Téma Veřejná správa a místní Agenda 21

Agenda 21

Mezinárodní dokument Agenda 21 byl přijat v roce 1992 na sum­mitu OSN v Rio de Janeiru. Jedná se o globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji.
Agenda 21 je program 21. století, který přináší všem zemím světa návod, jak zlepšovat stav životního prostředí a hospodářské i sociální podmínky života na naší planetě.

Místní Agenda 21 (MA21)

Místní Agenda 21 zohledňuje konkrétní problémy určité lokality a hledá řešení ve spolupráci se všemi složkami místního společenství (například občany, podnikateli, nestátními neziskovými organizacemi a veřejnou správou). Je založena na otevřenosti, strategickém řízení a partnerství.

MA21 v ČR

V České republice je MA21 nástrojem ke zlepšování veřejné správy s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni. První obce a města zahájily realizaci MA21 v 90. letech minulého století. V roce 1994 vznikla asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR), kterou v současné době tvoří přes sto municipalit (města, obce, mikroregiony, kraje), jimž vytváří metodickou podporu.
Od roku 2003 funguje v ČR Rada vlády pro udržitelný rozvoj, která má rozvoj MA21 na starosti. V roce 2010 byl vládou schválen „Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR“, který by měl sloužit jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracované v ČR. Tato rada vlády vypracovala sadu 21 Kritérií realizace MA21, jež jsou členěna do čtyř základních kategorií A (nejvyšší) – D (nejnižší). Těmto kategoriím předchází ještě tzv. nultá kategorie – Zájemci. Naplňování kritérií lze najít v Databázi MA21 na www.ma21.cz.
V roce 2012 vláda České republiky schválila koncepční materiál „Koncepce podpory místní Agendy 21 v ČR do roku 2020 a Akční plán pro období 2012–13“.
Více na http://ma21.cenia.cz ➝ Dokumenty ke stažení.

Realizace MA21 v Kraji Vysočina

Kraj Vysočina se přihlásil k MA21 v roce 2004 v souvislosti se vstupem do NSZM ČR a realizací projektu Zdravý Kraj Vysočina. Principy udržitelného rozvoje místní Agendy 21 jsou zakotveny v základním strategickém dokumentu Program rozvoje Kraje Vysočina.
Mezi aktivitami, kterými kraj podporuje rozvoj MA21, jsou například celokrajské kampaně, veletrhy, soutěže, plánování s veřejností, přenos dobré praxe mezi kraji atd. Na tuto činnost získává kraj finanční prostředky i z externích zdrojů – například fondy EU, Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí ČR. Kraj realizátory MA21 na svém území metodicky a finančně podporuje. V současné době využívá této podpory přes 45 realizátorů – obce, mikroregiony, místní akční skupiny, neziskové organizace. Podporujeme medializaci akcí, koordinaci společných aktivit, pravidelná školení realizátorů MA21. Dotační program na podporu naplňování a propagace principů místní Agendy 21 a Zdraví 21 v Kraji Vysočina funguje od roku 2007. V roce 2011 bylo z tohoto programu rozděleno přes 2 mil. Kč mezi 41 projektů.
Kraj Vysočina jako první z krajů v ČR v roce 2009 poprvé dosáhl kategorie C a v letech 2010 a 2011 rozšířil o plnění některých kritérií z kategorie B.
Za aplikaci místní Agendy 21 v letech 2009 a 2011 byl Kraj Vysočina oceněn Ministerstvem vnitra ČR bronzovým stupněm Ceny za kvalitu ve veřejné správě.

Kategorie realizace MA21 v ČR (jsou různé pro malé obce, města, mikroregiony a kraj)

Název kategorie Plnění
Z – zájemci Personální a institucionální zázemí pro realizaci procesu
D Z + dílčí plánování s veřejností a medializace procesu
C D + vzdělávání, hodnocení procesu, finanční podpora realizátorům v místě, komplexní plánování
B C + externí zdroje, mezinárodní indikátory procesu, propojení se strategickými dokumenty
A B + orgán pro proces, management kvality, dlouhodobý proces

Obec 21 – místní Agenda 21 v Dolním Rakousku

V Dolním Rakousku jsou principy účasti občanů a udržitelnosti již řadu let v mnoha oblastech a na různých úrovních základem plánování a projektů. Místní Agendou 21 v Dolním Rakousku – akcí Obec 21 – byl iniciován další stavební kámen, který prohlubuje komplexní téma udržitelného budoucího vývoje.

Vývoj a koncepce Obce 21

V roce 2004 zadal zemský hejtman dr. Erwin Pröll příkaz vypracovat v rámci obnovy vesnice program, který by odpovídal mezinárodnímu hnutí místní Agendy 21 (MA21). V participačním smyslu bylo do vývoje tohoto programu zapojeno cca 60 účastníků, mezi nimi spolkové země, které MA21 již praktikují, nositelé programu země Dolního Rakouska, externí odborníci a dolnorakouská zájmová sdružení. Zcela ve smyslu udržitelnosti se podařilo získat a propojit mnoho různých zájemců pro práci na společné věci.
Konkrétním výsledkem tohoto procesu byla Obec 21, k níž byly vypracovány pravidla, základy finanční podpory a koncept vzdělání. Od té doby funguje Obec 21 jednak jako program pro rozvoj obcí a jednak jako spojovací nástroj přesahující zaměření na veřejnou správu, takže nabízeným celistvým způsobem náhledu jsou efektivněji využívány jiné programy země.

Co je Obec 21

Obec 21 je zamýšlena pro vypracování a prosazování programu budoucího rozvoje na úrovni obce s aktivní a bohatou účastí občanů. Ze strany země Dolního Rakouska se přitom počítá s následujícím průběhem:

Rozhodování
Informovat a zapojit
 Nastartovat společnou budoucnost
Orientování Dát šanci vizím
Plánování Převzít odpovědnost
Realizace I Najít sílu ve společném dílu
Realizace II Najít společnou cestu
Další vedení Vytvořit si budoucnost na vlastní odpovědnost a společně

Pro lepší podporu obcí ze strany země je na Obec 21 navázán komplexní program podpory, který finančními prostředky zaručuje též optimální odbornou podporu zaměřenou na daný projekt. Jasně strukturované rámcové podmínky během vytváření Obce 21 mají zajistit úspěch. K tomu patří například takové prvky jako vytvoření organizačních struktur, doprovodná vzdělávací opatření a další vzdělávání pro průvodce procesem a členy klíčového týmu obce nebo průběžná evaluace procesu a projektů.

Profesionální péče

Intenzivní péči o projekty Obce 21 provádí vždy Dolnorakouský spolek pro obnovu venkova a měst, aby byla zajištěna profesionalita a kvalita účasti občanů.
Tip: www.gemeinde21.at

Téma Veřejná správa v ČR a v Rakousku

 

Rozdíly mezi veřejnou správou v ČR a Rakousku:

V Rakousku má spolková země větší pravomoc než kraj v ČR, kde má doposud největší pravomoci stát. Spolková vláda v Rakousku se řídí spolkovou ústavou a zemské vlády zemskou ústavou (Landesverfassung). Obce obojím. V ČR má stát svoji ústavu, které podléhají všechny správní celky až na úroveň obcí.

 

Zemský hejtman v Rakousku jmenuje okresního hejtmana = zemského úředníka. Okresy zde představují teritoriální rozdělení, které zřizují zemské vlády (nejsou samosprávnou úrovní – nemají volené zástupce). V České republice byly okresní úřady reformou veřejné správy zrušeny a v roce 2000 byly vytvořeny kraje, které část jejich kompetencí převzaly. Okresy jako jednotky teritoriálního vymezení však zůstaly.

V Rakousku existují jak na spolkové úrovni, tak na úrovni jednotlivých zemí Nezávislé správní senáty (odvolací) a kolegiální úřady se soudcovským prvkem (mají kompetence v určité oblasti). V ČR nemají tyto orgány obdobu.

Rada obce je v Rakousku nejvyšším orgánem obce, zatímco Představenstvo obce je orgánem pomocným. U nás je tomu naopak. Nejvyšším orgánem je zastupitelstvo a z něj jsou volení zástupci rady (menší obce mají pouze zastupitelstvo).
Existence Rakouského spolku obcí a Rakouského spolku měst je zakotvena ve spolkové ústavě. Na úrovni zemí tyto spolky vytváří zemské svazy. U nás existuje Svaz měst a obcí ČR, který je založen na dobrovolné bázi (členství není povinné).

Úroveň NUTSII jsou v Rakousku jednotlivé země, zatímco v ČR jsou to regiony soudržnosti, tedy statistické jednotky vytvořené zpravidla sloučením území několika krajů.
V Rakousku proběhl v 70. letech minulého století integrační proces, který měl za cíl sloučit menší obce pod jednu střediskovou obec, a ustanovit tak obce s minimálně 1 000 obyvateli. Nyní má průměrná rakouská obec 3 400 obyvatel.
V ČR bylo po sametové revoluci v roce 1989 umožněno obcím, které dříve spadaly pod správu větších měst, aby se osamostatnily. V Kraji Vysočina tak vznikla velmi rozdrobená sídlení struktura s průměrným počtem 727 obyvatel na jednu obec.

Město s více než 20 000 obyvateli může v Rakousku požádat o ustanovení okresního úřadu (získání titulu Statutární město).

Srovnání počtu administrativních jednotek a počtu obyvatel

ČR Rakousko
Počet obyvatel (v mil.) 10,5 8,4
Počet obcí 6 245 2 358
Počet okresů 76 99
Počet NUTS2 8 9
Kraje/země 14 9
Počet okresů (ORP) Počet obcí Počet obyvatel
Dolní Rakousko 25 573 1 534 552
Kraj Vysočina 5 (15) 704 511 659