| RK-09-2008-42.doc RK-09-2008-42pr1.pdf RK-09-2008-42pr1upr1.pdf RK-09-2008-42pr2.tif RK-09-2008-42pr3.tif RK-09-2008-42pr4.tif RK-09-2008-42pr5.tif RK-09-2008-42pr6.doc RK-09-2008-42pr7.doc | |
| Číslo materiálu | 42 |
| Číslo jednací | RK-09-2008-42 |
| Název | Budoucnost a další rozvoj jaderné energetiky v kraji Vysočina |
| Zpracoval | J. Murárik, Z. Kadlec předkládají: M. Vystrčil, M. Černá, Z. Kadlec Popis problému: Na území kraje Vysočina je umístěna Jaderná elektrárna Dukovany (dále též jen "EDU"). Jde o jeden z pilířů české energetické soustavy s instalovaným výkonem asi 1 800 |
| Předkládá | 42 |
| Počet příloh | |
| Popis problému | Na území kraje Vysočina je umístěna Jaderná elektrárna Dukovany (dále též jen "EDU"). Jde o jeden z pilířů české energetické soustavy s instalovaným výkonem asi 1 800 MW, jeho podíl na celkové produkci elektrické energie na území České republiky dosahuje hodnoty cca 17 až 18% (v roce 2006 EDU vyrobila více než 14 000 GWh elektřiny). EDU je umístěna asi 30 kilometrů jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany. V blízkosti elektrárny bylo na řece Jihlavě vybudováno vodní dílo Dalešice s přečerpávací vodní elektrárnou o výkonu 450 MW. Hydroelektrárna Dalešice -Mohelno (dále též jen "EDA") je vybavena vyrovnávací nádrží, která zároveň slouží pro EDU jako zásobárna technologické vody zejména pro systém chlazení reaktorů. Celý energetický uzel plní vedle úkolu zásobovat distribuční síť elektrickou energií i další důležitý účel. EDA s vodním dílem Dalešice je provozována na principu přečerpávací vodní elektrárny určené pro vykrývání krátkodobých špiček ve spotřebě elektřiny (v době přebytku výkonu zdrojů je voda přečerpávána zpět do nádrže, naopak, v době špičkové spotřeby EDA dodává do sítě maximální výkon a pomáhá tak síť stabilizovat). EDA je také nositelem "startovací" funkce pro celou energetickou soustavu v případě, že dojde k plošnému výpadku (tzv. black-out). Celý energetický uzel Jaderná elektrárna Dukovany - Hydroelektrárna Dalešice tak může pružně reagovat na aktuální energetické potřeby. Výstavba EDU a její uvedení do provozu probíhalo v následujících etapách: 1974 - započata výstavba EDU 1978 - plný náběh stavby (zdržení způsobeno změnami v projektu) 1985 - první reaktorový blok EDU uveden do provozu 1987 - zprovozněn poslední, čtvrtý blok EDU Výstavba a posléze i provozování Jaderné elektrárny Dukovany přineslo a přináší řadu pozitivních i negativních dopadů na své okolí. Základní analýza provozních vlivů je uvedena v materiálu RK-09-2008-42, př. 1 "Základní analýza vlivů existence Jaderné elektrárny Dukovany na své okolí" (dále jen "Analýza"). Původně byla EDU projektována s plánovanou životností 30 let. Pokud by byla tato projektovaná doba provozu reaktorů dodržena, došlo by v letech 2015 až 2017 k odstavení elektrárny. Provoz průmyslového objektu by byl pak soustředěn pouze na jeho postupnou likvidaci. Příslušné předpisy však dovolují dobu životnosti prodloužit v případě, že to umožňuje skutečně zjištěný technický stav zařízení (zejména stav tlakových nádob reaktorů) a že jsou tím vytvořeny předpoklady pro jeho bezpečnou funkci. Je nutné podotknout, že tuzemské bezpečnostní předpisy pro jadernou energetiku patří k nejpřísnějším, není tedy nutno obávat se zvýšení rizika radiační havárie. Stavba EDU probíhala s využitím nejlepších z tehdy dostupných technologií. Díky vysoké kvalitě hlavních konstrukčních prvků je nyní možné uvažovat o postupné modernizaci a prodloužení životnosti EDU o dalších nejméně 10 let oproti původnímu plánu, tedy asi na 40 let provozu. Modernizace zařízení probíhá průběžně. I tak se již nyní stává otázka budoucnosti areálu EDU velmi aktuální. Při hledání odpovědi nejde přitom jen o představy a podnikatelské záměry provozovatele energetického podniku - společnosti ČEZ, a. s., ale také (a zejména) o téma obecné perspektivy výstavby nových jaderných energetických zdrojů v České republice vyjádřené Státní energetickou koncepcí. Energetika se v několika posledních letech stala jedním z klíčových témat dalšího rozvoje České republiky i celé Evropské unie. Např. na II. energetickém fóru, které se konalo ve dnech 5. - 6. 11. 2007 v Praze, bylo zdůrazněno, že bez výstavby nových jaderných elektráren nebude Česká republika v dohledné době v elektrické energii, jako jedné z nejvýznamnějších komodit strategického významu, již soběstačná. Predikce vývoje energetické bilance České republiky a nedostatečná dosavadní míra investic do obnovy a rozvoje elektráren u nás i v ostatních zemí Evropské unie, a to v kombinaci s časovými nároky vyplývajícími pro vznik nových energetických zdrojů, z právních podmínek, společenského prostředí i technické složitosti staveb a zařízení, ukazuje na nutnost co nejdříve zahájit práce na přípravě obnovy a dle možností i dalšího rozvoje Jaderné elektrárny Dukovany. Budování jakýchkoliv zařízení jaderné energetiky je ve středoevropském geopolitickém prostoru společensky velmi citlivou záležitostí. Přestože patří výroba elektrické energie s využitím tepla vznikajícího při štěpení radioaktivního materiálu k nejlevnějším a také z hlediska životního prostředí nejméně zatěžujícím způsobům ze všech dosud známých a technologicky zvládnutých postupů (obnovitelné zdroje pro výrobu elektrické energie mají svá omezení daná silou a časovým průběhem působení živlů, které jsou využívány, ostatní zdroje zpravidla zatěžují životní prostředí zejména značnou produkcí oxidu uhličitého), existují problémy s akceptací takových projektů politiky a veřejností. Tyto problémy vznikají především na pozadí obav veřejnosti z rizika radiační havárie (technologická havárie doprovázená únikem radioaktivních látek do okolního prostředí) a obav z úniku radiace do okolí elektrárny při jejím provozu. Z věcného posuzování rizik zbaveného emocí však vyplývá, že využívání energie uvolněné při jaderné štěpné reakci je již dobře zvládnutý a dostatečně zajištěný technologický proces. Důvodem nedůvěry u části obyvatelstva je neustále živá vzpomínka na katastrofickou jadernou havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Je však nutno zdůraznit, že tlakovodní reaktory VVER 440, použité mimo jiné i na EDU, jsou zcela jiné konstrukce, než reaktory RBMK instalované v černobylské elektrárně. Technologie aplikovaná u reaktorů VVER je podstatně bezpečnější. Jde v celém světě o nejčetnější, již dobře vyzkoušenou variantu jaderného reaktoru. Více jak dvacetiletý bezpečný a spolehlivý provoz reaktorů na EDU tuto skutečnost potvrzuje. V podmínkách kvality personálních zdrojů daného oboru v České republice a zdejší technické i organizační vyspělosti i vzhledem k nárokům českého právního prostředí kladeným na tento obor a k dosaženému stupni rozvoje informačních, kontrolních, bezpečnostních, obranných a havarijních systémů je riziko významnější radiační havárie možno oprávněně považovat pouze za teoretické. Dosavadním svým provozem se EDU zařadila podle mezinárodně platného objektivního hodnocení bezpečnosti a spolehlivosti mezi dvacet nejlepších, nejbezpečnějších jaderných elektráren světa. Pro rozvoj jaderné energetiky hovoří následující skutečnosti: * stále vzrůstající poptávka po elektrické energii, nenaplněné představy o potenciálu úspor, * postupně se zvyšující ceny ropy, zemního plynu a uhlí (v České republice, Evropě i na světových trzích), * geopolitická rizika dostupnosti fosilních paliv pro Českou republiku a pro celou západní a střední Evropu, * obavy z důsledků produkce skleníkových plynů spalováním fosilních paliv, * nenaplněné představy o praktických možnostech alternativních zdrojů elektrické energie. Pro možnou výstavbu nových bloků jaderné energetiky se nabízí právě lokalita EDU, neboť zde existuje možnost využití stávajícího potenciálu. Především jde o zajištěnou kapacitu vody pro chlazení, kterou představuje soustava vodních děl na řece Jihlavě, dále se jedná o kapacity vedení přenosové energetické soustavy a řadu dalších systémů a prvků technické a organizační povahy. Za zmínku stojí i vytvořený a funkční bezpečnostní systém - např. zajištění obrany EDU, havarijní systém, systém vyrozumění a varování v zóně havarijního plánování, fungující organizace monitoringu a kontroly. Velmi podstatný je potenciál lidských zdrojů soustředěný do regionu a množina stabilizovaných vztahů obchodní i neobchodní povahy. Lokalita byla v minulosti podrobena náročnému výběru, má potřebné geologické parametry a vykazuje dostatečnou seismickou stabilitu. Není to však jediné místo v České republice vhodné pro budování nových jaderných zdrojů. Dalším potenciálním prostorem pro rozvoj jaderné energetiky je lokalita Jaderné elektrárny Temelín. Z technického hlediska je tato lokalita ještě vhodnější, neboť zde je k dispozici vyšší kapacita vody pro chlazení. Výhodou může být i skutečnost, že s dostavbou temelínské elektrárny bylo počítáno již od samého počátku této investice, tedy již od výběru a posuzování parametrů lokality a od projekčních prací. Zásadní nevýhodou Temelína je však menší míra akceptace tohoto jaderného energetického zdroje ze strany veřejnosti v tuzemsku a zejména pak v zahraničí - v sousedním Rakousku. K problematice dostavby 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín se vyjádřilo mimo jiné také Zastupitelstvo Jihočeského kraje, výsledkem je nesouhlas s dostavbou projevený formou usnesení (usnesení č. 15-2004-ZK ze dne 10. 2. 2004). Oproti tomu v našem regionu veřejnost nyní již nevnímá přítomnost jaderné elektrárny jako negativní prvek či dokonce hrozbu. To je velmi důležitá okolnost, jde o nezbytný předpoklad pro realizaci projektu obnovy a případně i dalšího rozvoje jaderné elektrárny. Je třeba podotknout, že tak vysoká míra akceptace jaderné energetiky neplatila v regionu vždy. Zejména po rozhodnutí o výstavbě a v počáteční fázi provozu byly reakce obyvatelstva převážně odmítavé (to bylo způsobeno zčásti nedostatkem informací o principu činnosti reaktoru a o jeho zabezpečení, zčásti zatížením regionu při výstavbě tak rozsáhlého průmyslového objektu a škodami na infrastruktuře, které výstavbu provázely). Dnes, po více než 20 letech bezpečného a spolehlivého provozu, je existence EDU vnímána převážnou částí veřejnosti pozitivně. Pro region představuje dlouhodobě stabilizační ekonomický faktor. Provozovatel Jaderné elektrárny Dukovany - společnost ČEZ, a. s. - vyvíjí snahu o to, aby byla životnost stávajících výrobních kapacit jaderné elektrárny prodloužena v rámci jejich technologické bezpečnosti a provozní spolehlivosti. Dále o to, aby byla včas (v předstihu před skončením životnosti) vybudována nová kapacita pro nahrazení produkce odstavovaných bloků a konečně aby došlo dle technických možností a přírodních podmínek k dalšímu rozvoji elektrárny doprovázenému navýšením výkonu a tedy i výroby. Příležitosti pro kapacitní rozvoj EDU spočívají v následujících řešeních: * zvýšení účinnosti výrobního procesu (díky modernizaci by roční produkce EDU mohla dosáhnout hranice 16 000 GWh ročně), * plné využití potenciálu chladící vody ze soustavy vodních děl Dalešice - Mohelno (nyní probíhá zpracování studie - lze předpokládat, že přírodní podmínky umožňují navýšení instalovaného výkonu EDU až o 1 000 MW), * zajištění další kapacity chlazení realizací projektu na využití odpadního tepla pro vytápění (např. vybudováním teplovodu do Brna). Jelikož se jedná o dlouhodobé projekty, je nutno se těmito závažnými otázkami zabývat s patřičným předstihem, tedy již nyní. Výstavba nového jaderného energetického zdroje totiž představuje v současném právním prostředí časový horizont nejméně 12 až 15 let. Bez souhlasu veřejnosti vyjádřeného také oficiálně prostřednictvím kladného stanoviska místních samospráv a samosprávy kraje není možné záměry na obnovu případně i na rozvoj EDU výstavbou nových reaktorů uskutečnit. Přijetí jaderné energetiky společností však není samozřejmostí. Na vytváření konsensu se podílí nejen investor resp. provozovatel jaderného energetického zařízení, ale v nemalé míře také místní a územní samospráva a další orgány veřejné správy. Kromě obcí, v jejichž územních obvodech (na jejichž katastrech) jsou výrobní energetická zařízení vybudována, má k problematice existence a dalšího rozvoje jaderné energetiky vztah také kraj Vysočina a mikroregion složený z obcí dotčených zónou havarijního plánování (nařízení vlády ČR č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, v platném znění) - sdružení obcí "Energoregion 2020". Provozování jaderné elektrárny umožňuje produkci elektřiny se značným potenciálem pro dlouhodobé dosahování vysoké míry zisku. Současně přináší řadu pozitivních i negativních dopadů do okolního území. Vzniká tak prostor i dostatek důvodů pro to, aby se provozovatel jaderné elektrárny podílel na společenském životě i na rozvoji regionu, v němž je energetické zařízení umístěno, a aby poskytoval zejména místním samosprávám odpovídající kompenzace. Ministr průmyslu a obchodu jmenoval Pracovní skupinu pro pravidla soužití všech jaderných zařízení s okolními obcemi. Tato skupina je řízena náměstkem ministra, má formulovat návrh systémového řešení podpory platný obecně pro celé území České republiky a Vysočina resp. území Vysočiny v ní má dostatečné zastoupení (starostové obcí Dukovany a Rouchovany, zástupce sdružení obcí Energoregion 2020, Ekoregion 5, senátor). Práce skupiny je na samém počátku, její ustavující zasedání proběhlo v polovině února 2008, v tuto chvíli proto nemohou být ještě k dispozici žádné závěry. Možných řešení je celá řada, od povinně smluvní podpory obcím až po řešení formou zvláštní daně, od prosté dohody až po zákonné řešení. Problematika je komplikovaná a nemá jednoduché ani úplně spravedlivé řešení. Nyní není proto vhodné a zřejmě ani možné, aby se kraj Vysočina vyjadřoval k systému a kvantifikaci podpory příliš konkrétním způsobem. Na druhé straně je nutné jasně říci, že právě dlouhodobá podpora ekonomického i společenského rozvoje zejména místních samospráv ze strany EDU je jednou z příčin relativně vysoké míry akceptace rozvoje jaderné energetiky na Vysočině a nelze předpokládat, že tomu bude v budoucnu jinak. Stávající situací a zejména budoucností EDU se zabývá zastupitelstvo obce Dukovany a Rouchovany (obce, v jejichž územním obvodu EDU stojí) a sdružení obcí Energoregion 2020 (obce dotčené zónou havarijního plánování). Tyto subjekty k problematice budoucnosti EDU přijaly a vydaly vlastní prohlášení (přílohy - materiály RK-09-2008-42, př. 2, 3 a 4). Podrobněji k některým podstatným vlivům Jaderné elektrárny Dukovany na okolní prostředí: Hlavní přínosy: * zvýšení rozvojového potenciálu regionu, vyšší míra přitažlivosti pro investory a podpora jejich důvěry, rychlejší rozvoj infrastruktury, lepší ekonomické parametry území, * zvýšení životní úrovně v regionu (průměrná hrubá mzda zaměstnance společnosti ČEZ, a. s. zařazeného do organizační jednotky EDU se pohybuje cca na úrovni dvojnásobku celostátního průměru, v současné době činí 41 700 Kč měsíčně), * zlepšení vzdělanostní a sociální struktury obyvatelstva, tlak na další rozvoj v oblasti lidských zdrojů (díky EDU je v regionu zaměstnána a zpravidla zde i bydlí řada vysoce kvalifikovaných odborníků světové úrovně), * významný podíl na zaměstnanosti v širším okolí - primární (přímí zaměstnanci jaderné elektrárny resp. provozovatele energetického uzlu - v regionu je nyní 1 150 zaměstnanců společnosti ČEZ, a. s., z toho je cca 640 zaměstnanců zařazeno přímo do organizační jednotky EDU), sekundární (zaměstnanci dodavatelských firem, jejichž produkty resp. služby jaderná elektrárna odebírá - systém řízení vstupu do EDU zaznamenává v průměru cca 1 500 průchodů takových zaměstnanců), terciální (vyšší zaměstnanost v maloobchodě a službách pro obyvatelstvo), * vliv na rozvoj podnikání, stimulace podnikatelských aktivit zejména v oblasti dodávek pro elektrárnu a v oblasti maloobchodu a služeb pro obyvatelstvo, * vyšší počet návštěvníků území (pracovní cesty a vzdělávací turistika, exkurze - počet návštěvníků ročně osciluje v případě informačního centra EDU kolem hodnoty 25 000, v případě EDA se pohybuje nad 10 000), * prestiž a propagace kraje, * podpora provozovatele EDU směrovaná do regionu (přímé dotace resp. dary a peníze poskytované formou reklamních smluv do rozvoje regionu, obcím na infrastrukturu, cestovní ruch, do zdravotnictví, do sportu), * prostor pro spolupráci mezi výrobním energetickým podnikem a regionálními institucemi vzdělávací povahy (zejména vysoké školy), prostor pro spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, * v případě rozsáhlé investiční výstavby realizované v rámci obnovy příp. i rozvoje EDU velké množství nových pracovních míst (na omezenou dobu výstavby) a rozsáhlé příležitosti zakázek pro potenciální dodavatelské firmy. Negativa: * poškození krajinného rázu velkým průmyslovým objektem a značnou hustotou vedení přenosové energetické soustavy v jeho blízkosti, * spotřeba vody z přírodního zdroje pro chlazení, její odpar (snížení průtoku vodního toku pod vodními díly Dalešice a Mohelno), * riziko radiační havárie (byť jen teoretické a navíc dobře ošetřené), obavy určité skupiny obyvatelstva v širším okolí energetického zdroje včetně skupin obyvatelstva sousedního Rakouska, * provozní únik radiace (byť jen zanedbatelný, značně pod prahem povolených hodnot), * zatím nedořešená otázka nakládání s radioaktivním odpadem, zejména pokud jde o vyhořelé palivové články (vyhořelé palivové články je možno dále využívat v energetice jako druhotnou surovinu, jejich využití je však prozatím ekonomicky méně výhodné, než nákup nových, proto jsou prozatím deponovány do meziskladu), * ostatní vlivy na životní prostředí v nejbližším okolí jaderné elektrárny (zvýšená teplota akumulované chladící vody a ovzduší v bezprostředním okolí EDU, zvýšená vlhkost, pára v ovzduší a zastínění pozemků parní vlečkou atd. - tyto vlivy jsou jen minimální a jsou soustředěny pouze na nejbližší okolí areálu elektrárny), * snížení rekreačního a turistického potenciálu přítomností průmyslového objektu značné velikosti, možný negativní vliv na cenu nemovitostí určitých druhů situovaných v blízkosti EDU, * stavební uzávěra v nejbližším okolí jaderné elektrárny, * v případě realizace obnovy a především pak rozvojových aktivit možné problémy ve vztazích s Rakouskem a rovněž s partnerským regionem Vysočiny - zemí Dolní Rakousko, * existence EDU dílčím způsobem zvyšuje náklady na havarijní plánování a krizovou připravenost, * v případě rozsáhlé investiční výstavby realizované v rámci obnovy příp. i rozvoje EDU značné zatížení regionu, zejména přístupových komunikací, stavební a instalační činností (přesun hmot, přesun nákladních vozidel a mechanismů - těžké stavební a montážní techniky). Posouzením vlivů existence a provozu jaderné elektrárny na nejbližší okolí bylo zjištěno, že pozitivní vlivy převažují. Termín předpokládaného ukončení činnosti EDU je z hlediska period regionálního rozvoje v každém případě blízký. Vyvstává tedy otázka, jaké dopady na region by mělo případné ukončení činnosti EDU z důvodu dosažení mezní hranice životnosti použitých technologií. I bez složitějších analýz dopadů takové situace v regionu je zřejmé, že by došlo k velkému otřesu především v sociálně-ekonomické oblasti (zejména ke zvýšení nezaměstnanosti, k celkovému poklesu životní úrovně, ke zpomalení či dokonce k zastavení rozvoje regionu) a k nepříznivému vývoji v sociální struktuře (odliv obyvatelstva, změny v poměru zastoupení jednotlivých vzdělanostních skupin atd.). Nepříznivé důsledky této situace by v regionu přetrvávaly pravděpodobně dlouhodobě. Ohrožení pro případ ukončení provozu Jaderné elektrárny Dukovany: * snížení počtu obyvatel v regionu, * prudké a značné zvýšení nezaměstnanosti, * prudké zhoršení průměrné životní úrovně obyvatelstva, změna sociální struktury obyvatelstva, * negativní změna vzdělanostní struktury obyvatelstva, * zpomalení až zastavení rozvoje regionu, ztráta atraktivity pro investory, * omezení některých společenských aktivit podporovaných dosud provozovatelem jaderné elektrárny, * snížení počtu návštěvníků regionu, * ztráta prestiže území, snížený potenciál pro jeho propagaci, * výrazný negativní dopad na energetickou bilanci České republiky, zhoršení výkonnosti ekonomiky státu. |
| Návrh řešení | Jak vyplývá z uvedeného popisu problému a také z Analýzy (materiál RK-09-2008-42, př. 1), je Jaderná elektrárna Dukovany důležitou součástí průmyslu Vysočiny i České republiky. Jde o podnik nejen regionálního, ale i celostátního a dokonce i středoevropského významu. Omezíme-li hodnocení pouze na regionální vlivy, pak lze prohlásit, že v širším okolí EDU by se obyvatelstvu žilo o poznání hůře, pokud by tento producent elektrické energie přestal existovat. Navrhujeme, aby kraj Vysočina spolupracoval s provozovatelem EDU (společnost ČEZ, a. s.), jeho akcionáři i s managementem elektrárny samotné, ale samozřejmě také (a především) s obcemi, na jejichž území byla EDU vybudována, i s obcemi v 5 km a 20 km pásmu kolem EDU (Zóna havarijního plánování EDU), na postupném vytváření prostředí umožňujícího realizovat záměry na pokračování existence elektrárny, její včasnou obnovu a další rozvoj. K tomu může významnou měrou přispět vyjádření podpory těmto záměrům Zastupitelstvem kraje Vysočina (jeho usnesením). Proto navrhujeme, aby zastupitelstvo kraje přijalo na základě doporučení rady kraje usnesení obsahující jednoznačně formulovanou podporu záměru obnovy a dalšího rozvoje EDU. Doporučujeme však také, aby byl zachován a případně i zvýšen podíl provozovatele energetického uzlu (resp. v případě výstavby podíl investora) na společenském životě a především na rozvoji regionu. Navrhujeme, aby zastupitelstvo kraje současně s prohlášením podpory zmíněným záměrům vyjádřilo očekávání spolupráce a podpory, a to nejen od provozovatele energetického uzlu (resp. od investora). Potřeba účasti na společenském životě a rozvoji regionu by měla být vnímána také akcionáři provozovatele EDU. Konkrétní formy ani kvantifikace nejsou předmětem navrhovaného usnesení zastupitelstva kraje, neboť jednání o takových otázkách probíhají na úrovni přesahující působnost krajských orgánů (viz Pracovní skupina pro pravidla soužití jaderných zařízení s okolními obcemi). Další součásti navrhovaného usnesení zastupitelstva kraje se týkají požadavků na provozovatele EDU tak, jak vyplývají z oprávněných zájmů občanů kraje. Pro stabilitu, význam (sílu) a dlouhodobou platnost podpory kraje Vysočina věnované jaderné energetice je nanejvýš potřebné, aby bylo dosaženo konsensu všech hlavních politických sil v kraji (tedy všech volebních stran, které jsou zastoupeny v zastupitelstvu kraje). Návrh usnesení Zastupitelstva kraje Vysočina je obsahem materiálu RK-09-2008-42, př. 6. Radě kraje se navrhuje, aby zastupitelstvu kraje přijetí takového usnesení doporučila. |
| Stanoviska | 1) Stanovisko odboru regionálního rozvoje: ORR nemá k materiálu připomínky. 2) Stanovisko odboru životního prostředí: V koncepčních materiálech, které spravuje OŽP, problematika JEDU není řešena, protože problematika jaderné energetiky nespadá do jejich náplně. 3) Stanovisko odboru územního plánu a stavebního řádu: K předloženému materiálu nemáme připomínky. Případný územní požadavek nadmístního charakteru pro rozšíření plochy potřebné pro jadernou elektrárnu v Dukovanech lze řešit při aktualizaci Zásad územního rozvoje kraje Vysočina. 4) Stanovisko Občanské bezpečnostní komise: materiál RK-09-2008-42, př. 5 5) Stanovisko Bezpečnostní komise rady kraje Vysočina: Bezpečnostní komise Rady kraje Vysočina považuje přítomnost energetického uzlu Jaderná elektrárna Dukovany - Hydroelektrárna Dalešice v kraji Vysočina za přínosnou pro okolní území a současně považuje provoz Jaderné elektrárny Dukovany za bezpečný, dostatečně zajištěný. Proto Bezpečnostní komise Rady kraje Vysočina doporučuje radě kraje, aby předložila zastupitelstvu kraje k projednání otázku další existence jaderné elektrárny s cílem vyjádření podpory kraje Vysočina záměrům provozovatele na její obnovu a další rozvoj. Přílohy: RK-09-2008-42, př. 1 Základní analýza vlivů existence Jaderné elektrárny (příloha 1) Dukovany na své okolí RK-09-2008-42, př. 2 Prohlášení zastupitelstva obce Dukovany (příloha 2) RK-09-2008-42, př. 3 Prohlášení zastupitelstva obce Rouchovany (příloha 3) RK-09-2008-42, př. 4 Prohlášení sdružení obcí Energoregion 2020 (příloha 4) RK-09-2008-42, př. 5 Stanovisko Občanské bezpečnostní komise (příloha 5) Jaderné elektrárny Dukovany RK-09-2008-42, př. 6 Text návrhu usnesení zastupitelstva kraje (příloha 6) RK-09-2008-42, př. 7 Stav světových zásob uranu (příloha 7) |
| Návrh usnesení | Rada kraje bere na vědomí * prohlášení zastupitelstva obce Dukovany dle materiálu RK-09-2008-42, př. 2, prohlášení zastupitelstva obce Rouchovany dle materiálu RK-09-2008-42, př. 3 a prohlášení Rady Energoregionu 2020 dle materiálu RK-09-2008-42, př. 4 k problematice další existence a rozvoje Jaderné elektrárny Dukovany; * stanovisko Občanské bezpečnostní komise Jaderné elektrárny Dukovany dle materiálu RK-09-2008-42, př. 5; * Základní analýzu vlivů existence Jaderné elektrárny Dukovany na své okolí dle materiálu RK-09-2008-42, př. 1; doporučuje zastupitelstvu kraje přijmout usnesení týkající se další existence, obnovy a rozvoje Jaderné elektrárny Dukovany a energetického uzlu Jaderná elektrárna Dukovany - Hydroelektrárna Dalešice ve znění dle materiálu RK-09-2008-42, př. 6. |
| Odpovědnost | odbor sekretariátu hejtmana |
| Termín | 26. 4. 2008 |