Téma neziskový sektor v ČR a v Rakousku
V rakouském právu neexistuje definice pojmu nestátní neziskové organizace, (dále jen NNO). Právní řád obsahuje pouze výraz „organizace věnující se nekomerčním, benefičním a náboženským zájmům“, či pojmy jako „veřejný prospěch“ nebo „třetí sektor“.
Tyto organizace jsou podporovány pouze za předpokladu, že jsou nekomerční, prospěšné nebo jsou využívány pro náboženské účely. Pak mají značné daňové výhody. NNO v Rakousku jsou zastoupené v hojném počtu a různých strukturách. Zejména velké a tradiční neziskové organizace (například Charita, Červený kříž) se skládají z autonomních organizačních jednotek, které působí na zemské úrovni, a několik slabších zastřešujících organizací na spolkové úrovni.
Konkrétní počty NNO v Rakousku nejsou kompletní, protože neziskové organizace tvoří velmi heterogenní skupinu a nejsou zaznamenány v jednom registru, ale v různých úředních registrech, které nejsou integrovány. Některé registry navíc nejsou zcela přístupné veřejnosti. Na druhou stranu, vzhledem k jejich zvláštnímu právnímu a ekonomickému postavení, mnoho neziskových organizací nemá potřebu se registrovat.
| Četnost právních forem NNO v Rakousku | Celkový počet |
|---|---|
| Registrovaná sdružení k r. 31. 12. 2005 | 108 459 |
| Nadace podle veřejného práva k r. 2003 | 475 |
| Družstva k roku 1999 | 2 972 |
| Soukromé nadace k r. 2002 (odhad) | 115 |
| Neziskové spolky k r. 2006 | 3 101 |
| Celkem | 109 346 |
Většinou se jedná o malé spolky, které pro svou práci využívají dobrovolníky. Cca 11 000 z nich vykazuje zaměstnance (proto jsou registrovány v takzvaném business censu – registr ekonomických subjektů s nejméně jedním zaměstnancem). Co se týče jejich oborového zaměření, třetina z nich působí v sociální oblasti a 20 % v oblasti vzdělávání.
V NNO působí cca 222 000 dobrovolníků. 50 % NNO zaměstnává 0–2 pracovníky (především v oblasti volnočasové aktivity a sportu), deset a více zaměstnanců pracuje hlavně v oblastech sociálních služeb a regionálního rozvoje. 2/3 zaměstnanců tvoří ženy, které nejvíce pracují u NNO ve volnočasových aktivitách a v církvích.
Mezi nejběžnější nástroje veřejného financování patří státní dotace. Příjmy ze sponzorských darů jsou ve srovnání s celkovými příjmy méně významné a tvoří pouze asi 9,6 %. Nicméně pro neziskové organizace působící v oblasti kultury, sportu a rekreace je sponzoring velmi důležitý a tvoří asi 29 % jejich příjmů. I když je právní úprava třetího sektoru v Rakousku obecně málo přehledná, NNO hrají důležitou roli v politických záležitostech. V minulosti byly běžně napojené na politické strany, které pomáhaly při jejich zakládání (především těch tradičních) a následně při shánění finančních prostředků. V Rakousku má malá část neziskových organizací vliv na přípravu zákonů. Některá sdružení (zejména komory) mají právo hodnotit a připomínkovat zákony, které připravují ministerstva.
V některých oblastech je patrná rivalita mezi tradičními a nově vzniklými NNO. Vysoký počet NNO zabývajících se zdravým životem společnosti, má totiž silnou podporu obyvatelstva.
Mezi nejčastější právní formy pro neziskové organizace v Rakousku se řadí například
- Registrovaná sdružení: Tato právní forma má největší zastoupení, protože nevyžaduje tolik administrativní úsilí pro jejich založení,
- Družstva: Velmi malý segment, který patří do neziskového sektoru, i když někdy je obtížné rozlišit neziskové družstvo od běžných.
- Korporace: s. r. o. jako soukromoprávní korporace a a. s. jako veřejnoprávní – může jim být přiznán status neziskové organizace, jsou-li jejich stanovy založeny na neziskovosti, ale pouze za předpokladu, že jejich činnost lze ověřit v praxi.
V Rakousku jsou spolky (Vereine) zakládány dle spolkového zákona z roku 1951.
NNO v ČR
NNO byly, stejně jako ostatní segmenty společnosti, v minulém století ovlivněny érou komunismu. Jejich bohatý život především na začátku 20. století a v době mezi válkami byl nahrazen státem povolenými organizacemi Národní fronty. Po skončení její činnosti v roce 1990 byla zákonem o sdružování občanů ustanovena možnost zakládání takzvaných. občanských sdružení. Tyto organizace jsou nepolitické a nerozdělují si vytvořený zisk. V červnu 2012 bylo v České republice 118 444 NNO. Z toho občanských sdružení a jejich organizačních jednotek je 93%.
V ČR jsou za nestátní neziskové organizace považovány tyto právní formy:
- občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, registrují se na Ministerstvu vnitra ČR
- obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, registrují krajské soudy
- církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech (účelová zařízení církví), jsou registrovány Ministerstvem kultury ČR nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997, registrují krajské soudy
Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech (červen 2012)*
| Občanská sdružení | Nadace | Nadační fondy |
O.p.s. | Církevní právnické osoby | Organizační jednotky sdružení |
|---|---|---|---|---|---|
| 77 801 | 458 | 1 278 | 2 183 | 4 348 | 32 376 |
*Zdroj: www.neziskovky.cz
Na úrovni ČR je nejvyšším státním orgánem, který řeší problematiku NNO souhrnně za všechny oblasti Rada vlády pro NNO. Více na stránkách www.rvnno.vlada.cz.
Na celonárodní úrovni byla také vytvořena Asociace NNO v ČR (ANNO ČR), která sdružuje krajské organizace pro NNO a oborové zastřešující organizace. Více na stránkách www.asociacenno.cz.
V Kraji Vysočina byla vytvořena zastřešující organizace Koordinační uskupení NNO v Kraji Vysočina – KOUS Vysočina. V současné době je KOUS Vysočina samostatnou právnickou osobou (od roku 2008 funguje jako o. s.), která sdružuje a zastupuje na úrovni kaje více než sto NNO a dalších 50 organizací s ní aktivně spolupracuje. Více na stránkách www.kous.cz.
K 31. 12. 2011 sídlilo podle údajů Českého statistického úřadu
6 136 aktivních NNO v Kraji Vysočina.
Srovnání
Ve srovnání s českými NNO mají rakouské NNO lepší infrastrukturu, ale také tradičnější místo ve struktuře společnosti. Jsou více spjaty s činnostmi státu (snadnější financování), politických stran, politiků a úředníků veřejné správy.
V ČR působí stejné množství nadací (v ČR neexistují nadace veřejnoprávní).
Výraz NNO, není v českém ani rakouském právním řádu zakotven.
Hlavními příjmy NNO v obou zemích jsou: členské příspěvky, veřejné dotace a soukromé dary.
Některé, a to především tradiční NNO, mají zastřešující organizaci. Menší místní organizace jsou naopak blíže lidem a pružněji reagují na jejich potřeby.