RK-22-2009-23.doc RK-22-2009-23pr1.doc RK-22-2009-23pr2.xls | |
Číslo materiálu | 23 |
Číslo jednací | RK-22-2009-23 |
Název | Podpora mateřských a rodinných center v kraji Vysočina - návrh na provedení rozpočtového opatření na kapitole Sociální věci |
Zpracoval | H. Šteflová, M. Hošková, L. Hondlová, J. Bína |
Předkládá | V. Švarcová |
Počet příloh | |
Popis problému | V loňském roce zahájil kraj Vysočina podporu mateřských center a spolupráci s nimi při realizaci projektu Rodinných pasů. Mateřská a rodinná centra (dále jen mateřská centra) vznikají jako klasický příklad aktivit občanské společnosti z potřeby a zájmu občanů v daném místě. Mohou vzniknout jako nezávislá občanská sdružení, nebo pod záštitou jiné organizace. Mateřská centra (dále též MC) zřizují zpravidla matky na mateřské dovolené, které se zároveň podílejí na jejich samosprávě a zajišťují programy, umožňující matkám s malými dětmi vyjít z izolace, kam se v důsledku celodenní péče o dítě zpravidla dostávají. Jsou založena na principu rodinné svépomoci a vzájemné službě, poskytují společenství, solidaritu a otevřenost všem generacím a sociálním skupinám. Mateřská centra nabízejí pomoc svépomocí, vzájemné naslouchání, výměnu zkušeností a laické poradenství. MC pořádají programy pro matky, rodiče, děti: tvořivé, vzdělávací, sportovní, rekvalifikační i jednorázové akce. Hlavní přínos mateřských center pro život ve společnosti lze shrnout v následujících bodech: * MC jsou místem, kde jsou děti vítány. Nacházejí zde přirozené společenství vrstevníků a vidí svoji matku v jiné roli než v domácnosti. * MC mají neformální charakter a pomáhají nalézat nové přátele. * Otevřenost MC umožňuje integraci do společenství odlišných a učí toleranci a předchází xenofobii. MC jsou otevřena všem rasám, různým sociálním vrstvám, lidem s různým postižením, uprchlíkům a dalším. * MC vznikají dobrovolnou činností občanů a tím přispívají k rozvoji občanské společnosti a posilují mateřskou roli ženy. Společenství v MC umožňuje na principu příkladu včasné pojmenování problémů a hledání jejich řešení. Předchází se tak konfliktním situacím. V MC se učí rodiny využívat volný čas, proto dochází i k prevenci kriminality a dalších společensky nežádoucích jevů. * MC pomáhají ženám udržovat jejich profesní orientaci a posilují jejich sebevědomí. Založení občanského sdružení, shánění prostor a peněz, budování samosprávy MC, koncipování a zajišťování programů, starost o public relation, fundraising vyžaduje orientaci v zákonech, těsný kontakt s obecními úřady a zájem o obecné dění. To všechno se musejí ženy zakládající MC naučit. Cílem MC je podpora rodiny, především posilovat hodnoty rodiny, úlohy rodičů a mateřské role ženy ve společnosti, podporovat právní ochranu rodiny, mateřství a rovných příležitostí mužů a žen, podporovat vícegenerační soužití v rodině. V roce 2001 oficiálně vzniklo občanské sdružení Síť mateřských center (dále též Síť MC), které sdružuje (nepovinně) jednotlivá mateřská centra z celé ČR a garantuje tak určitou úroveň jejich činnosti. Potřeba vzniku Sítě MC vyplynula ze zkušeností dlouhodobé spolupráce mateřských center. Hlavní úkoly Sítě jsou: * koordinace mateřských center a společných projektů, * podpora a metodické vedení nově vznikajících MC, * konzultace a poradenství pro již fungující centra, * vytváření prostoru pro vzájemnou spolupráci a výměnu zkušeností, * spolupráce se státními i nestátními organizacemi, * rozšiřování povědomí veřejnosti o MC i o činnosti Sítě MC, spolupráce s médii, * reprezentace MC navenek v ČR i zahraničí. Členem sítě se může stát každé mateřské centrum (na právní subjektivitě ani názvu nezáleží), které je otevřené, dostupné všem sociálním skupinám bez ohledu na původ a rasu a splňuje tak garance Sítě MC. K 1. 6. 2009 měla Síť MC 299 členů, z toho 18 působí na Vysočině. V kraji Vysočina najdeme mateřská centra začleněná v Síti v Havlíčkově Brodě, Bystřici nad Pernštejnem, Horní Cerekvi, Hrotovicích, Ledči nad Sázavou, Moravských Budějovicích, Náměšti nad Oslavou, Novém Městě na Moravě, Pacově, Radešínské Svratce, Světlé nad Sázavou, Třešti, Velké Bíteši, Velkém Meziříčí a po dvou MC ve Žďáře nad Sázavou a v Třebíči. Jejich seznam je uveden v materiálu RK-22-2009-23, př. 2. Do seznamu je zahrnuto také Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina se sídlem v Jihlavě (oblastní pobočka Centra pro rodinu a sociální péči se sídlem v Brně), které sice není zařazeno v Síti MC, nicméně Centrum pro rodinu a sociální péči je členem Asociace center pro rodinu. Asociace je v tomto smyslu zastřešující organizací srovnatelnou se Sítí MC. Koordinuje centra pro rodinu v oblasti rodinné politiky a vytváření nabídky služeb, vzdělávacích a rekreačních programů pro rodiny. Vznikla též v roce 2001. Přestože je činnost mateřských center postavena především na svépomoci (základem je dobrovolná práce), neobejde se bez provozních nákladů (na prostory pro scházení, jejich vytápění i na odměňování při zajišťování některých činností). Finanční zdroje mateřských center pak představují: osobní příspěvky zakladatelek, příspěvky obcí a krajů (přístup krajů je různý), MPSV - dotační program na podporu fungující rodiny, evropské strukturální fondy a příspěvky soukromých firem a subjektů. Pokračující podpora mateřských center ze strany kraje Vysočina by spadala do opatření v rámci prorodinné politiky kraje. V této oblasti se zatím uskutečňuje pouze projekt Rodinné pasy, podporující rodiny s dětmi. Subjektem, který může významně přispět k propagaci Rodinných pasů mezi svými členy i poskytovateli výhod jsou právě mateřská centra. V MC dochází k setkávání většího počtu rodin s dětmi. Jedná se tedy o prostředí vhodné k propagaci a větší informovanosti klientů a personálu o problematice rodinných pasů s cílem přispět ke zvýšení kvality a stability života rodin prostřednictvím prorodinné politiky kraje Vysočina. Zároveň s podporou je tak možné a vhodné ze strany mateřských center, uvedených v příloze č. 2 materiálu RK-22-2009-23, žádat propagaci uvedeného projektu a získávání dalších poskytovatelů slev v místě působení. Mateřská centra tak v rámci spolupráce přinesou také podporu rozvoji projektu kraje. V loňském roce byl ze strany kraje poskytnut peněžitý dar 10 tisíc Kč jedenácti MC zařazeným v Síti. Finanční prostředky na financování podpory mateřských center nebyly zahrnuty ve schváleném rozpočtu kraje, protože byly navrženy do alokace Fondu Vysočiny. Při projednávání alokace Fondu Vysočiny, které následovalo až po schválení rozpočtu kraje, bylo dohodnuto vypuštění grantového programu návrhu alokace s tím, že je možné přistoupit k přímému daru jako v roce 2008. K realizaci poskytnutí daru je proto nutné navýšit prostředky na kapitole Sociální věci za použití kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje. |
Návrh řešení | V rámci uskutečňování prorodinné politiky kraje navrhujeme radě kraje rozhodnout o poskytnutí daru 19 mateřským či rodinným centrům, uvedeným v materiálu RK-22-2009-23, př. 2, třetí sloupec. K tomu navrhujeme schválit vzorovou smlouvu, která bude uzavřena s jednotlivými centry (případně s jejich zřizovateli, jestliže MC nemají vlastní právní subjektivitu - tyto možné varianty v textu usnesení předjímá termín provozovatel mateřského či rodinného centra ). Vzorová darovací smlouva je obsažena v materiálu RK-22-2009-23, př. 1. Pro její následnou konkretizaci jsou smluvní strany a výše daru dány materiálem RK-22-2009-23, př. 2. Základní výše daru je 30 tis. Kč, tato částka bude poskytnuta jednotlivým provozovatelům na jedno mateřské nebo rodinné centrum, působící v kraji Vysočina a zařazené buď v Síti MC nebo v Asociaci center pro rodinu. Vstup do sítě či asociace center je zárukou, že činnost centra odpovídá požadavkům stanoveným pro vstup do sítě/ asociace. Ostatní centra mohou obdržet dar po vstupu do těchto zastřešujících organizací v případě opakování podpory v dalších letech. V případě Oblastní charity Havlíčkův Brod, která provozuje 3 mateřská centra (v Havlíčkově Brodě, Ledči nad Sázavou a Světlé nad Sázavou), bude poskytnut dar v celkové výši 90 tis. Kč. Diecézní charita Brno, která pod Oblastní charitou Žďár nad Sázavou provozuje 4 mateřská centra (ve Žďáře nad Sázavou, Bystřici nad Pernštejnem, Radešínské Svratce a Velkém Meziříčí), obdrží v případě schválení tohoto materiálu dar 100 tis. Kč. Důvodem je skutečnost, že dle zákona o krajích rozhoduje rada kraje o poskytování věcných a finančních darů do 100 000 Kč v jednotlivých případech. Obsahem smlouvy jsou dále práva a povinnosti smluvních stran. Mimo jiné je v ní stejně jako v loňském roce prohlášení obdarovaného, že bude informovat o projektu Rodinných pasů kraje Vysočina potenciální zájemce i poskytovatele slev v místě svého působení. Nově je dále začleněno prohlášení obdarovaného, že bude v rámci svých možností spolupracovat se Sdružením pěstounských rodin kraje Vysočina. |
Stanoviska | Ekonomický odbor: Aktuální stav kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje ke dni 24. 6. 2009 je 17 446 tis. Kč. |
Návrh usnesení | Rada kraje rozhoduje poskytnout finanční dar ve výši uvedené v materiálu RK-22-2009-23, př. 2 provozovatelům mateřským a rodinných center uvedeným v materiálu RK-22-2009-23, př. 2 a dle materiálu RK-22-2009-23, př. 1; schvaluje rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení kapitoly Sociální věci, § 4339 Ostatní sociální péče a pomoc rodině a manželství o částku 550 tis. Kč s určením pro provozovatele mateřských a rodinných center dle materiálu RK-22-2009-23, př. 2 při současném snížení kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, § 6409 - Ostatní činnosti j.n., položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje o částku 550 tis. Kč. |
Odpovědnost | odbor sociálních věcí a ekonomický odbor |
Termín | 31. 8. 2009 |