Kraj Vysočina - logo

Často kladené otázky

Zrušit filtr
Téma: Přezkoumání hospodaření obcí a DSO
V jakém termínu a jakým způsobem je obec či dobrovolný svazek obcí povinen projednat závěrečný účet a zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření za příslušný kalendářní rok?
Územní celek (obec, dobrovolný svazek obcí) musí projednat závěrečný účet spolu se zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok do 30. června následujícího roku a současně musí přijmout opatření k nápravě nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 43 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením, a to buď bez výhrad, nebo souhlasu s výhradami, na základě nichž příjme územní celek opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků (§ 17 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Ve kterých případech zákon stanoví povinnost provedení dílčího přezkoumání hospodaření? Může obec, na kterou se tato povinnost nevztahuje, požádat o provedení dílčího přezkoumání?
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, stanoví povinnost provedení dílčího přezkoumání hospodaření u obcí, které vykonávají hospodářskou činnost nebo mají počet obyvatel 800 a více osob. Obce, na které se nevztahuje zákonná povinnost provedení dílčího přezkoumání, však o něj mohou v případě zájmu krajský úřad požádat.
V jakém termínu je obec či dobrovolný svazek obcí povinen požádat o přezkoumání svého hospodaření?
Obec či dobrovolný svazek obcí je povinen požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad (odbor kontroly) do 30. 6. každého kalendářního roku anebo v téže lhůtě oznámit, že přezkoumání hospodaření bude zadáno auditorovi nebo auditorské společnosti (§ 4 odst. 1 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí).
Jaká je lhůta pro podání informace o opatřeních přijatých k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření zpracované krajským úřadem či auditorem?
Nejpozději do 15 dnů po projednání této zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního celku (lhůta je uvedena v § 13 zákona č. 420/2004Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí). Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu, který musí být projednán do 30. 6. následujícího roku.
Jaké náležitosti by měla obsahovat informace o opatřeních přijatých k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření?
Ke každému zjištěnému nedostatku doporučujeme uvést způsob jeho nápravy, termín, ke kterému bude nedostatek odstraněn (nebo informaci o tom, že nedostatek již byl odstraněn) a osoby odpovědné za odstranění nedostatku. V případě, že k datu zaslání informace nejsou veškeré nedostatky již odstraněny, je třeba do informace uvést i lhůtu, ve které územní celek podá krajskému úřadu písemnou zprávu o splnění přijatých opatření, a následně ve stanovené lhůtě tuto zprávu zaslat.
Může obec či dobrovolný svazek obcí připomínkovat zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření?
Územní celek (obec, dobrovolný svazek obcí) je oprávněn podat písemné stanovisko k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření do 15 dnů od předání návrhu této zprávy, stanovisko se doručuje kontrolorovi pověřenému řízením přezkoumání (§ 6, odst. 1, písm. d) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí). Dále má právo požadovat přiložení tohoto stanoviska ke zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 7 písm. c) zákona č. 420/2004 Sb.).
Je možné uložit obci nějaké sankce v souvislosti s přezkoumáním hospodaření a po jeho provedení?
Oblast přestupků, za které lze uložit pokutu, je upravena v několika právních předpisech. Jedním z nich je zákon č. 255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád), který upravuje přestupky v § 15 a § 17. Podle kontrolního řádu lze uložit pokutu územním celkům (obec, dobrovolný svazek obcí) zejména za neposkytnutí součinnosti při provádění přezkoumání hospodaření až do výše 500 000 Kč. Za nesplnění některých povinností souvisejících s rozpočtovým hospodařením může krajský úřad uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Jedná se o taxativně stanovené přestupky podle § 22a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle § 14 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, krajský úřad může uložit územnímu celku pokutu do výše 50 000 Kč za nesplnění povinností souvisejících s přijetím opatření k nápravě chyb a nedostatků zjištěných při přezkoumání hospodaření. Těm územním celkům, jejichž hospodaření přezkoumával auditor, hrozí navíc další pokuta, pokud nepředají krajskému úřadu stejnopis auditorské zprávy do 15 dnů po jejím projednání v orgánech územního celku.
Jaký je rozdíl mezi přezkoumáním hospodaření obcí (tzv. externí audit) a interním auditem?
Přezkoumání hospodaření obcí stanovuje zákona č. 128/2000Sb., o obcích a řídí se zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků. Přezkomání hospodaření obce mohou zajišťovat pracovníci Krajského úřadu kraje Vysočina (Odbor kontroly, Oddělení přezkoumání hospodaření obcí) nebo nezávislý externí auditor. Předmětem přezkoumání hospodaření jsou údaje o ročním hospodaření územního celku, nakládání a hospodaření s majetkem, zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, stav pohledávek a závazků a účetnictví územního celku. Výstupem z přezkoumání hospodaření je zpráva, jejímž obsahem jsou případná zjištění, která souvisejí vždy s konkrétním porušením ustanovení v zákoně. Interní audit v orgánech veřejné správy upravuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Interní audit v orgánu veřejné správy zajišťuje funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, který je přímo součástí organizace, ale je organizačně oddělený od řídících výkonných struktur. Interní audit prověřuje, zda jsou dodržovány právní předpisy a stanovené postupy, zda jsou včas rozpoznávána rizika a přijímána adekvátní opatření k jejich řízení, zda zavedený vnitřní kontrolní systém je přiměřený a účinný. Výstupem z interního auditu je zpráva obsahující doporučení ke zdokonalení kvality vnitřního kontrolního systému organizace. Doporučení často vycházejí z „dobré praxe“.