A. INFORMAČNÍ ČÁST

A.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA JE DUKOVANY

V JE Dukovany jsou instalovány čtyři tlakovodní reaktory typu VVER 440 druhé generace - model V 213, které byly uvedeny do provozu v letech 1985 - 1987.

Každému reaktoru přísluší dva turbogenerátory o elektrickém výkonu 2 x 220 MW. Celkový elektrický výkon JE je 1940 MW. Dispozičně je JE rozčleněna do dvou hlavních výrobních celků z nichž každý je tvořen dvěma reaktorovými bloky. Součástí budovy reaktoru, ve které je umístěn reaktor s pomocnými systémy, je barbotážní věž, která plní společně s hermetickými boxy funkci kontejnmentu. Dvěma reaktorovým blokům je společná budova aktivních pomocných provozů, centrální čerpací stanice se čtyřmi chladícími věžemi, dieselgenerátorová stanice, budova nouzových napájecích čerpadel a provozní budova s laboratořemi, speciálními dílnami a šatnami.

Ostatní objekty jsou společné pro všechny reaktorové bloky.

Aktivní zóna sestává z 312 palivových kazet a 37 regulačních kazet. V každé kazetě je umístěno 126 palivových proutků, ve kterých jsou hermeticky uzavřeny tablety jaderného paliva. Teplo uvolňované v aktivní zóně je odváděno z reaktoru chemicky upravenou chladicí vodou, která proudí kolem palivových proutků prostřednictvím šesti cirkulačních smyček připojených na reaktor.

Jedním ze základních požadavků jaderné bezpečnosti je rychlé odstavení reaktoru, tedy rychlé přerušení štěpné reakce. K tomuto účelu je reaktor vybaven bezpečnostním systémem. Tento systém je tvořen 37 regulačními kazetami rozdělenými do šesti skupin s příslušnými elektronickými obvody, které tento systém uvádějí automaticky do činnosti v případě, že by mohlo dojít k nepřípustnému překročení povolených parametrů a technologického stavu primárního nebo sekundárního okruhu. Tento systém může uvést do činnosti také operátor primárního okruhu.

V případě splnění podmínek pro zapůsobení bezpečnostního systému je přerušeno napájení všech elektropohonů, které udržují pět skupin regulačních kazet v horních polohách a šestou skupinu v poloze odpovídající požadovanému výkonu reaktoru. Po přerušení napájení elektropohonů se zasouvají všechny regulační kazety vlastní vahou směrem do aktivní zóny a během 12 sekund zastaví štěpnou reakci.

Jako maximální projektová havárie je na JE Dukovany uvažováno s variantou prasknutí potrubí cirkulační smyčky primárního okruhu o průměru 500 mm v neoddělitelné části, tj. mezi hlavní uzavírací armaturou a reaktorem. Přestože se jedná o událost velice nepravděpodobnou, bezpečnostní systémy jsou navrženy tak, aby důsledky havárie byly minimální.

A.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Lokalita Jaderné elektrárny Dukovany leží v jihovýchodní části správního obvodu OÚ ORP Třebíč jihozápadně od města Brna na pravém břehu řeky Jihlavy. Město Brno s přibližně 380 000 obyvatel je asi 35 km severovýchodně. Elektrárna je vzdálena 45 - 50 km od státních hranic s Rakouskem. Terénní reliéf je v severní části členitý s údolím řeky Jihlavy, v jižní části přechází v rovinatý terén. V okruhu 20 km od jaderné elektrárny žije přibližně 100 000 obyvatel, převažují zde malá venkovská sídla, která jsou slabě osídlena.

Z organizačního hlediska je okolí JE Dukovany - zóna jejího havarijního plánování v níž se ochranná opatření plánují a připravují, rozdělena jednak do tří pásem představujících kružnice (pásma) o poloměrech 5 km, 10 km a 20 km od JE, jednak na 16 kruhových výsečí po 22,5 stupně tak, aby osy těchto výsečí odpovídaly směrům větru počínaje 0 stupněm.

GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Prostor okolí JE Dukovany se rozkládá jihozápadně od města Brna na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a je vklíněn do Českomoravské vrchoviny. Zóna havarijního plánování zasahuje správní obvody OÚ ORP Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Velké Meziříčí (kraj Vysočina), Ivančice, Rosice, Znojmo, Moravský Krumlov (Jihomoravský kraj). Terén v okolí je v převážné míře zvlněný se zalesněnými svahy. Celkový charakter terénu je utvářen do širokých plochých hřbetů a výšin se stejnosměrnými většinou zalesněnými svahy.

Vodstvo tvoří zejména dvě řeky Jihlava a Oslava, které protékají střední a severní částí tohoto území. Na řece Jihlavě je vystavěna přečerpávací elektrárna Dalešice tvořena vodními nádržemi Dalešice a Mohelno.

Západní část patří k Českomoravské vrchovině, má kopcovitý ráz a její geologický podklad tvoří ruly a žuly Českého masivu. V této části je i nejvyšší hora tohoto území, Šibeník, která měří 517,3 metrů.Východní část území náleží k Dyjsko-svrateckému úvalu v Karpatské soustavě. Je rovinatá a velmi úrodná. Vody z celého území odvádí řeka Dyje společně s Jevišovkou a Rokytnou. V místě, kde řeka Dyje opouští území, je nadmořská výška 175 metrů.

DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Lokalita JE Dukovany byla vybrána s ohledem na nízkou hustotu obyvatelstva v okolí do vzdálenosti 20 km. Obyvatelstvo je soustředěno převážně do velkých měst, která leží za ZHP v kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji. Největší koncentrace obyvatelstva v ZHP je ve městech :

Kraj Vysočina

- Náměšť nad Oslavou, vzdálená 15 km severně JE Dukovany, cca 5 500 osob,

-Jaroměřice nad Rokytnou, 20 km západně JE Dukovany, cca 3 800 osob.

Jihomoravský kraj

- Moravský Krumlov, vzdálený 13 km východně JE Dukovany, cca 6 000 osob,

- Miroslav, vzdálena 20 km jihovýchodně JE Dukovany, cca 4 300 osob.

- Oslavany, vzdáleny 13 km severovýchodně, cca 4 600 osob,

- Zbýšov, vzdálen 15 km severovýchodně, cca 3 900 osob,

- Ivančice, vzdáleny 17 km severovýchodně, cca 9 400 osob,

- Rosice, vzdáleny 20 km severovýchodně, cca 5 500 osob.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Celkové množství atmosférických srážek spadlých na území krajů činí 400 - 2 100 mm. Z toho připadá na léto 40%, jaro 25%, podzim 20% a zimu 15%. Hladinové větry převládají nad celým územím v západním proudění (celoroční průměr). V měsících únoru a březnu se proudění stáčí výrazně k severozápadu (320 - 340 st.). Četnost severních a jižních větrů je asi 25%.

Teploty v jednotlivých ročních obdobích se pohybují v rozmezí :

· jaro 4 - 9 stupňů C

· léto 14 - 17 stupňů C

· podzim 3 - 7 stupňů C

· zima 2 - 3 stupně C

Převážná rychlost větru je 2-6 m/s. V době jasných a polojasných nocí lze předpokládat vznik inverze, za větru do 4 m/s přibližně 1 hodinu před západem slunce a zaniká hodinu po východu slunce. Největší inverzní plochy se nacházejí v oblasti vodního díla Dalešice a v okolí obcí Příštpo, Biskupice a Mohelno.

INFRASTRUKTURA - ŽELEZNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ

Silniční síť svoji hustotou a četností zabezpečuje dopravu pro prostředky hospodářství a pro realizaci ochranných opatření včetně evakuace obyvatelstva. Technický stav, kvalita a únosnost vozovek však neodpovídají zcela požadavkům silničního provozu při realizaci evakuace obyvatelstva ze ZHP. Ve vzdálenosti 25 km od JE Dukovany vede dálnice D1 Praha – Brno. Územím prochází čtyři hlavní silniční směry :

¨ západ - východ komunikace č. 23 směr Jindř. Hradec - Brno procházející ZHP,

¨ sever - jih komunikace č. 15, 38 směr Třebíč - Znojmo na hranici ZHP,

¨ severozápad - jih komunikace č. 38 směr Jihlava – Znojmo,

¨ jih - severovýchod komunikace č.54 směr Znojmo – Brno.

Železniční síť odpovídá požadavkům na přepravu a přesuny pro hospodářství a obyvatelstvo. Okolí JE Dukovany protínají tři hlavní železniční tahy :

· ve směru západ - východ Jihlava - Brno, procházející ZHP,

· ve směru sever - jih Jihlava – Znojmo,

· ve směru jih - východ Znojmo – Brno.

Prostor nad jadernou elektrárnou je vyhlášen zakázaným prostorem pro veškeré lety v dokumentu „Letecká informační příručka“, jehož údaje jsou závazné pro všechny uživatele vzdušného prostoru České republiky.

JE Dukovany se nachází v blízkosti vojenského letiště Náměšť nad Oslavou v prostoru katastrů obcí Popůvky, Sedlec a Hartvíkovice. V tomto prostoru je povoleno provádět lety ve výšce 1 500 m nad zemí. Prostor o poloměru 2 km nad JE Dukovany je pro lety vyhlášen jako zakázaný.

A.3 SEZNAM OBCÍ VČETNĚ PŘEHLEDU POČTU OBYVATEL A SEZNAM PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB

V celé ZHP je 156 obcí – 96 665 obyvatel, v 5 km okolí je 7 obcí – 4 241 obyvatel, v 5-10 km okolí 29 obcí – 9 122 obyvatel, v 10-20 km okolí 120 obcí – 82 730.

Jednotlivá pásma	Počty obyvatel
v ZHP	Kraj Vysočina	Jihomoravský kraj	Celkem
5 km	3 579	662	4 241
5 – 10 km	4 852	4 270	9 122
do 10 km	8 431	4 932	13 363
10 – 20 km	22 173	61 129	82 730
Celkem ZHP	30 604	66 061	96 665

V ZHP zasahující na území Kraje Vysočina je 78 obcí (z toho v 5 km okolí je 5 obcí, v 5-10 km okolí 15 obcí a v 10-20 km okolí 58 obcí). Osmnáct obcí je integrovaných , tudíž v ZHP je 60 obecních úřadů a jeden OÚ, který leží za ZHP.

V ZHP se na území Jihomoravského kraje nachází 78 obcí, z toho ve středovém prostoru 5 km pásmo v okolí JE Dukovany se nachází 2 obce, v 5-10 km pásmu 14 obcí a v 10-20 km pásmu 62 obcí.

Přehled obcí a početní stavy v jednotlivých správních obvodech OÚ ORP jsou uvedeny se stavem ke 31.12.2010 v „Příloze č. A-2,1“. Seznam právnických a podnikajících fyzických osob je uveden v„Příloze č. A-2,2“.

A.4 VÝSLEDKY ANALÝZ MOŽNÝCH RADIAČNÍCH HAVÁRIÍ A RADIOLOGICKÝCH NÁSLEDKŮ NA OBYVATELSTVO, ZVÍŘATA, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Nebezpečí pro obyvatelstvo v případě radiační havárie může představovat přímé ozáření z nestíněných zdrojů havarovaného zařízení nebo únik radioaktivních látek a jejich rozptýlení do životního prostředí

V případě radiační havárie je nezbytné rychle předpovědět radiační situaci a vyhodnotit její možné následky. Zdržení může vést k ozáření obyvatelstva, které by za nepříznivé situace a v blízkosti havarovaného zařízení mohlo způsobit i deterministické účinky. Závažné havárie vedoucí k těmto typům následků jsou však velmi málo pravděpodobné.

Výsledky analýz možných radiačních havárií jsou uloženy v archivu na JE Dukovany a byly předloženy SÚJB jako příloha k žádosti o stanovení velikosti zóny havarijního plánování.

A.5 SYSTÉM KLASIFIKACE RADIAČNÍ HAVÁRIE PODLE VNITŘNÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU

Metodika klasifikace závažnosti MU vychází z požadavku vyhlášky SÚJB č. 318/2002 Sb. s přihlédnutím k doporučení MAAE v dokumentu TECDOC-955. Účelem klasifikace mimořádné události je zejména zajistit včasnou aktivaci organizace havarijní odezvy a volbu vhodné a účinné odezvy.

V souladu s vyhláškou č. 318/2002 Sb. tento klasifikační systém rozděluje mimořádné události do tří stupňů, přičemž numericky vyšší stupeň znamená větší závažnost MU.

MU 1. stupně :

· událost, přesahující svým charakterem a závažností rámec abnormálního provozu;

· vyžaduje v rámci EDU přijetí a realizaci opatření k zamezení dalšího rozvoje MU

a k obnovení původního stavu;

· má omezený (lokální) charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy

nebo pracovní směny (je zvládnutelná silami směny a nevyžaduje zásah složek organizace

havarijní odezvy EDU ani vnější havarijní organizace);

MU 2. stupně :

· událost, přesahující svým charakterem a závažností 1. stupeň MU, její následky však

nevyžadují opatření na ochranu obyvatelstva;

· bez přijetí a okamžité realizace opatření by však mohlo dojít k rozšíření následků MU

mimo prostory EDU;

· není zvládnutelná silami směny, její řešení vyžaduje aktivaci a zapojení složek

a prostředků organizace havarijní odezvy EDU.

MU 3. stupně :

· událost, jejíž následky mají závažný dopad na obyvatelstvo a životní prostředí v okolí

EDU a vyžaduje přijetí neodkladných opatření na ochranu obyvatelstva v ZHP podle

vnějšího havarijního plánu;

· není zvládnutelná silami směny ani organizací havarijní odezvy EDU, její řešení

vyžaduje aktivaci a zapojení složek organizace havarijní odezvy EDU

i vnější havarijní organizace.

A.6 POŽADAVKY NA OCHRANU OBYVATELSTVA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K ZÁSAHOVÝM ÚROVNÍM PŘI RADIAČNÍ HAVÁRII

Ochranná opatření, která mají být přijímána ke snížení ozáření v důsledku úniku radioaktivních látek do ovzduší se zpravidla dělí na opatření preventivní a na opatření:

a) neodkladná ochranná opatření zahrnující ukrytí, jódovou profylaxi, a evakuaci.

b) následná ochranná opatření zahrnující přesídlení, regulaci požívání radionuklidy znečistěných potravin a vody a regulaci používání radionuklidy znečistěných krmiv.

Toto dělení odpovídá třem fázím havárie. V závislosti na okolnostech jsou většinou neodkladná (okamžitá) ochranná opatření zaváděna buď v předúnikové fázi nebo ve fázi únikové, následná (dlouhodobá) ochranná opatření jsou zaváděna ve fázi poúnikové. Neodkladná opatření mohou být přijata také až v poúnikové fázi havárie: například evakuaci je vhodné zvážit v případě vysokých dávek z ozáření.

Ochranná opatření při radiačních haváriích se provádějí vždy, jsou-li odůvodněna větším přínosem, než jsou náklady na opatření a škody jimi působené, a mají být optimalizována co do formy, rozsahu a trvání tak, aby přinesla co největší rozumně dosažitelný přínos.

Zásahová úroveň je hodnota odvrácené ekvivalentní dávky, efektivní dávky nebo od nich odvozené hodnoty, pro kterou by mělo být vzato v úvahu ochranné opatření. Zásahová úroveň se vztahuje k určitému ochrannému opatření přijímanému ke zmírnění následků havarijního úniku a vyjadřuje se jako odvrácená dávka, tj. dávka, kterou se předpokládá odvrátit pomocí ochranného opatření.

Zásahová úroveň se vyjadřuje v hodnotách dávky, kterou se předpokládá odvrátit tím, že se zavede mimořádné ochranné opatření. Směrné hodnoty zásahových úrovní pro případ radiační mimořádné situace jsou uváděny ve vyhlášce SÚJB č. 307/2002 Sb. , o radiační ochraně.

A.7 POPIS STRUKTURY ORGANIZACE HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI V ZHP VČETNĚ UVEDENÍ KOMPETENCÍ JEJÍCH SLOŽEK K PROVÁDĚNÍ POTŘEBNÝCH ČINNOSTÍ

Kompetence složek kraje k provádění potřebných činností vychází z kompetentních zákonů a dalších právních norem, které souvisí s řešením radiační havárie. Za havarijní připravenost jednotlivých složek jsou odpovědní příslušní vedoucí a to včetně plnění úkolů stanovených bezpečnostní radou kraje, ORP.

Vedoucí těchto složek odpovídají zejména za :

- zpracování plánů konkrétních činností,

- zpracování prováděcí dokumentace v rámci své působnosti a její pravidelné upřesňování,

- pravidelné proškolování a procvičování činností spojených s vnějším havarijním plánem,

- poučení pracovníků o činnostech na konkrétním pracovišti či při konkrétní práci v případě vyhlášení MU,

- způsob vyhlášení MU pro dané pracoviště,

- vybavení pracovníků příslušnými ochrannými pomůckami a dozimetrickými přístroji.

Prováděcí dokumentace všech vedoucích pracovníků popřípadě jejich zástupců obsahuje :

- síly a prostředky využitelné k likvidaci havárie (název, místa dislokace pracovišť a útvarů, odpovědnost za nasazení, činnosti na konkrétním pracovišti či při konkrétní práci v případě vyhlášení MU),

- plán svolání (jména a názvy institucí, adresy a způsob kontaktního spojení),

- způsob vyhlášení MU pro dané pracoviště,

- přehled vybavení ochrannými pomůckami a dozimetrickými přístroji,

- plán součinnosti, spojení a vzájemné výpomoci s ostatními orgány.

KRAJSKÝ ÚŘAD (dle z.č. 239/2000 Sb.)

· organizuje součinnost mezi OÚ ORP a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními,

· usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,

· sjednocuje postupy OÚ ORP a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva,

· zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje (dále jen „havarijní plán kraje“),*

· spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu,

· uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak,

· zpracovává poplachový plán IZS kraje,

· pokud zóna havarijního plánování zasahuje území více než jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území jiného kraje, zpracovává krajský úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále jen "vnější havarijní plán"). V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné události krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.

* dle § 10, odst. 5 za něj plní HZS kraje

KOORDINUJÍCÍ KRAJSKÝ ÚŘAD

· koordinuje a usměrňuje vytváření systému varování a vyrozumění v ZHP,

· koordinuje návaznosti opatření vnitřního a vnějšího havarijního plánu,

· kontroluje a hodnotí stav připravenosti sil a prostředků vyčleněných pro realizaci opatření dle Vnějšího havarijního plánu,

· koordinuje a kontroluje přípravu obyvatelstva pro případ radiační havárie,

BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE (dle NV 462/2000 Sb.)

Bezpečnostní rada kraje projednává a posuzuje

· přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,

· krizový plán kraje,

· havarijní plán kraje,

· vnější havarijní plán kraje, pokud je schvalován hejtmanem kraje,

· finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek integrovaného záchranného systému na krizové situace a jejich řešení na území kraje,

· návrhy dohod s územními celky sousedního státu o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci,

· stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému v kraji,

· závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v kraji,

· návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje u obcí s rozšířenou působností, obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol,

· návrh ročního plánu cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení v kraji,

· další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na krizové situace a jejich řešení.

OBECNÍ ÚŘAD ORP (dle z.č. 239/2000 Sb.)

· plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,

· organizuje součinnost mezi obecním úřadem obce s rozšířenou působností a územními správnímu úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními obcemi,

· pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací vykonává obdobně činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených v § 10 odst. 7 zákona 239/2000 Sb.,

· za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu kraje potřebné údaje,

· seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi,

· zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního právního předpisu a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

· spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při koordinovaném řešení mimořádné události s krajským úřadem, pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

· zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem kraje a vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními,

· uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své působnosti v požární ochraně, integrovaném záchranném systému a ochraně obyvatelstva při přípravě na mimořádné události.

OBECNÍ ÚŘAD (dle z.č. 239/2000 Sb.)

· organizuje přípravu obce na mimořádné situace,

· podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným záchranným systémem

· zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

· hospodaří s materiálem civilní ochrany,

· poskytuje HZS kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu,

· podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,

· vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.

· má oprávnění ke zřizování zařízení civilní ochrany,

· seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení.

BEZPEČNOSTNÍ RADA ORP (dle NV 462/2000 Sb.)

projednává a posuzuje:

· přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,

· krizový plán obce s rozšířenou působností,

· vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou obce s rozšířenou působností,

· finanční zabezpečení připravenosti obce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,

· závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,

· stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,

· způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,

· další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a jejich řešení.

JADERNÁ ELEKTRÁRNA DUKOVANY kromě jiného:

· přijímá opatření k vyrozumění a varování v zóně havarijního plánování,

· vede přehled sil a prostředků nasazených na likvidaci havárie v prostorách JE,

· zpracovává monitorovací plán (ve spolupráci s RC SÚJB),

· zpracovává plán spojení (jména a názvy institucí, adresy a způsob kontaktního spojení),

· předkládá výsledky analýz možných radiačních havárií a možné radiologické následky na obyvatelstvo, zvířectvo, životní prostředí,

· odpovídá za systém klasifikace mimořádných událostí,

· vysílá specialistu „vnější podpora“ do krizového štábu kraje Vysočina .

HZS KRAJE kromě jiného:

· odpovídá za řízení výstavby a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb IZS,

· organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva,

· zpracovává poplachový plán IZS kraje,

· organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,

· zpracovává vnější havarijní plán,

· organizuje a koordinuje  evakuaci a ukrytí ohroženého obyvatelstva, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami, (strava, ošacení, obuv, hygienické potřeby atd.),

· odpovídá za opatření přijímaná k vyrozumění a varování, k distribuci prostředků individuální ochrany,

· vede přehled o stavu a realizaci neodkladných opatřeních (ukrytí, evakuace),

· vede přehled sil a prostředků vyčleněných na likvidaci následků havárie a dekontaminaci osob, dopravních prostředků a materiálů vyvážených ze zasaženého území,

· využívá jednotky požární ochrany na dekontaminaci osob a dopravních prostředků,

· podílí se na opatřeních přijímaných k likvidaci následků havárie (nasazení přímo na EDU).

POLICIE ČR kromě jiného:

· zpracovává plánu regulace pohybu osob a vozidel,

· zpracování plánu zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti

· vyčleňuje síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel a na zajištění veřejného pořádku,

· odpovídá za opatření k zabezpečení klidu a pořádku v zóně havarijního plánování a v místech příjmu evakuovaného obyvatelstva,

· odpovídá za opatření k zabezpečení ochrany majetku v zóně havarijního plánování.

ORGÁNY DOPRAVY kromě jiného:

· odpovídají za opatření přijatá k ochraně řidičů působících v ohroženém prostoru,

· odpovídají za stav zásob a organizaci doplňování pohonnými hmotami,

· odpovídají za označení komunikací vyhrazených pro evakuaci (zátarasy, příjezdy k dekontaminačním zařízením),

· připravují označení vozidel, která budou mít povolení vstupu do zóny havarijního plánování,

· odpovídají za reorganizace železniční dopravy a organizace vyvezení cestující veřejnosti a zásob,

· odpovídají za opatření ke zpohotovení dopravních kapacit určených k provedení evakuace obyvatel (kalkulace) a nákladních kapacit na přepravu zásob, hospodářského zvířectva.

ORGÁNY ZDRAVOTNICTVÍ kromě jiného:

· zpracovávají traumatologický plán pro případ radiační havárie

· stanovují zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu a osobám zabezpečujícím opatření ke snížení ozáření a záchranné práce, které byly v souvislosti s radiační havárií ozářeny nebo postiženy kombinací polytraumat,

· odpovídají za zdravotnické zabezpečení dlouhodobě ukrytého a evakuovaného obyvatelstva,

· odpovídají za opatření ukrytí a evakuace osob ve zdravotnických zařízení v ZHP,

· odpovídají za opatření spojené se zajištěním léčebně odsunové péče,

· v součinností s Regionálním centrem SÚJB odpovídají za monitorování vzorků potravin,

· odpovídají za opatření k ochraně potravinového řetězce včetně upřesnění zákazu volné pastvy, krmení, závlah, rybolovu,

· odpovídají za střežení a likvidace znehodnocených produktů,

· odpovídají za hygienické a protiepidemické opatření v ohroženém prostoru a v příjmových obcích,

· odpovídají za opatření k jodové profylaxi,

· odpovídají za opatření při úmrtí osob.

ORGÁNY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ kromě jiného :

· určují možný rozsah ohrožení malých vodních zdrojů pitné vody,

· určují rozsah šíření kontaminovaných povrchových vod,

· odpovídají za monitorování vodotečí a vodních zdrojů a přijímaná opatření,

· organizují náhradní zásobování pitnou vodou,

· zajišťují meteorologické služby.

AČR kromě jiného:

· odpovídají za nasazení vojenských jednotek podílejících se na likvidaci havárie

. možnosti armády při poskytování vojenské záchranné výpomoci

. způsob řízení (vyžadování a poskytování vojenské výpomoci),

· odpovídají za praktickou realizaci „Dohody o plánované pomoci na vyžádání mezi ČR, MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a ČR, MO-Generálním štábem AČR“.

ORGÁNY ŠKOLSTVÍ odpovídají kromě jiného za:

· postupy a opatření přijímaná ve školských zařízeních nacházejících se v zóně havarijního plánování v případě vzniku havárie,

· postupy a opatření přijímaná ve školských zařízeních v případě provedení ukrytí a evakuace,

· přehled evidence stavu školských zařízení.

ORGÁNY VETERINÁRNÍ SPRÁVY odpovídají kromě jiného za:

· zpracování veterinárního plánu pro radiační havárii

. přehled evidence stavu hospodářských zvířat dle druhů a kategorií,

. opatření přijímaná pro přežití hospodářských zvířat a způsob jejich zabezpečení (nouzové krmení, zásobování vodou, ochrana vodních zdrojů a krmiv),

. stanovení možných tras pro přesun zvířat do nezamořených oblastí včetně jejich ustájení a určení lokalit na dekontaminaci přepravovaných zvířat

. vytřídění hospodářských zvířat z hlediska kontaminace pro jejich další hospodářské využití, případně jejich likvidace v předem stanovených zahrabovištích.

právnickÉ a fyzicKÉ osobY zahrnutY do VHP

· zpracování a poskytnutí podkladů pro VHP,

· připravenost organizace k plnění úkolů vyplývajících z uzavřených smluv, případně rozpracovávají úkolů do vnitřních předpisů organizace,

· účastní se cvičení.

A.8 POPIS SYSTÉMU VYROZUMĚNÍ A VAROVÁNÍ ZAHRNUJÍCÍ VAZBY NA DRŽITELE POVOLENÍ A PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ V RÁMCI ORGANIZACE HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI V ZÓNĚ HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Základní povinností JE Dukovany vůči ostatním subjektům organizace havarijní připravenosti je plnění oznamovací, vyrozumívací a varovací povinnosti dle vnitřního havarijního plánu. Rozsah a typ oznamovací, resp. vyrozumívací povinnosti je dán stupněm závažnosti vzniklé mimořádné události a jejím zatříděním do systému klasifikace mimořádných událostí na JE Dukovany.

Informační povinnosti držitele povolení vůči orgánům krizového řízení státní správy a samosprávy při vzniku MU jsou dány vyhláškou č. 318/2002 Sb.

V souladu s ustanovením § 4, odst. 4, zákona č. 239/2000 Sb., kterým je definována nepřetržitá pohotovost základních složek integrovaného systému pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události a § 5, odst. d, stejného zákona, kde je mimo jiné definováno zabezpečení vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků podle dokumentace integrovaného záchranného systému, poskytly ČEZ-EDU obecní úřady obcí s rozšířenou působností zasahující svým územím do zóny havarijního plánování JE Dukovany písemný souhlas se stanovením pracovišť OPIS IZS Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje jako míst pro předávání neprodleného vyrozumění v případě vzniku radiační nehody na JE Dukovany, dle kterého předáním informací uvedených v SÚJB schváleném Vnitřním havarijním plánu ČEZ-EDU na tato stanovená pracoviště je vůči obecnímu úřadu těchto obcí s rozšířenou působností splněna povinnost stanovená držiteli povolení v § 19, odst. 1, písm. a) a odst. 2, písm. a) zákona č. 18/1997 Sb. v platném znění.

Informování místně příslušných obcí s rozšířenou působností (prostřednictvím OPIS IZS Kraje Vysočina a JMK) a SÚJB se provádí odesláním vyplněného formuláře „Prvotní oznámení o vzniku mimořádné události“ nebo „Následné hlášení o průběhu mimořádné události“.

JEDNOTNÝ SYSTÉM VAROVÁNÍ A INFORMOVÁNÍ

Systém varování a informování je souhrn orgánů a institucí, organizačních, technických a provozních opatření a vazeb mezi nimi a technologií zabezpečujících varování a informování obyvatelstva a vyrozumění. Jednotný systém varování a informování je technicky, provozně a organizačně zabezpečen vyrozumívacími centry, telekomunikačními sítěmi a koncovými prvky varování a vyrozumění.

Vyrozumívací centra

Vyrozumívací centra jsou součástí operačních a informačních středisek IZS pro zabezpečení varování, vyrozumění a předávání tísňových informací. Za vyrozumívací centra se považují i zařízení zřízená za účelem varování a poskytování tísňových informací u právnických osob nebo podnikajících fyzických osob.

Telekomunikační sítě

Telekomunikační sítě jsou linkové a radiové sítě zabezpečující přenos povelů z vyrozumívacích center pro aktivaci koncových prvků varování a vyrozumění.

Koncové prvky varování a informování

Koncové prvky varování jsou technická zařízení schopná vydávat varovný signál, např. sirény. Koncové prvky vyrozumění jsou technická zařízení schopna předat informaci orgánům krizového řízení, např. mobilní telefony.

Ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění se provádí každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem.

POPIS SYSTÉMU SELEKTIVNÍHO RÁDIOVÉHO NÁVĚŠTĚNÍ

Systém selektivního rádiového návěštění je základním technickým řešením zabezpečení Jednotného systému varování a vyrozumění MV. Umožňuje zabezpečit varování a prvotní tísňové informování obyvatelstva dálkovým ovládáním sirén a vyrozumění předáváním zpráv SMS na mobilní telefony.

SSRN plně využívá digitálních technologií, to umožňuje velice efektivní činnost všech částí systému, pružné změny konfigurace systému a jeho částí úpravami řídících programů a řídících komponentů podle skutečné potřeby uživatelů systému. Zároveň to přináší možnost průběžné modernizace systému a zařazování nových částí a prvků.