| ZK-07-2007-57.doc | |
| Číslo materiálu | 57 |
| Číslo jednací | ZK-07-2007-57 |
| Název | Zrušení akciových společností |
| Zpracoval | D. Buřičová |
| Předkládá | P. Hájek |
| Počet příloh | |
| Popis problému | 1. Historie Usnesením č. 0463/07/2005/ZK ze dne 18. 10. 2005 zastupitelstvo kraje rozhodlo o založení akciových společností Havlíčkobrodská nemocnice, a. s., Jihlavská nemocnice, a. s., Novoměstská nemocnice, a. s., Pelhřimovská nemocnice, a. s. a Třebíčská nemocnice, a. s., dále schválilo jejich zakladatelské listiny a stanovy. Tomuto kroku předcházela podrobná analýza možností hospodářsko-právních forem lůžkových zdravotnických zařízení a porovnání těchto forem jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska řízení a poskytování zdravotní péče. Z pěti založených akciových společností byly soudem do obchodního rejstříku zapsány dvě. Pelhřimovská nemocnice, a. s. vznikla dne 16. 11. 2005 a Havlíčkobrodská nemocnice, a. s. dne 30. 11. 2005. Tato data jsou dnem nabytí právní moci usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích a Krajského soudu v Hradci Králové o zápisu do obchodního rejstříku. Krajský soud v Brně zbylé tři akciové společnosti do obchodního rejstříku nezapsal a na základě průběhu odvolacího řízení byly návrhy na zápis těchto společností vzaty zpět. Z důvodu pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva kraje o založení akciových společností (v části, v níž byly schváleny zakladatelské listiny a stanovy všech pěti akciových společností) a přijetí zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů byl proces změny hospodářsko-právní formy nemocnic na akciové společnosti dočasně pozastaven. Teprve dne 10. 11. 2006 obdržel kraj Vysočina usnesení Krajského soudu v Brně o zastavení řízení o žalobě Ministerstva vnitra ve věci zrušení usnesení zastupitelstva kraje. Po obdržení rozhodnutí krajského soudu o zastavení řízení ve věci zrušení usnesení zastupitelstva, resp. jeho právní moci pominuly veškeré formální překážky dokončení procesu změny hospodářsko-právní formy nemocnic na akciové společnosti. Termín zahájení činnosti nemocnic jako akciových společností nebyl dosud s konečnou platností stanoven. Je třeba uvést, že výkon zakladatelských listin a stanov byl Ministerstvem vnitra ČR pozastaven vůči všem pěti krajem založeným akciovým společnostem bez ohledu na to, zda vznikly či ne. Pozastavení výkonu zakladatelských listin a stanov není skutečností zapisovanou do obchodního rejstříku, obchodní zákoník nicméně bez ohledu na to připouští jisté období, kdy obchodní společnost, případně její orgány nevyvíjejí žádnou činnost, aniž by tato nečinnost byla nějakým způsobem sankcionována. Vyplývá to z ustanovení § 68 odst. 6 písm. a) obchodního zákoníku, dle kterého může soud na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci až tehdy, jestliže se v uplynulých dvou letech nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost. Rozhodnutím o založení akciových společností Havlíčkobrodská nemocnice, a. s., Jihlavská nemocnice, a. s.; Pelhřimovská nemocnice, a. s.; Třebíčská nemocnice, a. s.; Novoměstská nemocnice, a. s. a schválením jejich zakladatelských listin a stanov došlo k naplnění první fáze vzniku akciových společností (založení), druhou fází je její vznik. Protože rejstříkový soud v Brně vydal zamítavé rozhodnutí ve věci zápisu obchodních společností Třebíčská nemocnice, a. s., Jihlavská nemocnice, a. s. a Novoměstská nemocnice, a. s. do obchodního rejstříku, tyto akciové společnosti tedy nikdy do obchodního rejstříku zapsány nebyly a byly tedy pouze založeny. Jelikož podmínkou vzniku akciové společnosti je zápis do obchodního rejstříku, tyto akciové společnosti nikdy nevznikly. Díky tomu, že tyto společnosti neexistují, nemohou mít žádné povinnosti, které zákon jinak akciovým společnostem ukládá. 2. Zrušení a zánik Zánik akciové společnosti má opět dvě fáze. První fází je rozhodnutí o zrušení akciové společnosti a na základě tohoto rozhodnutí dochází ke druhé fázi, tedy k výmazu této společnosti z obchodního rejstříku. Tím je proces zániku akciové společnosti ukončen. Rozhodnutí o zrušení akciové společnosti musí být vždy sepsáno ve formě notářského zápisu a to podle ustanovení § 186 odst. 6 obchodního zákoníku. Akciová společnost může zaniknout buď s likvidací nebo bez likvidace. Bez likvidace zaniká akciová společnost v případě, že jmění této společnosti přechází na právního nástupce nebo dojde ke zrušení konkursu pro splnění rozvrhového usnesení nebo je konkurs zrušen z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu nebo tato společnost nemá žádný majetek, jinak vždy dochází ke zrušení akciové společnosti s likvidací. |
| Návrh řešení | Protože vzniklé akciové společnosti dosud nezahájily činnost a na druhé straně kraj Vysočina hodlá investovat poměrně velké finanční prostředky do rekonstrukcí některých budov všech nemocnic a to i s využitím prostředků ze strukturálních fondů, navrhuje se kraji zrušit akciové společnosti a nadále ponechat nemocnice ve formě příspěvkových organizací. Protože akciové společnosti založené krajem jsou v různých vývojových stupních založení a vzniku, je nutno rozlišovat dvojí řešení: A. Řešení společností nezapsaných do rejstříku - Třebíčská nemocnice, a.s., Jihlavská nemocnice, a.s., Novoměstská nemocnice, a.s. Tyto společnosti tedy byly založeny, ale nikdy nevznikly, nemají právní subjektivitu, jediný doklad o založení je zakladatelská listina. Kraj Vysočina má několik možností, jak postupovat při řešení otázky nezapsaných a.s. do obchodního rejstříku: 1. je možné podat nový návrh na zapsání těchto akciových společností do obchodního rejstříku. V tomto případě by však musely být vypracovány kompletně nové podklady pro zapsání těchto akciových společností do obchodního rejstříku, z toho důvodu, že původní návrhy byly podávány před více než dvěma lety a dnes již nejsou aktuální. 2. zrušení těchto akciových společností. V tomto případě musí o zrušení akciových společností rozhodnout zastupitelstvo kraje a to podle ustanovení § 35 odst. 2 písm. l) zákona. č. 129/2000 Sb., o krajích. Zastupitelstvo rozhodlo jménem kraje o založení akciových společností, schválilo jejich zakladatelské listiny a stanovy. "Vzít zpátky" tento úkon, kterým rozhodnutí o založení je, musí tedy opět zastupitelstvo. Zastupitelstvo rozhodne o zrušení usnesení v částí, kterým se zakládají tyto tři zmiňované akciové společnosti. 3. třetí možností je, aby kraj s takto založenými společnostmi nijak nenakládal. Tyto společnosti byly pouze založeny, nikdy nevznikly a tzn., že nemají žádná práva ani povinnosti, které jinak zákon akciovým společnostem ukládá. B. Řešení Havlíčkobrodské nemocnice, a.s., Pelhřimovská nemocnice,a.s. V souladu s ustanovením § 62 odst. 1 obchodního zákoníku a § 1 odst. 3 stanov akciových společností založených krajem Vysočina za účelem provozování nemocnic, akciová společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Z tohoto pohledu tedy Havlíčkobrodská nemocnice, a. s. a Pelhřimovská nemocnice, a. s. nesporně vznikly a jsou právnickými osobami s vlastní právní subjektivitou i když dosud neprovozují žádnou činnost. Kraj Vysočina má v případě těchto dvou společností dvě možnosti: 1. akciové společnosti budou normálně fungovat. V tomto případě je nutné každý rok schvalovat řádné nebo mimořádné účetní závěrky, rozhodovat o rozdělení zisku, popř. úhradě ztráty. Dále akciová společnost musí vydávat výroční zprávu, kterou musí představenstvo společně s účetní závěrkou zveřejnit do sbírky listin obchodního rejstříku. Má-li společnost pouze jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento jediný akcionář. Dále by se samozřejmě musely "převolovat" orgány, resp. osoby do těchto orgánů. Další problém vzniká s nakládáním a vyřazováním opotřebeného majetku, který byl vložen do základního jmění. 2. zrušení těchto akciových společností s následujícím postupem. Dle ustanovení § 187 odst. 1 písm. i) se akciová společnost ruší rozhodnutím valné hromady a to buď s právním nástupcem (přeměna společnosti) nebo bez právního nástupce dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato (v případě zrušení společnosti s likvidací). Má-li společnost jen jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento akcionář. Dle zákona č. 129/200 Sb., zákona o krajích § 59 odst. 1 písm. j) je vyhrazeno rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti radě kraje. Nicméně v případě kraje Vysočina rozhoduje o zrušení akciové společnosti zastupitelstvo kraje a to podle ustanovení § 35 odst. 2 písm. l) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách). Pro další postup platí, že orgánem společnosti je valná hromada, resp. jediný akcionář, nikoli zastupitelstvo. To rozhoduje toliko o zrušení společnosti, ale o dalších otázkách rozhoduje valná hromada, tj rada kraje. Rozhodnutí akcionáře při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno akcionářem - v tomto případě reprezentované hejtmanem kraje.Toto rozhodnutí musí mít v případě zrušení formu notářského zápisu. Valná hromada jmenuje likvidátora, který likvidaci provede. Jde o uplatnění § 70 a následujících - je-li společnost zrušena s likvidací nebo zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v § 68 odst. 3 písm. f) a g) majetek, provede se likvidace podle tohoto zákona, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiný způsob vypořádání jejího jmění. Likvidátorem může být jen fyzická osoba (pokud zákon nestanoví jinak), která musí se jmenováním vylovit souhlas. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci § 72 působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Valná hromada musí stanovit výši odměny likvidátora - tato činnost není obligatorní při rušení. Likvidátor dle § 72 činí jménem společnosti jen úkony směřující k její likvidaci. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti (nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku). Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Zároveň je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. Likvidátor sestaví ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Účetní závěrku předcházející dni vstupu do likvidace sestavuje statutární orgán společnosti. Nesestaví-li statutární orgán tuto účetní závěrku bez zbytečného odkladu po vstupu společnosti do likvidace, přechází tato povinnost na likvidátora. Bez zbytečného odkladu po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku a předloží ji valné hromadě ke schválení. Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku. Dle ust. § 75, odst. 1 obch. z. sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace, v níž navrhne formu rozdělení čistého majetkového zůstatku, který předloží společníkům a současně sestaví účetní závěrku. Poté likvidátor zpeněží majetek společnosti, což může být formou prodeje jedinému společníku. Následně vypracuje likvidátor dle ust. § 75, odst. 5, obch.z. zprávu o způsobu naložení s majetkem a poté rozdělí likvidační zůstatek mezi společníky. V této fázi lze započíst kupní cenu za majetek v základním kapitálu společnosti na hodnotu likvidačního zůstatku, když obě hodnoty by měly být shodné. Poté likvidace končí způsobem, jak bylo popsáno výše. Výpůjčka mezi akciovou společností a příspěvkovou organizací platí do doby, než se movitý majetek, který byl nepeněžitým vkladem jediného akcionáře do akciové společnosti, převede kupní smlouvou na kraj. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, čímž dojde k zániku obchodní společnosti. |
| Stanoviska | Stanoviska nebyla vyžádána. |
| Návrh usnesení | Zastupitelstvo kraje rozhoduje * zrušit část usnesení č. 0463/07/2005/ZK ze dne 18. 10. 2005, kterým zastupitelstvo kraje rozhodlo o založení akciových společností Jihlavská nemocnice, a. s., Novoměstská nemocnice, a. s., a Třebíčská nemocnice, a. s., a kterým dále schválilo jejich zakladatelské listiny a stanovy; * zrušit Pelhřimovskou nemocnici, a. s. s likvidací; * zrušit Havlíčkobrodskou nemocnici, a. s. s likvidací; jmenuje * Ing. Pavla Hralu likvidátorem Pelhřimovské nemocnice, a. s.; * MUDr. Víta Kaňkovského likvidátorem Havlíčkobrodské nemocnice, a. s. |
| Odpovědnost | OSVZ |
| Termín | 30. 6. 2008 |