Kraj Vysočina

Často kladené otázky

 

Zobrazuji 1 - 10 z 226 nalezených

otazník V jakém termínu je obec či dobrovolný svazek obcí povinen požádat o přezkoumání svého hospodaření?
Obec či dobrovolný svazek obcí je povinen požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad (odbor kontroly) do 30. 6. každého kalendářního roku anebo v téže lhůtě oznámit, že přezkoumání hospodaření bude zadáno auditorovi nebo auditorské společnosti (§ 4 odst. 1 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí).
Přezkoumání hospodaření obcí a DSO  odbor kontroly

otazník Jaká je lhůta pro podání informace o opatřeních přijatých k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření zpracované krajským úřadem či auditorem?
Nejpozději do 15 dnů po projednání této zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního celku (lhůta je uvedena v § 13 zákona č. 420/2004Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí). Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu, který musí být projednán do 30. 6. následujícího roku.
Přezkoumání hospodaření obcí a DSO  odbor kontroly

otazník Jaké náležitosti by měla obsahovat informace o opatřeních přijatých k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření?
Ke každému zjištěnému nedostatku doporučujeme uvést způsob jeho nápravy, termín, ke kterému bude nedostatek odstraněn (nebo informaci o tom, že nedostatek již byl odstraněn) a osoby odpovědné za odstranění nedostatku. V případě, že k datu zaslání informace nejsou veškeré nedostatky již odstraněny, je třeba do informace uvést i lhůtu, ve které územní celek podá krajskému úřadu písemnou zprávu o splnění přijatých opatření, a následně ve stanovené lhůtě tuto zprávu zaslat.
Přezkoumání hospodaření obcí a DSO  odbor kontroly

otazník Může obec či dobrovolný svazek obcí připomínkovat zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření?
Územní celek (obec, dobrovolný svazek obcí) je oprávněn podat písemné stanovisko k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření do 15 dnů od předání návrhu této zprávy, stanovisko se doručuje kontrolorovi pověřenému řízením přezkoumání (§ 6, odst. 1, písm. d) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí). Dále má právo požadovat přiložení tohoto stanoviska ke zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 7 písm. c) zákona č. 420/2004 Sb.).
Přezkoumání hospodaření obcí a DSO  odbor kontroly

otazník Je možné uložit obci nějaké sankce v souvislosti s přezkoumáním hospodaření a po jeho provedení?
Oblast přestupků, za které lze uložit pokutu, je upravena v několika právních předpisech. Jedním z nich je zákon č. 255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád), který upravuje přestupky v § 15 a § 17. Podle kontrolního řádu lze uložit pokutu územním celkům (obec, dobrovolný svazek obcí) zejména za neposkytnutí součinnosti při provádění přezkoumání hospodaření až do výše 500 000 Kč. Za nesplnění některých povinností souvisejících s rozpočtovým hospodařením může krajský úřad uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Jedná se o taxativně stanovené přestupky podle § 22a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle § 14 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, krajský úřad může uložit územnímu celku pokutu do výše 50 000 Kč za nesplnění povinností souvisejících s přijetím opatření k nápravě chyb a nedostatků zjištěných při přezkoumání hospodaření. Těm územním celkům, jejichž hospodaření přezkoumával auditor, hrozí navíc další pokuta, pokud nepředají krajskému úřadu stejnopis auditorské zprávy do 15 dnů po jejím projednání v orgánech územního celku.
Přezkoumání hospodaření obcí a DSO  odbor kontroly

otazník Co potřebuji k zahájení kontroly?
K zahájení kontroly je potřeba platné pověření ke kontrole dle § 4 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.) Pověření ke kontrole vydává vedoucí kontrolního orgánu, tzn. starosta obce (u kraje ředitel krajského úřadu), nebo osoba k tomu pověřená vedoucím kontrolního orgánu. Pravidla pro zahájení kontroly jsou upravena v § 5 kontrolního řádu. Kontrolu zahajuje kontrolní orgán z moci úřední předložením pověření kontrolované nebo povinné osobě, nebo doručením oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě (jehož součástí musí být pověření ke kontrole nebo seznam kontrolujících), nebo prvním kontrolním úkonem bezprostředně předcházejícím předložení pověření kontrolované nebo povinné osobě. V případě zahájení bez přítomnosti kontrolované osoby, informuje kontrolující o zahájení kontroly dodatečně. Způsob zahájení kontroly lze volit podle povahy kontroly při vědomém šetření práv a oprávněných zájmů kontrolované osoby. První kontrolní úkon, kterým byla kontrola zahájena, je spolu s datem jeho provedení povinnou náležitostí protokolu o kontrole.
Veřejnosprávní kontrola  odbor kontroly

otazník V jakém rozsahu má být provedena veřejnosprávní kontrola u žadatelů/příjemců veřejné finanční podpory?
Obecně je obsah veřejnosprávní kontroly upraven ustanoveními § 11 zákona č. 320/2001 Sb.,o finanční ve veřejné správě (ZFK). Při vymezení předmětu veřejnosprávní kontroly u žadatelů/příjemců veřejné finanční podpory (VFP) je rozhodující obsah smlouvy/rozhodnutí o poskytnutí VFP. Kontrolou by se mělo zjistit, zda VFP byla využita na účel, na který byla poskytnuta, a zda byla použita v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě/rozhodnutí. Kontroloři jsou přitom povinni dodržovat ustanovení § 13 odst. 2 ZFK, podle kterého mohou používat kontrolní oprávnění pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu kontroly.
Veřejnosprávní kontrola  odbor kontroly

otazník Jak provést veřejnosprávní kontrolu v případě, že jsou při ní prověřovány odborné záležitosti, se kterými nemají kontrolní pracovníci zkušenost?
V ustanovení § 6 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) je upravena možnost přizvání ke kontrole další osoby v zájmu dosažení jejího účelu. Mohou to být různí specialisti, znalci, odborní experti, tlumočníci nebo i zaměstnanci jiného kontrolního orgánu (vždy se jedná o fyzickou osobu). Na přizvané osoby se vztahují ustanovení kontrolního řádu a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), obdobně jako na kontrolující. Za výběr přizvané osoby odpovídá vedoucí kontrolního orgánu, tzn. starosta obce (u kraje ředitel krajského úřadu), který vystaví přizvané osobě pověření v potřebném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Současně zajistí poučení přizvané osoby o jejích právech a povinnostech při účasti na kontrole. Ustanovení § 5, písm. b) zákona o finanční kontrole stanoví pro vedoucího orgánu veřejné správy povinnost dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci splňující určené podmínky. Z tohoto ustanovení lze vyvodit, že přizvaná osoba by měla být v postavení člena kontrolní skupiny a v pozici vedoucího kontrolní skupiny by měl být vždy zaměstnanec kontrolního orgánu. Označení přizvané osoby včetně důvodu jejího přizvání je podle kontrolního řádu povinnou náležitostí protokolu o kontrole.
Veřejnosprávní kontrola  odbor kontroly

otazník Jak postupovat v případě potřeby zajištění originálních dokladů?
Mezi práva kontrolujícího patří oprávnění zajišťovat v odůvodněných případech originální podklady. Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) nestanoví povinnost ponechat kontrolované osobě kopie těchto dokladů. Je však nutné ve smyslu § 9, písm. d) kontrolního řádu vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech, a pominou-li důvody jejich zajištění, neprodleně je vrátit. Z povahy věci je zřejmé, že potvrzení by mělo být písemné a mělo by obsahovat alespoň identifikaci kontrolujícího, popis zajištěných kontrolních podkladů, důvod jejich zajištění, datum vystavení a podpis kontrolujícího. Po vrácení originálních podkladů je vhodné tuto skutečnost si rovněž nechat písemně potvrdit.
Veřejnosprávní kontrola  odbor kontroly

otazník Jak postupovat v případě, že kontrolovaná osoba označí kontrolního pracovníka za podjatého?
Kontrolní řád (zákon č. 255/2012 Sb.) neobsahuje ustanovení o podjatosti, lze proto plně využít obecnou úpravu tohoto institutu obsaženou v § 14 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Na základě tohoto ustanovení mohou být z provádění kontroly vyloučeni ti kontroloři, u nichž se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám, jejich zástupcům nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Je vhodné předpokládanou podjatost kontrolorů řešit již v rámci přípravy na kontrolu a v případě rizika podjatosti kontrolního pracovníka kontrolou nepověřovat.
Veřejnosprávní kontrola  odbor kontroly

otazník Je nutné provádět úkony předcházející kontrole?
Důvodem zavedení tohoto institutu v novém kontrolním řádu (zákon č. 255/2012 Sb.) je opatření podkladů pro posouzení, zda kontrolu zahájit nebo ne. Kontrolní orgán může tohoto institutu využít, ale není jeho povinností úkony předcházející kontrole provádět. Důvodem k takovému postupu může být vnější podnět ke kontrole,ale také vlastní rozhodnutí kontrolního orgánu. O provedených úkonech se pořídí záznam. Navazuje-li na tyto úkony kontrola, mohou sloužit skutečnosti takto získané jako podklad pro kontrolní zjištění.
Veřejnosprávní kontrola  odbor kontroly

Stránka:   1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   

 
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33  Jihlava © 2002–2006 webmaster@kr-vysocina.cz