C.13 PLÁN REGULACE DISTRIBUCE A POŽÍVÁNÍ POTRAVIN,
KRMIV A VODY
C.13.1 ZPŮSOBY
KONTROLY ZNEČISTĚNÍ POTRAVIN, KRMIV A VODY RADIONUKLIDY
Monitorování radiační situace, včetně přenosu dat a správy informačního
systému zajišťuje celostátní radiační monitorovací síť, která zajišťuje úkoly
stálými složkami monitorovací sítě, které pracují nepřetržitě (jsou uvedeny v §
4 odst. 2 Vyhlášky SÚJB č.319/2002 Sb.),
a pohotovostními složkami monitorovací sítě, které se aktivují pouze při
podezření na vznik nebo při vzniku radiační mimořádné situace (jsou uvedeny v §
4 odst. 3 Vyhlášky SÚJB č.319/2002 Sb.).
Pracovníci KHS Jmk a Kraje Vysočina mohou posuzovat vliv faktorů životního prostředí na zdraví osob v zasaženém pásmu až na základě podkladů obdržených z monitorovací sítě.
Potraviny živočišného původu dozoruje veterinární služba a potraviny rostlinného původu Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Zdroje vody pro výrobu pitné vody monitoruje a zajišťuje Česká inspekce životního prostředí.
Ochranné akce zaměřené na ochranu potravinového řetězce a pitné vody
jsou rozděleny do dvou kategorií :
• ty, které přímo zabraňují spotřebě potravin a vody,
• ty, které omezují přenos radionuklidů do potravinového řetězce z kontaminovaného vzduchu, půdy a vody.
Obě kategorie obsahují řadu různých činností, které mohou společně vytvořit strategii pro odvrácení radiačních dávek spotřebitelů. Zásahové úrovně pro tato opatření mohou být stanoveny nezávisle pro každou kategorii takových potravin jako jsou mléčné produkty, hovězí a skopové maso, ryby, obilniny, kořenová a hlízovitá zelenina, ovoce a pitná voda.
Alternativní nebo doplňující opatření v rámci dvou kategorií ochranných opatření závisí na přítomnosti konkrétních radionuklidů a proveditelnosti prvotních zvláštních opatření směřujících ke snížení koncentrací radionuklidů.
Některé potraviny jako je zelenina, rostoucí v otevřeném prostoru se kontaminují okamžitě po spadu. Tyto potraviny se nesmějí konzumovat bez kontroly jejich kontaminace. U jiných potravin, jako je mléko, začíná kontaminace krátce po spadu. Připravenost pro sledování těchto druhů potravin musí být vysoká. Mléko je velmi důležité, neboť radioaktivní jód se v mléce objevuje velmi brzy a mléko je velmi důležitým zdrojem výživy zvlášť pro děti a kojence. Produkty z masa, obilí a ryb se kontaminují mnohem pomaleji a sledování jejich kontaminace není tak naléhavé jako sledování obsahu radionuklidů v mléce. Kontrola potravin je potřebná po delší dobu, zejména pokud se bude jednat o dlouhodobé radionuklidy
Pitná voda bývá obyčejně poměrně dobře chráněna před kontaminací, protože přírodní zdroje vody jsou buď velmi rozsáhlé a radioaktivní látky ze spadu se naředí ve velkém objemu vody, nebo jsou vodní zdroje skryty pod zemí. Přírodní voda se kromě toho před distribucí konzumentům čistí a upravuje. Nicméně v okolí jaderné elektrárny je zahrnuta pitná voda do programu pro sledování obsahu radioaktivních látek.
C.13.2 ZPŮSOB
VYDÁNÍ POKYNU K REGULACI
Zákaz konzumace nechráněných potravin se vyhlašuje společně s varováním obyvatelstva bez vyčkání na výsledky monitorování reálné radiační situace.
Zákaz spotřeby všech potravin a krmiv na ohroženém území se vydává v prvotní informaci ve veřejných sdělovacích prostředcích, především v televizi a rozhlasu s výjimkou potravin a krmiv předem zabalených, vhodně skladovaných nebo jinak chráněných proti zamoření (zabaleny do neprodyšných obalů a lahví, uloženy v chladničce, mrazničce či spíži, konzervy apod.).
Zákaz
požívání vody, jejího používání k potravinářským účelům a k napájení
zvířat je vydáván pro neupravenou vodu odebíranou v blízkosti hladiny
nechráněných vodních zdrojů a pro dešťovou vodu. Přerušuje se pastva
hospodářských zvířat, jejich krmení čerstvými krmivy (zelenou pící), lov a
rybolov v ohroženém území.
C.13.3 VARIANTY
MOŽNÉ REGULACE
Včasná rozhodnutí o potřebě a rozsahu kontroly potravin je nezbytné učinit na základě předpovědi nebo výsledků měření povrchové kontaminace zemského povrchu. Výsledky měření měrné aktivity v potravinách by měly být k dispozici během jednoho nebo dvou dnů a měly by umožnit lepší rozhodování o ochraně v zasažené oblasti. Směrné hodnoty zásahových úrovní pro případ radiační mimořádné situace jsou uvedeny ve Vyhlášce SÚJB č. 307/2002 Sb. Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené vyhláškou SÚJB č. 307/2002.
Regulaci používání potravin a pitné vody KŠ Jmk a Kraje Vysočina upřesňuje, odvolává, popřípadě na dalším území zavádí podle výsledků monitorování, na základě doporučení SÚJB a na základě rozhodnutí hejtmana, jednáním s provozovateli, rozhodnutím, prostřednictvím televizních a rozhlasových relací, regionálního a obecního vysílání.
KHS Jmk a Kraje Vysočina z odborného hlediska se účastní stanovování regulačních opatření, tj. vyjadřuje se k zajištění hygienických podmínek při realizaci regulačních opatření. Vydává rozhodnutí, povolení, osvědčení a plní další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví
Opatření k regulaci používání kontaminovaných potravin a krmiv a související opatření pro poúnikovou fázi se předem neplánují.
C.13.4 ZPŮSOB
LIKVIDACE POTRAVIN A KRMIV ZNEČISTĚNÝCH RADIONUKLIDY
V poúnikové fázi radiační havárie na základě doporučení SÚJB se organizují zemědělská, vodohospodářská, veterinární a zásobovací opatření ke snížení pronikání radionuklidů potravinovým řetězcem, nebo na likvidaci kontaminovaných potravin, vody, krmiva a zemědělských produktů.
Tato opatření spočívají zejména v jiném použití potravin a ve využití náhradních zdrojů. Typickým opatřením je použití různých metod zpracování potravin, kdy dojde ke snížení obsahu radionuklidů s krátkým poločasem rozpadu (např. výroba sýru z mléka, konzervace, sušení, mražení apod.)
Alternativním opatřením omezujícím vstup radionuklidů do potravinového řetězce, je kromě změny zdroje potravy zvířat také používání chemických přípravků k vazbě radionuklidů do chemické formy s malým záchytem v organismu. Jelikož různá opatření si vyžadují také různé finanční náklady a přináší různé nevýhody v narušování normálního života, musí být zvažovány při zdůvodňování všeobecné strategie zásahu.
KŠ Jmk a Kraje Vysočina podle
předložených výsledků měření radionuklidů rozhodne o likvidaci nebo uvolnění ke
konzumaci vody, potravin nebo surovin. (Vyhláška č.307/2002 Sb.)
C.13.5 ZPŮSOB
ZAJIŠTĚNÍ A DISTRIBUCE NEZÁVADNÝCH POTRAVIN, VODY A KRMIV
Zásobování obyvatelstva v zamořené oblasti bude prováděno na základě rozhodnutí hejtmana příslušného kraje. Za řízení a organizaci systému zásobování odpovídá KŠ, který k zabezpečení využívá všechna existující zařízení a materiální prostředky zejména z vlastních zdrojů a k plnění úkolů využívá podnikatelské subjekty a jejich provozovny, které jsou na tyto činnosti vybaveny a připraveny.
Nezbytné zásobování organizují příslušné územní orgány státní správy na základě smluvního vztahu nebo uložení povinnosti. Vytipování organizací provede územní orgán státní správy, který uzavře s jejich provozovateli smlouvu o poskytnutí nezbytného zásobování určených skupin obyvatelstva včetně způsobu finanční náhrady.
Rozsah a složení zboží nelze předem vymezit. Závisí to na potřebě postiženého obyvatelstva a na možnostech čerpání (zásobách). Zároveň závisí zásobování na ročním období, charakteru ubytování a dalším zabezpečení postižených. Konkrétní množství a složení stravy se řídí podle dostupných zdrojů potravin a podle kapacity vyvařovacích jednotek. Postižené obyvatelstvo by mělo dostat dvakrát denně jídlo a přiměřené množství nápojů (v zimě teplých). Přednostně je nutné zabezpečit potřeby dětí a nemocných.