jedná o fyzickou osobu). Na přizvané osoby se vztahují ustanovení kontrolního řádu a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), obdobně jako na kontrolující. Za výběr přizvané osoby odpovídá vedoucí kontrolního orgánu, tzn. starosta obce (u kraje ředitel krajského úřadu), který vystaví přizvané osobě pověření v potřebném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Současně zajistí poučení přizvané osoby o jejích právech a povinnostech při účasti na kontrole. Ustanovení § 5, písm. b) zákona o finanční kontrole stanoví pro vedoucího orgánu veřejné správy povinnost dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci splňující určené podmínky. Z tohoto ustanovení lze vyvodit, že přizvaná osoba by měla být v postavení člena kontrolní skupiny a v pozici vedoucího kontrolní skupiny by měl být vždy zaměstnanec kontrolního orgánu. Označení přizvané osoby včetně důvodu jejího přizvání je podle kontrolního řádu povinnou náležitostí protokolu o kontrole.
Jak postupovat v případě potřeby zajištění originálních dokladů?
Mezi práva kontrolujícího patří oprávnění zajišťovat v odůvodněných případech originální podklady. Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) nestanoví povinnost ponechat kontrolované osobě kopie těchto dokladů. Je však nutné ve smyslu § 9, písm. d) kontrolního řádu vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech, a pominou-li důvody jejich zajištění, neprodleně je vrátit. Z povahy věci je zřejmé, že potvrzení by mělo být písemné a mělo by obsahovat alespoň identifikaci kontrolujícího, popis zajištěných kontrolních podkladů, důvod jejich zajištění, datum vystavení a podpis kontrolujícího. Po vrácení originálních podkladů je vhodné tuto skutečnost si rovněž nechat písemně potvrdit.
Jak postupovat v případě, že kontrolovaná osoba označí kontrolního pracovníka za podjatého?
Kontrolní řád (zákon č. 255/2012 Sb.) neobsahuje ustanovení o podjatosti, lze proto plně využít obecnou úpravu tohoto institutu obsaženou v § 14 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Na základě tohoto ustanovení mohou být z provádění kontroly vyloučeni ti kontroloři, u nichž se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám, jejich zástupcům nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Je vhodné předpokládanou podjatost kontrolorů řešit již v rámci přípravy na kontrolu a v případě rizika podjatosti kontrolního pracovníka kontrolou nepověřovat.
Je nutné provádět úkony předcházející kontrole?
Důvodem zavedení tohoto institutu v novém kontrolním řádu (zákon č. 255/2012 Sb.) je opatření podkladů pro posouzení, zda kontrolu zahájit nebo ne. Kontrolní orgán může tohoto institutu využít, ale není jeho povinností úkony předcházející kontrole provádět. Důvodem k takovému postupu může být vnější podnět ke kontrole,ale také vlastní rozhodnutí kontrolního orgánu. O provedených úkonech se pořídí záznam. Navazuje-li na tyto úkony kontrola, mohou sloužit skutečnosti takto získané jako podklad pro kontrolní zjištění.
Co se rozumí posledním kontrolním úkonem?
Posledním kontrolním úkonem je konkrétní poslední úkon, který předcházel vyhotovení protokolu: např. ukončení kontroly na místě; vrácení vyžádaných podkladů; shrnutí výsledků kontroly na závěr kontroly na místě; prohlášení vedoucího kontrolní skupiny, že kontrola na místě je ukončena; provedení potřebné analýzy; vyhodnocení dodatečně zaslaných (vyžádaných) podkladů atd. Poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu včetně uvedení dne, kdy byl proveden, je povinnou náležitostí protokolu o kontrole.
Co je to veřejnosprávní kontrola?
Veřejnosprávní kontrola je ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů jedním z druhů finanční kontroly. Je tímto zákonem definována jako kontrola skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím (předběžná veřejnosprávní kontrola), v průběhu jejich použití (průběžná veřejnosprávní kontrola) a následně po jejich použití (následná veřejnoprávní kontrola). Působnost územních samosprávných celků k veřejnosprávní kontrole je upravena v § 9 zákona o finanční kontrole. Podle § 9, odst. 1 zákona o finanční kontrole a současně i § 15 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou územní samosprávné celky povinny provádět kontrolu hospodaření u jimi zřizovaných příspěvkových organizací. Tyto kontroly kraje nebo obce zajišťují podle zákona o finanční kontrole formou veřejnosprávních kontrol. Podle § 9, odst. 2 zákona o finanční kontrole vykonává kraj nebo obec výběrovým způsobem veřejnosprávní kontroly u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují ze svého rozpočtu.
Mám provést kontrolu u žadatele/příjemce veřejné finanční podpory z rozpočtu obce. Jak mám postupovat?
Územní samosprávné celky jsou podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě oprávněny vykonávat veřejnosprávní kontrolu u žadatele a příjemce veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. Pokud bude kontrola provedena u žadatele/příjemce veřejné finanční podpory na místě, je třeba postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 255/2012 Sb., (kontrolní řád) a § 13 zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Provedení kontroly na místě znamená, že kontrola bude fyzicky provedena v místě bydliště/sídla žadatele/příjemce nebo v místě, kde se nachází předmět veřejné finanční podpory, a to za účasti žadatele/příjemce. Proces kontroly lze rozdělit na fáze: 1. příprava - můžeme si dohodnout termín zahájení kontroly s osobou oprávněnou jednat za žadatele/příjemce - zajistit písemné pověření ke kontrole od starosty obce - seznámit se s podklady vztahujícími se k podpoře, žádostí o podporu, resp. smlouvou o poskytnutí podpory, příslušným usnesením orgánu obce a dalšími souvisejícími podklady 2. kontrola na místě - předložit pověření kontrolované osobě nebo povinné osobě, nebo zahájit kontrolu jiným způsobem podle § 5 kontrolního řádu - ověřit totožnost kontrolované nebo povinné osoby - ověřit originály dokladů vztahujících se k žádosti, resp. prokazujících dodržení podmínek poskytnutí podpory - ověřit splnění účelu podpory, fyzickou realizaci 3. protokol podle § 12 kontrolního řádu - uvést kontrolní zjištění do protokolu - doručit protokol kontrolované osobě 4. ukončení kontroly - marným uplynutím lhůty na podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky - v případě předání k vyřízení správnímu orgánu dnem tohoto předání - v případě podání námitek dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě.
Je možno provést veřejnosprávní kontrolu na svém pracovišti?
Je třeba rozlišit, zda by kontrola proběhla za účasti kontrolované osoby či nikoliv. Pokud bude veřejnosprávní kontrola provedena bez účasti kontrolované osoby, není třeba dodržovat stanovená procesní pravidla kontroly. Tato kontrola má spíše charakter řídící kontroly. Pokud veřejnosprávní kontrola proběhne za účasti kontrolované osoby, je třeba postupovat v souladu s kontrolním řádem (zákon č. 255/2012 Sb.) a § 13 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. V protokolu bude jako místo provedení kontroly vymezeno místo pracoviště úředníka. Je vhodné současně uvést i osoby, které se kontroly zúčastnili.
Kdy je veřejnosprávní kontrola na místě ukončena a kdy je možno podat námitky proti výsledkům kontroly s výsledky kontroly dále pracovat?
Podle ustanovení § 18 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) je veřejnosprávní kontrola ukončena: - marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky - dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě - dnem, ve kterém byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu. Právo na podání námitek je upraveno v § 13 kontrolního řádu, podle kterého má kontrolovaná osoba možnost podat proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokole o kontrole písemné a odůvodněné námitky ve lhůtě 15 dní ode dne doručení protokolu s tím, že může být stanovena i lhůta delší. Nevyhoví-li námitkám kontrolující ve lhůtě 7 dní ode dne jejich doručení, vyřídí je jeho nadřízená osoba ve lhůtě 30 dní ode dne jejich doručení.
Jaká má kontrolující práva a povinnosti při kontrole na místě?
Oprávnění kontrolujícího jsou definována v § 7 a § 8 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.), jeho povinnosti v § 9 kontrolního řádu. Základní povinností kontrolujícího je zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a v závislosti na povaze kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady.
Musí být s protokolem o kontrole kontrolovaná osoba seznámena?
Po provedení posledního kontrolního úkonu je kontrolor povinen do 30 dní, ve zvlášť složitých případech do 60 dní vyhotovit protokol o kontrole s náležitostmi podle § 12 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012, o kontrole). Kontrolující nemá povinnost aktivně seznamovat kontrolovanou osobu s obsahem protokolu. Právem kontrolované osoby je seznámit se s obsahem protokolu a podávat námitky proti kontrolním zjištěním. Kontrolující je povinen vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě. Konkrétní pravidla pro doručení protokolu o kontrole kontrolní řád nestanoví, uplatní se zde subsidiární aplikace správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), upravujícího doručování písemností (§ 19 – 24).
Jak postupovat v případě zjištění, že příjemce nedodržel podmínky poskytnutí veřejné finanční podpory?
Veškeré podmínky použití podpory stanovené poskytovatelem by měly být definovány nejlépe smlouvou. Pokud poskytovatel podmínky použití písemně nevymezí a neprokáže, že s nimi byl příjemce seznámen, je vymahatelnost jejich dodržení problematická. Pokud příjemce nedodrží některou z podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty (např. účel, dobu realizace, termín úhrady celkových nákladů aj.), poruší rozpočtovou kázeň ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle ustanovení § 22 odst. 4 tohoto zákona je příjemce, který porušil rozpočtovou kázeň, povinen provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož mu byla podpora poskytnuta. Podrobná úprava problematiky porušení rozpočtové kázně příjemcem je uvedena v jednotlivých ustanoveních § 22 výše uvedeného zákona.
Je možné uložit nějaké sankce v souvislosti s kontrolami a po jejich ukončení?
Kontrolní řád (zákon č. 255/2012 Sb.) upravuje oblast trestání v § 15 a §17 a umožňuje tak kontrolnímu orgánu ukládat sankce v souvislosti s prováděnou kontrolou. Fyzická osoba a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako kontrolovaná osoba nevytvoří podmínky k provedení kontroly, neumožní kontrolujícímu výkon jeho oprávnění, neposkytne součinnost potřebnou k výkonu kontroly nebo nepodá ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků. Kontrolované osobě za spáchání přestupku lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Fyzická osoba a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba v postavení povinné osoby se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost potřebnou k výkonu kontroly, nelze-li tuto součinnost zajistit prostřednictvím kontrolované osoby. Povinné osobě lze za spáchání přestupku uložit pokutu do 200 000 Kč.
Jsem vlastníkem kulturní památky, mám možnost získat nějaký finanční příspěvek na její obnovu?
Získat peníze na obnovu kulturní památky je každoročně možné z několika dotačních titulů. Jsou to dotační programy Ministerstva kultury ČR, více informací na webových stránkách ministerstva www.mkcr.cz nebo dotační tituly kraje Vysočina. V tomto případě se jedná zejména o Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování dotací na obnovu KP (uzávěrka žádostí je každoročně 15. 2.) a o grantové programy Fondu Vysočiny. Více informací najdete na webových stránkách http://www.kr-vysocina.cz/kultura-a-pamatky.asp
Mám zájem prohlásit svůj dům za kulturní památku, co pro to můžu udělat? Můžu pak na opravu získat nějaké dotace?
Movité a nemovité věci prohlašuje za kulturní památky ministerstvo kultury z vlastního nebo jiného podnětu. Ministerstvo kultury si před prohlášením věci za kulturní památku vyžádá vyjádření krajského úřadu, odboru kultury a památkové péče, obecního úřadu obce s rozšířenou působností (v územním obvodu, kterého se objekt nachází) a odborné organizace - Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště Telč.
Jako konstruktivní se jeví, ještě před podáním žádosti na MK ČR, domluvit místní šetření za přítomnosti všech dotčených orgánů (pracovníka KrÚ Vysočina odboru kultury a památkové péče, pracovníka památkové péče MěÚ obce s rozšířenou působností a pracovníka NPÚ Telč), společně zhodnotit, zda objekt skutečně splňuje kriteria pro zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek a domluvit se na dalším postupu.
Pokud bude věc prohlášena za kulturní památku, je možné čerpat na její obnovu finanční příspěvek z dotačních titulů určených na opravu objektů, které jsou kulturními památkami.
Je pravdou, že pokud je objekt kulturní památkou nemůžu dělat žádné stavební úpravy?
Podle zákona o státní památkové péči si musí vlastník kulturní památky, který hodlá provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurovaní nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí předem vyžádat k těmto pracím závazné stanovisko úřadu obce s rozšířenou působností. Seznam pracovníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, který vykonávají agendu v oblasti památkové péče, najdete na webových stránkách http://www.kr-vysocina.cz/kultura-a-pamatky.asp Práce lze tedy provádět pouze s platným závazným stanoviskem.
Jaký je rozdíl v kompetencích „památkářů z úřadů“ a „památkářů z památkového ústavu“ z Telče?
Jednoduše řečeno „památkář z úřadu“ je Vaším nejdůležitějším partnerem v řízení k obnově vaši nemovitosti. Na základě Vaši žádosti vydává závazné stanovisko k obnově nemovitosti, která je kulturní památkou nebo se nachází v památkově chráněném území (památkové rezervace nebo památkové zóny), podmínky kterého jsou závazné pro všechny prováděné práce.
„Památkář z památkového ústavu“ reprezentuje odbornou složku. Dle zákona o památkové péči poskytuje „památkáři z úřadu“ odborné vyjádření, které je podkladem pro vydání závazného stanoviska.
Pokud „památkář z úřadu“ neobdrží odborné vyjádření „památkáře z ústavu“ v daném termínu, může vydat závazné stanovisko i bez tohoto vyjádření.
Pro vlastníka jsou závazné pouze podmínky v závazném stanovisku.
Téma: Různé , Odbor: Odbor majetkový
Co vše musím předložit kraji Vysočina, chci-li požádat o souhlas s uložením inženýrských sítí do pozemku, který je vlastnictvím kraje Vysočina?

Postup při ukládání inženýrských sítí do pozemků, které jsou vlastnictvím kraje Vysočina
Pro územní nebo stavební řízení je požadován správním orgánem doklad o vlastnictví pozemku nebo o jiném právu k pozemku, do kterého má být uloženo zařízení nebo inženýrské sítě.
Kraj Vysočina vydává tento souhlas formou Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene. V této smlouvě je mimo jiné budoucím povinným z věcného břemene, kterým bude kraj Vysočina, vydán souhlas s provedením zamýšlené stavby na pozemku v jeho vlastnictví.
Budoucí oprávněný z věcného břemene (tj. žadatel, investor apod.) se v ní mimo jiné zavazuje po dokončení stavby nechat tuto zaměřit geometrickým plánem, znázorňujícím průběh věcného břemene a požádat vlastníka pozemku o zřízení úplatného věcného břemene.
Žádost o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene musí obsahovat nejméně tyto náležitosti:
- identifikaci žadatele vč. doručovací adresy
- identifikaci budoucího oprávněného z věcného
břemene včetně jeho rodného čísla nebo alespoň data narození a adresy trvalého bydliště (u právnických osob IČ a sídla)
- katastrální území a obec dle výpisu z katastru nemovitostí
- specifikaci pozemku, který je ve vlastnictví kraje Vysočina a má být věcným břemenem zatížen
- vyjádření majetkového správce pozemku, je-li v listu vlastnictví uveden (u silnice je to Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace, provoz dle okresu)
- snímek katastrální mapy místa uložení se zákresem trasy uložení a s čitelnými pozemkovými čísly.
V případě, že se jedná o podklad k územnímu nebo stavebnímu řízení (stavba ještě nezapočala) je třeba požádat kraj Vysočinu o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene.
V případě, že se jedná o stavbu již dokončenou, věcné břemeno je již zaměřeno geometrickým plánem a kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci, je třeba požádat o zřízení věcného břemene.
V případě, že se jedná o převod pozemku, který je ve vlastnictví kraje Vysočina a je zastavěn stavbou (například chodníku, autobusové zastávky, parkoviště apod.) je třeba požádat o převod pozemku.

Vzory těchto žádostí:
Žádost o vydání souhlasu se stavbou (DOC, 32 kB)
Žádost o sepsání smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti (věcného břemene) (RTF, 20 kB)
Žádost o sepsání smlouvy o zřízení služebnosti (věcného břemene) (RTF, 20 kB)
Žádost o darování pozemku (RTF, 20 kB)

Žádost je třeba podat poštou na adresu:

Krajský úřad kraje Vysočina
odbor majetkový
Žižkova 57
587 33 JIHLAVA

nebo e-mailem na adresu posta@kr-vysocina.cz.

O vyřízení žádosti rozhoduje Rada kraje Vysočiny vždy na nejbližším zasedání po doručení kompletních podkladových materiálů.
Výpis z obchodního rejstříku byl vydán dne 15. 6. 2007, jeho kopie předložená v nabídce byla ověřena dne 18. 12. 2007, lhůta pro prokázání kvalifikace uplynula dne 21. 12. 2007. Dodržel dodavatel zákonnou podmínku upravující stáří dokladů prokazujících splnění kvalifikace dle § 57 odst. 2 zákona? Jak se posuzuje stáří (90 kalendářních dnů) dokladů prokazujících základní kvalifikační předpoklady (tj. výpis z evidence rejstříku trestů, potvrzení finančního úřadu, potvrzení příslušné správy sociálního zabezpečení, čestné prohlášení) a výpisu z obchodního rejstříku?
Dodavatel v tomto případě nedodržel zákonnou podmínku na stáří tohoto dokladu. Splnění podmínky stáří dokladu prokazujícího splnění kvalifikace zákonem určené v délce max. 90 kalendářních dnů k poslednímu dni pro prokázání kvalifikace se posuzuje ode dne vydání tohoto dokladu nikoli ode dne jeho úředního ověření.
Živnostenský list byl vydán v roce 1998 na dobu neurčitou, ověřen byl 6 měsíců před uplynutím lhůty pro prokázání kvalifikace. Lze jím úspěšně prokázat splnění požadavku na předložení dokladu o oprávnění k podnikání?
Ano, takovým dokladem bude zmíněný požadavek na profesní kvalifikační předpoklad úspěšně prokázán. Platnost živnostenského listu pro účely prokázání kvalifikace podle zákona o veřejných zakázkách není omezena datem jeho vydání ani datem úředního ověření jeho kopie. Živnostenské listy jsou, až na zanedbatelné výjimky, vydávány na dobu neurčitou. V případě jeho omezení na dobu určitou by pak bylo rozhodující jeho časové vymezení. Tato pochybnost o platnosti dokladu bývá způsobena mylným výkladem ust. § 57 odst. 2 zákona.
Podle Pravidel Rady kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek je povinen administrátor veřejné zakázky malého rozsahu vyzvat k podání nabídky tři, případně pět dodavatelů. Nabídku podá pouze jeden dodavatel. Lze za těchto okolností pokračovat v soutěži a zadat veřejnou zakázku jedinému uchazeči, který podal nabídku?
Ano, pokud byl prokazatelně osloven potřebný počet dodavatelů, a nenastaly jiné důvody pro zrušení zadávacího řízení, není důvod soutěž rušit. Je však na úvaze zadavatele, který si zpravidla v zadávacích podmínkách vymíní možnost zrušit zadávací řízení v jakémkoli jeho stadiu do doby uzavření smlouvy, zda se rozhodne akceptovat jedinou podanou nabídku anebo v zájmu podpory soutěžního prostředí soutěž zruší a vyhlásí ji znovu. Doporučujeme postupovat v těchto případech vždy individuálně s ohledem na kvalitu takové nabídky. Obdobný závěr vyplývá i z výkladu k § 38 (zjednodušené podlimitní řízení) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozd. předpisů (dále jen zákona).
Co je to Fond Vysočiny a k čemu slouží?
Fond Vysočiny je samostatný účelový rozvojový fond. Soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje Vysočina, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů. Prostředky jsou poskytovány formou dotací na základě stanovených pravidel (výzev grantových programů) a v souladu se schválenými prioritami kraje, a to nezávisle na rozpočtovém roce. Fond Vysočiny je jedním z nástrojů pro postupnou realizaci Programu rozvoje kraje Vysočina.
Co je to grantový program Fondu Vysočiny?
Grantovým programem se pro účely Fondu Vysočiny rozumí zastupitelstvem kraje stanovená forma, podmínky a zaměření podpory. Grantový program vyhlašuje zastupitelstvo kraje ve formě „Výzvy k předkládání projektů“. Aktivní a již vyhodnocené grantové programy jsou zveřejněny na webové adrese: http://www.kr-vysocina.cz/www/fondvysociny
Jak lze získat dotace na pořízení strojů či výstavbu provozovny pro podnikatele?
Pokud nejste podnikatel v cestovním ruchu, je vyhlašován pro podnikatele program Rozvoj malých podnikatelů z Fondu Vysočiny. Z tohoto programu lze získat dotaci na nákup strojů a výstavbu či rekonstrukci provozovny. Program bývá vyhlašován každoročně Zastupitelstvem kraje Vysočina a dotace tvoří max. 40% z celkových uznatelných nákladů projektu a může dosáhnout max. 150 000,- Kč (max. výše podpory se každý rok odvíjí od celkové alokace programu). Po vyhlášení programu jsou podmínky získání dotace vyvěšeny na www.vysocina-finance.cz. Dotace z EU na podporu podnikání plynou hlavně z Operačního programu Podnikání Inovace, jeho řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jednotlivé programy jsou implementovány přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (www.cmzrb.cz) a přes CzechInvest (www.czechinvest.org) .
Jaké účetnictví musí NNO vést?
Všechny nově zakládané organizace již vedou účetnictví podle platného zákona. Některé neziskové organizace, zejména malá občanská sdružení, budou moci nadále používat jednoduché účetnictví. Podmínkou je ale to, aby jejich příjmy v předchozím roce nepřekročily tři miliony korun.
Nestátní neziskové organizace
Podle vládního dokumentu Státní politika vůči nestátním neziskovým organizacím na léta 2015 – 2020 existují v ČR tyto nejčastější právní formy pro nestátní neziskové organizace (dále jen NNO):
spolky a pobočné spolky, které dle nového občanského zákoníku (NOZ) nahradily občanská sdružení a jejich organizační jednotky (existovaly dříve podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů),
nadace a nadační fondy (dříve podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, nyní podle NOZ)
církevní právnické osoby, resp. účelová zařízení církví, zřizované církvemi a náboženskými společnostmi podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností,
obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (nyní již zrušeného; existující obecně prospěšné společnosti však podle něj stále fungují)
ústavy (podle NOZ)
a školské právnické osoby, registrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zahrnující ve významné převaze církevní školy, mající před rokem 2004 formu účelových zařízení církví.
Více dle https://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/aktuality/4_statni_politika.pdf
Jak založit spolek?
Spolek mohou založit nejméně 3 osoby. Spolek vzniká zápisem do spolkového rejstříku, který vedou krajské soudy. Návrh je možné podat elektronicky na stránkách https://or.justice.cz/ias/ui/podani a je nutné k němu doložit originály nebo kopie několika dokumentů. Především stanov (podepsaná kopie), kopie zápisu z ustavující schůze, souhlas statutární osoby s ověřeným podpisem a souhlas majitele nemovitosti, kde má spolek sídlo, s ověřeným podpisem. Více na http://frankbold.org/poradna/kategorie/obcanska-sdruzeni-zalozeni-fungovani-cinnost/rada/jak-spravne-zalozit-obcanske-sdr
Kdo může žádat o podporu z globálních grantů OP VK?
O finanční prostředky z globálních grantů OP VK mohou žádat zejména školy a školská zařízení, vysoké školy, sdružení a asociace škol, právnické osoby působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, města, obce a svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zaměstnavatelé, profesní organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců, organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže atd. V každém případě však vždy právnická osoba. Pozornost je třeba věnovat rozdělení žadatelů dle jednotlivých oblastí podpory, kde je výčet oprávněných žadatelů zúžený.
Kdy bude vyhlášena další výzva do globálních grantů Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost?
Zprostředkující subjekt (ORR) má povinnost vyhlásit v rámci každého globálního grantu minimálně jednu výzvu ročně. O vyhlášení výzvy rozhoduje vedení kraje (rada kraje). Předpokládá se, že další výzva (v pořadí 3.) do globálních grantů v rámci prioritní osy 1 – Počáteční vzdělávání bude vyhlášena v prvním čtvrtletí roku 2010, vše záleží také na výsledku 2. výzvy. Výzva v rámci globálního grantu 3.2 OP VK – Podpora nabídky dalšího vzdělávání v kraji Vysočina bude vyhlášena pravděpodobně na podzim roku 2009.
Kde se dozvím informace o Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a jeho realizaci v kraji Vysočina?
Všechny potřebné informace včetně nejčastěji kladených dotazů souvisejících s gloubálními granty OP VK najdete na www.vysocina-finance, sekce Finanční zdroje z EU.
Budou se pro žadatele organizovat nějaké semináře nebo školení?
Ano, předpokládáme, že při vyhlášení každé výzvy uspořádáme seminář pro potenciální žadatele o zaměření globálních grantů, podmínkách pro předložení projektových přihlášek a o podmínkách samotné realizace projektů. Na podporu žadatelů připravujeme i školení zaměřené na problematiku tvorby samotných projektových žádostí. Informace o připravovaných informační a vzdělávacích akcích ke globálním grantům OP VK naleznete na www.vysocina-finance.cz,sekce Finanční zdroje z EU,OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Kde získám základní informace o možnostech financování projektů?
Informace lze nalézt na webových stránkách kraje Vysočina http://www.kr-vysocina.cz/www/finance/, stránkách projektu Partnerství pro Vysočinu (http://www.partnerstvi-vysocina.cz/index.php?akce=sekce&id_sekce=zdroje). Zájemci zde naleznou přehled právě vyhlášených výzev ze strukturálních fondů, národních dotačních titulů a ostatních zdrojů financování projektů, kontakty na jednotlivé řídící a zprostředkující subjekty jednotlivých operačních programů, přehled důležitých webových odkazů a seznam poradců Krajského úřadu kraje Vysočina k jednotlivým operačním programům. Realizační tým projektu Partnerství pro Vysočinu nabízí všem zájemcům novou službu - emailovou rozesílku aktualit v oblasti financování projektů. Do databáze se lze přihlásit pomocí webového odkazu http://www.partnerstvi-vysocina.cz/index.php?akce=z_formular_add
Co je to Program rozvoje kraje Vysočina ?
Program rozvoje kraje Vysočina představuje základní strategický dokument regionálního rozvoje na úrovni vyššího územně samosprávného celku. Kraj jej zpracovává v samostatné působnosti na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Program rozvoje kraje Vysočina je tvořen třemi dokumenty: - Profil kraje Vysočina analyzuje území kraje s využitím dat regionální statistiky. - SWOT analýza kraje Vysočina definuje silné a slabé stránky současného stavu v důležitých oblastech ekonomiky kraje. Specifikuje příležitosti a ohrožení budoucího rozvoje kraje. - Programová část určuje základní rozvojové směry na úrovni hlavních cílů, které jsou čtyři. Ty jsou rozvedeny do jednotlivých oborových dílčích cílů (18), v jejichž rámci je specifikováno celkem 43 opatření.
Jaký je rozdíl mezi Programem rozvoje venkova a Programem obnovy venkova ?
Program rozvoje venkova (PRV) je státní program, čerpající prostředky v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Jeho gestorem je Ministerstvo zemědělství, žádosti o podporu vybírá Státní zemědělský intervenční fond na svých regionálních pracovištích. PRV je prioritně zaměřen na pomoc zemědělským subjektům, v rámci jedné jeho osy je rovněž podporována obnova a rozvoj vesnic do 500 obyvatel. Bližší informace jsou k dispozici na webových stránkách www.szif.cz. Oproti tomu Program obnovy venkova (POV) je ryze krajský program hrazený z rozpočtu kraje Vysočina. POV je zaměřen pouze na podporu malých obcích při obnově jejich majetku.
Co je náplní práce Kanceláře kraje Vysočina v Bruselu a komu je určena?
Stálá Kancelář kraje Vysočina v Bruselu byla zřízena na podzim roku 2007. Nachází se v Českém domě v Bruselu v blízkosti klíčových evropských institucí. Mezi hlavní úkoly kanceláře patří zisk a distribuce informací o činnosti institucí Evropské unie, vypisovaných výzvách k podávání projektů do evropských programů, propagace dobrého jména kraje Vysočina v Evropě, podpora spolupráce kraje Vysočina s partnerskými i dalšími evropskými regiony, ale i logistický servis při jednáních zástupců z kraje Vysočina v Bruselu. Kancelář Vysočiny v Bruselu není určena pouze potřebám krajské samosprávy, ale je k dispozici také různým dalším subjektům z Vysočiny - obcím, školským, kulturním, zdravotnickým a dalším veřejným organizacím, subjektům z neziskové sféry, ale i podnikatelům. Kancelář vede Mgr. Markéta Heřmanová, zástupkyně kraje Vysočina v Bruselu. V kanceláři se na základě smlouvy s Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě pravidelně střídají stážisté - studenti VŠPJ. Stáže jsou financovány z evropského programu Erasmus. Další informace a kontakty naleznete na webových stránkách Kanceláře kraje Vysočina v Bruselu: www.vysocina.eu/Brusel.
Kde je možné nalézt informace o projektu Zdravý kraj a místní Agendě 21?
Tyto informace jsou průběžně zveřejňovány na odkaze www.kr-vysocina.cz/zdravykraj.
Je možné na realizaci aktivit spojených s MA21 získat finanční prostředky z krajského rozpočtu?
Finančním nástrojem kraje Vysočina na podporu těchto aktivit jsou Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování dotací na podporu naplňování a propagace principů místní Agendy 21 v kraji Vysočina. Zájemci o dotaci mohou získat více informací na odkaze www.kr-vysocina.cz/zdravykraj.
Jak často se koná zasedání zastupitelstva kraje?
Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva písemně svolává a řídí zpravidla hejtman.
Kde mohu koupit propagační předměty kraje Vysočina?
Propagační předměty jsou neprodejné. Jsou určeny výhradně pro propagační účely kraje Vysočina a Krajského úřadu kraje Vysočina.
Jsou jednotliví členové rady kraje zodpovědní za svěřené resorty podobně jako ministři vlády, nebo jsou zodpovědní všichni společně za veškeré kompetence rady?
Dělba práce mezi jednotlivé členy rady kraje je možná a tento princip je uplatňován i v našem kraji. Je sjednána dohodou volebních stran, které mají své zastoupení v radě kraje, tedy jejich koalicí. Týká se však výhradně pracovního zaměření každého radního, nikoliv podstaty rozhodovacího procesu. Tato dohoda o dělbě práce neovlivňuje zákonné kompetence a odpovědnost člena rady kraje. Každý radní má právo jednoho hlasu, který má při hlasování stejnou váhu, jako hlasy ostatních. A z rovného práva vyplývá i rovná zodpovědnost. V praxi to znamená, že člen rady, jemuž byl svěřen např. resort školství, hlasuje o návrzích týkajících se např. resortu zdravotnictví a naopak, každý může také podávat v rámci zákonných kompetencí rady návrhy týkající se kteréhokoliv z oborů.
Poskytuje kraj Vysočina dotace obcím kraje na požární ochranu?
Ano, poskytuje. Kraj přispívá obcím kraje na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Každoročně jsou v rozpočtu kraje vyčleněny prostředky v řádech několika milionů, které jsou rozdělovány na základě zásad zastupitelstva kraje. Tyto zásady jsou každoročně obnovovány ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem kraje Vysočina. Dotační podpora je směřována zejména těm obcím, jejichž jednotky požární ochrany jsou zařazeny do plánu plošného pokrytí kraje Vysočina.
Poskytuje kraj Vysočina dotace na požární ochranu i jiným organizacím?
Ano, kraj Vysočina poskytuje také dotace „dobrovolným hasičům“ - Krajskému sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a Moravské hasičské jednotě kraje Vysočina. Děje se tak na základě zásad zastupitelstva kraje, které jsou ročně obnovovány ve spolupráci s Krajským sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.
Je možné po zavedení jednotného evropského tísňového čísla 112 nadále využívat národní tísňová čísla na hasiče (150), zdravotní záchrannou službu (155) a policii (158)?
Rada Evropských společenství svým rozhodnutím č. 91/396/EHS ze dne 29. července 1991 rozhodla o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112, a to především z důvodu usnadnění komunikace s tísňovými službami v rámci Evropské unie, protože došlo k výraznému nárůstu soukromých i služebních cest v rámci Evropy. Každý stát používá svá vlastní tísňová čísla, která cizinec mnohdy nezná a při zavolání má většinou jazykové problémy. Na čísle 112 je zabezpečeno, že zpráva o mimořádné události bude přijata a bude zabezpečena příslušná reakce. V současnosti číslo tísňového volání 112 funguje nejen ve všech státech EU, ale i v ostatních státech Evropy. Mimo jiné je podmínkou pro provozování technologií mobilních telefonů. Příjem tísňového volání na lince 112 a jeho primární zpracování je zajištěno Hasičským záchranným sborem České republiky, a to včetně on-line distribuce datové věty formulované z profesionálně vedeného rozhovoru na příslušné základní složky integrovaného záchranného systému.

Zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v žádném případě neznamená náhradu stávajících národních čísel tísňového volání, národní čísla zůstávají nadále plně funkční a umožňují přímý kontakt a tísňovou komunikaci s příslušnou složkou integrovaného záchranného systému.
Jakým způsobem mohu kontaktovat tiskového mluvčího kraje Vysočina?
Tiskovou mluvčí kraje Vysočina je Jitka Svatošová, kontaktovat ji můžete hned několika způsoby: prostřednictvím e-mailu svatosova.j@kr-vysocina.cz , telefonicky (mobil: 724 650 123 , pevná linka: 564 602 328) nebo osobně v sídle krajského úřadu kraje Vysočina (Žižkova 57, Jihlava, místnost A 2.23). Pokud máte nějaký dotaz nebo připomínku lze využít i diskuzní fórum na webových stránkách kraje Vysočina na adrese www.kr-vysocina.cz.

V případě potřeby můžete kontaktovat i Evu Neuwirthovou z odboru sekretariátu hejtmana, tel.: 564 602 308, mob. 724 650 161, e-mail: neuwirthova.e@kr-vysocina.cz.
Kde lze najít informace o aktuálním programu vedení kraje Vysočina?
Informace tohoto charakteru, stejně jako kompletní databázi tiskových zpráv, podkladových materiálů i usnesení rady a zastupitelstva, najdou uživatelé webových stránek www.kr-vysocina.cz v sekci pro novináře.
Jaké existují nástroje podpory na pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí?
Jako základní způsob podpory v kraji Vysočina funguje, v rámci dotační politiky, Fond Vysočiny, jehož prostřednictvím jsou podporovány různé aktivity v mnoha oblastech. Veškeré informace o grantových programech Fondu Vysočiny naleznete na www.fondvysociny.cz.

V ojedinělých případech, kdy není možná podpora z Fondu Vysočiny (např. z důvodu, že nebyl vyhlášen vhodný grantových program pro konkrétní akci), může zájemce o podporu požádat přímo Radu kraje Vysočina, která rozhodne o případné podpoře. Formulář žádosti o podporu akce Vám na vyžádání zašle Zbyněk Čech z oddělení vnějších vztahů, tel.: 564 602 146, e-mail: cech.z@kr-vysocina.cz.
Vydává kraj Vysočina nějaké krajské periodikum?
Kraj Vysočina vydává nákladem 215 tis. kusů měsíčník s názvem Kraj Vysočina. Ten je zdarma roznášen do poštovních schránek občanům v našem regionu. Jeho elektronickou podobu můžete najít také na www.kr-vysocina.cz v sekci Tiskoviny kraje pod záložkou Noviny Kraj Vysočina.
Co znamená integrovaný záchranný systém, jaké složky integrovaného záchranného systému jsou k dispozici v kraji Vysočina a kdo je řídí?
Integrovaný záchranný systém (IZS) není instituce, ale představuje koordinovaný postup složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. K dispozici jsou základní složky IZS: hasičský záchranný sbor, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a (republiková) policie. Dále je možné využít ostatní složky IZS, kterými jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Stálým orgánem pro koordinaci složek IZS na úrovni kraje je operační a informační středisko IZS, kterým je operační středisko hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Na ústřední úrovni usměrňuje IZS ministerstvo vnitra, na úrovni kraje organizuje IZS hejtman kraje. Hejtman může také přímo koordinovat záchranné a likvidační práce (již v rámci strategického řízení při řešení mimořádných událostí s větším územním rozsahem nebo závažných mimořádných událostech přecházejících v krizovou situaci).
Jaké jsou možnosti občanů při ochraně svého zdraví a majetku?
V souvislosti s ochranou zdraví občanů je odborníky doporučováno například vyhýbat se hloučkům podezřelých osob, vyhýbat se nebezpečným a neosvětleným místům, nevycházet samostatně v pozdních večerních a nočních hodinách, naučit se správně používat osobní ochranné prostředky (spray, paralyzer ), absolvovat kursy sebeobrany. Mezi nejčastější používaná opatření k ochraně svého majetku patří zejména důsledné uzamykání vchodu do domu, znemožnění vstupu cizím osobám do svého obydlí, pojištění proti majetkové škodě, instalace bezpečnostních prvků do dveří a oken (alarmy, speciální zámky, mříže), hlídací pes, autoalarm apod.
Co kraj Vysočina dělá pro to, aby se občané cítili bezpečněji?
Kraj Vysočina pečuje o bezpečí svých občanů v rámci prevence kriminality, kterou lze definovat jako boj s trestnou činností. Cíle, priority, organizace, způsob financování a konkrétní opatření v této oblasti jsou stanoveny Koncepcí prevence kriminality kraje Vysočina na léta 2009 až 2011. Opatření obsažená v koncepci realizují kraj Vysočina, obce, Policie ČR, Probační a mediační služba ČR, neziskové organizace, komerční subjekty a občané. Ročně vynakládají zúčastněné subjekty v kraji Vysočina na aktivity v oblasti prevence kriminality cca 12 mil. Kč.
Jaké aktivity v oblasti prevence kriminality podporuje kraj Vysočina?
Kraj Vysočina podporuje aktivity obcí, které jsou v zájmu zvyšování pocitu bezpečí občanů směrovány zejména ke snížení nebo omezení násilné trestné činnosti (loupežná přepadení) a majetkové trestné činnmosti (krádeže aut a věcí z nich, kapesní krádeže ad.). Dále podporuje snahu obcí o ochranu svého nemovitého majetku a aktivity neziskových organizací a škol, které realizují opatření v oblasti sociální prevence (zvyšování právního vědomí, pomoc obětem trestných činů, sportovní a zájmové aktivity, podpora činnosti nízkoprahových zařízení ad.).
Jaké jsou partnerské regiony se kterými má kraj Vysočina uzavřenu smlouvu o spolupráci?
Jaké jsou možnosti použití symbolů kraje Vysočina (logo, znak)?
Kraj Vysočina používá v rámci jednotného vizuálního stylu a komunikace s veřejností především logo kraje, které je ochrannou známkou registrovanou u Úřadu průmyslového vlastnictví, a znak kraje Vysočina. Bližší informace o symbolech kraje a možnosti jejich získání a použití naleznete na www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4000097&p1=1222. Obecně platí, že logo kraje je určeno především pro propagaci kraje samotného, nikoliv k propagaci jiných subjektů a jejich aktivit. Není jej možné užívat bez souhlasu nositele práv (bez udělení licence). Použití znaku kraje upravuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a to ustanovením § 5.
Je zasedání zastupitelstva kraje veřejné?
Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní informaci o místě, době a navrhovaném programu zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce krajského úřadu, kromě toho může informaci zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo vyjádřit své stanovisko k projednávaným otázkám.Svůj nárok na vyjádření se k projednávaným otázkám prokazuje platným průkazem totožnosti. Maximální doba vystoupení je stanovena jednacím řádem na 3 minuty.

Ze zasedání zastupitelstva kraje je pořizován audio i video záznam. Zvukový záznam ze zasedání zastupitelstva lze poslouchat na webových stránkách kraje:
http://www.kr-vysocina.cz/pro-samospravu.asp, přímý přenos ze zasedání zastupitelstva je možné sledovat na internetu: http://tv.kr-vysocina.cz/

Na internetové adrese http://www.kr-vysocina.cz/pro-samospravu.asp lze najít také termíny zasedání, zápisy a usnesení k projednávaným bodům.
Jakým způsobem lze požádat o pronájem zasedací místnosti v sídle kraje Vysočina?
Zasedacíprostory v sídle kraje Vysočina jsou využívány především pro konání školení zaměstnanců krajského úřadu a zaměstnanců obecních úřadů kraje Vysočina, odborných seminářů a konferencí, jejichž pořadatelem nebo spolupořadatelem je kraj Vysočina, případně Krajský úřad kraje Vysočina. Zasedací prostory Krajského úřadu kraje Vysočina jsou pronajímány dle Pravidel Rady kraje Vysočina pro pronajímání nebytových prostor v sídle kraje Vysočina č. 01/09 ze dne 20. 1. 2009. Dle odstavce 1 článku 7 Pravidel Rady kraje Vysočina pro pronajímání nebytových prostor v sídle kraje Vysočina č. 01/09 ze dne 20. 1. 2009 je možno poskytnout následující formy záštity: a) záštita čestná (žadatel hradí 100% z nájmu a 100% nákladů), b) záštita 50+50 (žadatel hradí 50% z nájmu a 50 % nákladů), c) záštita 100+100 (žadatel hradí 0% z nájmu a 0 % nákladů). Pronájem lze sjednat pouze na základě vyplněné žádosti, kterou je možné si vyžádat u odpovědného pracovníka Odboru sekretariátu hejtmana: Regina Novotná, novotna.r@kr-vysocina.cz.
Povinnost obce zakládat Sbírky zákonů
Podle § 13, odst. 2 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, jsou obce povinny umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Sbírky zákonů. Co se týče využívání softwarových programů k vyhledávání právních předpisů (např. ASPI), je nutno podotknout, že tyto programy nemají váhu Sbírky zákonů a jako takové nemohou sloužit k nahlížení do Sbírky zákonů. Lze je brát pouze jako podpůrný nástroj k vyhledávání úplných znění právních předpisů. Situace se změní až uzákoněním elektronické Sbírky zákonů, která bude mít stejnou váhu, jako má Sbírka zákonů vydávaná v tištěné podobě.
Co je příspěvek na péči?
Dávka, která je určená ke krytí nákladů na sociální služby, jejichž poskytování je nezbytné k zachování důstojného života zdravotně postižené osoby. Poskytování příspěvku na péči je upraveno v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tato dávka od 1. 1. 2007 nahradila dřívější příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu a zvýšení důchodu pro bezmocnost. Podrobnější informace lze získat na webové stránce Sociální portál kraje Vysočina (http://www.kr-vysocina.cz/socialni-portal.asp).
Kdo má na příspěvek na péči nárok?
Nárok má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje v zákonem stanoveném rozsahu pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.
Co je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a míra závislosti na pomoci?
Jedná se o takový nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Míra závislosti na pomoci je odvislá od počtu úkonů běžného každodenního života, při nichž osoba potřebuje pomoc či dohled. Prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách je stanoveno celkem 36 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti.
Kam se obrátit s žádostí o příspěvek na péči?
O příspěvek bude možné požádat na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, tzv. obce III. typu, v jejímž spádovém území má žadatel trvalý nebo hlášený pobyt. Základní informaci o tom, kde požádat jistě budou schopni podat na každé obci v ČR. Tuto informaci rovněž poskytne každý poskytovatel sociálních služeb. Podrobnější informace lze získat na webové stránce Sociální portál kraje Vysočina (http://www.kr-vysocina.cz/socialni-portal.asp).
Je pečující osoba důchodově pojištěna? Platí za ni pojistné na zdravotní pojištění stát?
Od 1. 1. 2007 je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost) a za osoby pečující o tyto osoby. Pečující osoby jsou rovněž důchodově pojištěny (doba péče je jim započtena v plném rozsahu jako tzv. náhradní doba důchodového pojištění). Od 1. 8. 2008 jsou důchodově pojištěny i osoby pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby v I. stupni (lehká závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu. Stát je rovněž plátcem pojistného na zdravotní pojištění u osob pečujících o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby v I. stupni.
Jaká je výše příspěvku na péče?
Výše příspěvku na péči je stanovena ve čtyřech stupních odpovídajících stupni závislosti osoby a dále jsou rozdílně stanoveny výše příspěvku pro děti do 18ti let a pro dospělé. Podrobnější informace lze získat na webové stránce Sociální portál kraje Vysočina (http://www.kr-vysocina.cz/socialni-portal.asp).
Co je registrace sociálních služeb?
Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále též "zákon o sociálních službách). Tento zákon přináší změnu poskytovatelům sociálních služeb. Sociální služby jsou oprávněni poskytovat fyzické i právnické osoby, obce, kraje a ministerstvo. Poskytování sociálních služeb je možné pouze na základě oprávnění provozování sociální služby, tzv. registrace. Podrobnější informace lze získat na webové stránce Sociální portál kraje Vysočina (http://www.kr-vysocina.cz/socialni-portal.asp).
Kde mohu podat žádost o registraci sociální služby?
O registraci poskytovatele sociálních služeb je možné žádat místně příslušný krajský úřad. Místní příslušnost se řídí místem trvalého bydliště, pokud je poskytovatelem fyzická osoba, nebo místem sídla společnosti, pokud jde o osobu právnickou. Podrobnější informace lze získat na webové stránce Sociální portál kraje Vysočina (http://www.kr-vysocina.cz/socialni-portal.asp).
Může škola nebo školské zařízení požádat o finanční podporu primárně preventivních aktivit, které se rozhodla realizovat ve svém zařízení?
Ano. Škola nebo školské zařízení může žádat o finanční podporu preventivních aktivit. Stěžejním grantem na podporu těchto aktivit místního či regionálního charakteru je Program I vyhlašovaný ministerstvem školství, mládeže a tělovýchy. Program I - Preventivní programy realizované školami, školskými zařízeními a nestátními neziskovými organizacemi je přímo určený školám, školským zařízením a místním nestátním neziskovým organizacím participujícím na realizaci prevence sociálně nežádoucích jevů. Každoročně je jmenována výběrová komise, která doručené projekty hodnotí a na základě jejího rozhodnutí jednotlivým subjektům přiděluje finanční dotaci. Pro bližší informace se obracejte na Mgr. Petra Horkého tel.: 564 602 841 nebo pište na mailovou adresu horky.p@kr-vysocina.cz Více informací najdete také na webu oddělení mládže a sportu http://mladez.kr-vysocina.cz
Kde bychom mohli najít výsledkové listiny okresních, krajských, příp. ústředních kol olympiád a soutěží vyhlašovaných MŠMT?
Výsledkové listiny mají za povinnost zveřejňovat na svých webových stránkách organizátoři dané soutěže. Přehled organizátorů, včetně odkazů na jejich webové stránky naleznete na stránkách oddělení mládeže a sportu http://mladez.kr-vysocina.cz.
Jak podporuje kraj Vysočina talentované žáky ?
Každoročně je talentovaným žákům kraje Vysočina udělováno ocenění Talent Vysočiny a Cena hejtmana Vysočiny. Ocenění je určeno pro žáky, kteří dosahují v určitém oboru mimořádných výsledků a kteří svůj talent a nadání cílevědomě rozvíjí. Ocenění se vztahuje na výsledky školní i mimoškolní (zájmové) činnosti. Návrh na nominaci může podat škola, školské zařízení či organizace zabývající se výchovou a vzděláním v pěti oborech – humanitním, uměleckém, přírodovědném, technickém a sportovním. Vítěz v daném oboru a kategorii získává ocenění Talent Vysočiny a stipendium (1 nebo 2 tis. Kč po dobu 10-ti měsíců), další komisí nominovaní talentovaní žáci získávají jednorázové stipendium (1 nebo 2 tis. Kč). Žákům oceněným cenou Talent Vysočiny může hejtman kraje Vysočina udělit Cenu hejtmana Vysočiny za zcela výjimečné výsledky v určitém oboru (jednorázové stipendium ve výši 5 nebo 10 tis. Kč).
Jakých programů EU mohou využívat školy a jakých neziskové organizace?
Existují dva hlavní vzdělávací programy EU: Program celoživotního učení a Mládež v akci. Program celoživotního učení (www.naep.cz) podporuje formální vzdělávání. Je tedy určen školám: mateřským, základním, středním, vyšším odborným i vysokým. Program se dále člení na jednotlivé podprogramy MŠ, ZŠ, SŠ nejčastěji využívají podprogramu Comenius. Pokud se škola zabývá vzděláváním dospělých, může pracovat v podprogramu Grundtvig. Program Leonardo da Vinci je zaměřen do oblasti odborného vzdělávání, využívat ho mohou pouze odborné školy. Podprogram Erasmus je určený vysokým školám. Program Mládež v akci (www.mladezvakci.cz) podporuje neformální vzdělávání. Žadatelem mohou být neziskové organizace a neformální skupiny mládeže. Financovány jsou mezinárodní výměny mládeže, dlouhodobé dobrovolnické pobyty jednotlivců v zahraničí, semináře pro pracovníky s mládeží, místní projekty mladých lidí atd.
Nepřijali mi dítě do mateřské školy. Podle čeho přijímací řízení probíhá a jak ředitelka školy rozhoduje?
Přijímací řízení probíhá podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 34. Ředitel mateřské školy o přijetí rozhoduje podle kritérií, která předem stanoví a seznámí s nimi zákonné zástupce dětí před přijímacím řízením k předškolnímu vzdělávání. Zásadním kritériem a na prvním místě vždy přijímá děti, které v následujícím školním roce zahájí povinnou školní docházku v základní škole (zákon č. 561/2004 Sb., § 34 odst. 4). Další kritéria stanoví s ohledem na místní a organizační podmínky mateřské školy.
Může se za pozdní vyzvedávání dítěte z MŠ vybírat poplatek?
Předškolní vzdělávání v mateřské škole, s výjimkou posledního ročníku mateřské školy, lze poskytovat za úplatu. Maximální výši úplaty za předškolní vzdělávání stanoví vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Tato výše úplaty nesmí být překročena jednostranným prohlášením ředitelky mateřské školy ve vnitřní směrnici nebo ve školním řádu, že bude vybírána určitá částka za pozdní vyzvednutí dítěte zákonným zástupcem nebo jím pověřenou osobou.V případě, že zákonný zástupce dítěte závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy (např. opakovaně bez vážných důvodů vyzvedává dítě z mateřské školy po skončení provozu školy), můžete na základě ust. § 35 odst. 1 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolní vzdělávání.
Mohou se rodiče zdržovat po předání dítěte v prostorách MŠ?
Předáním dítěte zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě právnické osobě vykonávající činnost mateřské školy končí povinnost vykonávat nad dítětem dohled (§ 5 odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb.). To, zda se rodiče po vyzvednutí dítěte mohou zdržovat na školní zahradě a za jakých podmínek, by měl upravit školní řád dané mateřské školy (§ 30 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 561/2004 Sb.).
Co je obsahem přípravy dítěte na základní školu v mateřské škole? Mají učitelky mateřské školy zakázáno učit děti písmena?
Cílem každé mateřské školy je, aby děti v průběhu předškolního vzdělávání získaly dobré základy do dalšího života, včetně předpokladů pro systematickou školní práci. Zjednodušeně řečeno, připravovat děti na to, aby mohly v základní škole uspět, je samozřejmou a důležitou součástí práce každé mateřské školy. Tato příprava však nespočívá v tom, že mateřská škola nahrazuje základní školu a zařazuje aktivity, které v základní škole probíhají. Znamená to třeba to, že se děti neučí přímo psát písmena, ale prostřednictvím vhodných her rozvíjejí jemnou motoriku i koordinaci oka a ruky, což je pro psaní důležité. Děti se učí držet tužku a zacházet s ní odpovídajícím způsobem, učí se vést čáru, napodobují tvary, obkreslují apod. Pokud dítě "kreslí" písmena a má zájem se tomu učit, nikdo mu v tom pochopitelně nebrání (většina dětí, které opouštějí mateřskou školu, se umí podepsat a zpravidla rozpozná několik písmen). K zvládání čtení je důležitý rozvoj řeči dítěte, schopnost rozlišovat zvuky a hlásky na základě sluchové analýzy. I toto se hravou formou běžně v mateřské škole děje, stejně tak jako rozvoj matematických a početních představ dětí nezbytných k učení se matematice. Dalším předpokladem úspěchu ve škole je požadavek, aby dítě dokázalo odlišit hru od systematické „školní" práce. Také k tomu jsou děti v mateřské škole vhodnými formami běžně vedeny. Důležitá je samostatnost dítěte, schopnost spolupracovat, podřídit se celku, vyjádřit a obhájit svůj názor, ale ne na úkor ostatních. Můžeme pokračovat ve výčtu toho, co každá učitelka v mateřské škole běžně dělá a k čemu ji vede pro ni závazný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Každá škola však může postupovat svou cestou a k naplňování těchto cílů dospívat pomocí různých konkrétních prostředků, různých forem a metod či prostřednictvím nejrůznějších aktivit. Každá škola si vytváří svůj školní vzdělávací program a v něm tuto cestu popíše. Rodiče mají právo nahlédnout do školních vzdělávacích programů a tím si zjistit, jak budou děti v dané škole vedeny a co školní program jejich dětem i rodičům samotným nabízí. Předškolní vzdělávání respektuje individuální rozvoj každého dítěte, maximálně podporuje rozvojové možnosti dítěte a respektuje to, že je každé dítě ve svých schopnostech a dovednostech jiné. Nesrovnává výkony dětí ani je "nenormuje", neboť u dětí této věkové skupiny je fyziologické ("normální"), že mezi dětmi jsou značné rozdíly v jejich vývoji i dosavadním učení. Základní školy by měly tyto přirozené diference ve vstupní etapě respektovat.
Jak postupovat, pokud není syn (dcera) přijat (a) ke vzdělávání na střední škole?
Proti rozhodnutí ředitele střední školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí o nepřijetí uchazeče ke střednímu vzdělávání je možno podat odvolání, a to ke krajskému úřadu prostřednictvím ředitele střední školy do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání tedy uchazeč nebo jeho zákonný zástupce nezasílá přímo na krajský úřad, ale prostřednictvím ředitele příslušné střední školy, který vydal rozhodnutí o nepřijetí žáka. Z hlediska zachování lhůty je rozhodující datum odevzdání písemnosti k poštovní přepravě, při osobním doručení datum předání a převzetí správním orgánem. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Z odvolání by mělo být patrno, kdo je činí (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, případně jinou adresu pro doručování), označení správního orgánu, jemuž je určeno, proti jakému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí (rozpor s právními předpisy) a co se navrhuje. Nemělo by se rovněž zapomenout na podpis osoby, která odvolání podává. Po ukončení 1. kola přijímacího řízení může neúspěšný uchazeč podat přihlášku na ty školy, které vyhlašují 2. a další kola přijímacího řízení, přičemž počet přihlášek na tato kola již není omezen. Informace o dalších kolech lze opatřit na středních školách, které tato kola vyhlašují. Dále jsou informace v souhrnné podobě za celý kraj Vysočina k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách kraje Vysočina www.kr-vysocina.cz (na titulní straně Doporučujeme – Volná místa na SŠ) a rovněž na webu kraje na Školském portálu (Sekce Přijímací řízení).
Jak dlouho trvá povinná školní docházka žáků se zdravotním postižením?
Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákon č. 561/2004 Sb. (školský zákon) v ustanovení § 36 odst. 1 určuje povinnost školní docházky na 9 školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne 17. roku věku. Možnost dále pokračovat ve vzdělávání je vždy dána až na základě žádosti zákonného zástupce žáka, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne 18. roku věku. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne 20. roku věku. Těžce zdravotně postižení žáci, kteří byli podle dřívějších školským předpisů osvobozeni od povinné školní docházky nebo měli několik odkladů povinné školní docházky a k základnímu vzdělávání byli přijati až v pozdějším věku v souvislosti se změnou právních přepisů (žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem), se mohou na základě žádosti zákonného zástupce a se souhlasem zřizovatele vzdělávat do 26. roku věku. Tito žáci jsou převážně vzděláváni podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy.
Mohou se stravovat ve školní jídelně žáci v době domácí přípravy na maturitní zkoušku (tzv. svatý týden)?
Pokud se žáci neúčastní vyučování, nemají nárok na zvýhodněné školní stravování. Strávníci se mohou stravovat v režimu cizích strávníků a uhradí plnou cenu jídla. Sdělení vychází ze školského zákona, školní stravování se uskutečňuje v době pobytu dětí, žáků a studentů ve škole, ve školském zařízení.
Za jakých podmínek se mohou stravovat děti cizinců ve školních jídelnách?
Občané EU a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke školským službám podle školského zákona za stejných podmínek. Všichni nezletilí cizinci, bez ohledu na svůj pobytový statut, mají přístup ke školnímu stravování poskytovanému ve školském zařízení v pravidelné denní docházce. Ke školským službám mají přístup i ti, kteří mají právo pobytu na území ČR na dobu delší než 90 dnů, popřípadě zvláštní postavení cizince dle výčtu v § 20 odst. 2 písm.d) školského zákona. Výše úplaty za školské služby musí být stanovena ve stejné výši jako pro občany ČR.
Co je to finanční norma na nákup potravin?
Finanční norma na nákup potravin je finanční hodnota vyjádřená v korunách jednoho druhu hlavního a doplňkového jídla a stanovena podle cen potravin v místě obvyklých v závislosti na věkových skupinách strávníků uvedených ve vyhlášce o školním stravování. Do věkových skupin jsou strávníci zařazování na dobu školního roku, ve kterém dosahují věku: strávníci do 6 let, strávníci 7 – 10 let, strávníci 11 – 14 let, strávníci 15 a více let.
Co je to spotřební koš potravin?
Spotřební koš potravin ve vztahu ke školnímu stravování je výživová norma, která zabezpečuje plnění průměrné měsíční spotřeby vybraných druhů potravin daných vyhláškou (maso, ryby, mléko tekuté, mléčné výrobky, tuky volné, cukry volné, zelenina, ovoce, luštěniny, brambory) na strávníka a den v gramech. Průměrná spotřeba vybraných druhů potravin je vypočtena ze základního sortimentu potravin tak, aby bylo zajištěno dosažení příslušných výživových norem s přípustnou tolerancí +- 25% s výjimkou tuků, kde množství volných tuků představuje horní hranici, kterou lze snížit.
Jaké jiné směry výživy lze uplatnit ve školním stravování?
Ve školním stravování lze uplatnit laktoovovegetariánskou výživu a to za předpokladu souhlasu všech zákonných zástupců nezletilých strávníků nebo zletilých strávníků, nebo u provozovatelů stravovacích služeb, kde je možno podávat jídlo na výběr. Průměrnou spotřebu potravin lze doplnit drůbežím a rybím masem. Druh a množství vybraných druhů potravin na strávníka a den je dána rovněž vyhláškou o školním stravování (vejce, mléko tekuté, mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory a luštěniny).
Mohou žáci základní školy o prázdninách navštěvovat mateřskou školu?
Není možné, aby žáci základní školy byť pouze o prázdninách, navštěvovali MŠ. A to z toho důvodu, že předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku a organizuje se pro děti zpravidla od tří do šesti let. V případě žáků základní školy se tedy již jedná o děti starší 6 let.
Může ředitel školy odložit v průběhu 1. ročníku základní školy povinnou školní docházku?
Jestliže se projeví v průběhu 1. pololetí školního roku u žáka nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost, může ředitel školy se souhlasem rodiče odložit plnění povinné školní docházky na následující školní rok.
Od kdy a zda může být přijato 5 leté dítě do 1. ročníku základní školy?
Pětileté dítě ( narozené v období leden-červen toho školního roku, v němž dosáhne šestého roku věku) může být přijato ke vzdělávání do 1. ročníku v termínu od 15. ledna do 15. února 2010 pro školní rok 2010/2011.
Co je podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června 2005 do 1. třídy základní školy?
Podmínkou k přijetí takového to pětiletého dítěte je žádost zákonného zástupce, ke které přiloží vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře a doručí řediteli školy.
Co musím jako rodič doložit řediteli školy, když chci požádat o odklad povinné školní docházky pro své dítě?
Rodič musí písemně požádat ředitele školy o odklad povinné školní docházky a přiloží buď doporučující posouzení školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře.
Kdy může rodič žádat o odklad povinné školní docházky?
Rodič může již při zápisu do 1. třídy (od 15. ledna do 15. února 2010) požádat o odklad povinné školní docházky, nejdéle však žádá do 31. května 2010.
Musí dítě po odkladu povinné školní docházky jít znovu k zápisu?
Rodič dítěte, kterému byl povolen odklad povinné školní docházky, je povinen dostavit se v následujícím školním roce opět k zápisu do 1. ročníku, a to do základní školy podle svého výběru.
Jaké jsou závažné důvody pro individuální vzdělávání dítěte (dříve domácí vzdělávání)?
Závažnými důvody pro povolení individuálního vzdělávání jsou míněny především zdravotní obtíže, které nedovolují žákům vzdělávat se ve škole. Posouzení konkrétních okolností případu náleží řediteli školy v rámci správního řízení o povolení individuálního vzdělávání.
Kdy se žák vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu? A kdo o něm rozhoduje?
Pokud má žák speciální vzdělávací potřeby nebo je mimořádně nadaný, může na žádost zákonného zástupce ředitel školy s písemným doporučením školského poradenského zařízení (ze kterého vyplývá skutečnost, že žák má speciální vzdělávací potřeby) povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.
Z čeho vychází individuální vzdělávací plán? Kdo jej vypracovává a kdy?
Pokud žádosti o povolení podle individuálního vzdělávacího plánu bude vyhověno, vychází pak individuální vzdělávací plán ze školního vzdělávacího programu dané školy, závěrů školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka. Za vypracování ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka odpovídá ředitel školy. Zpravidla je vypracován před nástupem žáka do školy, nejpozději 1 měsíc po jeho nástupu nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb.
Jakou službu poskytuje školské poradenské zařízení žákovi, popř. zákonným zástupcům při vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu?
Školské poradenské zařízení sleduje a 2x ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy.
Je možné zařadit výuku plavání pouze do jednoho ročníku - celý rok, nebo je nutné ve dvou po sobě jdoucích ročnících po půl roce? Kde tyto informace najdu?
Plavání je doporučováno zařadit ve 3. a 4. ročníku, především z hlediska bezpečnosti žáků (věk, kdy se žáci mohou dostávat do různých situací, kdy je znalost plavání potřebná), z hlediska rozvoje pohybových dovedností, návaznosti výuky a možností škol. Ne každá škola však může realizovat plavání v daném modelu a v daném rozsahu. Proto jsou možné obě varianty. Rovněž zařazení do 3. a 4. ročníku je pouze doporučené, ale může jít i o nižší nebo vyšší ročník atd. Hlavním záměrem je, aby žáci měli reálnou možnost se s plaváním v průběhu základního vzdělávání setkat a aby škola přispěla k odbourávání plavecké negramotnosti.
Je dostačujících 20 hodin výuky plavání pouze v jednom ročníku základní školy?
Výuku plavání lze uskutečňovat v souladu se školním vzdělávacím programem ve dvou zpravidla po sobě následujících ročnících prvního stupně v rozsahu nejméně 20 vyučovacích hodin během jednoho ročníku. Školy zpravidla zařazují plavání do dvou ročníků po sobě následujících, aby byl výcvik efektivnější. Pouze 20 hodin v jediném ročníku tedy nestačí. Výuku plavání lze zařadit buď do některého z vyučovacích předmětů nebo jako samostatný kurz.
Mohu provádět stavbu rodinného domu (RD) svépomocí
Pokud stavba RD splňuje stavebně technické parametry uvedené v ust. § 104 odst. 2, písm.a, zák. č. 183/2006 Sb., tj. jde o RD do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, je možno ji provádět svépomocí. Pro provádění stavby je však nutno zajistit odborné vedení stavbyvedoucím.
Musím s odstraňováním stavby čekat 30 dnů od ohlášení, nebo mi může stavební úřad ještě před uplynutím lhůty sdělit, že k odstranění stavby není třeba povolení?
Stavební úřad může ještě před uplynutím uvedené lhůty sdělit, že k odstranění stavby není třeba povolení. Teprve poté lze práce na odstranění stavby zahájit.
Podle jakého zákona se provádí kolaudace dříve povolených staveb?
Pro stavby, u kterých stavební povolení nabylo právní moci před 1.1.2007, se provádí kolaudace dle zákona č. 50/1976 Sb. („starý stavební zákon“) – viz. ust. § 190 odst. 5, zák. č. 183/2006 Sb. Pro, stavby u kterých stavební povolení nabylo právní moci od 1.1.2007, se uvádění staveb do užívání již řídí zákonem č. 183/2006 Sb. („nový stavební zákon“).
Musí mít zpracovatel dokumentace pro územní souhlas na stavby uvedené v § 103 stavebního zákona autorizaci?
Vzhledem k tomu, že se nejedná o vybranou činnost dle ust. § 158 odst. 1, stavebního zákona, ani o projektovou dokumentaci dle ust. § 158 odst. 2, stavebního zákona, nemusí jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy uvedený v ust. § 96 odst. 3, písm. d, stavebního zákona zpracovávat osoba s autorizací.
V kterých obcích kraje Vysočina je sídlo obecného stavebního úřadu?
V kraji Vysočina je celkem 38 prvoinstančních stavebních úřadů. Jsou zřízeny v těchto obcích: okres Havlíčkův Brod: Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Štoky, Ždírec nad Doubravou; okres Jihlava: Batelov, Brtnice, Jihlava, Luka nad Jihlavou, Nová Říše, Polná, Telč, Třešť; okres Pelhřimov: Černovice, Horní Cerekev, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Žirovnice; okres Třebíč: Budišov, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Třebíč; okres Žďár nad Sázavou: Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou.
Jaké povolení je v současné době potřeba pro stavbu oplocení?
Od 3.6.2008, kdy nabyl účinnosti zákon č. 191/2008 Sb., kterým byl novelizován stavební zákon č. 183/2006 Sb., postačuje pro realizaci oplocení územní souhlas dle § 96 stavebního zákona.
Pokud hodlám geometricky rozdělit stávající pozemek, musí s tímto rozdělením souhlasit všichni spoluvlastníci?
Ano. Podle ust. § 82 odst. 2, stavebního zákona č. 183/2006 Sb., je možné rozhodnutí o dělení pozemků vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků a staveb na nich. V této souvislosti je třeba upozornit, že každý rozdělením vzniklý nový pozemek, musí mít zajištěn přístup z veřejné komunikace.
Kde najdu formuláře žádostí podávaných podle nového stavebního zákona?
Formuláře žádostí podávaných podle nového stavebního zákona jsou ve formátech doc nebo pdf uvedeny na webové stránce Ministerstva pro místní rozvoj - www.mmr.cz.
Lze změnit územní plán?
Na změnu územního plánu není právní nárok. Kdokoliv může u příslušné obce podat podnět na změnu územního plánu. O eventuálním pořízení změny územního plánu rozhodne zastupitelstvo obce.
Jaké existují dotace na pořízení územního plánu obce?
Obce do 500 obyvatel mohou požádat o dotaci na svůj územní plán z Programu rozvoje venkova. Bližší informace ministerstvo zemědělství. Obce nad 500 obyvatel, které se nacházejí v rozvojových oblastech nebo osách a nebo se na jeich území nachází nadmístní rozvojové záměry mohou požádat o dotaci z Integrovaného operačního programu, oblast intervence 5.3 b. Bližší informace ministerstvo pro místní rozvoj nebo Centrum pro regionální rozvoj Brno. Všechny obce kraje, které nemají platný územní plán pro celé správní územní obce, mohou požádat do 30. 9. o dotaci z rozpočtu kraje na následující rok. Podmínkou je schválené zadání územního plánu obce. Informace odbor územního plánování a stavebního řádu.
Mohu v konkrétní lokalitě stavět fotovotaickou elektrárnu?
Umísťování fotovoltaických elektráren je v současné době možné jen na plochách určených uzemním plánem obce, jako např. výroba, sklady, který byl vydám před 22. 11. 2008.Tento den nabyly účinnosti Zásady územního rozvoje kraje Vysočina, které stanovují, že do doby zapracování výsledků Strategie ochrany krajinného rázu nelze v územních plánech obcí vymezovat plochy pro umísťování fotovoltaických elektráren. Informace odbor územního plánování a stavebního řádu.
Mohu být informován(a) o zdravotním stavu (diagnóze) své manželky/manžela?
Pacient, tedy v tomto případě Vaše manželka/manžel, rozhoduje o tom, kdo může být informován o jejím/jeho zdravotním stavu a rozhodnout, zda informace o zdravotním stavu budou podávány v celém rozsahu nebo s omezením nebo může vyslovit i zákaz podávání těchto informací. Současně stanoví, zda určeným osobám náleží i právo na nahlížení do zdravotnické dokumentace a zda si mohou pořizovat výpisy, opisy či kopie zdravotnické dokumentace. Své rozhodnutí může pacient kdykoliv změnit.
U pacientů v bezvědomí mají nárok na informace o jeho zdravotním stavu osoby blízké. Zdravotničtí pracovníci mohou v případě pochybností o totožnosti osoby mající nárok na informace o zdravotním stavu, popřípadě jejího vztahu k pacientovi, požadovat, aby tato osoba prokázala svoji totožnost.
Kde se dozvím konkrétní podmínky fungování nemocnic v našem kraji – co potřebuji jako pacient vědět?
Všechny naše krajské nemocnice mají na svých webových stránkách pro své pacienty informace o provozních záležitostech a o všem, co vás může zajímat. Můžete si tedy kliknout na stránky každé nemocnice:
Nemocnice Jihlava - http://www.nemji.cz
Nemocnice Havlíčkův Brod - http://www.onhb.cz
Nemocnice Nové Město na Moravě - http://www.nnm.cz
Nemocnice Pelhřimov - http://www.hospital-pe.cz
Nemocnice Třebíč - http://www.nem-tr.cz
Mohu při své hospitalizaci využít nadstandardního pokoje?
Nadstandardní pokoje jsou za příplatek provozovány podle možností jednotlivých nemocnic. Svůj požadavek vzneste v naší ambulanci, kde se domlouváte o termínu přijetí k hospitalizaci.
Co se stane s mojí zdravotnickou dokumentací, jestliže můj ošetřující lékař ukončí činnost nebo zemře?
Krajský úřad v daném kraji, okamžitě po oznámení o ukončení činnosti lékaře nebo po oznámení o jeho úmrtí, převezme zdravotnickou dokumentaci. Zdravotnickou dokumentaci zajistí tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou. Toto převzetí oznámí na stránkách krajského úřadu.
Jakmile si pacient zvolí nové zdravotnické zařízení, požádá krajský úřad o zaslání svojí zdravotnické dokumentace nově zvolenému zdravotnickému zařízení. Aby mohl krajský úřad zdravotnickou dokumentaci neprodleně předat, je nutné mu sdělit některé osobní údaje pacienta (jméno, příjmení, datum narození a trvalé bydliště). Krajský úřad předá zdravotnickou dokumentaci novému zdravotnickému zařízení.
Situaci řeší § 57 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění.
Kam se mohu obrátit, pokud mám za to, že mi není poskytnuta náležitá zdravotní péče?

Podání stížnosti obvykle bývá jedním z posledních kroků v případě, že nejste spokojeni se způsobem poskytování zdravotních služeb. Je možné, že příčinou problémů může být nedorozumění, nedostatečná schopnost či ochota zdravotnických pracovníků dostatečně podrobně vám vše vysvětlit. Je proto dobré snažit se probrat svoji nespokojenost přímo na místě se všemi zainteresovanými. "Drobnější problémy" je nejvhodnější řešit ústně, a to co nejdříve. V případě, že se jedná o závažnější případy, je lepší řešit svoje námitky písemnou cestou.

Postup při podávání stížností je od 1. 4. 2012 řešen v § 93 zákona č. 372/2012 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost:

  1. pacient
  2. zákonný zástupce pacienta
  3. osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel
  4. osoba zmocněná pacientem

Stížnost se podává přímo poskytovateli zdravotních služeb, proti kterému stížnost směřuje – tedy přímo zdravotnickému zařízení, kde byl pacient ošetřován.

Pokud osoba, která podala poskytovateli stížnost (stěžovatel), s vyřízením své stížnosti nesouhlasí, může po té podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb – krajskému úřadu. Pokud chce stěžovatel podat stížnost proti poskytovateli, který má místo poskytování služeb v rámci kraje Vysočina, podává ji u Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru zdravotnictví. Zároveň stěžovatel uvede konkrétní důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.

Obecná pravidla k vyřizování stížností krajského úřadu z oblasti zdravotnictví jsou stanovena Příkazem ředitele č. 8/12, který je uveřejněn na stránkách Kraje Vysočina.

Jestliže má pacient za to, že mu není nebo nebyla poskytnuta náležitá zdravotní péče, může se rovněž obrátit na

  • Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, jestliže se nedostatky týkají odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka
  • Zdravotní pojišťovnu, u které je pacient pojištěn, a to zejména pokud zdravotnický pracovník odmítne provést zdravotní výkon, který je zahrnut do hrazené péče

Které druhy živočichů podléhají registraci podle zákona č. 100/2004 Sb. (CITES)?
Povinné registraci podléhají až na výjimky zásadně druhy savců, ptáků a plazů uvedené v příloze A nařízení Komise (ES) č. 1332/2005 (tzv. druhy ohrožené vyhynutím) a dále vybrané druhy těchto zoologických skupin živočichů uvedené v příloze B tohoto nařízení, jejichž výčet je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 227/2004 Sb.
Které druhy živočichů a rostlin podléhají zákazu komerční činnosti ?
Zákaz komerční činnosti se vztahuje (až na výjimky uvedené v příloze X nařízení Komise ES č. 865/2006) na všechny druhy živočichů a rostlin uváděné v příloze A nařízení Komise (ES) č. 1332/2005.
Kde lze najít přehled aktuálně platné legislativy ES na úseku CITES?
Legislativa ES platná na úseku CITES je oficiálně zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. Pro praktické vyhledávání hledání lze však např. doporučit webové stránky Agentura ochrany přírody a krajiny (www.nature.cz), na kterých lze v podsekci AOPK- odborná činnost - druhová ochrana – CITES najít komentovaný přehled platné legislativy na tomto úseku s možností otevření jednotlivých nařízení Evropského společenství.
Je na vystavení registračního listu a výjimky ze zákazu komerční činnosti právní nárok?
Registrační list musí být pro exemplář podléhající registraci vystaven vždy a je dokladem o určitém zaevidování exempláře do centrálního registru CITES v ČR. Výjimka ze zákazu komerční činnosti je vydávána na základě žádosti vlastníka exempláře ve správním řízení, není na ni právní nárok a je dokladem prokazujícím legální původ exempláře. Její přílohou je potvrzení pro komerční použití (tzv. „žlutý CITES“).
Jaká je platnost registračního listu a potvrzení pro komerční použití z hlediska územního a z hlediska vlastníka exempláře ?
Registrační list je platný pouze na území ČR, je dokladem vydávaným na exemplář, avšak nový vlastník exempláře je povinen požádat registrační úřad o provedení záznamu o přeregistraci exempláře na svou osobu. Potvrzení pro komerční použití je doklad platný na celém území Evropského společenství a je vázán na exemplář bez ohledu na aktuálního vlastníka exempláře, pokud v něm není uvedeno jinak.
Registrují se neživé exempláře (např. vycpaniny) a vztahuje se na ně rovněž zákaz komerčního použití?
Neživé exempláře výše registrovaných skupin živočichů se neregistrují, podléhají však zákazu komerční činnosti.
Dokdy je nutno registračnímu úřadu hlásit změny týkající se registrovaného exempláře?
K nahlášení veškerých změn týkajících se registrovaného exempláře je v zákonem stanovena lhůta do 15 dnů (§ 23 odst. 6 zák. č. 100/2004 Sb.).
Jak naložit s registračním listem a výjimkou z potvrzením pro komerčním použití v případě úhynu exempláře ?
V takovémto případě je nezbytné oba tyto doklady předat spolu s nahlášením úhynu do 15 dnů od nastalé změny registračnímu úřadu.
Podléhá registraci exemplář sovy pálené nebo poštolky obecné chovaný v zajetí a vztahuje se na ně zákaz komerčního použití?
Sova pálená je zvláště chráněným druhem a poštolka druhem přirozeně se vyskytujícím v přírodě ČR, proto se na ně přednostně vztahuje evidence vycházející ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (výjimka k chovu v zajetí, osvědčení o vzetí do evidence, rozhodnutí o odchylném postupu ze zákazu chovu v zajetí). Pro komerční využívání je však vždy nezbytná výjimka ze zákazu komerční činnosti, neboť se jedná o druhy evidované v příloze A nařízení Komise (ES) č. 1332/2005.
Podléhají registraci kříženci sokolovitých dravců a vztahuje se na ně rovněž zákaz komerčního použití?
Pokud jeden z původně křížených „čistých“ zoologických druhů je řazen do přílohy A, vztahuje se na křížence vzešlé z jeho potomstva povinnost registrace a vystavení výjimky v případě komerčního nakládání s takovýmto jedincem.
Kdo vykonává funkci registračních úřadů CITES?
Funkci registračních úřadů vykonávají krajské úřady a v případě bydliště vlastníka exempláře na území Chráněné krajinné oblasti vykonávají tuto činnost místně příslušné Správy CHKO.
Rozumí se komerční činností podle legislativy ES pouze prodej exempláře z přílohy A nařízení Komise (ES) č. 1332/2005?
Výčet aktivit považovaných za komerční činnost podléhající zákazu je uveden v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 338/97 a zahrnuje nákup, nabízení k koupi, nabývání pro obchodní účely, veřejné vystavování pro obchodní účely, využívání pro obchodní zisk a prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji nebo převážení za účelem prodeje. Znamená to tedy například, že při provedení obchodní transakce bez potřebné výjimky porušuje zákon jak prodejce exempláře, tak také kupující, nebo, že za porušení zákona se považuje i přímá, nebo zprostředkovaná inzerce exempláře z přílohy A bez ohledu na to, zda následně došlo k realizaci vlastního prodeje či nikoliv.
Jaké nezaměnitelné označení exemplářů je vyžadováno pro vydání výjimky ze zákazu komerční činnosti?
U ptáků odchovaných v zajetí je požadováno označení mláďat celistvým kroužkem, u savců a plazů pak mikročipem s jedinečným kódem a zaručujícím jeho neměnnost.
Lze vydat výjimku ze zákazu komerce rovněž na mláďata, nebo jiné jedince, které nelze dočasně nebo trvale nezaměnitelně označit ?
Ve výjimečných případech lze takovéto jedince identifikovat náhradní metodou (např. popis exempláře doplněný identifikační fotografií určitého charakteristického znaku – kresba na plastronu u želv) a vystavit tzv. výjimku na transakci, která se však vztahuje pouze na jednorázový prodej provedený exempláře osobou původního vlastníka na území ČR.
Je rozdíl ve formulářích žádostí o dotace do lesů a do myslivosti? Pokud je, který mám použít?
Dotace do lesů se poskytují z rozpočtu Kraje Vysočina a řídí se „Zásadami Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v Kraji Vysočina pro období 2007-2013 z rozpočtu Kraje Vysočina a způsobu kontroly jejich využití“. Formuláře jsou volně ke stažení na webových stránkách Kraje Vysočina (www.kr-vysocina.cz) a v průběhu období 2007-2013 by se neměly měnit. Dotace do myslivosti (vybrané činnosti mysliveckého hospodaření, chov a výcvik loveckých psů a loveckých dravců) se poskytují ze státního rozpočtu a řídí se Přílohou k Zákonu o státním rozpočtu pro Českou republiku. Tento zákon se schvaluje vždy na každý kalendářní rok, z čehož vyplývá, že se i formuláře každoročně mění. I tyto formuláře jsou volně ke stažení na webových stránkách Kraje Vysočina.
Kde je podací místo pro podání žádostí o dotace do lesů z prostředků EU?
Podacím a zároveň poradním místem pro dotace do lesů z prostředků EU je Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) Brno, Kotlářská 53, 602 00 Brno, tel. 541 614 112. Lze žádat o finanční prostředky z Programu rozvoje venkova, osy I a II. Dotace mohou být čerpány např. na lesnickou techniku, lesnickou infrastrukturu, zlepšování druhové skladby lesních porostů, první zalesnění zemědělské půdy, atd..
Kde mohu zjistit, kdo je můj odborný lesní hospodář?
Na odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (státní správa lesů). Jedná se o: Magistrát města Jihlavy, OŽP-SSL, tel. 567 167 111 Městský úřad Pelhřimov, OŽP-SSL, tel. 565 351 111 Městský úřad Třebíč, OŽP-SSL, tel. 568 805 111 Městský úřad Žďár nad Sázavou, OŽP-SSL, tel. 566 688 111 Městský úřad Havlíčkův Brod, OŽP-SSL, tel. 569 497 111
Kdo je příslušný k vydání potvrzení o původu reprodukčního materiálu a do kdy se vydává?
Potvrzení o původu reprodukčního materiálu vydávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností do 10 dnů ode dne doručení žádosti.
Do kdy mohou podávat žadatelé žádosti o příspěvky do myslivosti?
Termín pro podání žádosti o příspěvek na „vybrané činnosti mysliveckého hospodaření“ je každoročně do konce května. Termín pro podání žádosti o příspěvek na „chov a výcvik loveckých psů a loveckých dravců“ je každoročně do konce října.
Do kdy je vlastník lesa povinen předložit návrh lesního hospodářského plánu ke schválení?
Podle § 27 odst. 1 zákona č. 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů je vlastník lesa, který je povinen hospodařit podle lesního hospodářského plánu, povinen předložit návrh plánu ke schválení orgánu státní správy lesů krajského úřadu do 60 dnů po skončení platnosti předchozího plánu. V praxi je to tedy do konce února příslušného roku.
Který orgán projednává přestupky na úseku rybářství podle zákona o rybářství?
Přestupky spáchané podle zákona o rybářství projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se přestupek stal.
Je potřeba k lovu ryb pod ledem v rybníkářství povolení? Kde lze o něj požádat?
Lov ryb pod ledem je zakázán zákonem o rybářství. Z tohoto zákazu může povolit krajský úřad, popř. Ministerstvo zemědělství, pokud se rybník nebo rybochovné zařízení nachází na území více krajů, výjimku.
Jakému orgánu a kdy evidenci v rybníkářství předkládám?
Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářství se předkládá příslušnému krajskému úřadu, v jehož obvodu působnosti se rybník nachází. V případě, že rybník leží na území více krajů, evidence se předkládá Ministerstvu zemědělství. Evidence se předkládá za uplynulý kalendářní rok vždy do 30.4.
Mám povinnost předkládat evidenci o hospodaření v rybníkářství?
Evidenci předkládá každý, kdo chová a loví ryby v rybníce nebo rybochovném zařízení, za účelem produkce ryb a rybího masa, vodních organizmů nebo rybí násady, pokud vyprodukoval a uvedl na trh v kalendářním roce více než 150 ks ryb lososovitých, popř. lipana podhorního nebo více než 100 kg ostatních druhů ryb nebo vodních organismů.
Jak postupovat v případě, že řešení technické infrastruktury obce (veřejného vodovodu, kanalizace nebo čistírny odpadních vod) je v rozporu se schváleným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina?
Pro případ, který vyžaduje změnu schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina (dále jen „PRVKUK“) v souladu s ustanovením § 4 a násl. zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů ve spojení s ustanoveními § 2 až 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí tento zákon, byly vydány a schváleny Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina (dále jen „Zásady“). V těchto schválených Zásadách jsou uvedeny náležitosti žádosti o schválení změny PRVKUK včetně uvedení, co je a co není jeho změnou. Zásady jsou ke stažení jsou na adrese http://www.kr-vysocina.cz/soubory/450008/zasady%5F16%2D2007.doc
Obec chce vybudovat nebo rekonstruovat kanalizaci, čistírnu odpadních vod nebo vodovod. Ze kterých dotačních titulů může žádat o finanční podporu?
Z fondů EU lze využít Operační program Životní prostředí (OPŽP) nebo Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (PRV). Z OPŽP může žádat obec, pokud má více než 2000 ekvivalentních obyvatel (EO) nebo má do 2000 EO a zároveň náleží do povodí vodního díla Nové Mlýny, chráněné krajinné oblasti, národního parku včetně jeho ochranných pásem, do lokality soustavy NATURA 2000 nebo do ochranných pásem vodního zdroje (více informací na www.opzp.cz). Ostatní obce můžou žádat z PRV (více informací na www.szif.cz). V rámci státního rozpočtu lze využít program Ministerstva zemědělství na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací (více informací na www.mze.cz). V rámci rozpočtu Kraje Vysočina je k dispozici ve Fondu Vysočiny grantový program Čistá voda určený na podporu studií a projektových dokumentací v oblasti zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění vod odpadních a ochrany před povodněmi, dále dotační titul na drobné vodohospodářské ekologické akce určený na realizace kanalizací a ČOV v obcích velikosti do 10 000 EO (podrobnosti uvedeny na www.kr-vysocina.cz).
Musí se platit poplatky za odebranou podzemní vodu?
Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody, neplatí poplatek za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6.000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku.
Jaké doklady je nutné doložit k žádosti o povolení výjimky z ustanovení § 39 odst. 1 vodního zákona pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb – jinak též povolení ke krmení a hnojení na rybnících?
Výjimku z ustanovení § 39 odst. 1 zákona o vodách (č. 254/2001 Sb.) pro použití závadných látek ke krmení ryb podle § 39 odst. 7 písm. b) vodního zákona a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb podle § 39 odst. 7 písm. d) vodního zákona (dále jen „výjimka“) může povolit příslušný vodoprávní úřad (krajský úřad) na návrh žadatele, po provedeném vodoprávním řízení, rozhodnutím. Pro posuzování žádostí o výjimku z ustanovení § 39 odst.1 vodního zákona vydalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství Metodický pokyn pro posuzování žádostí o výjimku z ustanovení § 39 odst.1 vodního zákona (výjimka při použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb) ze dne 28. 11. 2002. K žádosti je nutno doložit následující: - platné povolení k nakládání s vodami k využívání těchto vod pro chov ryb za účelem podnikání, - podklady žadatele o uvažovaném rozsahu aplikace závadných látek, údaje o rybí obsádce a období aplikace závadných látek a jejich dopadu na jakost vody v rybníku, návrh kontrolního místa pro odběr vzorku povrchových vod, - rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě jiná opatření dotčených orgánů, týkající se dané věci (příslušné opatření orgánu ochrany přírody a krajiny, tj. příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, ze kterého dále vyplyne, zda je nutné doložit i příslušné opatření dalšího orgánu ochrany přírody a krajiny, případně orgánu ochrany veřejného zdraví, jedná-li se o takovou vodní plochu, kde jsou dotčeny zájmy ochrany veřejného zdraví). Výjimka se povoluje na dobu určitou, v podmínkách rozhodnutí je stanoven způsob kontroly jakosti vody na odtoku z rybníka, včetně sledovaných ukazatelů znečištění, případně další podmínky, které vyplynou z vodoprávního řízení.
Jak postupovat při zpracování a podání žádosti o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace ve veřejném zájmu?
Je třeba vyplnit žádost o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, která je ke stažení na webových stránkách Kraje Vysočina v dokumentech odborů: http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=493603&p1=5405 Povinnými přílohami žádosti jsou: a) úředně ověřená kopie živnostenského oprávnění k provozování živnosti v oboru "Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu" podle zvláštního zákona. Pokud vodovod nebo kanalizace nejsou provozovány za účelem dosažení zisku ve smyslu ustanovení § 6 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, bude tato skutečnost doložena např. prohlášením žadatele (v takovém případě není nutné živnostenské oprávnění) b) kopie smlouvy, popřípadě kopie smlouvy o smlouvě budoucí, kterou uzavřela osoba podávající žádost s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na provozování jeho vodovodu nebo kanalizace c) identifikační čísla uvedená ve vybraných údajích z majetkové evidence podle § 5 zákona o vodovodech a kanalizacích pro vodovody nebo kanalizace, kterých se povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace týká d) doklady (úředně ověřené) o kvalifikaci (vzdělání) odpovědného zástupce provozovatele podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona o vodovodech kanalizacích a doklady umožňující posouzení příbuznosti oborů podle § 12a vyhlášky e) písemný souhlas fyzické osoby s jejím uvedením v žádosti jako odpovědného zástupce provozovatele, včetně ověřeného podpisu této osoby, nejedná-li se o fyzickou osobu podávající žádost.
Jak postupovat v případě, že vlastníme a provozujeme veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci nebo čistírnu odpadních vod, tedy provozujeme vodovod nebo kanalizaci ve veřejném zájmu?
Vlastníkům a provozovatelům jsou zákonem o vodovodech a kanalizacích dány povinnosti: - Zajistit na své náklady průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací a na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných jako voda dodávaná vodovody, výkresovou dokumentaci vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a provozní řády. - Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu obce s rozšířenou působností, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok. - Osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace. Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace na základě žádosti, která obsahuje doklady předepsané zákonem. - Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. - Zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, a to na dobu nejméně 10 let, který musí být zpracován nejpozději do 31. prosince 2008. - Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce. Vyúčtování musí vlastník vodovodu nebo kanalizace ve stejném termínu zaslat Ministerstvu zemědělství
Kde lze podat žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích?
Podání žádosti a bližší informace lze získat u pracovníků odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství v Jihlavě, Žižkova 57, oddělení zemědělství tel: 564 602 209, 564 602 263 a 564 602 268, 564 602 365. Veřejnost může také využít detašovaná pracoviště odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství v Havlíčkově Brodě, Štáflova 2003 , tel.: 564 602 577, v Pelhřimově, Pražská 127, tel.: 564 602 595, v Třebíči, B. Václavka 59/11, tel.: 564 602 366 a ve Žďáru nad Sázavou, Komenského 1786, tel.: 564 602 593. Doporučujeme žadatelům o finanční příspěvek na hospodaření v lesích, aby žádosti podávali co nejdříve po ukončení prací na některé z výše uvedených podacích míst a tím přispěli ke včasnému vyřízení žádosti.
Jaké finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytuje Kraj Vysočina ze svého rozpočtu?
Kraj Vysočina poskytuje finanční příspěvky na hospodaření v lesích podle „Zásad Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v Kraji Vysočina pro období 2007 – 2013 z rozpočtu Kraje Vysočina a způsobu kontroly jejich využití“ č. 06/06 (dále jen „Zásady“). Podle Zásad je možné žádosti o finanční příspěvky na hospodaření v lesích v Kraji Vysočina, podávat na tyto dotační tituly: A - obnovu lesů poškozených imisemi; B - obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů; D - ekologické a k přírodě šetrné technologie; Zásady č. 06/06 včetně Dodatků č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6 jsou zveřejněny (včetně formulářů žádostí) na internetových stránkách www.kr-vysocina.cz (Krajský úřad > Dokumenty odborů krajského úřadu > Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství > Oddělení zemědělství > Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina č. 06/06).
Které finanční příspěvky na hospodaření v lesích jsou poskytovány v roce 2013 ze státního rozpočtu?
Krajský úřad Kraje Vysočina v rámci přenesené působnosti je podacím místem, podle zákona č. 504/2012 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, přílohy č. 9 Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2013 a způsobu kontroly jejich využití (dále jen „Příloha č. 9“). Finanční příspěvky dle Přílohy č. 9 se poskytují na: D – předmět příspěvku vyklizování, nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu, G - Příspěvky na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření, H - vyhotovení lesních hospodářských plánů, I - ostatní hospodaření v lesích, K - chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců. Formuláře žádostí na uvedené dotační tituly jsou v Příloze č. 9.
Vztahují se na mě povinnosti vyplývající ze zákona č.59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky?
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, je povinna zpracovat seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifikace a fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení. Nebezpečné látky, nebezpečné vlastnosti látek a přípravků a jejich prahová množství jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto zákona. Pokud je množství nebezpečné látky umístěné v objektu menší nebo rovno 2% prahového množství, provozovatel je povinnen to protokolárně zaznamenat a protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům. Pokud je umístěné množství větší než 2% je postup stejný a navíc se protokol a seznam zasílá krajskému úřadu. Formulář tohoto tzv. protokolu o nezařazení je možno stáhnout na stránkách krajského úřadu. Jestliže množství umístěných nebezpečných látek překračuje prahové hodnoty uvedené v příloze zákona má provozovatel povinnost podat krajskému úřadu návrh na zařazení do skupiny A nebo B a vztahují se na něho další povinnosti vyplývající z tohoto zákona, zejména zpracování bezpečnostní dokumentace.
Mohu žádat o náhradu škody na rybách způsobených vydrou, kormorány a volavkami?
Zákon č. 115/200 Sb., o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, umožňuje rybářům kompenzovat škody na rybách způsobené vydrou říční a kormoránem velkým. Nevztahuje se na volavky. Žádost o náhradu škody vyřizuje místně příslušný krajský úřad. Bližší informace včetně formuláře žádosti jsou uvedeny na adrese http://www.kr-vysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450008&id_org=450008&id=1144713&p1=0&p2=&p3=
Kde lze najít seznam autorizovaných osob, které zpracovávají odborné posudky, rozptylové studie, stanovují koncentraci pachových látek, provádějí měření emisí, měření účinnosti spalovacího zdroje a provádějí kontrolu spalinových cest?
Aktualizované seznamy autorizovaných osob jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva životního prostředí - www.env.cz
Kde lze získat formulář pro hlášení údajů souhrnné provozní evidence a formulář oznámení o výpočtu poplatků za znečištění ovzduší pro velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší ?
Vzory pro hlášení údajů souhrnné provozní evidence (SPE) a vzor oznámení o výpočtu poplatku lze najít na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu - www.chmi.cz, odkaz: ochrana čistoty ovzduší
Jaké jsou náležitosti žádosti o Stanovisko krajského úřadu z pohledu životního prostředí a územního rozvoje (povinná příloha žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí)?
Náležitosti žádosti o stanovisko naleznete na webových stránkách kraje Vysočina: www.kr-vysocina.cz, sekce životní prostředí.
Kde najdu seznam povolených zařízení pro nakládání s odpady (např. skládky, sběrny, kompostárny, zařízení pro autovraky, atd.) v kraji Vysočina?
Seznam povolených zařízení ke sběru, výkupu, využívání a odstraňování odpadů vč. jejich provozovatelů je možné najít na webových stránkách kraje Vysočina: www.kr-vysocina.cz, sekce životní prostředí.
Za jakých podmínek lze získat státní dotaci na protiradonová opatření v rod.domcích a bytech?
Uvedenou státní dotaci lze získat za podmínek daných vyhláškou MF ČR č. 461/2005 Sb., tj.: a) Původní stavební povolení na objekt bylo vydáno do 28. 2.1991. b) Objekt – byt je trvale užíván . c) Průměrná hodnota objemové aktivity radonu ze všech obytných místností je vyšší než 1000 Bq/m3.
Jak měřit radon v bytě?
Bezplatně pomocí stopových detektorů RAMARN s roční expozicí (zabezpečuje krajský úřad) nebo za úplatu cca 2,5 tis. Kč odbornou firmou z registru na www.sujb.cz během týdne.
Jak podat žádost o souhlas k provozu zařízení – sběr, výkup, využití, odstranění odpadů?
Náležitosti žádosti o souhlas k provozování zařízení ke sběru, výkupu, využívání a odstraňování odpadů včetně obsahu provozního řádu tohoto zařízení je možné najít na webových stránkách kraje Vysočina: www.kr-vysocina.cz, sekce životní prostředí.
Kdo musí získat integrované povolení?
Integrované povolení podle zákona o integrované prevenci - IPPC (zákon č.76/2002 Sb.) mají povinnost získat provozovatelé zařízení vypouštějících větší množství znečišťujících látek do ovzduší, vody, půdy nebo zařízení k nakládání s odpady. Jedná se zejména o zařízení zabývající se zemědělstvím (velkochovy prasat a drůbeže) a potravinářstvím, skládkováním odpadů, energetikou, chemickým průmyslem a zpracováním nerostů výrobou a zpracováním kovů a jejich povrchovou úpravou (viz. příl.1 zákona č.76/2002 Sb.)
Kde lze najít záměr posuzovaný dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)?
Aktualizovaný seznam posuzovaných záměrů na území České republiky lze nalézt na webových stránkách www.cenia.cz/eia. Záměry na území kraje Vysočina jsou uvedeny na webových stránkách kraje.
Kde lze najít seznam autorizovaných osob, které zpracovávají oznámení, dokumentaci a posudek dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)?
Aktualizované seznamy autorizovaných osob jsou uvedeny na webové stránce České informační agentury životního prostředí CENIA - www.cenia.cz/eia.
Jaký je smysl integrovaného povolení - IPPC
účelem integrovaného povolení je přimět zejména velké znečišťovatele k - provedení vhodných preventivních opatření proti znečišťování životního prostředí, a to na základě použití nejlepší dostupné techniky, - předcházení vzniku odpadu a pokud odpad vznikne, zajistit jeho zhodnocení, - efektivnímu využívání energie a surovin, - snižování a monitorování emisí znečišťujících látek, hluku a vibrací, - přijímání opatření k zabránění vzniku havárií a k omezení jejich následků
Zelená úsporám – jak mám postupovat při podání žádosti ?
Veškeré informace k dotačnímu programu na zateplování a ekologické vytápění domů lze získat na webových stránkách Státního fondu životního prostředí ČR www.zelenausporam.cz nebo na zelené telefonní lince 800 260 500.
Informace a konzultace je možné řešit na pracovišti Státního fondu životního prostředí v Jihlavě, Havlíčkova 111, 586 01 Jihlava (v blízkosti hlavního vlakového nádraží), u odborných pracovníků:
  • Antonín Čermák, tel. 567 213 855, e-mail: antonin.cermak@sfzp.cz
  • Kateřina Duňková, tel. 567 213 855, e-mail: katerina.dunkova@sfzp.cz
  • Leopold Gotthard, tel. 567 213 855, e-mail: leopold.gotthard@sfzp.cz
  • Jan Pavlas, tel. 567 213 855, e-mail: jan.pavlas@sfzp.cz
Pro zájemce o podporu z programu Zelená úsporám jsou určeny návštěvní hodiny na pracovišti Státního fondu životního prostředí v pondělí od 8:00 do 15:00, úterý od 8:00 do 17:00, středa od 8:00 do 17:00, čtvrtek od 8:00 do 15:00 a pátek od 8:00 do 14:00.
Operační program Životní prostředí – jak mám získat podporu na ekologické projekty ?
Podrobné informace pro zájemce o dotace jsou v Implementačním dokumentu OPŽP, v Příručce pro žadatele, ve Směrnici MŽP o předkládání žádostí a poskytování podpory a v Závazných pokynech pro žadatele. Všechny dokumenty jsou k dispozici na webových stránkách www.OPZP.cz.
Základní poradenské služby zdarma lze získat i na zelené lince 800 260 500 nebo e-mailem dotazy@sfzp.cz.
Žadatelem o přidělení příspěvku na ekologické projekty se může stát téměř každý. Program je otevřen obcím a městům, organizacím státní správy a samosprávy, výzkumným a vědeckým ústavům, právnickým a fyzickým osobám i neziskovým organizacím. Přesný výčet subjektů, podmínky pro podání žádostí o dotace a podrobnější informace prostudujte v Implementačním dokumentu.
Výše podpory - dotace může dosahovat až 90 % z celkových způsobilých výdajů na projekt. U všech projektů je podmínkou veřejné spolufinancování. Příjemci mohou čerpat finanční podporu již v průběhu realizace projektu na vystavené a dodavatelům neuhrazené faktury. Podpora je poskytována rovněž na přípravu projektu i žádosti.
Co je to vnitřní kontrolní systém?
Vnitřní kontrolní systém je souhrnem organizovaných, formalizovaných a stálých nástrojů a opatření (tzv. vnitřních řídících a kontrolních mechanismů). Ty v organizaci existují pro snazší dosahování stanovených cílů, při splnění principu 3E (hospodárnosti, efektivnosti, účelnosti). Cílem vnitřního kontrolního systému je vytvářet podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon v organizaci. Jeho cílem je včas zjišťovat a vyhodnocovat provozní, právní a jiná nařízení, minimalizovat rizika vznikající v souvislosti s jejich implementací. Vnitřní kontrolní systém má podávat včasné informace příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a podávat informace o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě. Vnitřní kontrolní systém poskytuje přiměřenou jistotu, že stanovené cíle budou plněny. Nemůže však zcela zajistit, že dojde k jejich absolutnímu splnění. Vnitřní kontrolní systém je v organizacích zabudovaný ve vnitřních předpisech, normách, pracovních postupech, a také prostřednictvím rozdělení pravomocí a odpovědností.
Mají územní samosprávné celky (obce a kraje) a jejich příspěvkové organizace povinnost zavést funkci interního auditu?
Ano, podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, zavede orgán veřejné správy, tedy i obce, kraje a jejich příspěvkové organizace, funkci interního auditu. Platí však následující možné výjimky: a) obce, které mají méně jak 15 000 obyvatel, mohou nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují průběžné sledování a hodnocení účinnosti těchto opatření. Pokud přijatá opatření nejsou dostatečně účinná, jsou obce povinny bez zbytečného odkladu útvar interního auditu zřídit; b) v případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky mohou územní samosprávné celky u svých příspěvkových organizací ve své působnosti nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly. U zřizovaných příspěvkových organizací záleží na rozhodnutí zřizovatele, zda uloží svým organizacím povinnost zřídit funkci interního auditu.
Co je to interní audit a co je jeho cílem?
Interní auditu je nezávislá ujišťovací a konzultační činnost. Je to služba pro organizaci, která se zaměřuje na prověřování a zdokonalování procesů v organizaci (soulad se zákony, zvyšování hospodárnosti a efektivnosti orgánu veřejné správy, nastavení řídících a kontrolních mechanismů, vyhodnocování rizik). Výkon interního auditu ve veřejné správě se řídí Mezinárodními standardy a zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Z důvodu zachování nezbytné podmínky objektivity a nezávislosti interního auditu se útvar interního auditu funkčně nepodílí na výkonných činnostech. Další informace naleznete na www.ciia.cz nebo na http://www.kr-vysocina.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=450008&id_org=450008&id_ktg=61509&archiv=0&p1=0&p2=&p3=
Jaký je rozdíl mezi přezkoumáním hospodaření obcí (tzv. externí audit) a interním auditem?
Přezkoumání hospodaření obcí stanovuje zákona č. 128/2000Sb., o obcích a řídí se zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků. Přezkomání hospodaření obce mohou zajišťovat pracovníci Krajského úřadu kraje Vysočina (Odbor kontroly, Oddělení přezkoumání hospodaření obcí) nebo nezávislý externí auditor. Předmětem přezkoumání hospodaření jsou údaje o ročním hospodaření územního celku, nakládání a hospodaření s majetkem, zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, stav pohledávek a závazků a účetnictví územního celku. Výstupem z přezkoumání hospodaření je zpráva, jejímž obsahem jsou případná zjištění, která souvisejí vždy s konkrétním porušením ustanovení v zákoně. Interní audit v orgánech veřejné správy upravuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Interní audit v orgánu veřejné správy zajišťuje funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, který je přímo součástí organizace, ale je organizačně oddělený od řídících výkonných struktur. Interní audit prověřuje, zda jsou dodržovány právní předpisy a stanovené postupy, zda jsou včas rozpoznávána rizika a přijímána adekvátní opatření k jejich řízení, zda zavedený vnitřní kontrolní systém je přiměřený a účinný. Výstupem z interního auditu je zpráva obsahující doporučení ke zdokonalení kvality vnitřního kontrolního systému organizace. Doporučení často vycházejí z „dobré praxe“.
Co je to riziko?
Riziko je určitá pravděpodobnost či možnost vzniku ztráty, obecně nezdaru. Jinak řečeno, riziko je pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku, odlišného od výsledku očekávaného. Pod pojmem riziko si můžeme představit také určitou pravděpodobnost, že nastane událost nebo stav s následnými nežádoucími dopady na záměry a cíle organizace.