| RK-40-2013-45.doc RK-40-2013-45pr01.doc RK-40-2013-45pr02.pdf | |
| Číslo materiálu | 45 |
| Číslo jednací | RK-40-2013-45 |
| Název | Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina - drážní osobní doprava |
| Zpracoval | V. Zikán |
| Předkládá | H. Strnadová |
| Počet příloh | |
| Popis problému | Tento materiál je předkládán Radě Kraje Vysočina v souladu s harmonogramem prací dle usnesení 1310/25/2013/RK. Před zahájením přípravy zadávací dokumentace pro zpracovatele projektu optimalizace dopravní obslužnosti je třeba rozhodnout, zda předmětem optimalizace (nikoli výběrových řízení na dopravce) bude také regionální drážní osobní doprava hrazená z rozpočtu Kraje Vysočina. Dopravní obslužnost kraje je zajišťována prostřednictvím drážní osobní dopravy (vlaky) a veřejné linkové osobní dopravy (autobusy). Případné změny v drážní dopravě ovlivní koncepci veřejné linkové dopravy a naopak, úpravy veřejné linkové dopravy budou mít dopad do drážní dopravy. Odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen ODSH) zadal studii Řešení dopravní obslužnosti v Kraji Vysočina pro přechodné období dle Nařízení EP a Rady č. 1370/2007 - drážní doprava , která je součástí materiálu RK-36-2013-45, př. 1. Předmětem studie je základní analýza počtu přepravených cestujících ve vlacích hrazených z rozpočtu Kraje Vysočina podle výsledků sčítací kampaně ČD za měsíc říjen 2012. Studie rozlišuje jednotlivé tratě a traťové úseky na území Kraje Vysočina na základě intenzity přepravní poptávky podle následujících kategorií: - nejvyužívanější tratě a traťové úseky, - tratě, které velmi dobře plní svou funkci v regionální dopravě, - ostatní tratě a traťové úseky, které tvoří funkční prvek regionální dopravy s akceptovatelným využitím, - traťové úseky vhodné k náhradě veřejnou linkovou dopravou. Návrhová část studie popisuje možnosti realizace náhrad veřejnou linkovou dopravou a doporučení pro koncepční rozvoj na přepravně perspektivních tratích. Dále ODSH spolupracuje s odborem regionálního rozvoje na mezinárodním projektu RAILHUC, který je spolufinancován evropskými fondy prostřednictvím operačního programu Central Europe. V rámci tohoto projektu je zpracovávána studie RAILHUC - přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina . Studie má velmi podrobnou analytickou část, která je vyhotovena pomocí dopravního modelu. Představu o hlavních přepravních směrech vlakové i autobusové dopravy dává materiál RK-36-2013-45, př. 2 - intenzity přepravních proudů zahrnují také rychlíky, komerční autobusové linky a spoje tzv. ostatní dopravní obslužnosti, jejichž celkové přepravní výkony lze s určitou pravděpodobností odvodit metodami dopravního modelování. Předmětem návrhové části studie je zpracování variant provozních koncepcí v páteřní síti veřejné dopravy a návrh infrastrukturních a ostatních opatření. Studie je ve fázi zpracování. Tyto výstupy budou následně jedním z podkladů pro projekt optimalizace dopravní obslužnosti. Volba mezi preferencí drážní, nebo linkové dopravy, v dané relaci, je z hlediska objednatele a dopravního plánování ovlivněna zejména následujícími faktory: - síla přepravních vztahů a přepravních proudů, - obsazenost spojů v přepravní špičce, kdy lze přijmout hraniční obsazenost v počtu 60 - 70 cestujících, která odpovídá počtu míst k sezení v největším autobuse v délce 15 metrů a nejmenším moderním drážním vozidle (např. Stadler RS-1 Regioshuttle), - poměr ceny dopravního výkonu veřejné linkové a drážní osobní dopravy, který klade ještě vyšší nároky na obsazenost vlaků. Je však nutno podotknout, že drážní doprava, na rozdíl od veřejné linkové dopravy, je zatížena poplatky za použití dopravní cesty na všech tratích. Ty jsou ovšem v současnosti de facto kompenzovány příspěvkem státu krajům na dopravní obslužnost vlaky regionální dopravy; - infrastrukturní možnosti, provozní koncept, síťový charakter - výhledové možnosti zlepšení technických parametrů železničních tratí (zejména traťová rychlost a trasování), které mají vliv na objem přepravní poptávky, - ostatní faktory (např. nespokojenost občanů a představitelů obcí na tratích, kde je drážní doprava omezována, a zájmových skupin, dopravní politika státu). Drážní osobní doprava ze své podstaty kapacitního druhu dopravy by měla být součástí páteřního systému veřejné dopravy na přepravně perspektivních tratích. Její pozici lze z hlediska objednatele posilovat - rozšiřováním nabídky na tratích s vysokou poptávkou cestujících (bez navýšení rozpočtu přesunem dopravních výkonů z tratí s nízkými přepravními objemy), - zlepšením, popř. vytvořením, návazností veřejné linkové dopravy na drážní osobní dopravu v regionálních a lokálních centrech ležících na přepravně perspektivních tratích (prostřednictvím přestupních terminálů v obcích s rozšířenou působností, s pověřeným obecním úřadem a v dalších obcích, které neformálně zastávají roli střediskové obce). To může mít další dopady do veřejné linkové dopravy, kdy lze předpokládat, že se sníží potřebný počet autobusů, příp. může se zvýšit podíl malých autobusů na všech autobusech v systému; - neobsluhováním některých zastávek s nízkým počtem nastupujících/vystupujících cestujících všemi nebo některými vlaky regionální dopravy, pokud se tak dá dosáhnout kvalitnějšího provozního konceptu a celkově vyššího počtu přepravených cestujících. Případné změny v drážní osobní dopravě budou mít vliv na koncepci veřejné linkové osobní dopravy. Změny v jízdním řádu drážní osobní dopravy lze provádět - ještě před provedením optimalizace veřejné linkové dopravy postupným směřováním k cílovému stavu drážní dopravy, a to v případě změn, které nemají velký dopad do veřejné linkové dopravy, - současně se vstupem optimalizovaných jízdních řádů veřejné linkové dopravy v platnost, a to v případě změn na straně drážní dopravy, které budou mít větší dopad do veřejné linkové dopravy, z důvodu zajištění systémového řešení, - částečně také po provedení optimalizace veřejné linkové dopravy, kdy autobusové jízdní řády již budou připraveny na cílový stav drážní dopravy, který bude teprve dobíhat postupnými kroky (za cenu dočasných souběhů a rizika tržeb). Výhody Prostřednictvím výše uvedených opatření lze dosáhnout efektivnějších oběhů drážních vozidel - snížení jejich počtu, zvýšení kilometrických proběhů vozidel - a tedy snížení fixních nákladů na jednotku výkonu. Na straně výnosů pak je možné předpokládat mírný růst tržeb z důvodu posílení přepravně perspektivních tratí, u kterých v současnosti není zcela využit jejich potenciál. Lze předpokládat, že nové tržby ze silných tratí budou vyšší než ztráta tržeb vzniklá omezením dopravy na tratích se slabou přepravní poptávkou. Těchto efektů nelze dosáhnout plošným omezováním dopravy na všech tratích, neboť to nemá vliv na počet potřebných drážních vozidel. Plošná redukce výkonů vždy zvyšuje fixní náklady na jednotku výkonu (zvláště u nových vozidel s vysokými odpisy) a přispívá k výpadku tržeb. Další výhody lze identifikovat na straně veřejné linkové dopravy. Lze očekávat, že vlivem náhrad vlaků na tratích se slabou poptávkou dojde ke zvýšení kilometrických proběhů již existujících autobusů, a tím poklesu fixních nákladů na jednotku výkonu, obdobně jako u dráhy. Do segmentu veřejné linkové dopravy se rovněž z velké části přesunou tržby z tratí s omezenou dopravou. V případě zlepšení návazností veřejné linkové dopravy na drážní dopravu může dojít k odstranění některých souběhů, a tím ke snížení potřebného počtu autobusů, popř. zvýšení podílu malých autobusů v systému. Nevýhody, rizika V současnosti jsou smluvní ceny drážní dopravy stanoveny průměrnou hodnotou ze všech výkonů fixní částkou na jednotku výkonu. Riziko tržeb je na straně drážních dopravců. Nelze vyloučit pokračující tlak na zvyšování úhrad ze strany drážních dopravců z důvodu růstu nákladů za dopravní cestu a zvyšování podílu moderních drážních vozidel v systému železniční dopravy, a to také s přihlédnutím na možnost dalšího pořízení moderních drážních vozidel z nových operačních programů v plánovacím období 2014 - 2020. Zvyšující se podíl nových drážních vozidel v systému regionální drážní dopravy bude mít vždy vliv na výši odpisů na průměrnou jednotku výkonu. Moderní drážní vozidla však zvyšují atraktivitu železniční dopravy a mohou svými technickými parametry přispět ke kvalitnějším provozním konceptům. Dalším rizikem je nespokojenost občanů a představitelů obcí na tratích, ze kterých by byly dopravní výkony přesouvány, tlak zájmových skupin a médií. Tuto situaci lze eliminovat odpovídající, kvalitní systémovou náhradou linkovou autobusovou dopravou. |
| Návrh řešení | ODSH překládá radě kraje k posouzení tyto varianty: - varianta A) součástí optimalizace dopravní obslužnosti Kraje Vysočina nebude řešení regionální drážní osobní dopravy, - varianta B) součástí optimalizace dopravní obslužnosti Kraje Vysočina bude také řešení regionální drážní osobní dopravy. ODSH z důvodů - současné podoby regionální drážní osobní dopravy hrazené z rozpočtu Kraje Vysočina, která vykazuje řadu neefektivit dle materiálu RK-36-2013-45, př. 1, - hospodárného vynakládání veřejných finančních prostředků na efektivní veřejné služby, - nutnosti vnímání veřejné dopravy jako celku, nikoli v rozdělení na dva druhy dopravy doporučuje radě kraje schválit variantu B. |
| Stanoviska | Ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina jmenoval pracovní tým, jehož zástupci ze zainteresovaných odborů předložili následující stanoviska: Odbor analýz a podpory řízení nemá připomínek. Odbor informatiky souhlasí s navrhovaným řešením. Odbor ekonomický nemá připomínky k předloženému materiálu. Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu nemá žádné připomínky. Odbor sociálních věcí k návrhu předloženému odborem dopravy a silničního hospodářství nemám připomínek. Odbor zdravotnictví souhlasí s navrhovanou variantou B. Odbor školství, mládeže a sportu souhlasí s navrhovanou variantou B. Odbor regionálního rozvoje nemá připomínky a souhlasí s doporučením předkladatele. Dopravní komise Rady Kraje Vysočina na svém jednání dne 5. 12. 2013 materiál projednala a souhlasí s variantou B. Současně požaduje po ODSH pravidelně informovat o činnostech při výběru dopravců. |
| Návrh usnesení | Varianta A Rada kraje souhlasí, že součástí optimalizace dopravní obslužnosti Kraje Vysočina nebude řešení regionální drážní osobní dopravy. Varianta B Rada kraje souhlasí, že součástí optimalizace dopravní obslužnosti Kraje Vysočina bude také řešení regionální drážní osobní dopravy. |
| Odpovědnost | odbor dopravy a silničního hospodářství |
| Termín | 31. 12. 2016 |