| RK-11-2006-35.doc RK-11-2006-35pr1.doc | |
| Číslo materiálu | 35 |
| Číslo jednací | RK-11-2006-35 |
| Název | Poskytování dotací z vlastních prostředků kraje pro rok 2006 na podporu nestátních neziskových organizací a obcí poskytujících sociální služby |
| Zpracoval | A. Řehořová, J. Bína |
| Předkládá | V. Švarcová |
| Počet příloh | |
| Popis problému | Na jednání Zastupitelstva kraje Vysočina dne 14. 2. 2006 byl projednán a schválen návrh Zásad Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování dotací z vlastních prostředků kraje pro rok 2006 na podporu nestátních neziskových organizací (dále jen NNO) a obcí poskytujících sociální služby. O možnosti žádat o poskytnutí dotace a o schválení Zásad byli informováni poskytovatelé sociálních služeb NNO a obce. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví shromáždil žádosti poskytovatelů těchto služeb a v souladu se Zásadami je v současné době vyhodnocuje. S ohledem na to, že mezi žadateli jsou i poskytovatelé, kterým byla z úrovně kraje přerozdělena dotace poskytnutá kraji Vysočina Ministerstvem práce a sociálních věcí (dálen jen MPSV), bylo žádoucí vzít v úvahu zvolený systém týkající se projektů zaměřených na seniory a osoby se zdravotním postižením. Pro projekty zaměřené na tuto cílovou skupinu MPSV provedlo 13% navýšení celkové dotace, která pro kraj Vysočina činila celkem 56 654 tis. Kč. U kategorií sociálních služeb poskytovaných seniorům a osobám se zdravotním postižením (včetně stacionářů zřizovaných obcemi) je vyčíslen finanční deficit na částku přibližně 5,2 mil. Kč, která by byla potřebná pro optimální zajištění těchto služeb. Z uvedené dotace MPSV byly významným způsobem zohledněny požadavky domovů důchodců, kdy bylo provedeno srovnání s domovy důchodců zřizovaných krajem, kde průměrná dotace na lůžko činila 101 tis. Kč. Nárůstem o 18 % je tato částka 119 tis. Kč/lůžko. Od této částky bylo odečteno 10 tis. Kč/lůžko, které jsou pro tyto poskytovatele schváleny v rozpočtu kraje. Celkově tak došlo k navýšení dotací pro domovy důchodců na úkor možného navýšení pro ostatní typy služeb s cílem alespoň částečně narovnat. Přes toto zvýhodnění byl vyčíslen deficit mezi upraveným požadavkem a výslednou dotací ve výši 3,1 mil. Kč. Odlišným způsobem bylo rovněž postupováno u projektů, které vznikly jako nové projekty v roce 2005 a byly financované pouze po část roku nebo byly zařazeny v roce 2005 do sítě nově a objem poskytované péče z objektivních důvodů vzrostl. Tento rozdíl činí přibližně 1 300 tis. Kč. V rámci dotačního řízení MPSV v roce 2005 totiž byly podpořeny 3 služby, z nichž dvě byly nově zavedeny a považujeme je za potřebnou součást sítě v kraji a jedna rozšířila svůj rozsah v návaznosti na poptávku v oblasti poskytování. Novou službou je projekt Barevný svět - denní stacionář provozovaný Sdružením na pomoc mentálně postiženým v Třebíči. Projekt byl realizován pouze po část roku 2005 (od září), výše přidělené dotace činila v roce 2005 496 000 Kč, v roce 2006 1 009 096 Kč. Dalším nově vzniklým projektem je Raná péče Třebíč poskytovaná Oblastní charitou Třebíč. Jedná se o projekt, který v roce 2005 začínal teprve získávat klientelu s tím, že nově pokryl okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou, kde tato služba na rozdíl od západní části kraje nebyla zabezpečena vůbec. Rozpočet tehdy představoval 286 200 Kč, dotace MPSV činila proto v roce 2005 120 900 Kč. V letošním roce činí rozpočet 781 000 Kč, přidělená dotace je 346 412 Kč, přičemž její nárůst odpovídá navýšení počtu uživatelů. K rozšíření služeb došlo u projektu Oblastní charity Pelhřimov Osobní asistence. Rozšíření se týká náročnosti poskytované služby u klientů, kdy u jednoho z nich je služba poskytována 15 hodin denně. U tohoto klienta byla služba poskytována v roce 2005 pouze po dobu 3 měsíců, v roce 2006 je celoroční. Rozpočet roku 2005 byl 992 770 Kč, v roce 2006 1 367 732 Kč. Výše přidělené dotace MPSV 2005 byla 202 300 Kč, v roce 2006 činí 562 080 Kč. Dále existuje skupina obcí, které provozují stacionáře pro děti se zdravotním postižením. Jedná se celkem o čtyři zařízení (Jihlava, Žďár nad Sázavou, Nové Město n. Mor., Třebíč), kdy jsou tito poskytovatelé - obce zařazeni ve schválené síti poskytovatelů sociálních služeb. Dosud však nebyly tyto služby finančně podporovány a celková výše dotace pro tato zařízení by činila přibližně 796 tis. Kč při dotaci 10 tis. Kč na jedno místo v týdenním pobytu (odpovídá krajské dotaci na lůžko v domově důchodců) a 6 tis. Kč na jedno místo v denním pobytu. Mimo Jihlavu, která k dennímu typu pobytu (30 míst) provozuje i týdenní pobyt (28 lůžek), jsou v ostatních třech městech v těchto zařízeních pouze místa denního pobytu (2x 18 Žďár nad Sázavou a Nové Město n. Mor. a 20 míst Třebíč). Všechna tato zařízení jsou zahrnuta v síti poskytovatelů sociálních služeb, kterou rada kraje vzala na vědomí. Dosud tato zařízení nebyla finančně podporována. U intervenčních projektů, kterým jsou poskytovány dotace z MPSV nedošlo k 13% navýšení tak, jako tomu bylo u dotace pro kategorii seniorů a osob se zdravotním postižením. U intervenčních služeb byla v roce 2005 poskytnuta dotace MPSV v celkové výši 16 992 500 Kč, v letošním roce je to částka 17 313 500 Kč. Pokud by došlo i u této skupiny k 13% navýšení, byla by celková dotace poskytnuta ve výši 19 201 581 Kč. Navýšení státní dotace pro tyto projekty mezi roky 2005 a 2006 činí pouze 1,8%. Rozdíl činí tedy přibližně 1,8 mil. Kč. Došlo tak k znevýhodnění určité skupiny poskytovatelů poskytujících sociální služby v oblasti intervenčních projektů. Pokud by došlo k procentnímu navýšení i z prostředků kraje ve výši 9 % pro intervenční služby tak, jak je tomu v případě částky 5,2 mil. Kč z částky státní dotace 56 mil. Kč státní dotace u služeb pro seniory a zdravotně postižené, znamenalo by to navýšení o 541 tis. Kč. Pro větší přehlednost jsou uvedené částky popsány v tabulkové příloze 1 tohoto materiálu. |
| Návrh řešení | Celkově by se tedy jednalo o navýšení rozpočtu v oblasti poskytovatelů sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, u intervenčních služeb a pro obce - provozovatele stacionářů přibližně ve výši 7,6 mil. Kč složené z těchto částek: Deficit při financování domovů důchodců: 3 100 tis. Kč Navýšení rozsahu některých služeb: 1 300 tis. Kč Podpora městských stacionářů: 800 tis. Kč Nedostatečná dotace MPSV: 1 800 tis. Kč Navýšení dotace kraje pro intervenční sl. o 9 %: 541 tis. Kč S otázkou změny rozpočtu v souvislosti s možností navýšení dotací kraje pro nestátní neziskové organizace je spojena otázka, z jakého titulu by měl kraj podporovat činnost nestátních neziskových organizací. V níže uvedených bodech je popsána úloha nestátních neziskových organizací v systému sociálních služeb se zohledněním změn, které pro jejich fungování přinese nově schválený zákon o sociálních službách. Některé důležité změny se dotknou také účasti kraje v procesu financování sociálních služeb poskytovaných těmito organizacemi i jinými subjekty. * Nový zákon o sociálních službách již nepředpokládá rozdílný systém financování pro služby poskytované odlišnými druhy zřizovatelů. Příspěvkové organizace kraje budou žádat stejným způsobem jako nestátní neziskové organizace. * Nestátní neziskové organizace jsou skupinou poskytovatelů sociálních služeb zajišťující významný objem péče a projevují také schopnost realizace pružné pomoci v případě živelných pohrom a dalších závažných událostí. * Svými aktivitami se podílejí i na pestrosti veřejného života. Mnohé z nich realizují pouze s podporou obcí, s využitím veřejných sbírek, nadačních fondů nebo speciálních grantových programů. * Při realizaci řady dalších aktivit, na kterých se kraj finančně nepodílí, vyhledávají nové celostátní i zahraniční finanční zdroje pro jejich realizaci přinášejí obyvatelům kraje výstupy z nových projektů a možnost využití nových postupů financované z prostředků, které by se na území kraje jinak nedostaly. * Na základě dotací ze státního rozpočtu a na základě podpory z rozpočtu kraje poskytované v různé podobě od roku 2002 (od grantového programu až po systémové financování) se v kraji Vysočina ustálilo vybavení území sociálními službami. Bez dodatečných rozpočtových prostředků však nepovažujeme za možné doplnění sítě do rozsahu popisovaného v novém zákoně o sociálních službách o další služby a v současné době to ani nenavrhujeme. * S ohledem na udržitelnost dalšího financování těchto služeb připravil odbor sociálních věcí a zdravotnictví síť sociálních služeb, která na jedné straně akcentuje jejich dostupnost a na druhé straně vychází z doposud vytvořené sítě. Tento materiál byl již projednán na zasedání rady kraje. Vstup nových projektů do této sítě je možný jen po jejich projednání v orgánech kraje a vyčlenění prostředků pro jejich podporu. * Zahrnutí projektů do této sítě, která bude součástí střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje, bude podmínkou financování ze strany MPSV pro rok 2007 podle nově schváleného zákona o sociálních službách. Omezení této sítě ze strany kraje bude v připravovaném systému posuzování i důvodem nižšího objemu financí ze státního rozpočtu plynoucího poskytovatelům v kraji. * Rozsah podporované sítě představuje také důležitou vstupní informaci pro komunitní plánování na úrovni obcí, jimž je k tomuto účelu také poskytnut v rámci projektu podpory komunitního plánování realizovaného firmou Agora CE. * Ze strany kraje bude tato síť podkladem pro vytvoření systému víceletého financování, který by přinesl stabilní dostupnost služeb pro obyvatele kraje, pokud se prokáže, že nové legislativní podmínky vytvoření takového systému umožňují. V takovém systému by již bylo provozování služby na několik let předpokládáno s tím, že by byla kontrolována efektivita jejího poskytování. * Ani současná a ani nově schválená legislativa neobsahují povinnost kraje nebo obcí podílet se na financování sociálních služeb nestátních neziskových organizací. Podpora jejich činnosti je však součástí rozvoje veřejných služeb na území kraje a prostředky nejsou poskytovány samoúčelně na fungování nestátních neziskových organizací, ale na zajištění služeb pro obyvatele kraje. V některých venkovských oblastech jsou jedinými poskytovateli terénních služeb, k jejichž zřízení by v některých případech nedošlo. Uvedený sektor jako celek patří i mezi nezanedbatelné zaměstnavatele. * Stejně jako všech ostatních oblastí se i sociálních služeb dotkl nárůst nákladů, a to jak ve mzdové oblasti tak i v oblasti ostatních provozních nákladů (např. na energie). Růst mezd není kromě minimální mzdy pro zaměstnance těchto organizací stanoven legislativně, ale je odůvodněn růstem mezd srovnatelných pracovníků u ostatních zaměstnavatelů. * Úrovni mezd zpravidla odpovídá personální vybavení poskytovatelů služeb a od něj se odvíjí i jejich kvalita a odbornost jejich poskytování. Kvalifikaci lidí, kteří zabezpečují sociální služby, zdůrazňuje i nová legislativa jednak v rámci posuzování kvality služeb a jednak v podmínkách oprávnění k jejich poskytování. * Kvalifikaci lidí, kteří zabezpečují sociální služby, zdůrazňuje i nová legislativa jednak v rámci posuzování kvality služeb a jednak v podmínkách oprávnění k jejich poskytování. * Tyto důvody nás vedly k akceptování zvýšených nákladů i u vlastních organizací kraje a jsou platné i pro nestátní neziskové organizace. To je zřejmé zejména při srovnání pobytových služeb pro seniory, které poskytují nestátní neziskové organizace i kraj, přičemž v některých případech by dofinancování ze strany obcí, ve kterých služba působí, přesahovalo jejich možnosti (domov důchodců v Myslibořicích). * Pokud má být udržen stávající rozsah služeb, muselo by dojít také k zohlednění růstu nákladů v systému poskytování dotací z rozpočtu kraje, protože ty se staly stabilním zdrojem financí pro provozování těchto služeb. * Pokud by se objem prostředků vynakládaných k uvedenému účelu nezvyšoval a měla by být udržena základní úroveň kvality, bylo by to důvodem ke zúžení rozsahu podporované sítě, protože zahrnutí služby do ní lze považovat za uznání spoluzodpovědnosti za zabezpečení pro obyvatele. * Deklarovat, že na zajištění dané služby se kraj nebude finančně podílet, lze považovat za transparentnější, než službu v síti uvést a následně konstatovat nutnost jejího útlumu v souvislosti s omezenou finanční podporou nebo s neakceptací oprávněných nákladů. * Uvedení služby v síti bude také podmínkou pro podporu služby ze strany MPSV a pro většinu nestátních neziskových organizací tedy i podmínkou přístupu ke stěžejnímu zdroji financování. (Nestátní neziskové organizace v kraji Vysočina letos obdržely více než 75 mil. Kč a pro většinu z nich se jedná o nadpoloviční zdroj příjmů k pokrytí nákladů podporovaných služeb.) Samotné dotační řízení bude u státních prostředků zabezpečovat krajský úřad v přenesené působnosti, ale úzká souvislost tohoto řízení s vydáváním vlastních prostředků kraje je významným důvodem k systémovému propojení používání obou finančních zdrojů. * Z hlediska kraje lze stabilizaci vybavení území sociálními službami před vstupem zákona o sociálních službách v účinnost považovat za velmi důležitou, protože tento zákon stanoví povinnost kraje v přenesené působnosti, zajistit péči o klienty zaniklého poskytovatele. Realizovatelnost takového úkolu bude velmi obtížná a nejlépe lze uvedené situaci předejít jednoznačným stanovením rozsahu podpory ze strany kraje. Navrhujeme, aby na základě projednání tohoto materiálu rada kraje uložila odboru sociálních věcí a zdravotnictví zpracovat a předložit návrh zvýšení rozpočtu za účelem zvýšení objemu dotací pro nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby. |
| Stanoviska | Stanoviska nebyla vyžádána. |
| Návrh usnesení | Rada kraje ukládá odboru sociálních věcí a zdravotnictví zpracovat a předložit návrh na zvýšení rozpočtu kraje na kapitole Sociální věci za účelem zvýšení objemu dotací pro nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby. |
| Odpovědnost | odbor sociálních věcí a zdravotnictví |
| Termín | 2006- 4- 30 |