Jednou z nejdůležitějších událostí oblasti zdravotnictví bylo v roce 2007 dokončení zdravotního plánu kraje Vysočina. Plán analyzuje silné i slabé stránky našeho zdravotnictví a vyjmenovává a vyčísluje procenta výskytu chorob u obyvatel. Příkladem užitečnosti této analýzy může být údaj o tom, že 60 % obyvatel kraje je ohroženo kardiovaskulárními chorobami. V návaznosti na toto číslo jsme dlouhodobě připravovali otevření kardiocentra, které na Vysočině funguje již od září 2007.

Dalším příkladem jsou nádorová onemocnění. Jimi trpí 22 % obyvatel kraje, a proto je před námi úkol personálně a materiálně dovybavit komplexní onkologické centrum. Bude to finančně náročné a my přitom počítáme s dotací z Bruselu.

Nemalou pozornost jsme věnovali stavebním investicím. Podařilo se nám vytvořit způsob společného financování z krajského rozpočtu, evropských fondů, státních peněz a nakonec i rozpočtů samotných nemocnic, a v roce 2007 jsme tak mohli začít připravovat největší investici do nemocničních budov v Pelhřimově, Jihlavě a Havlíčkově Brodě za 1,4 miliard korun.

Ekonomická situace nemocnic byla v roce 2007 taková, že čtyři z pěti krajských nemocnic dosáhly kladných čísel a jen jedna vykázala ztrátu. Postupně ale stoupají náklady na léčiva, energie a další jednotliviny.

Práce na stabilizaci zdravotnictví na Vysočině trvaly několik let, ovšem dnes už se dá říci, že naše nemocnice mají dobře připravený růst a rozvoj do dalších let.

Pavel Hájek

náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví