RK-18-2007-19.doc RK-18-2007-19pr1.pdf RK-18-2007-19pr2.doc RK-18-2007-19pr2a.pdf | |
Číslo materiálu | 19 |
Číslo jednací | RK-18-2007-19 |
Název | Návrh nařízení kraje Vysočina o zřízení Přírodního parku Javořická vrchovina a o omezení využití jeho území |
Zpracoval | J. Joneš, M. Brzák |
Předkládá | J. Joneš |
Počet příloh | |
Popis problému | Na základě podnětu Městského úřadu Telč a kladných písemných vyjádření či podnětů významné části dotčených obcí zahájil OŽP KrÚ 3. 2. 2006 připomínkové řízení k návrhu Přírodního parku Javořická vrchovina. Dalším důvodem pro zahájení jednání je to, že v Jihočeském kraji již stejnojmenný přírodní park, vyhlášený z podnětu tamních obcí, od 1. 1. 2005 funguje a dle názoru OŽP je vhodné odstranit současnou disproporci v podmínkách ochrany a rozvoje cenného území kolem Javořice. O návrhu nařízení byla vedena široká diskuse. Kromě klasického připomínkového řízení s 60denní lhůtou pro vyjádření byl uspořádán tématický seminář pro zástupce obcí a odbornou veřejnost. Rovněž byl publikován článek ve Zpravodaji kraje Vysočina. Hlavním tématem diskuze byl územní rozsah přírodního parku, ovlivněný odlišným postojem jednotlivých obcí v území k otázce existence přírodního parku. Přírodní park jako forma obecné ochrany krajiny vychází z § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Návrh nařízení většinou opisuje platné nařízení Jihočeského kraje, aby byly podmínky ochrany krajiny kolem Javořice srovnatelné. Žádná obec neměla písemné připomínky k podmínkám ochrany. Pouze na základě dílčích připomínek odboru územního plánování a stavebního řádu a odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství KrÚ provedl OŽP KrÚ drobné úpravy ochranných podmínek. Cílem vyhlášení Přírodního parku Javořická vrchovina je přispět k zachování a dalšímu rozvoji značných soustředěných estetických a přírodních hodnot a jejich využití, zejména při rozvoji turistiky a sportu, zemědělství a lesnictví. Jde především o velký podíl lesních a trvalých travních porostů, hojné dřeviny rostoucí mimo les, charakteristické členění krajiny remízky a dalšími liniovými prvky, přítomnost drobných vodních ploch a přirozených vodních toků a také o drobné skalní útvary a balvanové akumulace. K typické tvářnosti území přispívají i tvary vzniklé rozptýlenou těžbou žuly - opuštěné lomy, často s jezírky. Přírodním, kulturním i urbanistickým vývojem je území v kraji Vysočina, v němž leží i nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny, velmi podobné navazujícímu území v Jihočeském kraji. Navrhovaný Přírodní park Javořická vrchovina může ve vazbě na existující jihočeskou část posílit pozitivní efekty plynoucí zejména z rozvoje měkkých forem turistiky a cestovního ruchu. Sportovní aktivity jako závodní i rekreační cyklistika, běžecké i sjezdové lyžování, nověji i turistika na koních či golf již v území existují a vyhlášením přírodního parku by měl být zajištěn jejich další rozvoj v symbióze s ním. S případným vznikem Přírodního parku Javořická vrchovina v kraji Vysočina je zákonitě spojena zvětšená přímá i nepřímá propagace území. Údaje o přírodním parku a odkazy na něj v tištěných i elektronických mapových, textových i obrazových materiálech mohou představovat určitou pozitivní reklamu a mohou následně vyvolat - při splnění dalších podmínek - i určitý ekonomický přínos. Přírodní park by měl přispět k zachování podmínek rozvoje a ochrany území (neznamená náhlou zásadní změnu). Péče o krajinu a území je vždy záležitostí dlouhodobou, významně závislou na ekonomických podmínkách. Územní rozsah, který byl předložen do vnějšího připomínkového řízení, převzal OŽP z návrhu Městského úřadu Telč. Na základě nesouhlasných vyjádření 3 dotčených obcí v severovýchodní části (Doupě, Třeštice, Růžená) a obce Mrákotín v centrální části, které odmítly existenci jakéhokoliv přírodního parku na svém území, OŽP navrhovaný územní rozsah redukoval. Výše uvedené obce na sv. okraji byly z navrhovaného přírodního parku zcela vyňaty. Vynětí území obce Mrákotín, která leží uprostřed hodnotného území, bylo do Komise Ze a ZP předloženo variantně. Komise doporučuje radě kraje vydat nařízení ve variantě, která zasahuje do územního obvodu obce Mrákotín. Do takto navrhovaného území však patří pouze vzdálenější plochy uvnitř lesa (včetně vrcholu Javořice), tak aby byly zachovány přirozené územní vazby (viz Příloha č. 1). Na hospodaření v lese má zařazení do přírodního parku totiž zcela minimální vliv. S ohledem na postoj obce jsou naopak všechny nelesní plochy včetně zastavěného území sídel, v budoucnu zastavitelného území a lesa v blízkosti sídelních útvarů ponechány mimo navrhovaný přírodní park. |
Návrh řešení | OŽP KrÚ navrhuje radě kraje vydat nařízení kraje Vysočina o zřízení Přírodního parku Javořická vrchovina a o omezení využití jeho území dle Přílohy č. 2 a č. 2a. Tento způsob ochrany území vychází z iniciativy řady obcí v území a současně prakticky nenaráží na odpor dalších obcí, které nebyly přímo iniciátory návrhu. Územně i formou ochrany navazuje na řešení nedávno schválené radou Jihočeského kraje (územní vztahy viz Příloha č. 1). Návrh vychází i z doporučení komise Ze a ŽP. |
Stanoviska | Okruh subjektů, které musí být zahrnuty do připomínkového řízení, neupravuje žádný právní předpis. Na základě dosavadní praxe při zřizování přírodních parků byla vyžádána stanoviska dotčených obcí, dotčených orgánů státní správy a rovněž Povodí Vltavy, s.p., Povodí Moravy, s.p., a Lesů České republiky, s.p. Rovněž byla vyžádána stanoviska všech odborů krajského úřadu. Odbor sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu, oddělení právní a krajského živnostenského úřadu nemá k návrhu materiálu připomínky. Stanovisko Komise Ze a ŽP - jednomyslně doporučuje. |
Návrh usnesení | Rada kraje vydává nařízení kraje Vysočina 2/2007 o zřízení Přírodního parku Javořická vrchovina a o omezení využití jeho území dle RK-18-2007-19, př. 2 a RK-18-2007-19, př. 2a. |
Odpovědnost | OŽP KrÚ, úsek ochrany přírody a krajiny |
Termín | průběžně |