C.14 PLÁN OPATŘENÍ PŘI ÚMRTÍ OSOB V ZAMOŘENÉ
OBLASTI
C.14.1
VYHLEDÁVÁNÍ ZEMŘELÝCH OSOB A JEJICH IDENTIFIKACE
Opatření vůči zemřelým osobám vychází z vyhlášky č.19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví. K úmrtím v přímém důsledku ozáření způsobenému radiační havárií by nemělo dojít. Jestliže dojde k úmrtí, bude se jednat převážně o úmrtí přirozená, náhlá, nečekaná, násilná případně sebevraždy.
Úmrtí a nález těla mrtvého mimo zdravotnické zařízení musí být bezodkladně oznámeny územnímu nebo závodnímu obvodnímu lékaři, popřípadě lékaři pověřenému vykonávat tuto činnost (dále jen "obvodní lékař"), v jehož obvodu k úmrtí došlo nebo bylo tělo mrtvého nalezeno; v době mimo pravidelný provoz zdravotnických zařízení je nutno úmrtí oznámit lékařské službě první pomoci. Je-li podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou, je nutno úmrtí bezodkladně oznámit také orgánu Policie ČR.
Oznamovací povinnost má každý, kdo se o úmrtí dozvěděl nebo nalezl tělo mrtvého a neví, zda úmrtí již bylo oznámeno.
Účelem prohlídky mrtvého je zjistit příčiny úmrtí a provést identifikaci za pomoci oznamovatele, nalezených dokladů. Má-li prohlížející lékař podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou, oznámí tuto skutečnost ihned příslušnému orgánu Policie ČR. Oznámení orgánu Policie ČR učiní také bezodkladně po prohlídce mrtvého vyloženého z dopravního prostředku nebo mrtvého neznámé totožnosti.
V případech, v nichž je vyhláškou stanovena povinnost pitvy, rozhodne prohlížející lékař na listu o prohlídce mrtvého o jejím provedení, nařídí převoz mrtvého a současně odešle předběžné hlášení o úmrtí obecnímu úřadu pověřenému vedením matriky. Jestliže prohlížející lékař nerozhodne o provedení pitvy, je povinen oznámit úmrtí bezodkladně po prohlídce mrtvého příslušnému obecnímu úřadu pověřenému vedením matriky
C.14.2
ZACHÁZENÍ S KONTAMINOVANÝMI TĚLESNÝMI POZŮSTATKY ZEMŘELÝCH OSOB
Má-li prohlížející lékař podezření, že tělesné ostatky zemřelých osob jsou kontaminovány oznámí to ihned příslušnému orgánu hygienické služby a po konzultaci s ním zajistí provedení základních protiepidemických opatření.
Na těle mrtvého je možno provádět pouze pitvu, jiné úkony při pitvách nebo odnětí tkání a orgánů. Žádné jiné výkony, včetně odstraňování zubních protéz z drahých kovů, se na těle mrtvého nesmějí provádět. Podle výsledku pitvy může příslušný orgán hygienické služby také nařídit zvláštní režim pro přepravu mrtvého nebo pohřeb.
Pro přepravu mrtvých a ostatků (dále jen "mrtvých"), pokud se taková přeprava neděje přímo na příslušný hřbitov nebo na místo dočasného uložení mrtvých anebo do určeného krematoria k zpopelnění, je třeba povolení. Povolení k přepravě dává na listu o prohlídce mrtvého prohlížející nebo pitvající lékař, který také určí podmínky k jejímu uskutečnění; současně odešle list o prohlídce mrtvého obecnímu úřadu pověřenému vedením matrik.
Povolení k přepravě nebo průvodní list k přepravě mrtvých nelze vydat, jestliže by přeprava ohrožovala obecný zdravotní zájem. Přepravu osob zemřelých na nemoc podléhající mezinárodnímu zdravotnickému řádu lze povolit jen na základě souhlasu příslušného orgánu hygienické služby.
Přepravu mrtvých, u nichž nebyla nařízena pitva, a přepravu mrtvých po pitvě zabezpečuje organizace poskytující pohřební služby. Bližší podmínky způsobu přepravy jsou stanoveny v přepravních řádech; jinak je určuje orgán hygienické služby.
Mrtvý musí být pohřben nejdříve za 48 hodin a nejpozději do 96 hodin od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem; doba 96 hodin může být překročena pouze v případě, že:
a) nebylo možno o úmrtí včas vyrozumět pozůstalé,
b) vyřizování pohřbu je opožděno v důsledku dnů pracovního volna a pracovního klidu,
c) je odůvodněn závažný zájem pozůstalých na zajištění časově náročných organizačních opatření spojených s pohřbem,
d) dojde u organizace pohřební služby k mimořádným a nepředvídatelným technickoprovozním komplikacím nebo
e) při zajišťování pohřbu je nutno postupovat v souladu s požadavky příslušných orgánů, zejména orgánů činných v trestním řízení.
Byla-li provedena pitva, lze pohřbít mrtvého ihned po pitvě; jde-li o pitvu nařízenou orgánem činným v trestním řízení, je možno mrtvého pohřbít jen se souhlasem prokurátora nebo vyšetřovatele.
Jsou-li splněny všechny předepsané podmínky pohřbu, který si zemřelý za svého života zvolil, je třeba podle možnosti jeho přání vyhovět. Neurčil-li zemřelý druh pohřbu, určí ho ten, kdo pohřeb obstarává. Tato ustanovení neplatí, jestliže důležitý obecný zájem vyžaduje jiný druh pohřbu.
Vyžaduje-li to obecný zdravotní zájem, zejména vyskytnou-li se epidemie, může ministerstvo zdravotnictví uložit povinnost zpopelňovat mrtvé, i když nejsou splněny podmínky stanovené ve výše uvedených odstavcích; při podezření z trestného činu je však i v takových případech třeba souhlasu prokurátora nebo vyšetřovatele.