| ZK-01-2011-47.doc ZK-01-2011-47pr01.doc ZK-01-2011-47pr02.doc ZK-01-2011-47pr03.doc | |
| Číslo materiálu | 47 |
| Číslo jednací | ZK-01-2011-47 |
| Název | Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina |
| Zpracoval | D. Vacková |
| Předkládá | Z. Ryšavý |
| Počet příloh | |
| Popis problému | Materiál řeší přijetí strategie ochrany krajinného rázu samosprávnými orgány kraje Vysočina. Podle § 77a odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zpracovává kraj prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo jejich ochranné pásmo. S ohledem na platnost usnesení Zastupitelstva kraje Vysočina 0302/05/2007/ZK, kterým bylo uloženo zvážit možnosti realizace dalších kroků a opatření, které by zastavily nebo alespoň regulovaly živelný a nesystémový nárůst počtu větrných elektráren na území kraje Vysočina, a na základě usnesení rady kraje (č. 1386/29/2007/RK) nechal odbor životního prostředí zpracovat koncepční materiál Strategie ochrany krajiny v kraji Vysočina - ochrana krajinného rázu. Materiál byl zpracován autorským týmem Studio B&M, sdružení fyzických osob, Žďár nad Sázavou - Praha. Ochrana krajinného rázu je zakotvena v § 12 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v úplném znění. Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Zároveň je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotou. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Strategie ochrany krajinného rázu (dále též jen Strategie ) je dokument určený k ochraně pozitivních hodnot krajinného rázu na úrovni kraje. Důvodem zadání a cílem zpracování Strategie bylo zejména: * v samostatné působnosti - deklarování ochrany krajinného rázu jako priority kraje, * v přenesené působnosti: získání odborných podkladů pro rozhodování orgánů státní správy k ochraně krajinného rázu (včetně posuzování ploch k umísťování dominantních staveb v územních plánech, například větrných elektráren), získání údajů o územích s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami jako podkladu pro úpravu stávajících přírodních parků, či zřizování nových přírodních parků (§ 12 a § 77a odst. 2 zákona o ochraně přírody). zpracování metodiky pro úředníky veřejné správy v kraji Vysočina, která bude řešit obecnou odbornou charakteristikou relativně konkretizující, doplňující a objasňující zákonné pojmy. Již v podkladovém materiálu do rady kraje, na základě kterého bylo přijato výše citované usnesení 1386/29/2007/RK, jsme zdůraznili, že Strategie jako koncepční materiál nemá normativní charakter - není závazný a vynutitelný, neukládá úkoly. Strategie však může přispět k jednotnému postupu při vyhodnocování estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu, při vymezování cenných prostorů s převahou pozitivních hodnot krajinného rázu, při identifikaci základních znaků a hodnot jednotlivých vymezených prostorů a stanovení jejich ochrany. Zpracovaná Strategie se skládá z několika samostatných částí: část A se zabývá teoretickými rozbory a metodikou zpracování studie, část B analýzou území kraje Vysočina. Nejobsáhlejší je část C, kde je kraj Vysočina na základě identifikace a hodnocení v kraji Vysočina přítomných hodnot krajinného rázu diferencován na územní jednotky (tzv. oblasti krajinného rázu). Pro každou oblast jsou uvedeny přítomné specifické hodnoty krajinného rázu. Část D řeší optimalizaci vymezení přírodních parků. Část E s názvem Zásady ochrany krajinného rázu předkládá ochranné podmínky a zásady vedoucí k zachování existujících identifikovaných pozitivních hodnot a návrh eliminace uplatnění prvků, které tyto hodnoty snižují. Zásady definují základní pravidla ochrany vyjmenovaných hodnot krajinného rázu na úrovni širších územních vztahů společné pro všechny územní části kraje Vysočina. Zásady jsou uspořádány tak, aby byla zajištěna ochrana hodnot krajinného rázu i ochrana specifik ve smyslu úmluvy o krajině. Poslední část F je metodikou pro hodnocení vlivu na krajinný ráz. V rámci připomínkového řízení byla Strategie opakovaně projednávána v komisi pro zemědělství a životní prostředí a ve výboru regionálního rozvoje. Strategie byla též vystavena na webových stránkách kraje Vysočina, zde je stále kompletně zveřejněna pod odkazem Téma > Životní prostředí > Příroda > Ochrana příroda a krajiny > Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina. Informace o Strategii a možnosti uplatnit připomínky byla předána všem obcím na jednání starostů v Třešti 19. února 2009 ve vstupu resortního radního i v písemných materiálech, opakovaně na následném jednání starostů obcí II. a III. Informace byla také zveřejněna ve Zpravodaji, v tiskových zprávách, na poradách pořádaných OŽP pro vedoucí odborů životních prostředí obcí atd. Připomínky k předložené Strategii krajinného rázu byly spíše formální nebo vyjadřovaly negativní stanovisko k postoji kraje k větrným elektrárnám. Obdržené připomínky nevedly k podstatným úpravám textu (vypořádání připomínek je v materiálu ZK-01-2010-47, př. 1. Zato rozsudek Nejvyššího správního soudu (viz text dále) vedl ke kompletnímu přepracování části E tak, aby byla lépe využitelná v procesech územního plánování. V mírném předstihu před zahájením zpracování Strategie byly od října 2007 zpracovávány Zásady územního rozvoje kraje Vysočina (dále jen ZÚR ). Projektant ZÚR (DHV ČR spol. s r. o.) v průběhu zpracování řešil problém, jak uchopit problematiku ochrany krajinného rázu. Došlo k dohodě mezi zpracovateli obou děl (ZÚR a Strategie) s tím, že ZÚR odkáží řešení ochrany krajinného rázu na Strategii. ZÚR vydané formou opatření obecné povahy č. 1/2008 dne 16. 9. 2008, proto v čl. 120 odkazovaly na regulativy Strategie. ZÚR v této podobě byla napadena třemi obcemi a Nejvyšší správní soud s účinností od září 2009 rozhodl, že ZUR nemůže odkazovat na dokument, který nebyl přijat formou opatření obecné povahy (a proto soud zrušil bod 115 písm. b), bod 121 a bod 122 písm. b) ZÚR). Na druhou stranu je důležité, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu a z jeho odůvodnění vyplývá, že nevyhověl žalobě v argumentaci, že by kraj nemohl v ZÚR chránit krajinný ráz a regulovat některé způsoby využití území. Soud zamítl žalobu proti bodům ZÚR 117, 118, 119 písm. c), 120, 122 písm. a), čímž potvrdil relevantnost ochrany genia loci, vizuálních hodnot, hodnot krajinného rázu ap. Nejvyšší správní soud jednoznačně přisvědčil kraji Vysočina, že větrné elektrárny představují zcela nepochybně nadmístní prvek v rámci daného území a potvrdil kompetenci kraje koordinovat a usměrňovat pomocí zásad územního rozvoje územní plánování jednotlivých obcí na území kraje mimo jiné z hlediska ochrany krajinného rázu. |
| Návrh řešení | Protože z výše citovaného rozsudku vyplývá, že není možné, aby ZÚR činily závazným jiný dokument (zde Strategii), který není přímo jejich součástí a nebyl a nemá být schválen postupem, jaký je předepsán pro zásady územního rozvoje vydávané formou opatření obecné povahy, považuje odbor životního prostředí za potřebné provázat ZÚR a Strategii takovým způsobem, který nebude napadnutelný na úseku správního soudnictví. Za nejvhodnější variantu považujeme, že aktualizované ZÚR budou deklarovat ochranu krajinného rázu a určí zásady ochrany krajinného rázu při vymezování ploch pro stavby nadmístního významu a stanoví úkol pro řešení ochrany krajinného rázu v územních plánech. Část Strategie E. Zásady ochrany krajinného rázu obsahuje pro potřeby následného využití kapitoly: 4. Deklarace hodnot krajinného rázu kraje Vysočina, 5. Zásady ochrany krajinného rázu (kapitola je rozčleněna podle toho jakým způsobem a v jaké dokumentaci by mohla být ochrana krajinného rázu zohledněna/respektována - např. na úrovní ZÚR, na úrovni územního plánu, nebo v individuálním správním řízení). V kapitole 6 a 7 jsou pak velmi detailně zpracované ochranné podmínky, které se stanou odbornými doporučeními pro zpracovatele územně plánovacích dokumentací. Zejména kapitoly 4 a 5 by mohly být podkladem pro aktualizaci ZÚR. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že Strategie (jako oborový dokument) nepoužívá plně jazyk a gramatický aparát ZÚR, přesto byla snaha, aby část E Strategie byla připravena způsobem, který by se ZÚR mohl do jisté míry konvenovat. Jak vyplývá z kapitoly popisu problému, obsahuje Strategie dokumenty využitelné jak v přenesené působnosti, tak v samostatné působnosti; obsahuje dokumenty, které konstatují stav i dokumenty, které navrhují řešení. Proto do zastupitelstva předkládáme dílo jako celek na vědomí a k přijetí navrhujeme pouze část E. Zásady ochrany krajinného rázu (návrhová část v samostatné působnosti). Anotace části E. Zásady ochrany krajinného rázu je v materiálu ZK-01-2010-47, př. 2. Strategie je oborovým dokumentem ochrany přírody a jako taková je nezávazná, také nemůže být sladěna se všemi zájmy na využívání řešeného území (Strategie neřeší sociální a ekonomické pilíře rozvoje). To je až úkolem následných procesů, například posuzování vlivů na životní prostředí, územního plánování ap. Například v rámci aktualizace ZÚR bude výsledná ochrana krajinného rázu znovu projednávána. Zejména musí být vyjednán způsob řešení případných jiných krajských zájmů (popřípadě národních zájmů, budou-li vymezeny v politice územního rozvoje), které mohou být se Strategií v rozporu (rozvoj jaderné energetiky, páteřní komunikace, rozšíření dálnice, nadzemní elektrovody, plochy akumulace vod, vysokorychlostní trať apod.). Strategie je již v praxi využívána a osvědčuje se. Například je podkladem odboru životního prostředí pro přípravu materiálů do rady kraje při posuzování vlivů záměrů výstavby větrných parků a větrných elektráren. Strategie též byla využita při zpracování dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí u akce: Vedení 400 kV Kočín - Mírovka (dokumentaci akce nové vedení 400 kV Kočín - Mírovka vrátilo Ministerstvo životního prostředí k doplnění i na základě připomínek k řešení dopadu na krajinný ráz). Po přijetí bude Strategie v části E. Zásady ochrany krajinného rázu využita jako výchozí materiál pro aktualizaci a doplnění zásad územního rozvoje za účelem ochrany krajinného rázu. |
| Stanoviska | Komise pro zemědělství a životní prostředí na jednání 4/2010 dne 5. 10. 2010 vzala na vědomí informaci o Strategii ochrany krajinného rázu a doporučila Radě kraje Vysočina doporučit Zastupitelstvu kraje Vysočina schválit Strategii ochrany krajinného rázu v části E. Zásady ochrany krajinného rázu. Výbor regionálního rozvoje Zastupitelstva kraje Vysočina na jednání 1/2011 dne 10. 1. 2011 usnesením 02/01/2011/Vrr vzal na vědomí informaci o Strategii ochrany krajinného rázu a doporučil zastupitelstvu kraje přijmout Strategii ochrany krajinného rázu v části E. Zásady ochrany krajinného rázu jako výchozí materiál pro aktualizaci a doplnění zásad územního rozvoje za účelem ochrany krajinného rázu. Rada kraje usnesením č. 0112/03/2011/RK vzala na vědomí informaci o Strategii ochrany krajinného rázu a doporučila zastupitelstvu kraje vzít na vědomí informaci o Strategii ochrany krajinného rázu a přijmout Strategii ochrany krajinného rázu v části E. Zásady ochrany krajinného rázu dle materiálu ZK-01-2011-47 jako výchozí materiál pro aktualizaci a doplnění zásad územního rozvoje za účelem ochrany krajinného rázu. OPKŽÚ nemá k návrhu usnesení připomínky. |
| Návrh usnesení | Zastupitelstvo kraje bere na vědomí informaci o Strategii ochrany krajinného rázu; přijímá Strategii ochrany krajinného rázu v části E. Zásady ochrany krajinného rázu dle materiálu ZK-01-2011-47 jako výchozí materiál pro aktualizaci a doplnění zásad územního rozvoje za účelem ochrany krajinného rázu. |
| Odpovědnost | OŽP |
| Termín | 31. 12. 2011 |