1

V souvislosti s železniční dopravou bývá občas zmiňována i otázka privatizace regionálních drah, ovšem do dnešní doby není jednoznačně stanoveno, podle jakého modelu by k tomu mělo docházet. V České republice tak dnes existuje pouze několik jednotlivých traťových úseků, na nichž dopravu provozuje někdo jiný než České dráhy, s.o. - namátkou uveďme společnosti Stavební obnova železnic, a.s., VIAMONT, a.s., OKD Doprava a.s.. Také do území kraje Vysočina zasahuje zprivatizovaná dráha – konkrétně jde o trať č. 228 z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, na níž dopravu zajišťují Jindřichohradecké místní dráhy, a.s..

Pro období po roce 2010 se začínají připravovat podklady pro výstavbu systému vysokorychlostních tratí (VRT). Smyslem těchto nových dvoukolejných tratí, které jsou navrhovány pro maximální rychlost 300 km/h, je vytvoření systému pro cesty na vzdálenosti 800 až 1000 km s možností návratu ve stejný den. Jejich předností proti letecké dopravě je zajištění cesty i v případě nepříznivých povětrnostních podmínek, možnost pracovního využití cestovního času, ekologický provoz a nižší energetická náročnost. Nevýhodou jsou vysoké pořizovací náklady a vytváření bariér v území.

Podle návrhu sítě VRT, který vypracoval SUDOP Praha, prochází územím ČR trasy ve směrech multimodálních koridorů IV. a VI.B. Úsek Praha – Brno, který je aktuální z hlediska kraje Vysočina, je řešen ve dvou variantách. Varianta „H“ je vedena přes Havlíčkův Brod, Polnou a Velké Meziříčí, varianta „K“ je vedena prostorem Kolína, Žďáru nad Sázavou a dále k Velké Bíteši, odkud obě varianty pokračují souběžně podél dálnice D1 do Brna. Zájmem kraje Vysočina by v těchto souvislostech měla být podpora vybudování varianty „H“ případně se snahou zřídit někde v prostoru mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou zastávku.

Důležitým faktorem pro zvýšení a udržení hospodářského rozvoje území je v dnešní době také poloha letišť se zpevněnou přistávací dráhou. Letiště, které by umožňovalo přistávání dostatečně kapacitních letadel, však dosud v kraji Vysočina není vybudováno. Přitom jeho existence v regionu je obecně vnímána jako důležitá při umísťování průmyslových high-tech aktivit, tzn. takových činností, které samy o sobě působí v daném území velmi progresivně a výrazným způsobem přispívají k dalšímu (a to nejen hospodářskému) rozvoji. Pozice kraje Vysočina je z tohoto hlediska nepříznivá. Scházející infrastrukturní zařízení bude nutné ve vhodné lokalitě dobudovat.

Rychlým rozvojem prochází dnes i cyklistická doprava. Ta může být zvláště v přírodně atraktivním území kraje Vysočina vnímána jako významný rozvojový prvek, který může na území kraje přivést řadu nových návštěvníků. Z dálkových cyklotras prochází územím kraje Pražská stezka, Posázavská stezka, Česko-moravská stezka, Stezka Jeseník – Znojmo a Stezka Jihlava – Český Těšín. Kromě nich se na území kraje stále zvyšuje délka značených tzv. cykloturistických tras. S cílem snížit zatížení center měst automobilovou dopravou bude potřeba vybudovat kvalitní cyklostezky v jejich intravilánech.

Dopravní obslužnost veřejnou dopravou

Kraj Vysočina je charakteristický rozdrobenou sídelní strukturou s velkým počtem malých sídel, pro která je však nutné zabezpečit v souladu s legislativou dopravní obslužnost veřejnou dopravou. Přestože je veřejná doprava zajišťována různými dopravními systémy a dopravci (železnice, autobusy), je nutné na ni pohlížet jako na jednotný systém – minimálně pro zabezpečení účelnosti vynakládaných prostředků. Vzhledem k tomu, že objem přepravních proudů (cestujících) a úroveň jízdného nepokrývá náklady na provoz, je nutná účast veřejných rozpočtů na zajištění dopravní obsluhy.

Otázka výše finančních prostředků, které směřují do veřejné dopravy, je zcela zásadní. V průběhu 90. let se postupně mění výklad pojmu základní dopravní obslužnost, který by měl charakterizovat představu státu zastoupeného okresními úřady (od roku 2003 pak příslušnými krajskými úřady) o tom, jaký rozsah veřejné dopravy bude dotován. V současnosti je podle zákona č. 150/2000 Sb., o silniční dopravě, za zajištění základní dopravní obslužnosti (dále ZDO) považován takový stav, kdy je zajištěna doprava do zaměstnání, do škol, do úřadů a do zdravotnických zařízení a to včetně cest zpět (o konkrétním naplnění tohoto stavu však rozhodují jednotlivé okresní úřady samostatně s přihlédnutím k výši dostupných finančních prostředků, jednotná metodika neexistuje). Vyšší rozsah dopravy je možno sjednat formou tzv. ostatní dopravní obslužnosti (ODO). V obou případech je možné obdobným způsobem uplatnit i závazek veřejné služby, a to tehdy není-li zavedený spoj ziskový. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco v případě ZDO je prostřednictvím účelově vázané dotace přes rozpočty příslušných okresních úřadů plátcem prokazatelné ztráty stát, v případě ODO ji hradí dotčené obce.

V souvislosti s územně správní reformou probíhá řada změn, které se dotknou i kompetencí a financování v oblasti veřejné dopravy – od roku 2003 by rozsah základní dopravní obslužnosti měl být stanovován kraji. Pokud jde o financování, bude jednak tak jako dnes užívána dotace ze státního rozpočtu a jednak bude v rámci samostatné působnosti možný příspěvek z rozpočtu kraje. Zásadní změnou, která se k uvedenému datu připravuje, je uplatnění téhož principu i v železniční dopravě – ta byla do roku 2000 dotována centrálně přímo ze státního rozpočtu cestou kapitoly Ministerstva dopravy a spojů, letos (rok 2001) funguje z důvodu nepřipravenosti krajských orgánů přechodný model financování přes okresní úřady. Jak se nově zaváděný způsob, v jehož rámci bude kraj oprávněn do jisté míry ovlivňovat výslednou podobu autobusových i železničních jízdních řádů současně, osvědčí v praxi, není možné dopředu přesně odhadovat. Zůstává ale naděje, že regulací obou dopravních oborů z jednoho místa by mohla být konečně odstraněna jejich vzájemná konkurence. Výsledkem by mohly být provázané jízdní řády s odstraněním dnes velmi častých souběžných jízd vlaků a autobusů ve stejný čas po stejné trase.

Přenesení kompetencí v těchto záležitostech na jednu rozhodovací úroveň by tak mohlo usnadnit postupné zavádění integrovaných dopravních systémů. Nejpříhodnější situace pro integraci systémů veřejné dopravy panuje v území mezi městy Jihlava a Havlíčkův Brod, která jsou spojena železniční tratí s potenciálem stát se dopravní osou, k níž by se provázaly návazné autobusové linky příměstské i městské dopravy.

V roce 2000 činily vynaložené prostředky z veřejných rozpočtů pouze do autobusové dopravy na území kraje Vysočina 204 mil. Kč, přičemž tyto výdaje každým rokem rostou. Podíl účasti obecních rozpočtů kolísá podle situace v jednotlivých okresech od 9 do 34 %.

Tab. č. 6: Rozsah km v dopravní obslužnosti hrazených okresními úřady
Km hrazené okresními úřady						tis. km
	1995	1996	1997	1998	1999	2000
Jihlava		1 687	1 690	1 773	1 777	1 827
Žďár nad Sázavou	2 357	2 560	2 327	3 774	3 910	3 910
Havlíčkův Brod		1 667	2 001	1 892	2 206	2 206
Pelhřimov *1)		2 683	2 092	2 146	2 064	2 064
Třebíč		2 297	2 283	2 465	2 539	2 540
CELKEM	2 357	10 894	10 393	12 050	12 496	12 547

Výdaje na 1 km hrazené okresními úřady						Kč/km
	1995	1996	1997	1998	1999	2000
Jihlava		5,24	9,92	14,03	15,57	14,57
Ždár nad Sázavou	3,62	6,60	7,30	9,65	10,37	10,30
Havlíčkův Brod		4,86	8,75	11,37	11,13	11,33
Pelhřimov *1)		8,58	12,50	12,81	15,70	17,00
Třebíč		7,98	11,35	12,66	14,10	14,12
*1) - údaje včetně obcí (nebylo smluvně rozděleno)
Pramen: OkÚ kraje Vysočina
Tab. č. 7: Výdaje na dopravní obslužnost v jednotlivých okresech – Kraj Vysočina

Okres Jihlava v tis. Kč

	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001 1*)
	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	ČD
Obce	5 457	8 413	9 568	10 076	11 847	11 600	11 100	.
Okresní úřad	6 772	8 842	16 764	24 876	27 666	24 910	26 900	24 800
z toho - vlastní OkÚ	6 772	2 542	8 064	10 176	11 466	9 510	0	0
- dotace ze SR	0	6 300	8 700	14 700	16 200	15 400	26 900	24 800
CELKEM	12 229	17 255	26 332	34 952	39 513	36 500	38 000	.
podíl obcí na financování	45%	49%	36%	29%	30%	32%	29%	.

Okres Žďár nad Sázavou v tis. Kč

	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001 *1)
	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	ČD
Obce	8 507	13 102	16 396	7 821	4 194	4 300	4500	.
Okresní úřad	8 532	16 898	16 977	36 415	40 557	40 257	40 300	21 000
z toho - vlastní OkÚ	8 532	5 498	7 277	14 515	15 257	16 257	0	0
- dotace ze SR	0	11 400	9 700	21 900	25 300	24 000	40 300	21 000
CELKEM	17 039	30 000	33 373	44 236	44 751	44 557	44 800	21 000
podíl obcí na financování	50%	44%	49%	18%	9%	10%	10%	.

Okres Havlíčkův Brod v tis. Kč

	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001 *1)
	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	ČD
Obce	14 200	16 661	14 523	14 102	12 639	13 500	.	.
Okresní úřad	7 200	8 105	17 515	21 518	24 554	25 000	25 100	26 200
z toho - vlastní OkÚ	7 200	2 305	8 515	7 918	7 454	8 800	0	0
- dotace ze SR		5 800	9 000	13 600	17 100	16 200	25 100	26 200
CELKEM	21 400	24 766	32 038	35 620	37 193	38 500	.	.
podíl obcí na financování	66%	67%	45%	40%	34%	35%	.	.

Okres Pelhřimov v tis. Kč

	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001 *1)
	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	ČD
Obce	6 000	6 352	7 446	4 940	4 972	6 665	.	.
Okresní úřad	7 498	16 692	18 697	22 560	27 436	28 430	28 400	9600 **)
z toho - vlastní OkÚ	7 498	7 492	8 697	8 460	10 736	12 530	0	0
- dotace ze SR	0	9 200	10 000	14 100	16 700	15 900	28 400	9600 **)
CELKEM	13 498	23 044	26 143	27 500	32 408	35 095	.	.
podíl obcí na financování	44%	28%	28%	18%	15%	19%	.	.

Okres Třebíč v tis. Kč

	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2000 *1)
	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	ČD
Obce	3 782	7 500	9 020	10 760	11 058	11 218	.	.
Okresní úřad	20 254	17 454	25 128	29 040	33 936	35 853	35 900	30 800
z toho - vlastní OkÚ	20 254	10 454	13 528	12 840	14 036	15 553	0	0
- dotace ze SR	0	7 000	11 600	16 200	19 900	20 300	35 900	30 800
CELKEM	24 036	24 954	34 148	39 800	44 994	47 071	.	.
podíl obcí na financování	16%	30%	26%	27%	25%	24%	.	.

Okresy celkem v tis. Kč

	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001 *1)
	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS	BUS !)	ČD !)
Jihlava	12 229	17 255	26 332	34 952	39 513	38 810	26 900	24 800
Žďár nad Sázavou	17 039	30 000	33 373	44 236	44 751	44 557	40 300	21 000
Havlíčkův Brod	21 400	24 766	32 038	35 620	37 193	38 500	25 100	26 200
Pelhřimov	13 498	23 044	26 143	27 500	32 408	35 095	28 400	9 600
Třebíč	24 036	24 954	34 148	39 800	44 994	47 071	35 900	30 800
CELKEM	88 202	120 019	152 034	182 108	198 859	204 033	156 600	112 400

*1) předpoklad roku

**) z toho 7,2 mil.Kč pro ČD, s.o. a 2,4 mil.Kč pro JHMD, a.s.
	!) uvedeny jen peníze ze státního rozpočtu - schází příspěvky obcí

Pramen: OkÚ kraje Vysočina, MDS

Obr. 4

1.5.2 Technická infrastruktura

Vybavenost území technickou infrastrukturou se promítá do kvality bydlení a do podmínek pro podnikání. Je zřejmé, že rozšíření jednotlivých sítí je rozdílné a závisí na mnoha faktorech. Mezi nejdůležitější patří poloha území vzhledem k páteřní infrastruktuře a velikost odběru či rozsah služby závisející na počtu připojených obyvatel či existence velkoodběru např. pro podnikatelské účely. Zvláště v podmínkách kraje Vysočina s typickou rozdrobenou sídelní soustavou se pak tyto skutečnosti promítají do vysoké finanční náročnosti na zajištění srovnatelné vybavenosti a kvality technické infrastruktury. Navíc energetické a telekomunikační sítě jsou předmětem podnikání soukromých společností (se státním podílem okolo 50 % avšak s předpokladem brzké privatizace) a obce a města je mohou jen obtížně ovlivňovat podle svých představ. Naproti tomu technická infrastruktura ve vodním hospodářství (vodovody, kanalizace, ČOV) je těsněji svázána s obcemi a městy a problematika tzv. „špinavé vody“ (kanalizace + ČOV) je v současnosti pro komunální sféru hlavním cílem při zkvalitňování technické infrastruktury i s úzkou vazbou na životní prostředí.

1.5.2.1 Zásobování energií

Energetické sítě jsou na území kraje Vysočina převážně v dobrém technickém stavu. Specifikem kraje je přítomnost Jaderné elektrárny Dukovany, jejíž strategický význam daleko přesahuje hranice kraje, neboť v současnosti dodává do sítě přibližně 20% elektrické energie vyprodukované v České republice. Kromě toho je i významným zdrojem odpadního tepla, které však v současné době není adekvátním způsobem využíváno. Elektrickou energii na území kraje distribuují společnosti Jihomoravská energetika, a.s., Východočeská energetika, a.s. a Jihočeská energetika, a.s.. Z pohledu veřejné správy je žádoucí dosáhnout zlepšení v kvalitě připojení u některých koncových uživatelů. Je nutno podpořit zásahy vedoucí ke snižování poruchovosti elektrické sítě a ke zvyšování její kapacity především u sítí nízkého napětí.

Plynofikace kraje je poněkud nerovnoměrná. Síť rozvodů plynu je na území kraje vesměs nová a v dobrém technickém stavu. Je z přirozeného důvodu vázána na základní rozvodnou síť a ovlivňována náklady na zpřístupnění plynu pro obce přívodním tahem. Zásobování plynem zabezpečují na území kraje čtyři společnosti: Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Jihočeská plynárenská, a.s. a Českomoravská plynárenská.

Stávající energetická síť v kraji dává možnost rozvoje, zásadní otázkou by měla být problematika zainvestovanosti nově vznikajících podnikatelských ploch.

Vývoj v kraji směřuje ke kombinaci elektřina - plyn s postupným vylučováním pevných a kapalných medií, tedy jedná se o trend souhlasný s ochranou životního prostředí. V souladu s tímto trendem bude nutné kromě úspor zvýšit také využívání obnovitelných a netradičních zdrojů energie. Při výrobě elektrické energie by tak do roku 2010 mělo být cílem dosažení zhruba 12% podílu využívání obnovitelných a alternativních energetických zdrojů (hodnota 12% je převzata z Bílé knihy EU, jen pro ilustraci v současnosti v ČR tento podíl činí 2,2%). V rámci těchto zdrojů lze vyčlenit čtyři specifické skupiny, a to pěstování biomasy, využití solární energie, energetické využití větru, vody (tepelná čerpadla) apod. a vhodné využití odpadní tepelné energie produkované Jadernou elektrárnou Dukovany. Samozřejmostí je, že veškeré záměry využívání obnovitelných a alternativních energetických zdrojů by se měly opírat o studie proveditelnosti a o zhodnocení i z ostatních hledisek (např. při stavbě větrných elektráren kromě hlediska ekonomičnosti provozu uplatnit i otázku narušení vzhledu krajiny apod.).

Obr. 6 Páteřní síť plynovodů v ČR

Pramen: WWW/JMP.cz

Koncepčně bude problematika energetického rozvoje kraje řešena v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. v rámci Územní energetické koncepce kraje Vysočina.

Obr. 7

Pramen: Referáty životního prostředí okresů kraje Vysočina

1.5.2.2 Zásobování vodou a čištění odpadních vod

Zásobování vodou na území kraje se vyznačuje dostatečnou kapacitou kvalitních vodních zdrojů (především povrchových). Vrchovinný reliéf regionu dává území charakter důležité pramenné oblasti nadregionálního významu. Okresy Pelhřimov a Havlíčkův Brod prostřednictvím vodních nádrží Želiv a Švihov (Želivka) zásobují Prahu a okres Žďár n. S. prostřednictvím Vírského oblastního vodovou od roku 2001 zásobuje Brno a okolí. K těmto dvěma nejvýznamnějším vodovodům je potřeba doplnit ještě celou řadu vodovodních systémů v regionu vázaných na odběr povrchové vody (nejvýznamnější viz obr.3). Kraj Vysočina má oproti některým jiným krajům velkou výhodu v možnosti propojení jednotlivých vodovodních soustav, což umožňuje operativní nahrazení vodních zdrojů (propojeny jsou vodárenské nádrže Vír, Mostiště a Vranov, propojeny jsou rovněž vodárenské soustavy v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod). S problematikou ochrany vod jsou také spojena ochranná pásma vodních zdrojů omezující hospodářskou činnost v území a s tím spojené nedostatečné kompenzace.

Vodovodní síť v území se skládá s několika různých segmentů, kromě již zmíněných velkých vodovodních soustav existují i méně rozsáhlé a často i lokální soustavy využívající vlastní zdroje vody. V kraji existuje několik svazků obcí za účelem zabezpečování zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod (Svazek vodovodů a kanalizací Jihlavsko, Svazek vodovodů a kanalizací Žďársko, Sdružení obcí pro vodovody a kanalizace PEVAK, Vodovody a kanalizace, svazek obcí se sídlem v Třebíči, Svazek vodovodů a kanalizací Bohdalov, Dobrovolný svazek obcí Zásobování vodou Okříšky) a několik smíšených společností se zastoupením obcí (Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a.s. a VODAK Humpolec s.r.o.). Vzhledem ke snížení spotřeby a rostoucí ceně vody je trendem poslední doby zásobování z vlastních zdrojů (vrtů) a minimalizace fixních nákladů rozvodné infrastruktury, které rozhodující měrou ovlivňují cenu pro koncového uživatele. Celkový počet vodovodních přípojek v kraji Vysočina je více než 71 403, délka vodovodní sítě činí přibližně 3 074 km (z toho 86 % skupinové vodovody) a je organizačně členěna do 145 veřejných vodovodů, z toho 28 skupinových1).

V zásobování pitnou vodou je nutno zvyšovat především kvalitu vody, neboť četné lokální zdroje vykazují kontaminaci a hygienickou závadnost (radon, dusičnany, atd.) a omezovat ztráty ve vodovodních systémech.

Obr. 8

Pramen: Voda v České republice, VÚV TGM 1997; vodárenské systémy v kraji Vysočina jsou zvýrazněny

Obr. 9

Pramen: Referáty životního prostředí okresů kraje Vysočina

Odkanalizování obcí je vzhledem k sídelní struktuře relativně na dobré úrovni, kvalita však neodpovídá potřebám. Tato skutečnost doplněná o nedostatečné možnosti čištění odpadních vod svědčí o problémech s ochranou vodních zdrojů. Dle publikovaných údajů ČSÚ1) bylo na území kraje 65 ČOV s celkovou kapacitou 156 tis. m³ za den. Splaškové (komunální) vody tvoří 59 % a průmyslové a ostatní odpadní vody zbylých 41 % odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace. Stočné celkem představuje objem 213 mil. Kč za rok 1999 (pro ilustraci vodné činí 394 mil. Kč). Ke stávajícím ČOV je tak nutné vybudovat dalších přibližně 40 ČOV, což je finančně značně náročný cíl. Zvláště nezbytné a prioritní je vybudování dalších ČOV v ochranných pásmech vodních zdrojů a v sídlech s 2 000 a více ekvivalentními obyvateli (jmenujme alespoň Křižanov a Svratku) a usilování o komplexní čištění odpadních vod. Čištění odpadních vod je zásadní a nezbytnou podmínkou pro udržení kraje Vysočina jako území s kvalitním životním prostředím, což je zájmem i ostatních území ČR (pramenná oblast) a jedna z příležitostí jeho dalšího rozvoje.

Obr. 10

Pramen: Referáty životního prostředí okresů kraje Vysočina

Obr. 11

Závěrem uvádíme stručný přehled o úrovni napojení obcí na vybranou technickou infrastrukturu. Kvantifikace je v tomto směru obtížná a často se pracuje s nejednoznačnými údaji (např. co je a co není kanalizace), které navíc jsou mezi sebou obtížně srovnatelné. Z těchto důvodů byly pro následující tabulku použity údaje z oficiální publikace ČSÚ Malý lexikon obcí 1998. Dnešní skutečnost je již samozřejmě poněkud odlišná (viz obrázky uvedené na předchozích stranách), především plynofikace postupuje v některých územích rychlým tempem, ale z důvodu srovnání a přiblížení vzájemných relací je uvedený přehled dostatečně ilustrativní. Tabulka uvádí počet obyvatel v obcích, které jsou vybaveny danou infrastrukturou – uvedené hodnoty by tedy odpovídaly 100 % připojení všech obyvatel obce na danou infrastrukturu, což ve skutečnosti není.

Tab. č. 8: Podíl obyvatel bydlících v obcích vybavených danou infrastrukturou

Území	plyn	voda	kanalizace
Havlíčkův Brod	62%	96%	68%
Jihlava	81%	97%	73%
Pelhřimov	64%	98%	76%
Třebíč	71%	84%	62%
Žďár n.S.	71%	94%	62%
KRAJ	70%	93%	68%
ČR	82%	96%	79%

Pramen: Malý lexikon obcí ČR 1998, ČSÚ

Pro srovnání situace na úrovni krajů v ČR je situace příznivější, protože již existují publikované statistické údaje za vodovody a kanalizace v roce 1999.

Tab. č. 9: Srovnání krajů ČR ve vybavenosti veřejnými vodovody a kanalizacemi v roce 1999

	podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných zdrojů	podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci	podíl čištěných odpadních vod	podíl ztrát z vody vyrobené určené k realizaci
Hl. město Praha	100%	99%	100%	37%
Středočeský	71%	50%	97%	25%
Jihočeský	92%	83%	94%	28%
Plzeňský	81%	73%	97%	17%
Karlovarský	99%	90%	98%	21%
Ústecký	95%	80%	86%	27%
Liberecký	83%	67%	81%	34%
Královehradecký	85%	70%	90%	26%
Pardubický	91%	64%	99%	23%
Vysočina	73%	66%	94%	22%
Jihomoravský	87%	75%	97%	19%
Olomoucký	79%	65%	95%	25%
Zlínský	82%	75%	97%	21%
Moravskoslezský	92%	80%	92%	19%
Česká republika	87%	75%	95%	26%

Pramen: Vodovody a kanalizace podle VÚSC v roce 1999, ČSÚ Praha 2000

Ze srovnání vyplývá, že Kraj Vysočina měl v roce 1999 po Středočeském kraji nejnižší podíl obyvatel napojených na veřejné vodovody (73 %, průměr ČR je 89 %), poněkud příznivější je pak podíl napojených obyvatel na veřejnou kanalizaci, kde sice také nedosahuje průměru ČR (66 % oproti 75 % v ČR), avšak tato situace je podobná jako v krajích Olomouckém, Pardubickém a Libereckém. V podílu čištěných odpadních vod dosahuje Kraj Vysočina průměru ČR. Relativně příznivá je situace z pohledu ztrát vody ve vodovodní síti, které jsou jako celek pod průměrem ČR.

1.5.2.3 Informatizace, informační společnost, rozvoj telekomunikací

Telekomunikace a informatika jsou v dnešní informačně orientované společnosti základním infrastrukturním prvkem pro efektivní komunikaci. Prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií (dále ICT) přispěl k jejich rozšíření i využívání v každodenní praxi a počítačová gramotnost se stává jedním ze základních atributů vzdělání člověka. Vedle privátní sféry jsou ICT hojně využívány i v organizacích veřejné sféry, zvláštní význam přitom mají pro výkon státní správy.

Dostupnost a šíření informací prostřednictvím informačních a komunikačních technologií můžeme dnes v podstatě považovat za jeden z klíčových předpokladů pro rozvoj efektivního podnikání, a tím i za předpoklad šířeji a obecněji chápaného hospodářského rozvoje. Zvláště v podmínkách území s poměrně rozdrobenou sídelní strukturou a nízkou hustotou osídlení, jež je pro území kraje Vysočina typická, je tento způsob šíření informací velmi efektivní. Nejrychlejší rozvoj v této oblasti zaznamenává síť Internet, jejíž výhodou je možnost využití běžných telefonních linek. Kromě rozvoje Internetu dochází k rychlým změnám i v rámci ostatních komunikačních technologií – viz např. nárůst uplatnění mobilních telefonů. Pokrytí kraje Vysočina signály poskytovatelů těchto služeb (sítě EUROTEL, PAEGAS a OSKAR) je v celém území srovnatelné, výrazně vyšší je v okolí dálnice D1 a v okolí okresních měst, hůře dostupné je v jižní části regionu a v oblasti Žďárských vrchů. Rozvoj mobilní telefonie významně ovlivňuje také situaci v oblasti pevných telefonních sítí. Zvyšuje tlak na Český Telecom, a.s. a na ostatní firmy provádějící kabelizace sítí (popřípadě výstavbu bezdrátových sítí), jejichž cílem je vytvoření takové spojové infrastruktury, která by umožnila napojení na moderní elektronická média.

ICT jsou tedy dnes obecně vnímány jako nepostradatelný předpoklad dalšího rozvoje. Mají řadu vazeb na rozvoj lidských zdrojů, projevují se vazby na hospodářský, veřejný sektor atd. V postatě zasahují do všech sfér moderní společnosti a více či méně výrazně se podílejí na všech sociálních aktivitách. Vzhledem k celospolečenské prospěšnosti jejich rozvoje proto dnes roste i role veřejné správy při vytváření podmínek, za nichž je ICT možné užívat.

1.5.3 Územně plánovací dokumentace

Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří tak předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem k péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Územní plánování je jedním z nejúčinnějších nástrojů dlouhodobého rozvoje, protože má velice široký dopad a prakticky jako jediné umožňuje dávat do souvislostí rozmanité, často protichůdné zájmy. Je také významným nástrojem tvorby a ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a bezpečnosti obyvatel. Ze všech těchto důvodů je územní plánování činností státní správy, kterou vykonávají určené orgány územního plánování (tzn. pro různé typy činností obce, okresní úřady, krajské úřady, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany).

Pořizování územně plánovací dokumentace (dále ÚPD) je (jak z hlediska časového tak i finančního) činností náročnou a komplikovanou (projednávání a schvalování zadání ÚPD, jejího konceptu a návrhu), avšak nezbytnou. Bez ní totiž není např. možné koordinovat významnější novou výstavbu, řešit vzájemné souvislosti sítí technické infrastruktury, vymezovat veřejně prospěšné stavby (u nichž lze posléze jako krajní možnosti využít až vyvlastnění), vymezit plochu zastavitelného území (což umožňuje její vynětí ze zemědělského a lesního půdního fondu) atd.

Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné části jsou vyjádřené v tzv. regulativech, které obsahují závazná pravidla, jenž omezují, vylučují popřípadě podmiňují umisťování staveb, využití území nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání. Závazná část územně plánovací dokumentace tak obsahuje zejména:

- u územního plánu velkého územního celku hlavní koridory a plochy, umožňující umístění staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, vymezení regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability, limity využití území nadmístního významu, vymezení koridorů a ploch pro veřejně prospěšné stavby,

- u územního plánu obce urbanistickou koncepci, využití ploch a jejich uspořádání, vymezení zastavitelného území, omezení změn v užívání staveb, zásady uspořádání dopravního, technického a občanského vybavení, vymezení územního systému ekologické stability, limity využití území, plochy přípustné pro těžbu nerostů, vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanací nebo asanačních úprav,

- u regulačního plánu vymezení zastavitelného území, jednotlivých stavebních pozemků, jejich využití, umístění staveb, omezení změn v jejich užívání, přístupy ke stavbám a napojení na technické vybavení, prvky územního systému ekologické stability, pozemky přípustné pro těžbu nerostů, pokud těžba přichází v úvahu, regulační prvky plošného a prostorového uspořádání (např. uliční a stavební čáry, výška a objemy zástavby, ukazatele využití území, řešení dopravy a technického vybavení), limity využití území a vymezení pozemků pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanací nebo asanačních úprav.

Ostatní části řešení jsou směrné.

Pořízení ÚPD tak je z hledisek dalšího vývoje společnosti, předpokládaného územního rozvoje, vytváření podmínek pro vstup investorů do území a možnosti využití finančních zdrojů (českých i zahraničních) skutečně nezbytné. Z dosavadních zkušeností se potvrzuje oprávněnost tohoto požadavku, protože existence platné a aktuální územně plánovací dokumentace bude jednou ze základních podmínek při čerpání z prostředků z veřejných zdrojů.

Území kraje Vysočina je v současnosti částečně pokryto třemi rozpracovanými územními plány velkých územních celků (dále jen ÚPN VÚC), které zahrnují celkem 150 měst a obcí kraje (20,5% z celkového počtu obcí kraje). Konkrétně se jedná o ÚPN VÚC Javořická vrchovina (dokumentace zpracovaná ve fázi návrhu), který na území kraje zahrnuje 74 obcí v jižní části okresu Jihlava a 6 obcí ve východní části okresu Pelhřimov a dále přechází do Jihočeského kraje, ÚPN VÚC Žďárské vrchy (dokumentace zpracovaná ve fázi návrhu), který z kraje Vysočina obsahuje 4 obce ze severovýchodní části okresu Havlíčkův Brod a 52 obcí v severní části okresu Žďár nad Sázavou a dále přechází do Pardubického kraje a ÚPN VÚC Železné hory (dokumentace je připravená ke schválení vládou) zahrnující 14 obcí v severní části okresu Havlíčkův Brod a přecházející do Pardubického kraje.

Z celkového počtu měst a obcí kraje má pro své území po roce 1992 (v tomto roce byla významnější novela stavebního zákona) zpracovaný a schválený územní plán celkem 95 měst a obcí (13,0% obcí kraje). Seznam zpracovaných a schválených územních plánů je ve výčtu uveden v příloze.

Dalšími územně plánovacími dokumenty jsou rozpracované územní plány měst a obcí většinou ve stádiu konceptu. Tato dokumentace je zpracována pro 80 obcí (11,0% obcí kraje). Urbanistické studie jsou na území kraje zpracovány pro cca 337 obcí (46,2% z celkového počtu obcí kraje).

Pro úplnost dodáváme, že pro 6 obcí kraje jsou zpracovány směrné územní plány (cca kolem roku 1974) aniž by pro toto území byla po roce 1992 zpracována ÚPD, ÚPP.

Celkově se dá říci, že území kraje je ze 70% počtu obcí pokryto územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady. Jak v územních plánech měst a obcí, tak v některých urbanistických studiích mohou být plochy, které mohou mít nadmístní význam (průmyslové oblasti, rekreační oblasti).

Obr. 12: Vybavenost obcí kraje Vysočina územně plánovací dokumentací a územně plánovacími podklady

Pramen: RRR okresních úřadů kraje Vysočina 2001

1.6 Hospodářství

1.6.1 Struktura hospodářství

Struktura hospodářství kraje Vysočina je ovlivněna historickým vývojem a zdejšími přírodními podmínkami. V průběhu devadesátých let prošla ekonomika kraje (podobně jako celé ČR) významnými transformačními změnami, spojenými s velmi rychlou privatizací a také s restrukturalizací činností.

Na konci roku 2000 bylo na území kraje podle údajů Výběrového šetření pracovních sil (dále VŠPS) zaměstnáno 240,3 tis. osob v civilním sektoru národního hospodářství. Ve srovnání s předchozími roky došlo k mírnému poklesu počtu pracujících. Na konci roku 1999 pracovalo v podnicích kraje, které mají vykazovací povinnost vůči ČSÚ (mj. neplatí pro soukromé podniky do 20 zaměstnanců) 160,9 tis. zaměstnanců.

Kraj Vysočina má v komparaci s kraji České republiky nejvyšší podíl osob zaměstnaných v zemědělství. Podle údajů VŠPS se primér podílel 12,1 % na celkové zaměstnanosti kraje (zatímco průměrná hodnota pro ČR byla na úrovni 4,8 %). Nadprůměrný podíl (35,5 %) osob pracuje i v průmyslové výrobě kraje, zatímco průměr v ČR byl 30,5 %. Největší podíl (44,5 %) na zaměstnanosti kraje má oblast služeb, avšak ve srovnání s hodnotou pro ČR (55,6 %) jde o značně podprůměrnou hodnotu. Příčinou nízkého podílu osob pracujících v nevýrobním sektoru hospodářství je sídelní struktura kraje vyznačující se absencí významnějších koncentrací obyvatelstva. Nejvíce osob v sektoru služeb kraje je zaměstnáno v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (9 % podíl na celkové zaměstnanosti). Shodným znakem v sektoru služeb je velikost podniku, kdy zde převažují podniky zaměstnávající maximálně 20 pracovníků.

V kraji panují drobné diference v sektorové zaměstnanosti mezi jednotlivými okresy. Nejvýraznější rozdíl představuje okres Jihlava v oblasti zemědělství s podprůměrným zastoupením pracovníků (o 5 procentních bodů méně ve srovnání s krajem). V oblasti zemědělské produkce je zároveň i největší variační rozpětí mezi okresními hodnotami (rozpětí 8,1 %), oproti tomu minimální rozdíly mezi jednotlivými okresy jsou v sektoru služeb (variační rozpětí 5%).

Jedním ze základních souhrnných ukazatelů hospodářské úrovně daného území je výše hrubého domácího produktu na obyvatele. Podle údajů ČSÚ dosahoval v kraji Vysočina regionální HDP na obyvatele v roce 2000 pouze 80,1% úrovně za Českou republiku (pro srovnání v roce 1995 se jednalo o 81,1% republikové úrovně, v roce 1997 o 79,2%, v roce 1999 o 78,8% republikové úrovně) a v přepočtu podle parity kupní síly přibližně 48% oproti průměru za EU (hodnota za celou Českou republiku činí přibližně 60%). Podle výše HDP na obyvatele se Kraj Vysočina v celém sledovaném období 1995 – 2000 řadil na předposlední místo mezi kraji České republiky (nižší úrovně dosáhl v letech 1995 až 1997 pouze Středočeský kraj a v letech 1998 – 2000 Olomoucký kraj). Kraj Vysočina se na celkovém HDP České republiky ve sledovaném období podílel přibližně 4%, pro srovnání podíl kraje na obyvatelstvu ČR činí přibližně 5,1%.

Na konci roku 2000 bylo na území kraje Vysočina registrováno 84 265 ekonomických subjektů. Odvětvovou strukturu hospodářských subjektů v jednotlivých okresech kraje a její srovnání s hodnotami za Českou republiku zachycuje Tab. č. 1. Pro oblast kraje je charakteristické vyšší zastoupení výrobních sektorů, zejména pak primárního sektoru. Oproti tomu podprůměrně jsou zastoupeny finanční služby (tj. peněžnictví a pojišťovnictví; pronájem nemovitostí atd.). Ve srovnání s všeobecným postavením kraje Vysočina v rámci ČR (přibližně 5 % podíl kraje na ČR), má území kraje vysoký počet ekonomických subjektů patřících do sektoru veřejné správy a již výše zmíněné zemědělské výroby. Na druhé straně počet subjektů v sektoru dopravy a spojů je v komparaci s ČR dosti nízký. Z pohledu meziokresní diferenciace v zastoupení jednotlivých hospodářských odvětví na celkovém počtu registrovaných subjektů je patrný významný rozdíl mezi okresem Jihlava a ostatními okresy. Největší diferenciace mezi okresem Jihlava a zbytkem kraje je v nadprůměrném podílu finančního sektoru (30 % subjektů kraje) a v podprůměrném zastoupení zemědělství.

Tab. č. 1: Odvětvová struktura ekonomických subjektů registrovaných na území kraje Vysočina (k 31. 12. 2000)

okres	podíl v %
okres	zeměděl., les.a vod. hospod.	průmysl	staveb.	doprava a spoje	obchod, pohost. a ubytov.	finanční služby	veřejná správa	školství a zdravot.	ostatní veřejné služby
Havlíčkův Brod	13,1	16,4	10,6	2,9	31,5	13,7	0,8	2,7	8,3
Jihlava	8,7	14,4	9,8	3,2	30,8	21,1	1,5	2,6	8,0
Pelhřimov	12,7	15,2	12,6	2,8	31,1	13,1	1,4	2,3	8,7
Třebíč	14,1	16,1	11,8	2,5	30,3	11,6	2,0	2,5	9,2
Žďár nad Sázavou	14,1	15,7	10,4	2,7	31,8	12,8	2,4	2,6	7,4
kraj Vysočina	12,6	15,6	11,0	2,8	31,1	14,4	1,7	2,6	8,3
Vys./ČR	8,0	4,8	4,0	3,1	3,5	2,9	11,9	4,0	4,4
ČR	6,3	13,2	11,0	3,6	35,3	19,9	0,6	2,6	7,6

Zdroj: ČSÚ

Průmysl

V průmyslových podnicích s 20 a více zaměstnanci (a v podnicích které měly vykazovací povinnost vůči ČSÚ) na konci roku 1999 pracovalo cca 69,2 tis. pracujících. V současné době se kraj podílí na celkové zaměstnanosti v průmyslové výrobě ČR 5,7 %, což znamená ve srovnání s rokem 1989 (4,6 %) nárůst, resp. ve srovnání s ČR stagnace počtu pracovních míst. Pořadí okresů (podle dat ČSÚ) dle počtu pracujících v průmyslové výrobě je následující: okres Žďár nad Sázavou 16,9 tis. (podíl na zaměstnanosti okresu 46,4 %), Jihlava 16,8 tis. (44,4 %), Třebíč 13,6 tis. (42,0 %), Havlíčkův Brod 11,8 tis. (39,6 %) a Pelhřimov 10,2 tis. (41,6 %).

Podle našich odhadů v celém průmyslu kraje v roce 1999 pracovalo 82,9 tis. osob, tzn. že počet pracovníků ve srovnání s rokem 1989 klesl o necelých 15 % (pokles v celé České republice byl mnohem výraznější cca o 25 %). K minimálnímu poklesu zaměstnanosti došlo v okresech Jihlava (o 5 %) a Žďár nad Sázavou (o 9 %), oproti tomu největší úbytek pracovní síly zaznamenal průmysl okresu Pelhřimov (o 20 %).

Ve srovnání s počátkem transformačního období byla průmyslová struktura kraje na konci roku 1999 poměrně značně diverzifikována. Největším průmyslovým odvětvím kraje zůstalo strojírenství (cca 20,2 % pracovních míst), druhým největším odvětvím se stalo potravinářství (12,3 %), za nímž ihned následovalo odvětví textilní a oděvní výroby (12,2 %). Dalším odvětvím, které překonalo 10 % podíl zaměstnanosti byl kovozpracující průmysl a dále dřevozpracující a nábytkářský průmysl. Mezi významná odvětví, která měla alespoň 5 % podíl na průmyslové zaměstnanosti, patřila elektrotechnika a průmysl paliv a energetiky. Podle indexu specializace (zde je brán v potaz podíl odvětví v rámci kraje a v rámci ČR) dosahovalo nejvyšších hodnot odvětví kožedělného průmyslu, téměř trojnásobně vyšší význam (index specializace 3) pro kraj. Kraj se podílel 15 % na zaměstnanosti v tomto odvětví ČR. Odvětví skla, keramiky a porcelánu bylo dalším odvětvím, jehož význam přesahoval hranice kraje (index specializace 1,5). Jeho podíl na zaměstnanosti v odvětví ČR byl 8 %.

Mezi významná průmyslová odvětví okresu Pelhřimov patří strojírenství, textilní a oděvní průmysl, dřevozpracující průmysl a nábytkářství. U okresu Havlíčkův Brod to jsou odvětví: strojírenství, textilní a oděvní, sklo, keramika a porcelán. U okresu Jihlava to jsou následující odvětví: strojírenství, potravinářství a elektrotechnický průmysl. Mezi vedoucí odvětví okresu Třebíč patří: textilní a oděvní, průmysl paliv a energetiky a potravinářství. V okrese Žďár nad Sázavou je nejvýznamnějším odvětvím strojírenství, kovozpracující a elektrotechnický průmysl.

Mezi průmyslová odvětví, která zaznamenávají v posledních letech nejen v ČR, ale i v kraji Vysočina útlum výroby, patří zejména kožedělný, oděvní a textilní průmysl a průmysl paliv a energetiky (zejména těžební průmysl). Koncem roku 1999 pracovalo v podnicích kožedělného odvětví kraje 3,6 tis. osob. Zde byl významně zastoupen okres Třebíč (asi polovina pracujících v odvětví). Do konce roku 1999 zde působila společnost BOPO (od konce roku 1999 v likvidaci), která zaměstnávala téměř čtvrtinu pracujících v kožedělném průmyslu v ČR. V oděvním a textilním průmyslu na konci roku 1999 pracovalo 10,1 tis. osob a působily zde tři firmy zaměstnávající více jak 500 pracovníků (měly pětinový podíl na zaměstnanosti v odvětví). K velkému úbytku počtu pracujících by mělo dojít v těžebním průmyslu, a to v souvislosti se záměrem státu ukončit těžbu uranové rudy v dole Dolní Rožínka do roku 2003. Na konci roku 2000 v podniku DIAMO s.p., o. z. GEAM pracovalo 1 200 pracujících.

Podle výše tržeb na jednoho pracovníka v průmyslových organizacích s více než 20 pracovníky se sídlem na území kraje, zaujímal Kraj Vysočina v roce 1999 mezi kraji ČR předposlední místo (nižší tržby měl pouze Karlovarský kraj). Na jednoho pracovníka, jak vyplývá z Tab. č. 2, připadalo 971 tis. Kč, což odpovídá 71,8 % úrovně ČR. Relativně došlo ke zvýšení produktivity práce v průmyslových podnicích ve srovnání let 1998 a 1999 o 7,6 %. Nejvyšší produktivitu práce za daná období vykazoval tradičně okres Jihlava, který dosahoval 91 % úrovně ČR. Oproti tomu nejnižší produktivitu práce vykazují průmyslové podniky v okrese Třebíč, které dosahují pouze 58 % úrovně ČR. Produktivita práce do značné míry závisí na odvětvové struktuře okresu, ale zejména pak na pozici firmy ve výrobním procesu (subdodavatelé x finální výrobci) a na míře zušlechtění výroby (přidané hodnotě výrobku). Význam průmyslových podniků kraje Vysočina v průmyslovém komplexu České republiky (co se týče počtu), odpovídá jejímu všeobecnému postavení (např. podíl obyvatelstva kraje na populaci ČR aj.). V roce 1999 dosáhly průmyslové podniky kraje obratu za prodej zboží a služeb ve výši 59,9 mld. Kč, tzn. že jejich podíl na celkovém objemu tržeb sledovaných průmyslových subjektů ČR byl na úrovni 3,6 % (což mimo jiné ukazuje na nesprávně využitý potenciál výroby). Nejvyšších tržeb v roce 1999 dosahoval okres Jihlava, jenž se podílel necelými 35 % na celkovém obratu kraje (a 1,3 % na obratu ČR). Oproti tomu nejnižších tržeb v roce 1999 dosáhl okres Pelhřimov, jeho podíl na kraji byl ve výši 13,2 %. Průmyslové podniky sídlící v okresech Havlíčkův Brod, Jihlava a Pelhřimov zaznamenávají každoroční nárůst tržeb. V okrese Žďár nad Sázavou došlo ve srovnání s předešlým rokem k poklesu. Průmyslové podniky na území okresu Třebíč procházejí dlouhodobě recesí, dochází zde také k poklesu tržeb. Všechny okresy kraje Vysočina zaznamenaly v roce 1999 ve srovnání s rokem 1998 nárůst produktivity práce, pouze v okrese Třebíč došlo k poklesu produktivity práce.

Tab. č. 2: Vybrané ukazatele průmyslové výroby v kraji Vysočina v letech 1997, 1998 a 1999 (údaje za podniky s 20 a více zaměstnanci se sídlem na území okresu).

okres	Rok 1997			Rok 1998			Rok 1999
okres	poč. subj.	tržby mil.(Kč)	trž./prac. (tis. Kč)	poč. subj.	tržby mil.(Kč)	trž./prac. (tis. Kč)	poč. subj.	tržby mil.(Kč)	trž./prac. (tis. Kč)
Havlíčkův Brod	79	9198	769	92	10049	838	91	11148	999
Jihlava	89	16974	1088	111	20376	1220	106	20827	1233
Pelhřimov	68	7410	743	77	7594	803	75	7921	855
Třebíč	93	9211	725	109	8789	698	112	8542	783
Žďár nad Sázavou	78	10292	751	91	11542	832	90	11454	850
Kraj Vysočina	407	53085	830	480	58353	903	474	59892	971
Česká republika			1164	8781	1620705	1256	8579	1645308	1352

Zdroj: Okresy ČR za rok 1997, 1998, 1999, ČSÚ.

Stavebnictví

Ve stavební výrobě v podnicích nad 20 zaměstnanců bylo na konci roku 1999 podle ČSÚ zaměstnáno cca 9,6 tis. osob (6 % podíl na zaměstnanosti kraje, shodný jako pro ČR), ty se podílely 5 % na celkové zaměstnanosti ve stavebnictví ČR. Nejvíce pracujících ve stavebnictví bylo v okrese Jihlava 2,8 tis. osob (7,5 % podíl na zaměstnanosti okresu), dále následovaly okresy: Třebíč 2,1 tis. osob (6,5 %), Žďár nad Sázavou 1,7 tis. osob (4,8 %), Havlíčkův Brod 1,6 tis. osob (5,2 %) a nejméně zaměstnanců ve stavebnictví bylo v okrese Pelhřimov 1,4 tis. osob (5,6 %). Celkový počet pracovníků ve stavebnictví je odhadován zhruba o třetinu vyšší. Ve 2. polovině 90. let docházelo ve stavebnictví na území kraje (i v celé ČR) k pravidelnému každoročnímu snižování počtu pracovníků. K největšímu poklesu počtu pracovníků došlo zejména po roce 1997, a to jak v návaznosti na celkovou recesi ve stavebnictví, tak i po zavedení administrativních překážek pro zaměstnávání cizinců (zejména z Východní Evropy). Mezi roky 1997 až 1999 poklesla zaměstnanost ve stavebnictví kraje o 20 %, v rámci ČR dokonce o 25 %.

S recesí ve stavebním sektoru, co se týče zaměstnanosti, souvisí i pokles výkonu sektoru (blíže viz Tab. č. 3), kdy od roku 1997 do roku 1999 poklesl objem tržeb o 10 %. Za rok 1999 dosáhly stavební firmy nad 20 zaměstnanců působící na území kraje Vysočina obratu ve výši 6,4 mld. Kč. Tím se kraj podílel na celkovém výkonu stavebnictví ČR 3,6 %. Nejvyšších tržeb v daném roce dosáhl okres Jihlava, který se podílel 35 % na celkových tržbách kraje. Nejnižší tržby za rok 1999 vykázaly stavební firmy působící v okresech Pelhřimov (12,8 % podíl na obratu kraje) a Havlíčkův Brod (12,8 %). Po roce 1997 zaznamenal každoroční nárůst tržeb pouze okres Třebíč, obrat zde vzrostl o 17 %. Podniky působící v okrese Žďár nad Sázavou zaznamenaly největší propad obratu (o 30 %) ze všech okresů kraje Vysočina. Oblast kraje se vyznačuje podprůměrnou produktivitou práce vzhledem k hodnotě uváděné za celou ČR (Tab. č. 3) - kraj v roce 1999 dosáhl 74 % úrovně ČR. Průměrná produktivita práce sice za kraj každoročně rostla, avšak nestačila tempu růstu za ČR, neboť ještě v roce 1997 dosahovala produktivita práce v kraji 80 % úrovně ČR. Nejvyšší produktivitu práce vykazovaly společnosti působící v okrese Žďár nad Sázavou (85 % úroveň ČR) a společně s okresem Jihlava překračovaly dlouhodobě průměrnou hodnotu za kraj. Okres Žďár nad Sázavou dokonce v roce 1997 překračoval průměrnou hodnotu produktivity práce v ČR o 8 %. Pouze okresy Třebíč a Jihlava zaznamenaly permanentní nárůst produktivity práce. Jediným okresem, kde docházelo k poklesu produktivity práce, byl okres Žďár nad Sázavou.

Tab. č. 3: Vybrané ukazatele stavební výroby v kraji Vysočina v letech 1997, 1998 a 1999 (údaje za podniky s 20 a více zaměstnanci na území okresu).

okres	Rok 1997			Rok 1998			Rok 1999
	poč.	tržby mil.(Kč)	trž./prac. (tis. Kč)	poč. subj.	tržby mil.(Kč)	trž./prac. (tis. Kč)	poč. subj.	tržby mil.(Kč)	trž./prac. (tis. Kč)
	subj.	tržby mil.(Kč)	trž./prac. (tis. Kč)	poč. subj.	tržby mil.(Kč)	trž./prac. (tis. Kč)	poč. subj.	tržby mil.(Kč)	trž./prac. (tis. Kč)
Havlíčkův Brod	20	962	625	22	1054	692	24	821	589
Jihlava	36	2435	711	37	2384	713	36	2239	773
Pelhřimov	19	780	596	17	697	572	17	809	715
Třebíč	26	1159	567	25	1315	633	27	1352	699
Žďár nad Sázavou	27	1671	931	26	1520	858	21	1169	838
Kraj Vysočina	128	7008	693	127	6972	702	125	6390	730
Česká republika	-	-	863	2416	188332	919	2316	179689	990

Zdroj: Okresy ČR za rok 1997, 1998, 1999, ČSÚ.

Významnější stavební firmy kraje mají své sídlo především v Jihlavě, Třebíči, Havlíčkově Brodě, Žďáru nad Sázavou, Pelhřimově, Humpolci a Velkém Meziříčí.

Obchod a služby

Ze všech krajů ČR má Kraj Vysočina nejnižší podíl zaměstnanců v terciérní sféře. V oblasti služeb a obchodu na konci roku 1999 pracovalo podle údajů ČSÚ (soukromé podniky nad 20 zaměstnanců) asi 60,6 tis. osob, kraj se podílel na zaměstnanosti v terciárním sektoru ČR pouhými 3,7 %. Přestože absolutně docházelo k úbytku počtu pracujících ve statisticky sledovaných podnicích v sektoru obchodu a služeb, a to jak v ČR, tak i v kraji Vysočina, relativní podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti v průběhu devadesátých let neustále stoupal (avšak v ČR bylo tempo přírůstku podílu vyšší než v kraji). Nejvíce zaměstnaných osob v terciární sféře v roce 1999 (v podnicích nad 20 zaměstnanců) měl okres Jihlava 14,9 tis. osob (39,5 % podíl na zaměstnanosti okresu), dále následovaly Žďár nad Sázavou 12,9 tis. osob (35,3 %), Havlíčkův Brod 12 tis. osob (40,3 %), Třebíč 12 tis. osob (36,7 %) a Pelhřimov 8,9 tis. osob (36,3 %). Celkový počet zaměstnanců v sektoru služeb a obchodu je asi o 40 % vyšší. Vysoký podíl malých subjektů do 20 zaměstnanců na celkové zaměstnanosti v odvětví je charakteristický zejména pro obchod, pohostinství a ubytování, hospodářské služby - nemovitosti, výzkum a vývoj, služby pro podniky a odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb.

Z hlediska meziokresní diferenciace v zaměstnanosti nejsou ve většině odvětví terciárního sektoru výraznější rozdíly. Pro územní lokalizaci subjektů nevýrobní sféry, zvláště u odvětví obchodu a obchodních služeb, je charakteristický soulad s hlavními koncentracemi poptávky (kopírování hierarchické struktury sídel). K největší územní koncentraci dochází v případě obchodních služeb (nemovitosti, výzkum a vývoj, zpracování dat, služby pro podniky, peněžnictví), kde došlo v posledních několika letech k výraznému posílení významu města Jihlavy, v níž v současné době sídlí více než čtvrtina ze všech v kraji registrovaných subjektů obchodních služeb (pro srovnání součet registrovaných subjektů v ostatních okresních městech kraje pouze mírně převyšuje údaj za město Jihlava).

Pro odvětvovou skupinu obchodu je charakteristická vedle koncentrace jednotek do větších center, rovněž koncentrace vlastnických struktur prostřednictvím vytváření tzv. obchodních řetězců, ovládaných především zahraničním kapitálem Jedná se např. o společnosti Ahold, Kaufland, Julius Meinl, Billa, Penny Market, Delvita. Významné postavení v odvětví obchodu v kraji si nadále udržují spotřební družstva. I přes koncentraci vlastnických struktur je však podíl malých podnikatelských subjektů, zaměstnávajících méně než 20 pracovníků, i nadále významný (podobně jako ve skupině pohostinství a ubytování, specializovaných výrobních služeb a skupině ostatních veřejných a sociálních služeb). Tlak obchodních řetězců, zejména výstavba dalších supermarketů a diskontních prodejen, případně i hypermarketů s potravinářským a nepotravinářským zaměřením, ovšem bude dále působit na opětovné snižování tržních podílů malých subjektů (podle expertních odhadů je jedno vytvořené pracovní místo ve velkoprodejně příčinou zániku dvou až dvou a půl pracovních míst v malých prodejnách). Z hlediska spotřebitelské veřejnosti lze konstatovat, že privatizace, restituce, transformace spotřebních družstev a koncentrace vlastnictví ve značné míře odstranila předtransformační zaostávání a disproporce v rozvoji maloobchodní sítě.

Oproti komerčním službám vykazují nekomerční, resp. veřejné služby (veřejná správa, školství, zdravotnictví) podstatně rovnoměrnější územní rozložení, což odpovídá zajištění jejich široké dostupnosti pro občany.

1.6.2 Největší zaměstnavatelé v kraji Vysočina

Do výčtu nejvýznamnějších zaměstnavatelů kraje Vysočina byly zahrnuty podniky a organizace, které mají v současné době, dle nám dostupných informací, více než 500 pracovníků (do počtu pracovníků se nezapočítávají detašovaná pracoviště, jde jen o počty pracujících v obci sídla společnosti). Jednotlivé zaměstnavatelské subjekty byly pro větší přehlednost rozděleny podle odvětví.

Subjekty, které zaměstnávají více než 500 pracovníků (Tab. č. 6) podnikají většinou v oblasti průmyslové výroby. Z hlediska střednědobých perspektiv rozvoje průmyslu mají tyto podniky, zvláště v souvislosti s vyvolanými poptávkovými efekty (výrobní kooperace, průmyslové služby, trh práce), pro hospodářství kraje značný význam. V tomto směru byl zkoumán vývoj základních ukazatelů charakterizujících ekonomiku podniků s více než 500 pracovníky z hlediska stávající a očekávané pozice na trhu (vývoj obratu a počtu pracovníků) a ziskovosti v průběhu několika posledních let. Z odvětvového hlediska jde především o strojírenské podniky a dále o podniky působící v oblasti textilní, dřevozpracující a nábytkářské, sklářské, potravinářské aj.

Tab. č. 4: Vývoj počtu pracovníků v největších průmyslových podnicích kraje Vysočina

název	obec	počet pracovníků k 31.12.
název	obec	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001*
BOSCH DIESEL, spol. s.r.o.	Jihlava		420	750	967	779	2613	3700
ŽĎAS, a.s.	Žďár nad Sázavou	4390	3895	3768	3730	3560	3350	3300
Sklo Bohemia, a.s.	Světlá nad Sázavou	1690	1744	1657	1621	1484	1619	1626
ČEZ, a.s. Jaderná elektrárna Dukovany	Dukovany	1826	1719	1690	1678	1672	1638	1583
KOSTELECKÉ UZENINY, a.s.	Kostelec		1017	1232	1244	1270	1350	1364
TESLA Jihlava, a.s.	Jihlava		895	978	1112	1158	1208	1240
Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s. - závod Jihlava + Dobronín	Jihlava			1260	1221	1006	1125	1228
MOTORPAL Jihlava, a.s. - závod Jihlava	Jihlava		1785	1600	1452	1308	1308	1179
DIAMO s.p., o.z. GEAM	Dolní Rožínka		1682	1437	1376	1241	1200	1156
Automotive Lighting, spol. s.r.o.	Jihlava					533	533	1031
PLEAS, a.s. - závod Havlíčkův Brod	Havlíčkův Brod		1185	1108	1030	919	875	1012
Agrostroj Pelhřimov, a.s.	Pelhřimov	1300	1185	1108	1020	910	912	916
PBS Velká Bíteš, a.s.	Velká Bíteš		1140	931	941	864	866	902
TOKOZ, a.s.	Žďár nad Sázavou	670	630	628	602	614	624	668
KABLO ELEKTRO, spol. s.r.o.	Velké Meziříčí		900	816	814	633	695	629
Tusculum, a.s. - závod Třebíč	Třebíč	621	591	550	591	556	678	626
Spojené kartáčovny, a.s.	Pelhřimov	630	625	568	570	513	534	600
UNIPLET Třebíč, a.s.	Třebíč	912	854	806	550	611	628	598
Dřevozpracující družstvo Lukavec	Lukavec		320	506	502	502	552	560
Alfatex - móda, spol. s.r.o.	Pelhřimov	550	500	515	500	562	652	547
PBS Třebíč, a.s.	Třebíč	877	806	742	657	518	529	536

Zdroj: Úřady práce v Havlíčkově Brodě, Třebíči a ve Žďáře nad Sázavou; vlastní databáze RRA Vysočina; Dotazníkové šetření Krajského úřadu; www.hbi.cz

Pozn. * údaj k 30.6.2001; Údaje o počtu pracujících jsou uvedeny pouze za provozovny v dané obci.

Hospodářská situace u dvou největších zaměstnavatelů na území okresu Havlíčkův Brod, tj. Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou a Pleas Havlíčkův Brod, je relativně stabilizovaná, a to i zejména díky vstupu zahraničního partnera. Výborných hospodářských výsledků dosahují i menší firmy, avšak převážně ty, které jsou zabezpečeny zahraničním kapitálem.

Nejdynamičtěji rozvíjející se firmou kraje Vysočina je strojírenský podnik Bosch Diesel, který mezi roky 1999 a 2000 zvýšil počet zaměstnanců trojnásobně. Společnost hodlá v letošním a v příštím roce masivně investovat do rozšíření výroby (cca 290 mil. DEM). Dále předpokládá, že na konci roku 2003 by mohla zaměstnávat 5,5 tis. osob. Dalším velkým podnikem kraje je společnost Motorpal Jihlava. Závod má detašovaná pracoviště v Telči, Batelově, Jemnici a ve Velkém Meziříčí. V jihlavském závodě a v detašovaných pracovištích na konci roku 2000 pracovalo cca 2 700 zaměstnanců. Firma Automotive Lighting vznikla v roce 1999 jako společný projekt společností Bosch a Magnetti Marelli (jde o projekt na „zelené louce“). Na konci roku 2000 ve společnosti pracovalo 530 osob. Kostelecké uzeniny, největší zpracovatel masa v ČR, získal v roce 2000 státní investiční pobídky (jako jedna z prvních firem v oboru). Na konci roku 2000 podnik zaměstnával 1 350 osob, po výstavbě nového provozu by zde mělo vzniknout asi 550 nových pracovních míst.

Dřevozpracující družstvo Lukavec a Spojené kartáčovny Pelhřimov se nachází na území okresu Pelhřimov. Obě v současné době prochází dynamickou fází růstu, obě jsou v domácím vlastnictví. Dřevozpracující družstvo Lukavec zaměstnávalo na konci roku 2000 celkem 550 osob (podnik má několik detašovaných pracovišť na území kraje - Pacov, Humpolec, Bystřice pod Perštejnem). Spojené kartáčovny zaměstnávaly 530 osob.

Jaderná elektrárna Dukovany představuje mezi průmyslovými podniky okresu Třebíč stabilizující prvek, co se týče zejména oblasti zaměstnanosti. Na konci roku 2000 zde pracovalo asi 1 640 osob. Mezi dynamicky se rozvíjející firmy okresu patří výhradně podniky v zahraničním vlastnictví, jsou to Egston Systém Elektrnic Jemnice, Van Leer Jipack Přibyslavice a Želetavská sýrárna. Pouze jemnická firma vznikla jako projekt „na zelené louce“, u zbylých dvou podniků šlo o vstup zahraničního kapitálu do již existujících provozů.

Nosným průmyslovým podnikem okresu Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS, která je v současnosti druhým nejvýznamnějším průmyslovým zaměstnavatelem v kraji. Situace ve firmě je stabilizovaná, podnik však doposud neprošel zásadnější restrukturalizací (v této souvislosti lze v budoucnu očekávat snížení počtu pracovníků), na konci roku 2000 v podniku pracovalo 3 400 zaměstnanců. Státem řízeným útlumem prochází druhý nejvýznamnější průmyslový zaměstnavatel okresu, závod GEAM Dolní Rožínka. Podle stávajících informací by zde mělo dojít k ukončení těžby uranu koncem roku 2003, na konci roku 2000 zde pracovalo 1 200 osob. V současné době největší kabelovnou v ČR je podnik Kablo Elektro Velké Meziříčí, společnost prošla v předchozích letech mírnou recesí výroby (v návaznostech na problémy ve stavebnictví). V současné době dochází ve společnosti k růstu nejen objemu výroby, ale také k růstu počtu zaměstnanců. V rámci okresu se nejrychleji rozvíjí společnost ITW Pronovia sídlící ve Velké Bíteši a zabývající se výrobou plastových odlitků pro automobilový průmysl. Ke konci roku 2000 zde pracovalo 300 zaměstnanců. Na konci letošního roku by zde díky investicím mělo pracovat asi 500 osob.

Obratu vyššího než 1 mld. Kč dosáhlo, podle našich informací, v roce 2000 v kraji Vysočina pouze 12 průmyslových podniků. Pět podniků s více než miliardovým obratem má sídlo v okrese Jihlava (Kostelecké uzeniny, Bosch Diesel, Kronospan ČR, Motorpal a Masozávod Krahulčí). Tři podniky jsou z okresu Žďár nad Sázavou (ŽĎAS, Kablo Elektro a Draka Kabely), dva průmyslové podniky z okresu Havlíčkův Brod (STORA ENSO TIMBER a Sklo Bohemia), jeden podnik z okresu Pelhřimov (Dřevozpracující družstvo Lukavec) a jedna firma na okrese Třebíč (ČEZ Jaderná elektrárna Dukovany).

Na území kraje Vysočina mají až na výjimky sídlo pouze střední a malé stavební firmy. Dle dostupných informací se na území kraje nachází sídlo pouze dvou stavebních společnosti s více než 500 pracovníky. Podle počtu pracovníků i výše obratu největší stavební firmou kraje je společnost PSJ holding, a.s., Jihlava, která se řadí mezi významné stavební firmy v České republice a v rámci kraje zaměstnává pracovníky v Jihlavě, Třebíči, Pelhřimově a Třešti. Druhou největší stavební firmou kraje je společnost PKS INPOS a.s., Žďár nad Sázavou. Většina významnějších stavebních společností kraje byla v posledních letech v souvislosti s poklesem poptávky po stavebních pracích nucena snížit stavy svých zaměstnanců.

Více než 500 pracovníků v nevýrobním sektoru je zaměstnáno především v subjektech veřejných služeb (školství a zdravotnictví). Jedná se o všech pět školských úřadů, ze zdravotnických zařízení jmenujme Nemocnici Jihlava (1 228 pracovníků), Nemocnici v Třebíči (982 pracovníků), Okresní nemocnici Havlíčkův Brod s 996 pracovníky , Okresní nemocnici v Novém Městě na Moravě (921 pracovníků), Nemocnici Pelhřimov (660 pracovníků), Psychiatrickou léčebnu Havlíčkův Brod (602 pracovníků). Největším zaměstnavatelem v odvětví dopravy a spojů jsou na území kraje České dráhy, s.o., následují společnosti ICOM Transport, a.s. Jihlava s působností v okresech Jihlava a Pelhřimov, TRADO Holding, a. s., se sídlem v Třebíči, ZDAR, a.s., Žďár nad Sázavou a Česká pošta, s.p. V dalších nevýrobních odvětvích nepůsobí podle našich informací žádný zaměstnavatelský subjekt s více než 500 pracovníky.

1.6.3 Malé a střední podniky

Malé a střední podnikání zaznamenalo v průběhu transformace bouřlivý rozvoj. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se malé a střední podniky v roce 1999 podílely na celkové zaměstnanosti 64 % a na celkových výkonech ekonomiky 56 %. K odvětvím s největším podílem malých a středních podniků (MSP) na celkových výkonech a zaměstnanosti se řadí obchod, pohostinství a ubytování, služby, zemědělství a stavebnictví. Pro malé a střední podniky je, ve srovnání s podniky velkými, charakteristická na jedné straně vyšší specializace, pružnost a schopnost rychle reagovat na změny na trhu, na druhé straně zejména ztížený přístup k finančním zdrojům a informacím. V oblasti průmyslu a stavebnictví figurují menší podniky často jako subdodavatelé pro velké firmy.

Strukturu malých a středních podnikatelských i nepodnikatelských subjektů se sídlem na území kraje přináší Tab. č. 4. V tabulce nejsou uvedeny všechny subjekty daných velikostních kategorií působících na území kraje Vysočina, ale pouze ty, které zde mají zaregistrované sídlo. Pobočky nebo pracoviště firem se sídlem v jiných krajích nebo pobočné provozovny firem z kraje Vysočina, podnikající v jiném místě než je jejich hlavní sídlo, zde uvedeny nejsou (týká se to zejména kategorie peněžnictví a pojišťovnictví, průmyslu, obchodu, služeb obecně apod.). Přesto je možno konstatovat, že údaje prezentované v tabulce odráží v hlavních rysech strukturu malých a středních podniků na území kraje.

Tab. č. 5: Struktura subjektů s méně než 250 pracovníky zaregistrovaných v kraji Vysočina.

Odvětví	Velikostní kategorie počtu pracujících
	stav k 31.11.1999					stav k 31.12.2000
	1 - 5	6 - 49	50 - 199	200 - 249	celkem	1 - 5	6 - 49	50 - 199	200 - 249	celkem
zemědělství	505	247	150	7	909	490	253	139	6	888
dobývání nerostných surovin	6	6	1	-	13	5	6	1	-	12
zpracovatelský průmysl	1008	730	179	22	1939	1128	790	2006	19	3943
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody	10	6	5	-	21	9	4	5	-	18
stavebnictví	432	316	39	4	791	486	306	32	4	828
obchod a opravy	2533	750	20	-	3303	2424	709	23	-	3156
pohostinství a ubytovaní	588	202	2	-	792	725	213	1	-	939
doprava a telekomunikace	326	115	11	1	453	420	132	10	-	562
peněžnictví a pojišťovnictví	182	34	-	-	216	199	27	-	-	226
nemovitosti a výzkum	610	217	14	-	841	711	227	17	1	956
veřejná správa	433	96	19	4	552	492	73	12	1	578
školství	36	139	39	-	214	40	172	55	1	268
zdravotnictví	773	73	27	-	873	824	86	23	-	933
ostatní služby	359	116	13	-	488	379	118	8	-	505
celkem	7801	3047	519	38	11405	8332	3116	2332	32	13812

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska perspektiv dalšího ekonomického rozvoje je důležitým faktorem i schopnost obyvatelstva přizpůsobit se měnícím se podmínkám ekonomického prostředí. V tomto ohledu lze jako orientační indikátor využít ukazatel intenzity podnikatelské aktivity fyzických osob (viz Tab. č. 5). Na základě disponibilních údajů lze pro Kraj Vysočina konstatovat silně podprůměrnou úroveň tohoto ukazatele, vyjádřeného jako počet podnikatelů na 1 000 obyvatel (87 % republikové úrovně, po Ostravským krajem druhá nejnižší hodnota mezi kraji ČR). Na okresní úrovni vykazují všechny okresy regionu podprůměrnou úroveň rozvoje podnikatelských aktivit, přičemž okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod a Jihlava patří mezi deset okresů ČR s nejnižší úrovní rozvoje těchto aktivit.

Tab. č. 6: Vývoj počtu soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v okresech kraje Vysočina.

okres	počet soukromých podnikatelů na tisíc obyvatel
okres	1995	1996	1997	1998	1999
Havlíčkův Brod	93	87	110	120	128
Jihlava	94	96	112	121	131
Pelhřimov	104	119	123	128	136
Třebíč	97	107	119	128	138
Žďár nad Sázavou	98	102	109	119	128
kraj Vysočina	97	102	114	123	132
Česká republika	120	121	136	148	151

Zdroj: Okresy ČR za roky 1995, 1996, 1997, 1998, 1999.

1.6.4 Zahraniční kapitálová účast v podnicích

Podniky se zahraniční kapitálovou účastí se nemalou měrou podílí na hospodářské základně kraje Vysočina. Zahraniční kapitál vstoupil především do průmyslové výroby. Podle výsledků průzkumu agentury CzechInvest, týkajícího se průmyslových firem s více než 50 zaměstnanci, vykázal kraj Vysočina nadprůměrný podíl zaměstnanosti (5,9 %) v těchto firmách. Srovnatelná úroveň za ČR činila 4,9 %. Kraj Vysočina byl šestý v pořadí krajů, co se týče podílu pracujících v zahraničních firmách na počtu pracujících v průmyslu v daném kraji. Pracovníci v zahraničních firmách kraje se podíleli 20% na celkové zaměstnanosti v průmyslu. Srovnatelným s krajem Vysočina byl kraj Jihočeský (20,2 %) a Jihomoravský (18,2 %). V roce 2000 bylo nejvíce pracovníků v zahraničních podnicích zaměstnáno v okrese Jihlava, následovány okresy Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou. Zanedbatelný podíl na pracovní síle kraje v zahraničních společnostech měl okres Pelhřimov. V současné době se některé podniky se zahraničním kapitálem řadí mezi významné zaměstnavatelské a hospodářské subjekty kraje.

Podle údajů z Registru ekonomických subjektů bylo na území kraje Vysočina koncem roku 2000 registrováno celkem 121 subjektů s cizí kapitálovou účastí, kteří zaměstnávali více než 20 pracovníků (33 v okrese Jihlava, 26 v okrese Žďár nad Sázavou, 23 v okrese Havlíčkův Brod, 22 v okrese Třebíč a 17 v okrese Pelhřimov).

Tab. č. 7: Přehled nejvýznamnějších podniků (s alespoň 250 zaměstnanci) se zahraničním kapitálem v kraji Vysočina

název	sídlo	počet pracovníků	obrat v roce 2000
název	sídlo	k 31.12.2000	(mil. Kč)
BOSCH DIESEL, spol. s.r.o.	Jihlava	2613	3000
PLEAS, a.s.	Havlíčkův Brod	875	780
Automotive Lighting, spol. s.r.o.	Jihlava	533	930
Moravské kovárny, a.s.	Jihlava	486	600
Pribina, spol. s.r.o.	Přibyslav	409
KRONOSPAN ČR, spol. s.r.o.	Jihlava	390	3000
GCE Autogen, spol. s.r.o.	Chotěboř	378	593
Hettich ČR, k.s.	Žďár nad Sázavou	368	716
Draka Kabely, spol. s.r.o.	Velké Meziříčí	329	1200
Van Leer Jipack, a.s.	Přibyslavice	300	450
ITW Pronovia, spol. s.r.o.	Velká Bíteš	300	700
ACO Stavební prvky, k.s.	Přibyslav	287	510
Želetavská sýrárna, a.s.	Želetava	266	895
STORA ENSO TIMBER Ždírec, spol. s.r.o.	Ždírec nad Doubravou	255	1850

Zdroj: Úřady práce v Havlíčkově Brodě, Třebíči a ve Žďáře nad Sázavou; vlastní databáze RRA Vysočina; Dotazníkové šetření Krajského úřadu; www.hbi.cz

Pozn. Údaje o počtu pracujících jsou uvedeny pouze za provozovny v dané obci.

Nejvýznamnější zaměstnavatelé se zahraniční kapitálovou účastí působící na území kraje jsou zachyceny v Tab. č. 7, jde výhradně o podniky působící v průmyslové výrobě. Okres Pelhřimov je jediným okresem kraje Vysočina, kde nepůsobí žádný podnik se zahraniční kapitálovou účastí, ve kterém by pracovalo alespoň 250 zaměstnanců.

Kromě subjektů se sídlem na území kraje působí v kraji Vysočina řada dalších společností se zahraniční kapitálovou účastí. Jmenujme zde alespoň nadnárodní obchodní řetězce, jejichž podíl na maloobchodním obratu na území kraje stále roste (jedná se např. o společnosti Ahold (více řetězců), Julius Meinl, Billa, REWE - Penny Market, Delvita).

Většina zahraničních investorů preferuje při svém vstupu do regionu, resp. do České republiky obecně, výstavbu nových výrobních či obchodních kapacit „na zelené louce“ před koupí existujících (většinou starších) objektů. V této souvislosti je nutné věnovat pozornost přípravě nových lokalit, určených pro hospodářské využití. Podle údajů agentury CzechInvest může 1 ha zainvestovaného pozemku přinést investici až 110 mil. Kč a 50 pracovních míst.

1.6.5 Vývojové trendy v podnikání

Podle našich informací je situace ve většině z rozhodujících průmyslových podniků kraje Vysočina stabilizována a podniky se nepotýkají s existenčními problémy. Významný rozvoj zaznamenávají především střední a větší podniky s cizí kapitálovou účastí. Pozitivně lze vnímat skutečnost, že významná část rozhodujících hospodářských subjektů kraje již má strategické vlastníky (ať zahraniční nebo domácí). Ve firmách s roztříštěnou vlastnickou strukturou nebo s vlastníky z řad investičních fondů se stává problémem nedostatek finančních zdrojů směřujících do dalšího rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti. Průmyslovým firmám kraje se většinou daří zvyšovat podíl exportu na svém odbytu. Jsou ovšem nezbytné další investice do zvyšování kvality a přidané hodnoty výrobků a služeb, dále zvyšování produktivity práce jako předpoklad budoucí úspěšnosti firem ve stále rostoucí mezinárodní i domácí konkurenci a další zlepšování marketingu. Podle informací získaných dotazníkovým šetřením v některých rozhodujících hospodářských subjektech kraje, se firmy potýkají s řadou problémů, v převážné většině se však nejedná o „krajové zvláštnosti“, ale o problémy obecně platné pro celou ČR (uveďme například nedostatek kapitálu pro další rozvoj, nedostupnost úvěrových zdrojů, silnou konkurenci, druhotnou platební neschopnost, silné zadlužení, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nedokonalá legislativa a obtížná vymahatelnost práva). Z průmyslových podniků mají dobrou perspektivu především podniky elektrotechnického průmyslu a dodavatelé pro automobilový průmysl, kteří ovšem musí splňovat náročné požadavky automobilových výrobců (např. špičkové technické parametry výrobků, jejich kvalita, rychlost a přesnost dodávek).

Posledních několik let je charakteristických prudkým rozvojem využití Internetu a informačních technologií v hospodářské sféře a tento trend bude nadále pokračovat a sílit.

Pro další hospodářský rozvoj kraje se jeví jako nezbytná maximální spolupráce mezi podnikateli, státní správou a samosprávou, tedy subjektů spolurozhodujících o rozvoji daného území. Další rozvoj podnikatelských aktivit na území kraje je do značné míry podmíněn investicemi do technické, zejména dopravní infrastruktury, je nutný maximálně vstřícný přístup k investorům (podmínky, pozemky, schvalovací řízení atd.).

1.6.6 Zemědělství

Zemědělství má v ekonomice státu nezastupitelné postavení, které plyne především z jeho základních funkcí, tj. nejen z ekonomické, ale i krajinotvorné, ekologické a sídelní. Jeho význam pro národní hospodářství nelze podceňovat i proto, že zemědělská půda stále tvoří více než 50% plochy České republiky, v rámci kraje Vysočina je to dokonce 60,8%.

Úroveň zemědělství v kraji Vysočina je do jisté míry již předurčena jeho geografickou polohou, která pak v souladu s přírodními podmínkami poskytuje jen průměrné předpoklady pro jeho rozvoj v rámci celé ČR. Celé území kraje se totiž nachází v klasickém terénu Českomoravské vrchoviny, kde jsou podmínky pro intenzivní rozvoj zemědělství již poněkud snížené. Určitou výjimku pak představuje jižní část okresu Třebíč, která již patří do méně členitější a teplejší Jevišovické pahorkatiny. Převážná část území tak náleží do bramborářské výrobní oblasti (viz. tabulka č. 8), pouze v okrese Třebíč (jižní část) a Havlíčkův Brod (střední a severní část) náleží větší plochy do teplejší obilnářské oblasti. Na druhé straně části okresu Žďár n. S. (sever) a Jihlava (jihozápad) náleží již do nejchladnější výrobní oblasti pícninářské.

Tab. č. 8: Kraj Vysočina - základní charakteristiky přírodních předpokladů pro zemědělství

okres	zemědělská výrobní oblast %			produkční schopnost p.	průměrná cena půdy
	bramborář.	obilnářská	pícninářská	body	Kč/m²
Havlíčkův Brod	88,5	9,1	0,0	50,4	4,21
Jihlava	88,2	0,0	11,8	44,7	2,97
Pelhřimov	99,9	0,0	0,1	47,4	4,01
Třebíč	67,5	30,4	2,1	51,4	4,62
Žďár n.S.	77,4	1,3	21,3	46,6	3,25
Kraj celkem	83,2	9,1	7,3	48,1	3,81
ČR – průměr	18,5	40,5	10,0	-	5,02

Pramen: Půda 1996, 1999, vlastní výpočty

Obr. 1

K celkovému hodnocení přírodních podmínek nepatří jen nadmořská výška a sklonitost území, ale i výhodnost či nevýhodnost půdních poměrů a klimatických podmínek. Všechna tato kritéria se pak promítají do souhrného ukazatele, kterým je produkční schopnost zem. půd. Podle tohoto ukazatele má území kraje podprůměrné přírodní podmínky pro zem. výrobu. Všechny okresy se nacházejí až ve druhé polovině celostátního žebříčku, přičemž nejlépe je na tom okres Třebíč, který je až na 43. místě. Rovněž průměrná cena půdy je v uvedeném regionu pod celostátním průměrem 5,02 Kč/m², nejlépe je na tom opět okres Třebíč. Ze zastoupení zemědělské půdy do jednotlivých výrobních oblastí jednoznačně plyne specifické postavení kraje Vysočina, kdy naprostá většina zem. půdy, plných 83,2%, se nachází v ZVO bramborářské, zatímco celostátní průměr pro tuto oblast činí jen 18,5%. Naopak v republice dominující oblast obilnářská, plných 40,5%, je v kraji Vysočina zastoupena pouze 9,1%. Podle nové kategorizace zemědělského území ČR v duchu Agendy 2000 je pouze okres Třebíč zařazen do oblasti s příznivými podmínkami, a to do oblasti vysokou produktivností. Ostatní okresy kraje jsou zařazeny do méně příznivých zemědělských oblastí (LFA), přičemž okresy Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou jsou řazeny do LFA ostatní oblasti a okres Jihlava dokonce do LFA horské oblasti.

Celkovou výměrou zemědělské půdy patří okresy kraje mezi větší okresy v rámci ČR, okres Třebíč byl např. na druhém místě v rámci bývalého Jihomoravského kraje, hned za okresem Znojmo. V zastoupení hlavních kategorií využití ploch nejsou mezi jednotlivými okresy kraje Vysočina příliš velké diference, pouze okres Žďár nad Sázavou vyniká poměrně větším zalesněním a tím pádem nižším zastoupením zemědělské půdy. Pro využití zem.půdy je typické vysoké procento zornění, které je ve většině případů vyšší než celostátní průměr (72,0%), v případě okresu Třebíč dokonce výrazně (87,4%).

Obr. 2

Poznámka: Vyhláška MZe č. 215/1995 Sb. byla novelizována vyhláškou MZe č. 298/1999 Sb.

Tab. č. 9: Kraj Vysočina - využití ploch, k 31. 12. 2000 (ha,%)

okres	výměra celkem ha	lesní plochy	zemědělská půda	vodní plochy	zastavěné plochy	ostatní plochy
Havlíčkův Brod	126 496	28,4	63,2	1,5	1,4	5,6
Jihlava	118 009	31,1	59,5	1,5	1,2	6,7
Pelhřimov	128 988	30,0	61,5	1,6	1,1	5,8
Třebíč	151 857	27,0	64,3	1,7	1,2	5,8
Žďár n.S.	167 178	34,4	56,2	2,0	1,1	6,3
Kraj Vysočina	692 528	30,3	60,8	1,7	1,2	6,0
ČR celkem	7886525	33,4	54,3	2,0	1,7	8,6

Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR, vlastní výpočty

Obr. 3

Tab. č. 10: Kraj Vysočina - základní informace o půdním fondu k 31. 12. 2000 ( ha, %)

okres	zem. půda ha	orná půda	zahrady	ovocné.sady	trvalé trav.porosty.
Havlíčkův Brod	79 932	75,4	2,7	0,2	21,7
Jihlava	70 156	75,2	2,3	0,1	22,4
Pelhřimov	79 317	76,8	2,2	0,1	20,9
Třebíč	97 613	87,4	2,3	0,2	10,1
Žďár n.S.	93 900	72,1	2,6	0,4	24,9
Kraj Vysočina	420 918	77,7	2,4	0,2	19,7
ČR celkem	4279876	72,0	3,7	1,1	22,5

Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR, vlastní výpočty

Zemědělství na území kraje Vysočina prošlo, stejně jako celé naše zemědělství, složitým obdobím privatizace a transformace, které již v podstatě bylo ukončeno a na základě těchto výsledků je možné konstatovat, že pro zemědělství kraje bude nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Rozhodující podíl na zem. výrobě kraje tak mají především transformovaná zem. družstva a dále různé další obchodní společnosti typu a.s., s.r.o. apod., které vznikly privatizací bývalých státních statků ev. privatizací části zem. družstev. Zvláště pak ve druhé polovině devadesátých je možné sledovat určité posilování obchodních společností na úkor zemědělských družstev, což je do jisté míry ovlivněno tzv. druhou transformací.

Podniky fyzických osob (SHR), stejně jako v celé ČR, nehrají rozhodující roli v zemědělství regionu a mají spíše doplňkový význam, jejich podíl na výměře zem. půdy se pohybuje mezi 18-20%. Dále musíme brát v úvahu, že i když proces transformace je v podstatě ukončen, tak výrobně organizační struktura kraje se může dále vyvíjet, především pak pod vlivem hospodářské úspěšnosti jednotlivých výrobních jednotek.

Podle zaměření zemědělské výroby vykazuje nejvíce zemědělských podniků významnou kombinaci rostlinné výroby a živočišné výroby, větší specializaci jen na některou část zem. výroby je možné sledovat především u menších výrobních jednotek, zvláště pak typu SHR. V rostlinné výrobě výrazně dominují obiloviny, jejichž podíl na orné půdě se ve všech okresech regionu pohybuje kolem 50%, tedy v souladu s celostátním průměrem. Pouze okres Pelhřimov má tento ukazatel nepatrně nižší – 46,5% V zastoupení jednotlivých druhů převládá pšenice ozimá a ječmen jarní. Z hlediska postupné restrukturalizace zemědělské výroby však tato situace není příliš dobrá, stále velké množství podniků se tak snaží produkovat potravinářské obilí, i když dané přírodní podmínky regionu pro tuto komoditu již nejsou nejvhodnější. Dále následují pícniny na orné půdě, jejichž podíl se pohybuje v rozmezí 27-35% v jednotlivých okresech.

Tab. č. 11: Sklizňové plochy hlavních zemědělských plodin, v % z orné půdy

okres	obiloviny celkem	luskoviny celkem	brambory pozdní	řepka	kukuřice na zeleno
Havl.Brod	51,0	1,6	5,8	7,7	9,0
Jihlava	48,7	1,9	2,2	9,3	7,5
Pelhřimov	46,5	2,6	5,9	8,0	9,0
Třebíč	57,5	3,7	2,6	10,6	8,3
Žďár n.S.	53,4	2,9	3,2	7,4	7,3
Kraj celkem	52,0	2,7	3,9	8,7	8,2
ČR celkem	51,6	1,8	1,6	8,5	7,8

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, ČSÚ Praha, 2000

Vzhledem k přírodním podmínkám a také tradici se na území kraje pěstuje velké množství brambor, kdy zejména v okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov jejich podíl na orné půdě výrazně převyšuje celostátní průměr. Nové ekonomické podmínky se projevily některými výraznými změnami v rostlinné výrobě, mezi něž patří především snížení podílu pícnin na orné půdě v důsledku výrazného snížení početního stavu skotu, dále snížení produkčních ploch brambor a lnu. Naproti tomu se zvýšily plochy luskovin a zejména olejnin, kdy výrazně vzrostly plochy hlavní olejniny studovaného území řepky ozimé.

Tab. č. 12: Stavy hospodářských zvířat, podíl v %, k 1.3.2001

okres	skot celkem	% ní podíl	z toho krávy	%	prasata celkem	%
Havl.Brod	46 203	2,9	18 301	3,0	73 117	2,0
Jihlava	39 396	2,5	16 161	2,6	55 046	1,5
Pelhřimov	47 693	3,0	18 532	3,0	54 386	1,5
Třebíč	47 026	3,0	16 438	2,7	120 858	3,4
Žďár n.S.	60 012	3,8	24 291	4,0	98 523	2,7
Kraj celkem	240 330	15,2	93 723	15,3	401 930	11,2
ČR celkem	1 582 027	100,0	611 431	100,0	3 593 717	100,0

Pramen: Soupis hospodářských zvířat, ČSÚ Praha, 2001

V zaměření živočišné výroby výrazně převládá chov skotu na mléko i na maso, nad chovem prasat, s výjimkou okresu Třebíč, který má nejvhodnější podmínky pro produkci krmných obilovin. Po roce 1990 je však tato výroba poznamenána výrazným snížením početních stavů, a to zejména skotu. Přesto však u okresů Českomoravské vrchoviny můžeme sledovat relativně nejmenší snížení stavů skotu a okresy kraje Vysočina si tak stále ponechávají výraznou specializaci na chov skotu v rámci celé ČR. Tato situace je způsobena jednak charakterem přírodních podmínek, ale i existencí a rozmístěním zpracovatelského průmyslu, především mlékáren a masokombinátů. Ve vybraných výrobních jednotkách kraje bylo silně zainvestováno do výroby mléka a nákupu moderních technologii, tento ukazatel pak výrazně převyšuje průměr v ČR.

Ekonomická situace v zemědělských podnicích kraje však často není dobrá, což koresponduje se složitou situací celého resortu zemědělství ČR. Podnikatelské prostředí v sektoru je, obdobně jako v jiných sektorech národního hospodářství, negativně ovlivňováno zejména některými institucionálními faktory. Nadále přetrvávají problémy spojené se špatnou platební disciplínou odběratelů, dominantním postavením obchodních řetězců na trhu, jakož i nedostatečným využíváním konkurzního řízení.

Sektor zemědělství je nadále významným hospodářským činitelem regionu, především pak v důsledku vysokého zastoupení zemědělských půd a rozmístnění kapacit zpracovatelského průmyslu (uveďme např. Kostelecké uzeniny, a.s., Masozávod Krahulčí, a.s., Vysočina, a.s., Hodice, Xaverov holding, a.s. v případě zpracování masa, Jihočeské mlékárny, a.s., Pribina spol. s r.o., Mlékárna Havlíčkův Brod, Jihlavské mlékárny, a.s., Želetavská sýrárna, a.s., Jaroměřická mlékárna a.s., Mlékárna J+R, s.r.o., Lacrum Velké Meziříčí s.r.o., pekárenskou výrobu zastupují zejména společnosti Adélka, a.s., Delta pekárny, a.s., Lapek, spol. s r.o., PENAM, a.s., Pekárna Třebíč, Enpeka spol. s r.o., z ostatních významných potravinářských podniků uveďme společnosti Tipa, a.s., Poex, a.s., Škrobárny Pelhřimov, a.s., Naturamyl, a.s. a Amylon, a.s. a podniky ZZN).

Obr. 4

Hlavním cílem rozvoje zemědělství v kraji Vysočina bude především udržení konkurenceschopnosti agrárního sektoru vůči EU a světu, při zachování intenzivního a extenzivního zemědělství na co největší ploše, při dostatečné úrovni příjmů zemědělské populace. Rozvoj konkurenceschopné, intenzivní, avšak environmentálně šetrné zemědělské výroby musí být také doprovázen diverzifikací zemědělských podniků i do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské využití a do nezemědělských činností. K výrazným změnám v restrukturalizaci zemědělské výroby, zejména ve vyšších polohách kraje, bude postupně docházet, především pod vlivem nových vládních dotačních titulů, viz např. vládní nařízení č.505/2000 Sb. V regionu musí být nadále zachovány komparativní výhody plynoucí z koncentrované zemědělské výroby při respektování environmentálních požadavků. Dále je nutné provádět postupnou modernizaci zemědělských a potravinářských podniků v souladu s normami EU, jakož i rozvíjet efektivní struktury agrárního trhu, které povedou k postupné prosperitě zemědělských podniků. Rovněž vytváření důstojných pracovních a životních podmínek zemědělského obyvatelstva kraje se musí výrazně spolupodílet na zachování a dalším rozvoji venkovského prostředí a udržení osídlení venkova, zejména v marginálních polohách regionu.

1.6.7 Lesnictví

Lesní hospodářství se na rozdíl od zemědělství vyznačuje zejména dlouhodobostí svého hospodaření. Veškeré vlivy, ať již přírodní nebo antropogenní, se zde téměř vždy projevují s určitým zpožděním, o to hůře odstranitelné jsou následky chybných kroků a opatření. Význam lesního hospodářství jako dodavatele suroviny z obnovitelného přírodního zdroje stále vzrůstá. Společným cílem lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu je dosažení vyšší přidané hodnoty výrobků na bázi dřeva a jejich realizace v tuzemsku i v zahraničí.

Trvale nízký podíl lesního hospodářství na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) – 0,6% v roce 2000, je dán přírodními podmínkami, ale i průmyslovým potenciálem republiky. Lesní hospodářství má sice omezené možnosti na zvýšení svého podílu na HDP, avšak trvale poskytuje dostatek obnovitelné suroviny pro zpracovatelská odvětví. Na druhé straně je však nutné si uvědomit, že les, přestože je zejména objektem hospodaření a zdrojem mimořádně cenné obnovitelné suroviny, musí být a je chápán rovněž jako národní bohatství, které svými ostatními funkcemi trvale ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme. Lesní hospodářství rovněž vytváří pracovní příležitosti, v ČR je to přibližně pro 32,3 tisíc pracovníků (údaj za rok 2000), zvláště pak v marginálních územích ne nezanedbatelné. Rovněž při zpracování dřeva a ve službách pak vznikají další možnosti zaměstnání (v roce 2000 bylo v dřevozpracujícím průmyslu v ČR zaměstnáno přibližně 53 tis. osob).

Výměra lesních porostů činila k 31. 12. 2000 v celé ČR 2 582 834 ha a nadále pozvolna stoupá, průměrná lesnatost již dosahuje 32,8%. Před rokem 1939 činila výměra lesní půdy na území ČR 0,22 – 0,23 ha na jednoho obyvatele, v roce 1950 v důsledku snížení počtu obyvatel vzrostla na 0,27 ha a v současnosti dosahuje 0,25 ha. Průměrná lesnatost kraje Vysočina dosahuje 30,1% a je tedy o něco nižší než činí celostátní průměr. Z hlediska členění území na okresy vykazuje nejvyšší lesnatost okres Žďár nad Sázavou (34,3%), následován okresem Jihlava (30,9%). Na třetím místě je okres Pelhřimov s 29,7% lesnatostí, na čtvrtém místě pak okres Havlíčkův Brod (28,0%) a nejméně zalesněný je okres Třebíč se 27,1%. V absolutních číslech je největší výměra lesních porostů na okrese Žďár nad Sázavou – 57 415 ha, v ostatních okresech kraje je tato výměra přibližně stejná, viz tab. č. 13. Průměrná lesnatost kraje sice dosahuje 30,1%, avšak lokálně jsou tyto hodnoty mnohem vyšší a místy převyšují i 40%. Nejvíce zalesněná území se nacházejí zejména na území Žďárských a Jihlavských vrchů. Na druhé straně v některých níže položených a méně členitých územích klesá lesnatost i pod 20% (jižní část okresu Třebíč, území jižně od Havlíčkova Brodu, okolí Pelhřimova apod.).

Tab. č. 13: Základní údaje o stavu lesů v kraji Vysočina k 31. 12. 2000

Okres	lesní porosty celkem - ha	hospodářské lesy - ha	lesy zvl. určení - ha	zásoby (1000 m³ b.k.)	zásoby (m³ b.k. na 1 ha)	jehličnaté lesy - %
Havl. Brod	35 384	33 208	2 102	10 505	299,5	88,5
Jihlava	36 434	34 522	1 911	11 751	325,8	91,9
Pelhřimov	38 309	33 575	4 692	13 206	348,3	92,2
Třebíč	41 161	37 646	2 800	10 771	266,0	83,5
Žďár n. S.	57 415	53 193	3 219	16 753	295,6	92,0
Vysočina	208 702	192 144	14 723	62 986	305,4	89,7

Pramen:Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR k 31. 12. 2000

Ve srovnání s celostátním průměrem je na území kraje Vysočina nižší zastoupení lesů zvláštního určení, průměr pro celou ČR činí 19,8%, kdežto v kraji je tento podíl přibližně 7%, nejvíce v okrese Pelhřimov - 12,2%. V rámci nové kategorizace lesů stát podporuje mimoprodukční funkce lesa mimo jiné tím, že lesy ochranné a lesy zvláštního určení nejsou předmětem daně z nemovitostí. Dále je však nutné si uvědomit, že konkrétní les může v dané lokalitě plnit i několik funkcí současně. V druhovém složení lesů v kraji Vysočina výrazně převládá podíl lesů jehličnatých, v průměru od 83,6% v okrese Třebíč až po 92,2% v okrese Pelhřimov. Celostátní průměr je pak mnohem nižší a činí jen 76,5%. Dominantní dřevinou v kraji zůstává smrk ztepilý, jehož podíl na jehličnatých dřevinách se pohybuje od 68,0% v okrese Třebíč až po 88,7% v okrese Jihlava. Průměrná zásoba dříví na 1 ha porostní půdy je pak v kraji Vysočina mnohem vyšší než celostátní průměr – 247,1 m³, viz. tab. č. 13. Zastoupení jehličnanů výrazně stoupá s nadmořskou výškou, takže větší podíl listnatých dřevin se nachází především v nižších polohách, zejména v okrese Třebíč, event. podél vodních toků. V intenzivně zemědělsky využívaných oblastech se mezi zemědělskými kulturami nachází drobné roztroušené lesy s různou dřevinou skladbou. Lesní společenstva, zejména na návětrných polohách, bývají často poškozena dálkovým přenosem škodlivin v ovzduší, což díky skutečnosti, že jsou zde vyšším podílem zastoupeny smrkové monokultury má za následek vyšší citlivost těchto porostů vůči některým druhům kalamit (především větrné).

Po roce 1990 se rovněž výrazně změnila držba lesů a jejich vlastnictví. Do roku 1990 v České republice naprosto převládala držba státní – 95,8%, 4,1% lesů patřilo tehdejším JZD a jen 0,1% bylo lesů soukromých. I když proces restitucí ještě není zcela ukončen, poněvadž dosud nejsou dořešeny některé právně komplikované restituční nároky a rovněž zbývá rozhodnout o otázce lesního majetku církví, došlo za posledních let k výrazným změnám ve vývoji držby lesů. V současnosti v rámci ČR sice nadále dominuje podíl lesů státních – 63,1%, ale již plných 23% lesů je soukromých a 13,6% lesů je v majetků obcí. Právo hospodaření s lesy ve vlastnictví státu má několik státních organizací, přičemž dominantní postavení mají Lesy ČR s.p., které spravují téměř 85% rozlohy státních lesů. Struktura soukromých vlastníků lesa však zůstává i nadále nepříznivá z hlediska možnosti efektivního lesnického hospodaření. Na majetcích menších než jeden hektar tak hospodaří až 75% soukromých vlastníků, přičemž průměrná velikost lesních majetků soukromých vlastníků je jen cca 3 ha. Je proto žádoucí, zvláště v kraji Vysočina s velmi roztříštěnou držbou lesa, seznamovat jednotlivé drobné vlastníky s výhodami lesních družstev, napomáhat sdružování lesů drobných vlastníků, vše s cílem zvýšení efektivnosti lesnického hospodaření.

V posledních 20 letech je obnova lesa výrazně ovlivněna zejména ve vyšších polohách větrnými kalamitami. Ve středně starých a starších porostech (stáří 50-90 let) byly vzniklé holiny zalesněny až na lokální výjimky opět jehličnatými monokulturami s využitím stabilizačních vlastností modřínu. Ke zvýšení podílu listnatých dřevin při obnově porostů dochází teprve v posledních letech.

Na lesnickou výrobu v kraji Vysočina navazují významné dřevozpracující či papírenské kapacity, z nichž do mnohých vstoupili zahraniční investoři. Jedná se např. o společnosti Dřevozpracující družstvo Lukavec, STORA ENZO TIMBER Ždírec s.r.o., Uno interiér spol. s r.o., Kronospan ČR, spol. s r.o., Kronodoor, spol. s r.o., Sapeli spol. s r.o., Intea, a.s., Telč nábytek, a.s., Böhm, spol. s r.o., Dřevozpracující výrobní družstvo Jaroměřice n. R., s papírenských podniků jmenujme např. společnosti JIP-CEREPA Červená Řečice, a.s., MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Van Leer Jipack a.s. a MB KARTON s.r.o..

Grafické porovnání vybraných ukazatelů lesnické výroby kraje Vysočina a ostatních krajů České republiky zobrazují následující obrázky.

Obr. č. 5

Pramen: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky (stav k 31. 12. 2000)

Obr. č. 6:

Pramen: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky (stav k 31. 12. 2000)

Obr. č. 7:

Pramen: KÚ Vysočina, odbor LVHZ

Obr. č. 8:

Pramen: KÚ Vysočina, odbor LVHZ

1.7 Trh práce a zaměstnanost

1.7.1 Struktura zaměstnanosti

Sledování vývoje zaměstnanosti a zpracování dlouhodobých vývojových řad se stalo v podmínkách ČR velmi obtížným problémem. Za posledních 10 let, ve kterých proběhly zásadní změny ve struktuře zaměstnanosti v národním hospodářství, je v současnosti používán již třetí metodický postup pro statistiku zaměstnanosti. Je pochopitelné, že zjišťování formou vyčerpávajícího šetření není při nárůstu počtu organizačních jednotek udržitelné a tak jako i v jiných případech je stále větší důraz kladen na výběrová šetření. Z pohledu statistiky zaměstnanosti je tento proces možné dokumentovat tím, že tzv. „bilance pracovních sil“ byla od roku 1993 do roku 1996 nahrazena údaji vydávanými v publikaci „Zaměstnanost v civilním sektoru národního hospodářství podle krajů a okresů“ a od roku 1997 doposud jsou k dispozici data pouze z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ČSÚ. Díky tomu, že používané metody zjišťování se přesunují od vyčerpávajících k výběrovým, mění se též územní podrobnost publikovaných údajů. Z tohoto důvodu tedy i nadále poslední oficiální publikovaná čísla o zaměstnanosti na úrovni okresů jsou k 31.12. 1996, protože výsledky VŠPS nejsou na úrovni okresů publikovány. Situace je navíc komplikována i změnami v administrativním uspořádání státu, protože údaje z předešlých let často nejsou oficiálně agregovány a publikovány dle nových krajů. Výše popsané skutečnosti se tedy projevují v obtížné srovnatelnosti jednotlivých statistických pramenů a v nutnosti obezřetné interpretace. Z tohoto důvodu uvádíme všechny tři výše zmíněné statistické prameny o zaměstnanosti.

Transformace ekonomiky zahájená po r. 1989 se v kraji projevila v oblasti pracovních sil velmi výrazně. Podle Bilance pracovních sil pracovalo k 31. 12. 1989 na území kraje Vysočina celkem 248 558 pracovníků, z toho v primárním sektoru 57 647 osob (23,2%), v sekundárním sektoru 109 690 osob (44,1%) a v terciární sféře 81 221 osob (32,7%). Pro devadesátá léta, především pro jejich začátek, byl typický rychlý úbytek počtu pracovníků ve výrobních odvětvích národního hospodářství a nárůst počtu pracovníků v terciární sféře, zejména v odvětvích zaměřených na obchod a služby. K tomuto procesu docházelo ve všech oblastech ČR. V průběhu sedmi let zaniklo v České republice v primárním sektoru ekonomiky 360 tis. pracovních míst, což představovalo snížení počtu zaměstnaných o více než polovinu (o 55%). V sekundární sféře ekonomiky bylo zrušeno 450 tis. pracovních míst (18% původního stavu), přitom tento pokles připadá celý na odvětví průmyslové výroby (snížení o 520 tis. prac.), neboť stavebnictví naopak zaznamenalo růst počtu pracovníků (o cca 70 tis.). K výraznému rozvoji zaměstnanosti došlo v odvětvích terciární sféry; v průběhu sedmi let se zde počet pracovníků zvýšil o 570 tis, tj. o více než čtvrtinu původního stavu.

K obdobné situaci došlo i na území kraje Vysočina. V průběhu sedmi let se počet pracovníků v primární sféře ekonomiky snížil o 25,1 tis. prac., což představuje úbytek téměř 45% původních stavů. V průmyslu zaniklo téměř 10 tis. pracovních míst, tj. 10% z původního stavu, ve stavebnictví naproti tomu nově vzniklo cca 5,2 tis. nových pracovních míst, tj. nárůst zaměstnanosti o 40%. V odvětvích terciární sféry bylo nově vytvořeno 20 tis. pracovních míst (nárůst o jednu čtvrtinu). Posuny v sektorové struktuře zaměstnanosti v jednotlivých okresech kraje v letech 1989 - 1996 podává tab. č. 1.

Tab. č. 1: Vývoj v sektorové struktuře zaměstnanosti v kraji Vysočina (v letech 1989 – 96)

				v tom okres
rok	sektor NH	ČR	Kraj Vysočina	Pelhřimov	Havl. Brod	Jihlava	Třebíč	Žďár n/S.
1989	I. primární	654037	57647	8780	11340	9197	14017	14313
	II. sekundární	2479024	109690	16152	20142	25375	23597	24424
	v tom: průmysl	2114882	96691	14310	18031	21652	20721	21977
	stavebnictví	364142	12999	1842	2111		2876	2447
	III. terciární	2103847	81221	12123	15828	3723	16970	16174
	celkem	5236908	248558	37055	47310	54698	54584	54911
1996	I. primární	287527	26524	4767	60861)	4326	5939	5406
	II. sekundární	2030478	105281	15316	21131	22808	22102	23924
	v tom: průmysl	1593778	87034	12673	18042	18339	18213	19767
	stavebnictví	436700	18247	263	3089	4469	3889	4157
	III. terciární	2673146	101145	14661	20260	23187	20777	22260
	celkem	4991151	232950	34744	47477	50321	48818	51590

Pramen: Bilance zdrojů pracovních sil za rok 1989, FSÚ 1990; Zaměstnanost v civilním sektoru NH podle krajů a okresů ČR za rok 1996, ČSÚ 1997, výpočty GaREP 2001; rok 1996 u okresu Havlíčkův Brod v primárním sektoru odhad GaREP 2001

Přes tyto obrovské změny v odvětvové struktuře zaměstnanosti je třeba říci, že dynamika změn v kraji byla nižší než v rámci celé ČR. Především přesuny pracovní síly ze sekundáru do terciáru nedosáhly celostátní intenzity. Zaměstnanost v primární sféře byla v kraji vždy vysoká a i přes vysoký odliv pracovníků zůstala stále nadprůměrná.

Pro devadesátá léta je rovněž charakteristický úbytek pracovních míst, který je vyjádřen jednak snižováním míry ekonomické aktivity obyvatelstva a jednak růstem nezaměstnanosti v území. V období let 1989 - 1996) se počet pracovníků v NH v ČR snížil o cca 4,5%. Celkový úbytek, k němuž došlo v kraji Vysočina, je nižší (cca 3,9%), ovšem rozdíly mezi jednotlivými okresy jsou značné. Největší úbytek pracovních míst vykázaly okresy Třebíč (5,8 tis., tj. pokles o 10,6%) a Jihlava (4,4 tis. prac. míst, tj. pokles o 8,0%). V okrese Žďár nad Sázavou klesl počet obsazených pracovních míst o 3,3 tis. (tj. o 6%), v okrese Pelhřimov o 2,3 tis. (tj. o 6,2%). Zánik pracovních míst v prvních letech transformace a minimální tvorba nových pracovních míst pak v některých případech založil současnou problematickou situaci v nezaměstnanosti např. v okrese Třebíč.

Poslední publikované informace o zaměstnanosti v civilním sektoru NH s územní podrobností do úrovně okresů ke konci roku 1996 přinášejí následující grafy:

Obr. 1

Pramen: Zaměstnanost v civilním sektoru NH podle krajů a okresů za rok 1996, ČSÚ Praha, 1997

Z uvedených grafů vyplývají základní strukturální charakteristiky zaměstnanosti v kraji Vysočina:

vysoký podíl zaměstnanosti v primárním sektoru (zemědělství a lesnictví)
vysoký podíl zaměstnanosti v odvětví průmyslu
nízký podíl zaměstnanosti v terciárním sektoru (komerční i veřejné služby)

Tab. č. 2: Struktura zaměstnanosti k 31.12.1996

území	podíl zaměstnaných v odvětvích (%)
území	zemědělství a lesnictví	průmysl a stavebnictví	obchod, pohostinství, ubytování	doprava, pošty, telekomuni- kace	peněžnictví, nemovitosti, služby pro podnikatele	veřejné a ostatní služby	celkem
Pelhřimov	13,7	44,1	12,1	6,1	6,8	17,3	100,0
Havlíčkův Brod	12,8	44,5	12,6	5,8	5,1	16,2	100,0
Jihlava	8,6	45,3	14,0	7,0	7,6	17,4	100,0
Třebíč	12,2	45,3	14,1	5,0	7,7	15,9	100,0
Žďár nad Sázavou	10,5	46,4	14,6	5,3	6,6	16,7	100,0
kraj Vysočina	11,4	45,2	14,2	5,8	6,8	16,7	100,0
NUTS II Jihovýchod	7,4	40,2	18,3	6,2	10,3	17,6	100,0
ČR	5,9	40,6	18,5	7,3	9,4	18,3	100,0

Pramen: Zaměstnanost v civilním sektoru NH podle krajů a okresů za rok 1996, ČSÚ Praha, 1997

Obr. 2: Územní rozložení zaměstnanosti v kraji Vysočina (k 31.12.1996)

Pramen: Zaměstnanost v civilním sektoru NH podle krajů a okresů za rok 1996, ČSÚ Praha, 1997

V roce 1996 tedy byla největší část pracovních sil kraje vázána v odvětvích průmyslové výroby (87 034 prac. míst., tj. 36,4% z úhrnu), dále v zemědělství a lesnictví (32 509 prac. míst., tj. 13,6% úhrnu je oficiální údaj, 26 524 prac. míst, tj. 11,4 % je správnější údaj), v obchodě (29 027 prac. míst., tj. 12,2%) a ve stavebnictví (18 247 prac. míst., tj. 7,6%). Na celkovém počtu obsazených pracovních míst se primární sektor ekonomiky (zemědělství, lesnictví) podílel 13,61¹%(11,4%) sekundární sféra 44,0¹% (45,2%) a terciární sféra 42,4% (43,4 %). Tato regionální struktura zaměstnanosti se od celostátní výrazně lišila; značně vysoký byl v kraji především podíl primární sféry na celkové zaměstnanosti (v ČR činí pouze 5,9%), přičemž ale nebylo možno určit podíl čistého zemědělství a podíl lesnictví, pro které má Kraj Vysočina výrazné předpoklady. Relativně vysoký byl i podíl odvětví průmyslové výroby (36,4% v kraji oproti 31,9 v ČR), naopak zastoupení stavebnictví na celkové zaměstnanosti bylo nízké (7,6% oproti 8,7% v rámci celé ČR). I přes rychlý růst v posledním období zůstal podíl odvětví terciární sféry stále velmi nízký (42,4% oproti 53,5% v ČR).

Jedinými aktuálními údaji o celkové struktuře zaměstnanosti v území jsou v současné době data z Výběrových šetření pracovních sil (VŠPS), které čtvrtletně provádí ČSÚ. Nevýhodou těchto informací je územní podrobnost pouze do úrovně NUTS III – tedy krajů. Podrobnější územní hledisko je totiž již zatíženo významnou statistickou chybou; proto údaje za okresy nejsou publikovány. Odvětvovou strukturu zaměstnanosti na základě těchto údajů v kraji Vysočina ukazuje následující tabulka:

Tab. č. 3: Odvětvová struktura zaměstnanosti v kraji Vysočina k 30. 6. 2001

	počet zaměstnaných v kraji (v tis.)						ČR
			v tom				celkem
odvětví - OKEČ	celkem		muži		ženy		%
	ABS	%	ABS	%	ABS	%
zemědělství, myslivost a související činnosti	23,2	9,6	15,9	11,6	7,3	7,0	3,8
lesní hospodářství, rybolov, chov ryb	4,7	1,9	4,0	2,9	0,7	0,7	1,0
dobývání nerostných surovin	1,8	0,7	1,3	0,9	0,5	0,5	1,4
zpracovatelský průmysl	79,1	32,6	47,5	34,5	31,6	30,2	27,8
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody	6,1	2,5	4,8	3,5	1,3	1,2	1,8
stavebnictví	21,5	8,9	20,1	14,6	1,4	1,3	9,0
obchod, opr. motor. vozidel a spotřebního zboží	25,8	10,6	9,9	7,2	15,9	15,2	12,6
pohostinství a ubytování	7,7	3,2	2,4	1,7	5,3	5,0	3,4
doprava, skladování, pošty a telekomunikace	14,2	5,9	10,0	7,3	4,2	4,0	7,5
peněžnictví a pojišťovnictví	2,7	1,1	1,1	0,8	1,6	1,5	2,1
nemovitosti, pronáj., služ. pro podniky, výzkum a vývoj	6,3	2,6	3,5	2,5	2,8	2,7	5,4
veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení	14,3	5,9	7,5	5,5	6,8	6,5	7,3
školství	14,0	5,8	3,4	2,5	10,6	10,1	6,5
zdravotnictví, veter. a sociální činnosti	14,1	5,8	3,1	2,3	11,0	10,5	6,4
ost. veřejné, sociální a osobní služby	6,5	2,7	2,9	2,1	3,6	3,4	4,0
soukromé domácnosti s domácím personálem	0,2	0,1	-	-	0,2	0,2	0,0
exteritoriální organizace a spolky			-	-	-	-	0,0
nezjištěno	0,1	0,1	0,1	0,1	-	-	0,0
úhrnem	242,3	100,0	137,5	100,0	104,8	100,0

Pramen: výběrové šetření pracovních sil, 2. čtvrtletí 2001, ČSÚ, výpočty GaREP 2001

V rámci kraje největší počet pracovních míst nabízí zpracovatelský průmysl (79,1 tis.), dále obchod (25,8 tis.), zemědělství (23,2 tis.) a stavebnictví (21,5 tis.). Vysoký je i podíl odvětví dopravy a spojů, veřejné správy, zdravotnictví či školství (každé z těchto odvětví nabízí zhruba 14 tis. pracovních míst). Významné rozdíly jsou ve struktuře zaměstnanosti mužů a žen; zatímco každý druhý muž pracuje v odvětví zpracovatelského průmyslu, každý pátý ve stavebnictví a každý šestý v zemědělství (podíl těchto tří odvětví na zaměstnanosti mužů dosahuje 84%), v souboru žen je rozmístění zaměstnanosti mnohem rozměrnější. 30% z nich pracuje v průmyslu, 15% v obchodě, 10% ve školství i ve zdravotnictví, 7% v zemědělství, 6% ve veřejné správě.

Ve srovnání s celorepublikovým průměrem přetrvává v kraji vysoká zaměstnanost v zemědělství (9,0% oproti 3,8% v ČR), v lesnictví (1,9% oproti 1,0% v ČR) a ve zpracovatelském průmyslu (32,6% oproti 27,8% v ČR). Naopak nižší je zaměstnanost v obchodě (10,6% oproti 12,6% v ČR), v dopravě a spojích (5,9% oproti 7,5% v ČR), v odvětví tzv. tržních služeb (2,6% oproti 5,4% v ČR) a dále ve veřejné správě, ve školství i ve zdravotnictví.

Sektorová struktura zaměstnanosti je v kraji stále výrazně odlišná od celorepublikového průměru. Do primární sféry ekonomiky (zemědělství, lesnictví) je v kraji řazeno 11,5% z úhrnu vytvořených pracovních míst (v ČR to je 4,8%), do sekundární sféry (průmysl, stavebnictví) je řazeno 44,8% (v ČR to je 40,1%), do terciární sféry pak 43,7% pracovních míst (v ČR to je 55,1%).

Rozdíly v sektorové struktuře zaměstnanosti mužů a žen jsou velmi výrazné. V primární sféře pracuje 14,5% mužů, ale jen 7,6% žen, ve sekundární sféře je zaměstnáno 53,6% mužů, ale jen 33,1% žen, na druhé straně tři z pěti žen (59,3%) pracuje v terciární sféře (v případě mužů to je jen jeden ze tří).

Struktura zaměstnanosti v kraji podle stupně vzdělání pracovníků se od celostátních hodnot poměrně značně odlišuje: v kraji má méně lidí jak základní vzdělání (7,3% oproti 8,7% v ČR), tak i vysokoškolské vzdělání (7,8% oproti 13,0% v ČR). Nadprůměrný je podíl vyučenců (47,2% oproti 42,5% v ČR) i pracovníků s úplným středním odborným vzděláním (v kraji 35,8%, v ČR 32,0%), naopak poměrně málo je pracovníků se vzděláním úplným středním všeobecným (1,9% oproti 3,8% v ČR).

Úroveň průměrných výdělků v kraji

V roce 1999 dosáhla průměrná mzda1) v kraji Vysočina hodnoty 10 901 Kč (údaje za podnikatelskou sféru bez podniků do 25 pracovníků a bez podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku; rozpočtová sféra bez ohledu na počet pracovníků). Nejvyšší platy byly vypláceny v okresech Jihlava (11 381 Kč) a Žďár nad Sázavou (10 946 Kč), dále následují okresy Třebíč (10 946), Havlíčkův Brod (10 842 Kč) a Pelhřimov (pouze 10 203Kč). V porovnání s celorepublikovým průměrem je mzda dosažená v kraji značně nízká, představuje pouze 86,2 % celostátní úrovně, přičemž "propad" proti celostátní hodnotě se stále zvyšuje. Podprůměrná je mzda nejen v kraji Vysočina jako celku, ale i v každém z jeho pěti okresů. V okrese Jihlava dosahuje průměrná mzda pouze 90% republikové hodnoty, v okrese Pelhřimov pak jen 81 %. Vzhledem k nízkým vnitroregionálním rozdílům nebude pravděpodobně žádný případný významnější investor považovat rozdíly ve výši dosahovaných platů v jednotlivých okresech za důležitější lokalizační faktor; z tohoto hlediska se jedná o území značně homogenní.

V průběhu let 1997 - 1999 průměrná mzda v kraji vzrostla o zhruba 16%. Nejvyšší nárůst mezd zaznamenaly okresy Jihlava a Žďár nad Sázavou (shodně o 18 %), k nejmenšímu růstu naopak došlo v okrese Pelhřimov (o 14%), tedy v okrese, kde je průměrná mzda mimořádně nízká (po okrese Bruntál a Jeseník nejnižší v ČR). Zaostávání kraje v úrovni mzdy za celostátním průměrem se stále prohlubuje. V roce 1996 byla mzda v kraji oproti celostátnímu průměru nižší o 1 136 Kč, v roce 1997 o 1 313 Kč , v roce 1998 o 1 495 Kč a v roce 1999 již o 1 750 Kč.

Tab. č. 4: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých okresech kraje v letech 1996 - 1999

okres	průměrná výše mzdy (Kč)			index růstu 99/97	dosažená úroveň ČR = 100
	1997	1998	1999		1997	1998	1999
Pelhřimov	8 986	9 604	10 203	1,14	84,0	82,0	80,6
Havlíčkův Brod	9 361	10 176	10 842	1,16	87,5	86,9	85,7
Jihlava	9 669	10 743	11 381	1,18	90,4	91,8	90,0
Třebíč	9 491	10 083	10 870	1,15	88,7	86,1	85,9
Žďár nad Sázavou	9 286	10 240	10 946	1,18	86,8	87,5	86,5
kraj Vysočina	9 383	10 214	10 901	1,16	87,7	87,2	86,2

Pramen: Okresy České republiky za rok 1999, ČSÚ 2000, výpočty GaREP 2001

Z hlediska odvětvového nejvyšších výdělků dosáhli v kraji pracovníci v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (17,8 tis. Kč/měs.), ve veřejné správě a obraně (12,3 tis. Kč), z výrobních odvětví pak v dopravě a spojích (11,6 tis. Kč) a ve stavebnictví a průmyslu (shodně po 11,2 tis. Kč). Podprůměrné platy jsou vypláceny zejména v odvětvích obchodu (9,5 tis. Kč) a v zemědělství (9,6 tis. Kč).

Zaostávání průměrných výdělků v kraji oproti celostátním hodnotám je nyní již značné; dokladuje to např. i skutečnost, že v žádném z 12-ti základních statistických odvětví NH nedosáhl v roce 1999 celostátního průměru nejen kraj, ale ani žádný z jeho jednotlivých okresů (pouze jediná výjimka - v resortu zdravotnictví, veterinární a sociální služby bylo v okrese Havlíčkův Brod dosaženo mzdy o 5 % vyšší než činil celostátní průměr). Vzhledem k celostátní úrovni jsou velmi špatně placeni především pracovníci v odvětvích obchodu, pohostinství a ubytování, v dopravě a službách (tržních, ale i ve veřejných a sociálních). V těchto odvětvích jsou krajské platy oproti celostátnímu průměru o zhruba pětinu nižší. Relativně málo podprůměrnou úroveň mezd vykazují ta odvětví NH, kde rozhodujícím zaměstnavatelem je stále stát (školství, zdravotnictví, veřejná správa, obrana) - zde jsou platy oproti celostátním hodnotám nižší o "pouhých" zhruba 5 - 10%. Odvětvovou úroveň mezd v jednotlivých okresech kraje podává tab. č. 5.

Tab. č. 5: Úroveň mezd v jednotlivých okresech kraje Vysočina v členění dle odvětví NH v Kč

(stav k 31. 12. 1999)

	okres					Kraj Vysočina	I
odvětví (OKEČ)	Pelhřimov	Havl. Brod	Jihlava	Třebíč	Žďár n/S.	Kraj Vysočina	I
zemědělství a lesnictví	9 422	9 174	9 828	9 704	9 715	9 563	0,98
průmysl celkem	10 213	11 001	11 760	11 480	11 185	11 208	0,90
stavebnictví	11 312	11 135	11 152	10 689	11 964	11 218	0,89
obchod, opravy mot. vozidel	9 270	10 480	9 010	8 705	9 725	9 486	0,75
pohostinství a ubytování	7 082	8 135	7 755	8 142	8 031	7 906	0,77
doprava, sklad., spoje	10 685	11 903	12 261	11 506	11 064	11 595	0,86
peněžnictví a pojišťovnictví	17 066	16 761	18 715	17 799	17 721	17 790	0,77
tržní služby	9 070	9 345	11 549	10 335	12 145	10 781	0,74
veřejná správa, obrana	12 029	12 543	12 945	11 991	11 956	12 290	0,90
školství	10 435	10 840	10 976	10 700	10 649	10 739	0,96
zdravotnictví, soc. služby	10 090	11 190	11 060	10 218	10 821	10 719	0,96
ostatní veřejné a soc. služby	8 222	10 440	8 941	9 038	9 556	9 237	0,83
úhrnem	10 203	10 842	11 381	10 870	10 946	10 901	0,87

Pramen: Okresy ČR v roce 1999, ČSÚ, 2001, výpočty GaREP 2001

I = poměr krajských platů k celostátní hodnotě (stav za rok 1998)

Mezi 77 okresy ČR (setříděno podle nejvyšší hodnoty) obsadil v r. 1999 (v závorce pro srovnání rok 1998) okres Jihlava v úrovni mezd 34. (30.) místo, okres Žďár nad Sázavou 56. (52.) místo, okres Havlíčkův Brod 63. (58.) místo a okres Třebíč 61 (63.) místo. Okres Pelhřimov si podržel 75. pozici. Mzdy v okrese Pelhřimov dosahují pouze 58% platové úrovně okresu s nejvyšší mzdou (Praha, 17 437 Kč) a současně jsou o pouhé 1,6% vyšší než v okrese, který v ČR vykazuje nejnižší mzdu (Bruntál, 10 042 Kč).

1.7.2 Rozsah a struktura nezaměstnanosti

V rámci České republiky patří Kraj Vysočina k oblastem s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Ta se v průběhu posledních 12-ti měsíců pohybovala v rozmezí od 6,1% (v květnu 2001) do 7,8% (v lednu 2001) a vždy byla výrazně pod celostátním průměrem. V srpnu 2001 krajská míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,8%, zatímco celostátní činila 8,5%. Na úhrnné nezaměstnanosti ve státě se kraj nyní podílí zhruba čtyřmi procenty.

Vývoj nezaměstnanosti v kraji byl v předchozím roce příznivý. Zatímco v České republice se v období od 31. 8. 2000 do 31. 8. 2001 počet evidovaných nezaměstnaných snížil o 5,1%, krajský meziroční pokles představuje 13,9%. Nezaměstnanost se výrazně snížila ve všech okresech kraje; nejvíce v okrese Havlíčkův Brod (o 17,9%), nejméně v okrese Žďár nad Sázavou (o 9,4%). Snížení počtu nezaměstnaných dosáhlo v okrese Pelhřimov hodnoty 11,6%, v okrese Jihlava 16,2% a v okrese Třebíč 14,4%.

Tab. č. 6: Vývoj nezaměstnanosti v kraji Vysočina v období od 31. 8. 2000 do 31. 8. 2001

období	počet nezaměstnaných	neumístění absolventi	počet volných prac. míst	počet nezaměst. na 1 volné prac. místo	míra nezaměst. (%)
srpen 2000	20 440	3 334	3 034	6,7	7,9
září 2000	19 397	3 290	2 771	7,0	7,5
říjen 2000	18 579	2 825	2 934	6,3	7,2
listopad 2000	18 355	2 477	2 756	6,7	7,1
prosinec 2000	19 402	2 381	2 638	7,4	7,5
leden 2001	20 328	2 188	2 967	6,9	7,8
únor 2001	19 638	1 990	3 136	6,3	7,5
březen 2001	19 371	1 798	3 391	5,7	7,1
duben 2001	16 744	1 613	3 504	4,8	6,4
květen 2001	15 937	1 547	3 422	4,7	6,1
červen 2001	16 071	2 991	3 536	4,5	6,2
červenec 2001	17 442	2 700	3 422	5,1	6,7
srpen 2001	17 606	2 870	3 479	5,1	6,8

Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR, výpočty GaREP 2001

K 31. 8. 2001 bylo na území kraje registrováno celkem 17 606 uchazečů o zaměstnání, z toho 56,4% žen. Nezaměstnaností je více postižena moravská část kraje; z hlediska absolutních počtů nejvíce nezaměstnaných vykazují okresy Třebíč (6,0 tis.) a Žďár nad Sázavou (4,4 tis.). nejméně okres Pelhřimov (1,3 tis.). Vzhledem k celkové úrovni ekonomické aktivity v jednotlivých okresech kraje nezaměstnanost postihuje nejtíživěji území okresu Třebíč (míra nezaměstnanosti 10,5%) a dále okresy Žďár nad Sázavou (7,3%), Jihlava (5,7%) a Havlíčkův Brod (5,4%). Dlouhodobě velmi nízká je míra nezaměstnanosti v okrese Pelhřimov (3,5% ke konci srpna 2001)).

Tab. č. 7: Struktura nezaměstnanosti v kraji Vysočina k 31. 8. 2001

	počet nezaměstnaných						míra
území	celkem	v tom		podíl	uchazeči	neumístění	nezaměstnanosti
		muži	ženy	ženy	se ZPS	absolventi	(%)
Pelhřimov	1 314	563	751	57,2%	192	243	3,5
Havl. Brod	2 591	1 010	1 581	61,0%	418	510	5,4
Jihlava	3 283	1 484	1 799	54,8%	410	580	5,7
Třebíč	6 043	2 646	3 397	56,2%	692	807	10,5
Žďár n/S.	4 375	1 980	2 395	54,7%	785	730	7,3
Kraj Vysočina	17 606	7 683	9 923	56,4%	2 497	2 870	6,8
ČR	443 637	209 150	234 487	52,9%	59 004	61 693	8,5

Pramen: Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR, výpočty GaREP 2001

Z hlediska úrovně míry zaměstnanosti v meziokresním srovnání (v souboru 77 okresů ČR řazeno sestupně od „nejhoršího“ okresu Most s mírou nezaměstnanosti 21,4 % k 31. 8. 2001) obsadil okres Třebíč 20. pozici, okres Žďár nad Sázavou byl 40., okres Jihlava zaujal 55. místo, okres Havlíčkův Brod 62. místo a okres Pelhřimov byl na 73. místě.

Pro území kraje (obdobně jako všude v ČR) je - přes zlepšení v posledním období - stále charakteristická poměrně nízká úroveň poptávky po pracovní síle. O každé z hlášených volných pracovních míst se na konci srpna 2001 ucházelo zhruba 5 nezaměstnaných, což je sice hodnota značně vysoká, je však nižší než celostátní průměr (7 nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo). Nejvyšší počet uchazečů na 1 volné místo zaznamenaly okresy Třebíč (8,9) a Havlíčkův Brod (6,4), nejnižší pak Jihlava (3,0) a Pelhřimov (2,5). Celkově lze konstatovat, že jak rozsah nezaměstnanosti, tak možnosti jejího řešení jsou v kraji jako celku sice lepší než průměrné, avšak na úrovni okresů je situace značně diferencovaná. Dlouhodobě problémová je zejména situace na trhu práce v okrese Třebíč.

Absolventi škol

Jednou z nejvíce sledovaných skupin obyvatelstva na trhu práce jsou nezaměstnaní absolventi škol (tj. do 2 let od ukončení studia), kteří především z důvodu chybějící praxe velmi často obtížně hledají své první zaměstnání. K 31. 8. 2001 bylo v kraji jako celku mezi uchazeči o zaměstnání evidováno 16,3% absolventů škol (2 870 osob), tedy relativně více, než činí průměr za ČR (13,9%).

V rámci kraje vykazuje tradičně největší počet nezaměstnaných absolventů okres Třebíč (k 31. 8. 2001 jich bylo 807), naopak nejméně jich evidoval úřad práce v okrese Pelhřimov (243). Z hlediska zastoupení absolventů na celkové nezaměstnanosti je však situace nejtíživější v okrese Havlíčkův Brod, kde podíl absolventů v srpnu dosáhl hodnoty 19,7% a také v okrese Pelhřimov (18,5%). Ve srovnání s celostátním podílem je zastoupení absolventů na úhrnné nezaměstnanosti v kraji velmi vysoké; dosahuje 16,3% oproti celostátním 13,9%. Zmíněná hodnota celostátního podílu byla přitom překročena ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Třebíč.

Pozitivní je, že v posledních dvou letech se počty nezaměstnaných absolventů škol značně snižují, a to v kraji rychleji (v letech 1999 - 2001 o 27%), než v České republice jako celku (pokles o "pouhých" 21%). K nejvýraznějšímu snížení počtu evidovaných absolventů ve zmíněných dvou letech došlo v okrese Třebíč (pokles o 37%) a v okrese Jihlava (pokles o 30%), k nejnižšímu pak v okrese Havlíčkův Brod (o 13%).

Tab. č. 8: Nezaměstnanost absolventů škol v okresech kraje Vysočina (k 31. 8. 1999, 2000 a 2001)

	neumístění absolventi				podíl neumístěných absolventů na celkové nezaměstnanosti (%)
	počet osob			index
území	08/01	08/00	08/99	01/99	2001	2000	1999
Pelhřimov	243	304	332	0,73	18,5	20,5	18,6
Havl. Brod	510	529	584	0,87	19,7	16,8	17,5
Jihlava	580	653	823	0,70	17,7	16,7	17,7
Třebíč	807	999	1 277	0,63	13,4	14,2	17,6
Žďár n/S.	730	849	940	0,78	16,7	17,6	17,7
Kraj Vysočina	2 870	3 334	3 956	0,73	16,3	16,3	17,7
ČR	61 693	69 609	78 027	0,79	13,9	14,9	16,8

Pramen: MPSV ČR, výpočty GaREP 2001

Dlouhodobě nezaměstnaní

Podle definice ILO (Mezinárodní organizace práce) je za dlouhodobě nezaměstnaného pokládán ten, kdo aktivně hledá práci déle než jeden rok. V České republice tento výklad zcela jednoznačně přijímán není; za hranici, od níž začíná dlouhodobá nezaměstnanost, je často považována i lhůta šesti měsíců. V následujícím rozboru je proto pozornost věnována jak nezaměstnanosti delší než 6 měsíců, tak i skutečně dlouhodobé nezaměstnanosti, trvající déle než jeden rok.

Dlouhodobá nezaměstnanost je výsledkem neschopnosti pracovníka uplatnit se v daném čase na pracovním trhu. Délka nezaměstnanosti je závislá na kvalifikaci pracovníka, stupni jeho vzdělání, zdravotním stavu a dále na věku a pohlaví. A samozřejmě také (a často především) na jeho flexibilitě, pracovitosti, ochotě věnovat práci volný čas, ochotě za prací dojíždět… atd., což jsou ovšem charakteristiky, které se statisticky obvykle ani nezjišťují, ani nevyhodnocují.

Ze všech změn struktury nezaměstnanosti v kraji Vysočina - obdobně jako všude v ČR - je pravděpodobně nejzávažnější ta skutečnost, že se rychle zvyšuje jak průměrná délka nezaměstnanosti, tak i počet dlouhodobě nezaměstnaných. Zatímco ještě před třemi lety uchazeči evidovaní na ÚP déle než 6 měsíců tvořili v kraji zhruba pouze třetinu nezaměstnaných (37,4%), k 30. 6. 2001 jejich podíl dosáhl již 56,3%. K výraznému nárůstu této nezaměstnanosti došlo ve všech okresech kraje. Vnitrokrajské rozdíly jsou přitom velmi výrazné. Zatímco podíl nezaměstnaných s délkou evidence nad 6 měsíců nyní v okrese Havlíčkův Brod dosahuje 58,7% a v okrese Třebíč dokonce 63,5%, v okrese Pelhřimov sem není řazena ani třetina uchazečů o zaměstnání (32,2%). Ve srovnání s celorepublikovými hodnotami je ale situace v kraji v tomto ohledu stále relativně příznivá; z pěti okresů kraje je pouze v okrese Třebíč překročena celostátní hodnota (59,7%) podílu nezaměstnaných s délkou evidence nad 6 měsíců.

Vývoj skutečně dlouhodobé nezaměstnanosti (trvající déle než 12 měsíců) je následující: v průběhu posledních tří let (od 30. 6. 1998 do 30. 6. 2001) se celkový počet nezaměstnaných v kraji zvýšil o 16%, ovšem počet dlouhodobě nezaměstnaných (s délkou evidence nad jeden rok) vzrostl o 81%! V porovnání s celorepublikovým vývojem se přitom jednalo o nárůst relativně příznivý; v ČR v uvedeném období počet nezaměstnaných vzrostl o 45%, ovšem počet dlouhodobě nezaměstnaných o 153%! Nejvyšší intenzitu růstu dlouhodobé nezaměstnanosti v posledních třech letech zaznamenal okres Třebíč (nárůst o 104%) a okresy Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou (nárůst shodně o 88%); příznivě se dlouhodobá nezaměstnanost vyvíjela v okrese Pelhřimov (růst o 62%) a zejména v okrese Jihlava (nárůst o "pouhých" 36%).

K 30. 6. 2001 byl podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti nejvyšší v okrese Třebíč (dosahoval 43,8%, zatímco v červnu 1998 pouhých 28,1%) a v okrese Havlíčkův Brod (39,5% k 30. 6. 2001 oproti 25,7% k 30. 6. 1998) a nejnižší v okrese Pelhřimov (v červnu 2001 činil 17,6%, v červnu 1998 jen 10,3%). Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti se vyvíjel příznivěji v kraji než v ČR jako celku; v průběhu posledních tří let vzrostl z 23,9% na 37,2% (v ČR se ve stejné době zvýšil z 22,8% na 39,7%).

Velmi nepříznivá je ovšem skutečnost, že v souboru dlouhodobě nezaměstnaných se ve všech okresech kraje rychle zvyšuje počet nezaměstnaných s délkou evidence nad dva roky. Jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti v kraji činí 59,1% (v ČR to je 57,1%). Zatímco celkové počty nezaměstnaných se v kraji v posledních třech letech zvýšily o zhruba 16%, počet nezaměstnaných s délkou evidence nad dva roky vzrostl téměř třikrát. Nejvíce se nyní na celkovém stavu dlouhodobě nezaměstnaných podílejí v okrese Jihlava (64,6%), vysoký je jejich podíl i v okresech Žďár nad Sázavou (59,1%), Havlíčkův Brod (58,75%) a Třebíč (58,0%), stále relativně nízký je jejich podíl v okrese Pelhřimov (45,1%). Pro srovnání: celostátní hodnota podílu občanů nezaměstnaných déle než dva roky na úhrnu dlouhodobé nezaměstnanosti činila k 30. 6. 2001 57,1%.

Je tedy třeba konstatovat, že nezaměstnanost v kraji (stejně jako téměř všude v České republice) postupně získává strukturu, která je nynějšími prostředky aktivní politiky zaměstnanosti velmi obtížně řešitelná. Ke ztížené situaci v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti přispívá také nedostatečný počet volných pracovních míst pro osoby zdravotně handicapované (opět obecný trend v celé ČR).

Tab. č. 9: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina (uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců, stav k 30. 6.)

území	počet uchazečů				podíl na uchazečích celkem (%)
území	1998	1999	2000	2001	1998	1999	2000	2001
Pelhřimov	119	191	229	193	10,3	12,0	17,5	17,6
Havlíčkův Brod	505	728	1 084	947	25,7	24,3	34,8	39,5
Jihlava	770	1 165	1 525	1 051	24,8	26,7	40,3	35,0
Třebíč	1 221	1 846	2 973	2 496	28,1	26,6	42,6	43,8
Žďár nad Sázavou	686	1 093	1 566	1 290	21,0	22,7	34,4	33,3
kraj Vysočina	3 301	5 023	7 377	5 977	23,9	24,3	37,3	37,2
Česká republika	66 016	109 986	16 6987	167 020	22,8	25,3	37,0	39,7

Pramen: Statistická ročenka trhu práce v ČR, MPSV, výpočty GaREP 2001

Regionální rozložení dlouhodobé nezaměstnanosti v kraji Vysočina naznačuje obrázek 4.

Obr. 4

Pramen: Správa služeb zaměstnanosti, MPSV ČR, 2001

Rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost s sebou přináší obrovské problémy v umísťování uchazečů. Pravděpodobně největším nebezpečím z hlediska dalšího možného pracovního uplatnění je pro uchazeče postupná ztráta pracovních návyků a následně v mnoha případech preference sociálních příjmů před příjmy pracovními (k čemuž přispívá i stále nízký rozdíl mezi výší mzdy za méně kvalifikovanou práci na straně jedné a úrovní sociálních dávek na straně druhé).

Tab. č. 10: Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence (stav k 30. 6. 2001)

	délka nezaměstnanosti uchazečů
	do 3	3-6	6-9	9-12	12-24	nad 24	celkem	z toho 6 měsíců
	měsíců	měsíců	měsíců	měsíců	měsíců	měsíců		a déle
okresy kraje Vysočina – počet uchazečů
Havlíčkův Brod	612	379	226	233	391	556	2397	1406
Jihlava	941	451	304	259	372	679	3006	1614
Pelhřimov	519	226	89	72	106	87	1099	354
Třebíč	1229	849	538	587	1049	1447	5699	3621
Žďár nad Sázavou	1121	688	389	382	528	762	3870	2061
Kraj Vysočina	4422	2593	1546	1533	2446	3531	16071	9056
okresy kraje Vysočina relativně (%)
Havlíčkův Brod	25,5	15,8	9,4	9,8	16,3	23,2	100,0	58,7
Jihlava	31,3	15,0	10,1	8,6	12,4	22,6	100,0	53,7
Pelhřimov	47,2	20,6	8,1	6,6	9,6	7,9	100,0	32,2
Třebíč	21,6	14,9	9,4	10,3	18,4	25,4	100,0	63,5
Žďár nad Sázavou	29,0	17,8	10,1	9,9	13,6	19,6	100,0	53,3
Kraj Vysočina	27,5	16,2	9,6	9,5	15,2	22,0	100,0	56,3
Celkem ČR	24,2	16,1	10,4	9,6	17,0	22,7	100,0	59,7

Pramen: MPSV ČR, výpočty GaREP 2001

Kvalifikační skladba nezaměstnanosti

Mezi další významnou strukturální charakteristiku nezaměstnanosti patří vzdělanostní skladba v souboru uchazečů. V tomto směru dochází v posledních letech k posunu mezi skupinou se základním vzděláním a skupinou s úplným středním vzděláním. Je to přirozený proces pohybu na trhu práce, kdy do důchodu odchází méně kvalifikované ročníky a naopak na trh práce vstupují absolventi škol s převahou úplného středního vzdělání.

Tab. č. 11: Vývoj vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání v kraji Vysočina (%)

stav 31.12.	bez a základní	učňovské	střední s maturitou	vyšší odborné + VŠ	celkem
1996	27,04	46,05	24,61	2,30	100,00
1997	23,72	46,12	27,81	2,36	100,00
1998	20,93	46,86	29,00	3,20	100,00
1999	20,97	47,72	28,20	3,10	100,00
2000	21,86	48,98	25,51	3,65	100,00

Pramen: Statistická ročenka trhu práce v ČR, MPSV ČR, výpočty GaREP 2001

V rámci kraje největší podíl z celkového úhrnu nezaměstnaných vykazuje soubor osob, které získaly vzdělání v kategorii "učňovské" (včetně středního bez maturity); do této skupiny je řazeno 46,4% nezaměstnaných. Zhruba poloviční podíl vykazují skupiny nezaměstnaných se základním vzděláním (22,7%) a také kategorie pracovníků se vzděláním úplným středním odborným (22,4%). Podíl absolventů gymnázií (3,8%) stejně jako podíl vysokoškoláků (3,4%) není vysoký, zastoupení občanů s jiným stupněm vzdělání je pak již zanedbatelné. Oproti celostátní struktuře vykazuje krajská skladba nezaměstnanosti výrazně nižší podíl občanů s pouze základním vzděláním a vyšší zastoupení vyučenců, středoškoláků, ale i vysokoškoláků - viz následující přehled.

Obr. 5

Pramen: Správa služeb zaměstnanosti, MPSV ČR, 2001

Tab. č. 12: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k 30. 6. 2001

	bez vzdělání a základní	učňovské a střední bez mat.	ÚSV	ÚSO	vyšší odborné a bakalářské	VŠ	celkem
okresy kraje Vysočina – počet uchazečů
Havlíčkův Brod	593	1047	95	569	35	58	2397
Jihlava	861	1238	107	655	25	120	3006
Pelhřimov	216	510	46	251	24	52	1099
Třebíč	1277	2738	200	1248	60	176	5699
Žďár nad Sázavou	705	1916	167	871	63	148	3870
Kraj Vysočina	3652	7449	615	3594	207	554	16071
okresy kraje Vysočina relativně (%)
Havlíčkův Brod	24,7	43,7	4,0	23,7	1,5	2,4	100,0
Jihlava	28,6	41,2	3,6	21,8	0,8	4,0	100,0
Pelhřimov	19,7	46,4	4,2	22,8	2,2	4,7	100,0
Třebíč	22,4	48,0	3,5	21,9	1,1	3,1	100,0
Žďár nad Sázavou	18,2	49,5	4,3	22,6	1,6	3,8	100,0
Kraj Vysočina	22,7	46,4	3,8	22,4	1,3	3,4	100,0
celkem ČR	32,8	42,0	3,3	18,1	0,8	3,0	100,0

Pramen: MPSV ČR, 2001

Věková skladba nezaměstnanosti

Poslední ze základních charakteristik souboru uchazečů o zaměstnání je jejich věková struktura. Je třeba konstatovat, že věková skladba nezaměstnanosti - obdobně jako v případě vzdělanostní struktury - vykazuje výrazné sezónní výkyvy. Odhlédneme-li ovšem od těchto sezónních vlivů, je zřejmé, že vývoj na trhu práce v kraji za poslední roky ukazuje na dílčí posuny v zastoupení některých věkových skupin nezaměstnaných. Dochází k poklesu zastoupení nejmladší věkové kohorty uchazečů do 19 let, zatímco roste zastoupení věkové skupiny 20 – 34 let. Souvisí to mimo jiné i s již zmíněným posunem vzdělanostní struktury, kdy absolventi s vyšším vzděláním vstupují na trh práce později, případně volí po skončení střední školy jiné způsoby existence než pracovní proces (např. jazyková škola, au-pair) a to často v důsledku uplatňování snahy o studium na vysoké škole. Jednoznačně tedy postupně dochází k odkládání okamžiku vstupu populace na trh práce vlivem delšího období pobytu ve vzdělávacích institucích.

K 30. 6. 2001 byla nejpočetnější věkovou skupinou nezaměstnaných v kraji kategorie 20-24 let, která se na celkovém úhrnu nezaměstnanosti podílela 19,7% (v ČR 17,9%), za níž následovala věková kategorie 25-29 let (podíl v kraji 14,2%, v ČR 13,7%). Zastoupení všech následujících pětiletých věkových skupin v rozmezí 30-54 let na celkovém úhrnu krajské nezaměstnanosti bylo značně vyrovnané; pohybovalo se vždy v rozpětí 9,6 - 11,5%. Nezaměstnaných ve věku do 20 let bylo 7,4%, občanů starších 55 let pak jen 5,2%. Průměrný věk evidovaného nezaměstnaného byl nejnižší v okrese Žďár nad Sázavou (34,2 roku), následuje okres Jihlava (35,2 roku), Pelhřimov (35,6 roku), Třebíč (35,8 roku) a okres Havlíčkův Brod (36,6 roku). Průměrný věk nezaměstnaných v kraji Vysočina (35,4 roku) byl oproti celostátnímu průměru (36,0 roku) mírně nižší.

Tab. č. 13: Věková struktura uchazečů o zaměstnání – stav k 30. 6. 2001

	Struktura uchazečů o zaměstnání podle věkových skupin										celkem
	do 19	20-24	25-29	30-34	35-39	40-44	45-49	50-54	55-59	nad 60
okresy kraje Vysočina – počet uchazečů
Havlíčkův Brod	146	414	341	271	249	236	260	309	156	15	2 397
Jihlava	256	577	401	352	300	300	333	361	118	8	3 006
Pelhřimov	72	219	160	115	112	104	128	133	55	1	1 099
Třebíč	375	1159	792	645	547	514	653	658	289	67	5 699
Žďár nad Sázavou	333	802	583	465	384	383	427	361	124	8	3 870
Kraj Vysočina	1 182	3 171	2 277	1 848	1 592	1 537	1 801	1 822	742	99	1 071
okresy kraje Vysočina relativně (%)
Havlíčkův Brod	6,1	17,3	14,2	11,3	10,4	9,8	10,9	12,9	6,5	0,6	100,0
Jihlava	8,5	19,2	13,3	11,7	10,0	10,0	11,1	12,0	3,9	0,3	100,0
Pelhřimov	6,6	19,9	14,5	10,5	10,2	9,5	11,6	12,1	5,0	0,1	100,0
Třebíč	6,6	20,3	13,9	11,3	9,6	9,0	11,5	11,5	5,1	1,2	100,0
Žďár nad Sázavou	8,6	20,7	15,1	12,0	9,9	9,9	11,0	9,3	3,2	0,2	100,0
Kraj Vysočina	7,4	19,7	14,2	11,5	9,9	9,6	11,2	11,3	4,6	0,6	100,0
Celkem ČR	7,3	17,9	13,7	11,3	10,4	10,2	12,0	12,4	4,5	0,3	100,0

Pramen: MPSV ČR, 2001

Obr. 6

Pramen: Správa služeb zaměstnanosti, MPSV ČR, 2001

Závěrem lze říci, že situace na trhu práce v kraji Vysočina je ve srovnání se stavem v celé České republice poměrně příznivá. V posledních letech kraj jako celek vykazuje míru nezaměstnanosti pod úrovní průměru ČR, ovšem vnitrokrajské rozdíly jsou značné. Dlouhodobě nejpříznivější je situace na trhu práce v okrese Pelhřimov, na druhé straně trvale vyšší je nezaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou a zejména v okrese Třebíč. Situace na trhu práce je logicky odrazem místních podmínek daných jednak konkrétní hospodářskou situací zaměstnavatelských subjektů, dostupností zaměstnání (tj. možností dojíždět do zaměstnání), ale i charakterem sociálního klimatu. Z hlediska podrobnějšího územního členění se již dlouhodobě jako nejvíce problémové jeví mikroregiony jihozápadního cípu okresu Třebíč – tj. Jemnicko, Moravskobudějovicko a Jaroměřicko a v poslední době i samotná Třebíč, dlouhodobě problémový je také mikroregion Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou s útlumovou těžbou a úpravou uranové rudy. Trvale velmi dobrá situace na trhu práce v okrese Pelhřimov je vzhledem k úrovní hospodářského rozvoje tohoto území překvapivá a není možné ji - podle odborníků z oblasti ekonomické statistiky - uspokojivě vysvětlit.

1.8 Sociální a kulturní infrastruktura

Sociální a kulturní infrastruktura představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které zajišťují reprodukci pracovní síly a přispívají k posílení vazby obyvatel s místem jejich bydliště. Tato sféra tak nemá přímý vztah k hospodářskému výkonu, ale představuje oblast, do níž směřují nejefektivnější investice k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Současně jde o oblast, v níž se předpokládají nejrozsáhlejší pravomoci krajského zastupitelstva a dalších krajských institucí veřejné správy. V kapitole sociální a kulturní infrastruktura bude stručně popsána situace v oblasti školství, zdravotnictví a zdravotního stavu obyvatelstva, sociální péče, sociálního zabezpečení, kultury, sportu a stavu kriminality.

1.8.1 Školství

Ve školním roce 1999/2000 bylo v kraji Vysočina v provozu 380 mateřských škol (o 4 méně než v předchozím školním roce), které navštěvovalo asi 16 tis. dětí (viz tabulka č. 1). Zřizovatelem většiny MŠ je obecní úřad, minimum výjimek tvoří soukromé či církevní mateřské školy.

Výrazné snížení úrovně plodnosti v ČR i v kraji od roku 1993 se následně projevilo ve snížení počtu předškolních dětí. Ve školním roce 1999/2000 navštěvovalo MŠ v kraji o 1,9 tis. dětí méně než ve školním roce 1994/95. Systém předškolní výchovy na tuto změnu reagoval organizační racionalizací (např. zřízení společného ředitelství ZŠ a MŠ v obci), ale i zrušením některých MŠ. Jejich počet se v uvedeném období snížil o 29. Několika MŠ byla ve školním roce 1999/2000 udělena výjimka z minimálního počtu dětí na třídu (§ 3 zákona č. 76/1978 Sb. v platném znění) s tím, že nadnormativní výdaje budou hrazeny zřizovatelem (OÚ). Ve školním roce 1999/2000 se počet dětí v mateřských školách v kraji Vysočina ve srovnání s předchozím rokem snížil o téměř 700, což je oproti minulým dvěma letům opět výraznější propad. Přestože se stále častěji projevuje trend odkladu zápisu do ZŠ, problém snižujícího se počtu předškolních dětí je v kraji zcela otevřený.

Tab. č. 1: Mateřské školy v okresech kraje Vysočina ve školním roce 1999/2000

okres	počet škol (celkem)	počet tříd	počet dětí	počet pedag. pracovníků	dětí na 1 třídu	dětí na 1 pedag. zam.
Havl. Brod	67	126	2 606	231	21	11
Jihlava	67	150	3 088	280	21	11
Pelhřimov	48	110	2 349	203	21	12
Třebíč	93	177	3 716	341	21	11
Žďár nad Sázavou	105	191	4 261	371	22	11
kraj Vysočina	380	754	16 020	1 426	21	11

Pramen: Výroční zprávy o stavu školství za šk. rok 1999/2000, Školský úřad Třebíč, Jihlava, Žďár n. S., Havlíčkův Brod, Pelhřimov, UIV – Statistická ročenka školství 1999/2000, výpočty GaREP 2001.

Tab. č. 2: Základní školy v okresech kraje Vysočina ve školním roce 1999/2000

okres		počet škol (celkem)	počet tříd	počet žáků	počet pedag. pracovníků	žáků na 1 třídu	žáků na 1 pedag. zam.
	Havl. Brod	55	507	10 522	686	21	15
	Jihlava	48	554	11 856	776	21	15
	Pelhřimov	31	372	7 656	511	21	15
	Třebíč	66	642	13 909	886	22	14
	Žďár nad Sázavou	82	705	15 007	1 019	21	15
	kraj Vysočina	282	2780	58 950	3 878	21	15

V kraji Vysočina bylo ve stejném školním roce zařazeno do sítě 282 základních škol, které navštěvovalo téměř 59 tis. žáků (viz tabulka č. 2). Z toho bylo 149 plně organizovaných (devítiletých) ZŠ (tj. 53% ZŠ), které navštěvovalo 53,9 tis. žáků (91,4% žáků), a 133 málotřídních škol s jedním až pěti ročníky, které navštěvovalo o něco více než 5 tisíc (tj. 8,6 %) žáků kraje. Z počtu žáků navštěvujících málotřídní ZŠ jich bylo 67% z okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Síť ZŠ dosud nebyla výrazně postižena vlnou nízké natality 90. let. Přesto se počet žáků v ZŠ mírně snižoval. Ve srovnání se školním rokem 1996/97, kdy došlo ke zvýšení počtu žáků v důsledku znovuzavedení 9. ročníků ZŠ, se počet žáků ZŠ v kraji snížil o cca 1 400 (tj. o 2,4%). Počet ZŠ se ve stejném období snížil o dvě.

Existence základní školy v obci je považována za záruku budoucího populačního rozvoje obce, proto je usilováno o zachování ZŠ i tam, kde počet žáků klesl pod normativ stanovený MŠMT. Celkem 45 školám (plně organizovaným i málotřídním) byla ve školním roce 1999/2000 udělena výjimka z požadovaného minimálního průměrného počtu žáků na třídu s tím, že nadnormativní náklady uhradí jejich zřizovatel. Oproti předchozímu školnímu roku je to nárůst o 3 ZŠ. Tlak na rušení škol však ještě zesílí s tím, jak do nich začínají nastupovat populačně slabé ročníky narozené po roce 1993.

Co se týče pedagogických pracovníků v kraji Vysočina nelze celkově hovořit o jejich výraznějším faktickém nedostatku – výjimku tvoří zejména nižší počty učitelů na 1. stupni základních škol. Nedostatek pedagogů se projevuje spíše u vybraných aprobací, jako jsou učitelé jazyků, informatiky a výpočetní techniky. Druhým významným nepříznivým faktorem je věková struktura učitelů (značná část je v předdůchodovém věku).

Speciální školství je tvořeno speciálními MŠ, zvláštními a pomocnými školami, speciálními školami při zdravotnických zařízeních, učilišti a praktickými školami a dalšími zařízeními pro žáky handicapovanými fyzicky, mentálně nebo sociálně. Síť těchto zařízení je v kraji Vysočina stabilizovaná, přičemž některá z nich mají nadregionální působnost. V některých případech však školské úřady konstatují nevyhovující stav objektů, v nichž jsou tato zařízení umístěna. Další handicapovaní žáci jsou integrováni v běžných školách, avšak počet integrovaných tříd dosud nedosahuje žádoucího počtu.

Střední školy

V kraji Vysočina bylo podle údajů výročních zpráv školských úřadů za školní rok 1999/2000 zařazeno v síti celkem 54 středních škol a 10 vyšších odborných škol. Z celkového počtu středních škol je 19 gymnázií a 35 středních odborných škol. Dvě školy jsou spojeny se středním odborným učilištěm a 8 s vyšší odbornou školou. Dále zde působí ještě 36 středních odborných učilišť.

Gymnázia

Gymnázia nabízejí různou délku studia – nejběžnější formou je studium osmileté a sedmileté, které zpravidla zaručují vyšší kvalitu vzdělání a lepší připravenost pro pokračování studia na vysoké škole, o něco méně častá jsou gymnázia čtyřletá a pouze tři jsou šestiletá. Celkový počet studentů na 19-ti gymnáziích ve školním roce 1999/2000 byl 5 995. Z toho nejvíce studentů navštěvovalo gymnázia v okrese Žďár nad Sázavou (1 697 – tedy 28% z celkového počtu studentů gymnázií). Obliba studia na gymnáziu přitom stále roste. Z tabulky č. 3 lze vyčíst konkrétní počty jednotlivých typů gymnázií v okresech kraje Vysočina. Vzhledem k tomu, že některá nabízejí kombinovanou formu studia – např. osmileté i čtyřleté, celkový počet škol je nižší než počet forem studia na daném území. Ve školním roce 2000/2001 ukončily oficiálně svoji činnost 7-letá gymnázia (pozastaveno přijímání studentů ve školním roce 1994/95).

Tab. č. 3: Počet forem studia na gymnáziích v okresech kraje Vysočina ve školním roce 1999/2000

okres	4-letá gymnázia	6-letá gymnázia	8-letá gymnázia	počet škol celkem	počet studentů celkem
Pelhřimov	2	1	3	3	799
Havlíčkův Brod	3	1	4	4	1 224
Jihlava	2		3	4	1 283
Třebíč	3	1	2	3	992
Žďár n.S.	5		5	5	1 697
Kraj Vysočina	15	3	17	19	5 995

Pramen: Krajský úřad Kraj Vysočina, odbor školství, mládeže a sportu, 2001. Výroční zprávy o stavu školství za šk. rok 1999/2000, Školský úřad Třebíč, Jihlava, Žďár n.S., Havlíčkův Brod, Pelhřimov, UIV – Statistická ročenka školství 1999/2000, výpočty GaREP 2001.

Střední odborné školy, střední odborná učiliště a odborná učiliště

V kraji Vysočina je celkem 37 středních odborných škol, z nichž je 21 samostatných, ostatní působí v rámci integrovaných středních škol (ISŠ) nebo jsou spojeny se středními odbornými učilišti (SOU), odbornými učilišti (OU) či vyššími odbornými školami (VOŠ). V tabulce č. 4 jsou pod středními odbornými školami zahrnuty i formy večerního a dálkového studia a také studijní obory SOÚ. Počet studentů se tak blíží hranici 11 tisíc. Největšímu zájmu studentů se těší SOŠ, jejichž obory jsou orientovány obecně na podnikání v oborech (odvětvích), ekonomiku a administrativu a elektrotechniku, telekomunikaci a výpočetní techniku. Tyto obory, kde studuje více než 1 000 osob zajišťují téměř polovinu všech studentů uvedených škol v kraji. Jejich rozmístění není v kraji zcela rovnoměrné, to však neznamená, že není v současných podmínkách vyhovující. Z ostatních studijních oborů, které nejsou v tabulce jmenovány, stojí za zmínku pedagogické, učitelské a sociální práce, textilní výroba a oděvnictví, potravinářství a ekologie a ochrana životního prostředí.

Tab. č. 4: Počty studentů v nejfrekventovanějších oborech středních odborných škol* v okresech kraje Vysočina ve školním roce 1999/2000

studijní obor	Pelhřimov	Havlíčkův Brod	Jihlava	Třebíč	Žďár nad Sázavou	Kraj Vysočina
podnikání v oborech, odvětvích	160	310	566	456	585	2 077
ekonomika a administrativa	308	403	579	349	367	2 006
elektrotech., telekom. a VT	33	0	373	457	137	1 000
strojírenství, stroj. výroba	178	175	230	139	261	983
staveb., geodézie, kartogr.	14	290	289	206	89	888
zdravotnictví	0	161	251	151	195	758
gastron., hotelnictví, turismus	158	12	17	60	452	699
zemědělství a lesnictví	158	157	64	72	50	501
umění a užité umění	0	0	382	0	0	382
obchod	77	35	149	115	0	376
ostatní	54	98	624	367	133	1 276
celkem obory	1 140	1 641	3 524	2 372	2 269	10 946

Pramen: Krajský úřad Kraj Vysočina, odbor školství, mládeže a sportu, 2001.

* včetně večerního a dálkového studia na SOŠ a studijních oborů na SOÚ

Střední odborná učiliště kraje Vysočina navštěvovalo ve školním roce 1999/2000 více než 7,7 tis. učňů (pouze v učebních oborech). SOU jsou podobně jako SOŠ jsou také do značné míry sloučena s jinými typy škol, samostatných SOU (případně spojených s učilišti – U) je 21. Největší zájem byl o učební obory strojírenství, strojírenská výroba a gastronomie, hotelnictví a turismus. Počty učňů v těchto oborech, které jsou vzhledem k současným okresům velmi pravidelně rozloženy, tvoří téměř dvě pětiny všech registrovaných učňů kraje ve sledovaném školním roce (viz tabulka č. 5). Odborná učiliště jsou v kraji tři – lokalizované v okresech Pelhřimov, Jihlava a Třebíč, dvě z nich jsou samostatné. Ve sledovaném školním roce zde působilo 165 učňů, nejvíce v oboru stavebnictví, geodézie a kartografie. Učilištní formy středoškolského vzdělání jsou minimální a existují ve spojení většinou s SOÚ.

Tab. č. 5: Počty studentů v nejfrekventovanějších oborech středních odborných učilišť* v okresech kraje Vysočina ve školním roce 1999/2000

učební obor	Pelhřimov	Havlíčkův Brod	Jihlava	Třebíč	Žďár nad Sázavou	Kraj Vysočina
strojírenství, stroj. výroba	234	203	314	377	417	1545
gastron., hotelnictví, turismus	165	242	328	264	343	1342
obchod	130	89	146	234	135	734
zpracování dřeva	73	146	276	109	129	733
zemědělství a lesnictví	77	108	49	185	174	593
elektrotech., telekom. a VT	117	10	134	222	108	591
osobní a provozní služby	167	24	240	60	55	546
staveb., geodézie, kartogr.	68	42	252	115	55	532
potravinářství, potr. chemie	52	33	140	97	74	396
text. výroba a oděvnictví	35	45	123	139	37	379
ostatní	16	66	115	20	104	321
celkem obory	1 134	1 008	2 117	1 822	1 631	7 712

Pramen: Krajský úřad Kraj Vysočina, odbor školství, mládeže a sportu, 2001, * pouze učební obory

Vyšší odborné školy

Pomaturitní nevysokoškolské studium se těší stále větší oblibě, důvody jsou různé: nenalezení pracovního místa, zvyšování kvalifikace, neúspěšné vykonání přijímacích zkoušek na vysokou školu aj. Vyšší odborné školy jsou prvním stupněm terciárního vzdělání. Na území kraje Vysočina působí dvanáct vyšších odborných škol, z nichž pouze dvě jsou samostatné a ostatní jsou spojeny s různými typy středních škol. Následující tabulka č. 6 ukazuje oborovou skladbu a počty studentů vyšších odborných škol kraje Vysočina.

Tab. č. 6: Obory a počty studentů vyšších odborných škol v jednotlivých okresech kraje Vysočina ve školním roce 1999/2000

okres	název školy	studijní obor	poč. studentů
Třebíč	SZŠ, VZŠ a VOŠ Třebíč	ekonomika a administrativa	70
		zdravotnictví	58
Jihlava	VOŠ Jihlava	ekonomika a administrativa	502
		elektrotechnika, telekomun. a VT	168
		gastronomie, hotelnictví, turismus	208
	SZŠ a VZŠ Jihlava	zdravotnictví	104
	VOŠ a SUŠ Jihlava (soukr.)	grafika, propagační výtvarnictví	20
	VOŠ sociální Jihlava (soukr.)	pedag., učitelské a sociální práce	120
Žďár n.S.	Szem a VOŠ Bystř. n. Pernšt.	zemědělství a lesnictví	134
	SPŠ a VOŠ Žďár n. Sázavou	podnikání v oborech	69
		elektrotechnika, telekomun. a VT	78
	SZŠ, VZŠ a VOŠ Žďár n. Sáz.	zdravotnictví	75
Havlíčkův Brod	VOŠ a OA Chotěboř	ekonomika a administrativa	237
	VOŠ a SZŠ Havl.Brod	zdravotnictví	161
	VOŠ a ISŠ strojnická Ledeč n.S.	ekonomika a strojírenství	70
	VOŠ a SŠ sklářská Světlá n.S.	technická chemie	35
Kraj Vysočina	12 VOŠ		2 109

Z pohledu jednotlivých oborů jsou VOŠ nejčastěji zaměřené na zdravotní a sociální péči, ekonomiku a administrativu, informatiku a techniku, turistiku a hotelnictví, specifickým oborem je grafika a propagační výtvarnictví. Rozložení VOŠ i oborů v kraji lze označit za poměrně rovnoměrné (přestože v okrese Pelhřimov VOŠ není), rozložení počtu studentů jednotlivých oborů se koncentruje více na obory ekonomického zaměření, technické a sociálně-zdravotní zaměření studuje přibližně stejné množství studentů.

Nabídka středoškolského a učňovského vzdělání je výrazně koncentrována do největších měst kraje. Největšími středisky jsou okresní města, v nichž ve školním roce 1999/2000 studovalo nebo se učilo více než tři pětiny z celkového počtu studentů a učňů kraje. Mezi nimi vyniká krajské město s podílem 22% studentů a učňů. Zatímco v oblasti studijních oborů je dominantním centrem Jihlava, v oblasti učebních oborů je počtem studentů i nabídkou oborů rovnocenným centrem také Třebíč.

Mimo jmenovaná centra středoškolského vzdělání v tabulce č. 7, stojí za uvedení ještě Gymnázium v Pacově, SOU zemědělské v Kamenici nad Lipou a odborné učiliště pro žáky, kteří ukončili zvláštní školu v Černovicích – nadregionální význam (okres Pelhřimov), SOU a OU v Lipnici nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod (sloučeno s VOŠ a Střední sklářskou školou ve Světlé nad Sázavou), SOU a U lesnické v Lesonicích (okres Třebíč a SOU J. Tiraye ve Velké Bíteši (okres Žďár nad Sázavou).

Celková nabídka kapacity středních a vyšších škol v kraji Vysočina dosahuje téměř 34 tisíc míst. Při počtu studentů ve školním roce 1999/2000, který se pohyboval v denním studiu kolem 26,7 tisíc osob, je kapacitní vytíženost všech typů středních a vyšších škol v kraji o něco více než tříčtvrtinová (78,7%). Studenti gymnázií naplňují kapacity svých škol z cca 92%, studenti středních odborných škol z 68%, učni středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť ze 78% a studenti VOŠ ji vytěžují zcela. Uvedená čísla znamenají dostatek volných kapacit a prostor pro vznik dalších typů studia či škol (vysoké školy, školy celoživotního vzdělávání apod.).

Tab. č. 7: Hlavní střediska středního školství v kraji Vysočina

město	počet studentů ve šk. r. 1999/2000
město	gymnázia	VOŠ, SOŠ, ISŠ, SOU, OU, U	celkem	podíl na kraji (%)
Jihlava	952	4 920	5 872	22,0
Třebíč	702	3 213	3 915	14,6
Žďár n. S.	716	2 194	2 910	10,9
Havl. Brod	517	1 399	1 916	7,2
Pelhřimov	362	1 307	1 669	6,2
Velké Meziříčí	357	925	1 282	4,8
Mor. Budějovice	290	670	960	3,6
Chotěboř	303	570	873	3,3
N. Město n. M.	340	586	926	3,5
Světlá n. S.	96	206	302	1,1
Humpolec	311	657	968	3,6
Bystřice n. P.	284	472	756	2,8
Ledeč n. S.	308	303	611	2,3
Třešť		848	848	3,2
Telč	331	174	505	1,9
Celkem	5 995	20 752	26 747	-

V tabulce č. 8 jsou vyčerpávajícím způsobem shrnuty počty veškerých předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které byly zařazeny do sítě pro školní rok 2000/2001. Tyto byly rozčleněny podle zřizovatele na krajské (dříve státní), obecní a soukromé či církevní. V tabulce nejsou uvedeny pouze čtyři Dětské výchovné ústavy lokalizované v okresech Pelhřimov (2), Jihlava a Žďár nad Sázavou, které zůstávají ve správě státních orgánů.

Novelou zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, přechází zřizovatelská funkce ke školám vymezeným v zákoně č. 157/2000 Sb. na Kraj Vysočina. Jedná se o tyto:

Okres Jihlava: 29 škol a školských zařízení

Okres Třebíč: 26 škol a školských zařízení

Okres Havlíčkův Brod: 30 škol a školských zařízení

Okres Pelhřimov: 30 škol a školských zařízení

Okres Žďár nad Sázavou: 32 škol a školských zařízení

V celkovém počtu ředitelství školských zařízení, která přecházejí do působnosti kraje Vysočina, je započítáno i devět SOŠ a SOU zřizovaných Ministerstvem zemědělství ČR. Tyto školy přejdou pod krajskou působnost k 1. 10. 2001.

Následující tabulka č. 9 naznačuje populační vývoj 15-ti letých žáků základních škol, kteří budou vycházet ZŠ v období školních let 1999/00 – 2014/15, tzn., že se narodili v letech 1985 - 2000. Nehledě na „migrační aktivity“ školáků mimo území kraje, dojde během sledovaných 15-ti let ke snížení počtu dětí vázaných ukončení základní školy v kraji Vysočina o více než třetinu. Tento negativní demografický trend kopíruje výhledový stav mladé populace v ČR a bude mít za následek ohrožení vlastní existence některých středních, základních i mateřských škol, u kterých již v dnešní době převyšuje potenciální kapacita skutečnou naplněnost.

Tab. č. 9: Vývoj populace vycházejících 15-ti letých žáků základních škol kraje Vysočina

poř. číslo	šk. rok	rok nar.	ČR	Kraj Vysočina	okres H.Brod	okres Jihlava	okres Pelhřimov	okres Třebíč	okres Žďár n.S.
1.	1999/00	1985	133 554	7 333	1 354	1 492	961	1 698	1 837
2.	2000/01	1986	130 679	7 141	1 276	1 456	913	1 681	1 815
3.	2001/02	1987	128 329	6 786	1 272	1 354	870	1 568	1 722
4.	2002/03	1988	129 971	6 949	1 239	1 390	887	1 674	1 759
5.	2003/04	1989	126 021	6 730	1 212	1 333	863	1 586	1 736
6.	2004/05	1990	127 886	7 121	1 201	1 505	909	1 682	1 824
7.	2005/06	1991	128 731	6 915	1 206	1 383	874	1 643	1 809
8.	2006/07	1992	120 909	6 590	1 161	1 322	865	1 584	1 658
9.	2007/08	1993	120 300	6 714	1 147	1 373	902	1 594	1 698
10.	2008/09	1994	105 941	5 838	1 041	1 229	758	1 303	1 507
11.	2009/10	1995	95 549	5 308	958	1 057	683	1 220	1 390
12.	2010/11	1996	90 005	4 832	881	956	635	1 141	1 219
13.	2011/12	1997	90 248	4 953	845	994	681	1 086	1 347
14.	2012/13	1998	90 136	4 889	872	994	692	1 112	1 219
15.	2013/14	1999	89 107	4 627	816	968	635	1 028	1 180
16.	2014/15	2000	90 662	4 749	857	967	665	1 079	1 181

Pramen: Krajský úřad Kraj Vysočina, odbor školství, mládeže a sportu, 2001.

Vysoké školy

Odloučená pracoviště různých veřejných vysokých škol působí na území kraje Vysočina již delší dobu. V současnosti se jedná o distanční studium strojírenství garantované Vysokým učením technickým v Brně ve spolupráci s VOŠ a SPŠ strojnickou ve Žďáru n. S., distanční studium sociální péče garantované Univerzitou Palackého v Olomouci ve spolupráci s 5. ZŠ Žďár n. S. V roce 1995 začala působit v areálu bývalé VŠZ Brno VOŠ Jihlava, kde bylo možné studovat obory Finance a řízení, Počítačové systémy a Zemědělsko potravinářské podnikání (bylo nahrazeno oborem Cestovní ruch). Obory jsou připraveny pro akreditační řízení a pro zařazení do vysokoškolských bakalářských oborů. Současně jsou připravovány dva nové obory Telekomunikační technika a Management volného času. VOŠ Jihlava je zařazena mezi sedm vybraných státních VOŠ vhodných pro vznik vysokých škol neuniverzitního typu.

V kraji Vysočina tedy v současné době (září 2001) nepůsobí žádná vysoká škola s denním studiem. Podporu Krajského úřadu kraje Vysočina má vytvoření veřejné vysoké školy bakalářského neuniverzitního typu v Jihlavě, jejíž zřízení již bylo oficiálně potvrzeno a schváleno (transformace výše zmiňované VOŠ Jihlava). Dále je v Třebíči intenzivně připravován vznik soukromé vysoké školy bakalářského neuniverzitního typu.

Celoživotní vzdělávání

Na území kraje Vysočina v současnosti nepůsobí instituce, které by se zabývaly celoživotním vzděláním. Realizace konceptu celoživotního vzdělávání znamená užší propojení existujícího školského systému se sektorem dalšího vzdělávání s politikou zaměstnanosti a se sociální politikou s cílem maximální integrace občana do společnosti. Zdůrazňuje se význam učení mimo rámec vzdělávací soustavy (vzdělávání na pracovišti, uznávání předchozí pracovní zkušenosti) a vůbec co největší prostupování oblasti učení a práce. Zvyšuje se úloha sociálních partnerů, zdůrazňuje se osobní volba každého jedince a propojení individuální poptávky se společenskou.

1.8.2 Zdravotnictví

Zdravotnickou péči poskytovalo v kraji na konci roku 2000 celkem 1 562 lékařů (přepočtený počet) a 4 773 osob středoškolsky vzdělaného zdravotního personálu. Z počtu lékařů jich 1 098 působilo v ambulantních zařízeních a ambulantních částech nemocnic, 335 v lůžkových částech nemocnic, 88 v odborných léčebných ústavech a 16 v hygienické službě. Počtem lékařů i nemocničních lůžek na 10 000 obyvatel je kraj pod průměrem ČR. Tento stav je ovšem podmíněn tím, že část vysoce specializované lékařské péče poskytují obyvatelům kraje fakultní nemocnice a další zdravotnická zařízení mimo kraj. Počet lékařů je stabilizovaný, ve srovnání s koncem roku 1997 došlo k mírnému zvýšení o 16 lékařů (1,0%). Naproti tomu počet lůžek ve zdravotnických zařízeních se ve stejné době citelně snížil, a to o 252 lůžek v nemocnicích (-8,0%) a o 345 lůžek v odborných léčebných ústavech (- 15,0%). Několik odborných léčebných ústavů v kraji má nadregionální působnost, což se odráží v nadprůměrném počtu lékařů i lůžek v těchto zařízeních ve vztahu na 10 000 obyvatel.

Tab. č. 10: Přehled zdravotnických zařízení v kraji Vysočina (k 31. 12. 2000)

	Počet	Přepočtený počet
Druh zařízení	zařízení	lékařů	SZP	Lůžka	Místa
Nemocnice	7	571,62	2 381,11	3 030	43
Léčebny dlouhodobě nemocných	3	8,50	68,95	249	-
Léčebny tuberkulózy a respir. nemocí	2	9,00	57,98	180	-
Psychiatrické léčebny	2	64,20	466,50	1459	-
Rehabilitační ústav	1	2,00	23,44	39	-
Odborné léčebné ústavy pro děti	2	4,00	35,00	158	-
Ozdravovny	1	0,40	5,00	35	-
Polikliniky, sdruž. ambulantní zařízení	11	51,83	140,59	-	-
Zdravotní střediska	6	14,12	15,02	-	-
Samost. ordinace prakt. lékaře pro dospělé	212	210,04	205,59	-	-
Samost. ord. prakt. lékaře pro děti a dorost	102	103,99	103,80	-	-
Samost. ordinace prakt. lékaře stomatologa	244	247,61	254,11	-	-
Samost. ordinace prakt. lékaře gynekologa	53	42,83	49,00	-	-
Samost. ordinace lékaře specialisty	221	187,20	204,66	-	-
Samostataná zařízení nelékařská VŠ	18	-	1,00	-	-
Samostatná zařízení SŠ	55	-	101,85	-	-
Samostatné laboratoře	76	2,50	196,81	-	-
Zařízení lék. služby první pomoci (LSPP)	3	-	-	-	-
Dětská centra a stacionáře, další dětská zařízení	3	0,40	17,00	-	82
Jesle, mikrojesle	4	-	15,00	-	89
Dopravní a záchranná služba	16	24,85	121,90	-	-
Lékárny	80	-	173,18	-	-
Hygienická služba	5	15,73	93,93	-	-
Ostatní zdravotnická zařízení¹⁾	4	1,50	39,76	-	-
Kraj Vysočina celkem	1132	1562,32	4 773,18	5150	306

¹⁾uvedena zdravotnická zařízení, která nedala souhlas k publikování

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky, pracoviště Brno

Tab. č. 11: Základní ukazatele zabezpečení zdravotní péče v okresech kraje Vysočina k 31.12.2000

okres	ambulantní péče¹⁾		nemocnice (lůžková část)				odborné léčebné ústavy²⁾
	lékaři		lékaři		lůžka		lékaři	lůžka
	abs.	rel.	abs.	rel.	abs.	rel.	abs.	abs.	rel.
Havl. Brod	196,32	20,58	67,72	7,1	575	60,3	47,49	974	102,1
Jihlava	235,34	21,66	70,95	6,53	746	68,6	21,11	600	55,2
Pelhřimov	159,34	21,65	53,74	7,30	399	54,2	8,4	225	30,6
Třebíč	221,38	18,84	81,40	6,93	657	55,9	4,1	111	9,4
Žďár n. Sáz.	285,12	22,70	61,63	4,91	653	52,0	7,00	210	16,7
Kraj celkem	1097,50	21,07	335,44	6,44	3030	58,2	88,10	2120	40,7

abs. = přepočtený počet lékařů k 31.12.2000; rel. = počet lékařů, resp. lůžek na 10 000 obyv. (stav k 1. 7. 2000)

1) ambulantní části lůžkových zařízení a samostatná ambulantní zařízení

2) včetně ambulantní části (bez lázní)

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky, pracoviště Brno

Na konci roku 2000 bylo v kraji 7 nemocnic. Z toho bylo pět okresních nemocnic, jejichž zřizovatelem je krajský úřad, a dvě nestátní nemocnice. (Seznam nemocnic a jejich oddělení je uveden v příloze). Ve srovnání s koncem roku 1997 je nemocnic o dvě méně (Nemocnice Vysočina v Humpolci a Zdravotnická a sociální zařízení Ledeč n. S.). Faktem komplikujícím provoz nemocnic je jejich rozestavěnost: všechny nemocnice v kraji jsou v určitém stupni rozestavěnosti.

Ze odborných léčebných ústavů mají výraznou nadregionální působnost obě léčebny tuberkulózy a respiračních onemocnění (v Humpolci a Daňkovicích – Buchtův kopec) – jde o dvě z deseti léčeben TRN v ČR, dále psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě a Jihlavě i Rehabilitační ústav Chotěboř (pro cévní choroby mozkové, jeden z pěti rehabilitačních ústavů tohoto typu v ČR).

Rozdíly v nabídce lékařské péče mezi okresy kraje jsou podmíněny regionální působností zdravotnických zařízení. Nadokresní působnost Nemocnice Jihlava se projevuje tím, že okres Jihlava jako jediný z okresů kraje má počet nemocničních lůžek na 10 000 obyvatel nad průměrem ČR. V okrese Jihlava spolu s okresem Třebíč je také nejvíce lékařů v lůžkové části nemocnic na 10 000 obyvatel, i když žádný z nich nedosahuje republikového průměru. Nejnižší hodnoty obou ukazatelů má okres Žďár nad Sázavou. Z hlediska počtu lékařů v ambulantních zařízeních na 10 000 obyvatel jsou rozdíly mezi okresy nižší, přičemž ve všech případech jde o hodnoty pod celostátním průměrem. Odbornou specializaci lékařů v jednotlivých okresech přibližuje Tab. 7 a dále tabulky v příloze.

Tab. č. 12: Praktičtí lékaři podle oborů v okresech kraje Vysočina k 31.12.2000

území	přepočtený počet praktického lékaře				počet obyv.l na 1 úvazek prak. lékaře¹⁾
území	pro dospělé	pro děti a dorost	gyneko- loga	stomato- loga	pro dospělé ²⁾	pro děti a dorost ³⁾	gyneko- loga ⁴⁾	stoma-tologa
Havl. Brod	40,37	16,90	8,72	46,38	1960	1384	5527	2056
Jihlava	42,45	23,00	9,62	57,30	2122	1152	2739	1897
Pelhřimov	35,23	15,44	7,00	31,75	1749	1113	5315	2318
Třebíč	49,90	26,35	10,54	58,68	1924	1151	5649	2003
Žďár n. Sáz.	56,24	29,40	10,22	68,25	1812	1123	6192	1840
Kraj Vysočina	224,19	111,09	46,10	262,36	1912	1174	5714	1985

¹⁾ počet obyvatel k 31. 12. 2000 (předběžný stav)

²⁾ vztaženo na počet obyvatel ve věku 15 a více let (stav 31. 12. 1999)

³⁾ vztaženo na počet dětí ve věku 0 – 19 let (stav 31. 12. 1999)

⁴⁾ vztaženo na počet žen (stav k 31. 12. 2000, předběžný stav)

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky, pracoviště Brno

Zdravotní stav obyvatelstva

Zdravotní stav obyvatelstva je výsledkem působení komplexu faktorů, mezi než patří životní styl, sociální struktura obyvatelstva, stav životního prostředí, dostupnost a kvalita zdravotnické péče a další. Vzhledem k tomu, že počet zemřelých v jednotlivých okresech je poměrně nízký, může být hodnota použitého ukazatele ovlivněna i nějakým netypickým vlivem, např. umístěním specializovaného zdravotnického nebo sociálního zařízení.

Tab. č. 13: Vybrané charakteristiky úmrtnosti obyvatelstva v okresech kraje Vysočina (údaje za rok 2000)

	Standardizovaná úmrtnost		Úmrtnost		Potraty na
	Standardizovaná úmrtnost		kojenecká	novorozenecká	100 naroz.
Území	Muži	Ženy	Průměr let 1996-2000
Havlíčkův Brod	1160,3	682,6	4,7	3,0	44,4
Jihlava	1191,6	709,5	6,5	4,9	39,0
Pelhřimov	1096,4	689,1	8,7	5,7	38,2
Třebíč	1089,2	654,2	4,5	2,9	40,5
Žďár nad Sázavou	1060,3	641,5	4,5	2,7	38,5
Kraj Vysočina	1116,2	673,4	5,5	3,7	40,1
Jihočeský kraj	1089,1	703,1	5,3	3,8	48,2
ČR	1161,5	690,4	5,2	3,2	49,2

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky, pracoviště Brno

Zdravotní stav obyvatel kraje Vysočina je v rámci ČR mírně nadprůměrný. Standardizovaná úmrtnost mužů i žen je pod průměrem ČR, a to jak v kraji jako celku, tak i ve většině jeho okresů (v roce 2000 ve všech okresech s výjimkou mužů i žen v okrese Jihlava). Standardizovaná úmrtnost mužů v okresech Žďár nad Sázavou, Třebíč a Pelhřimov a žen v okresech Žďár nad Sázavou a Třebíč byla výrazně podprůměrná (tj. úmrtnostní poměry těchto populací byly výrazně lepší než v populaci ČR). Zvolený indikátor však vykazuje značnou meziroční variabilitu. Kojenecká i novorozenecká úmrtnost byla pod průměrem ČR ve třech okresech kraje, přičemž s výjimkou okresu Pelhřimov jde ve všech případech o hodnoty na úrovni demograficky vyspělých západoevropských zemí. Intenzita potratovosti byla ve všech okresech kraje podprůměrná (vzhledem k ČR) a má klesající tendenci.

Průměrné procento pracovní neschopnosti zůstává dlouhodobě vysoké v okrese Žďár nad Sázavou. Pouze v pěti okresech ČR bylo v roce 2000 průměrné procento pracovní neschopnosti vyšší než v tomto okrese. Současně došlo k významnému snížení průměrného procenta pracovní neschopnosti v okrese Třebíč. Zachycené meziokresní rozdíly mají dlouhodobý charakter, současně je však třeba konstatovat, že ve srovnání s rokem 1997 došlo ve všech okresech kraje ke snížení průměrného procenta pracovní neschopnosti.

Tab. č. 14: Průměrné procento pracovní neschopnosti v okresech kraje Vysočina (rok 2000)

	Průměrné procento pracovní neschopnosti
		z toho pro
Území	Celkem	nemoc	pracovní úrazy	ostatní úrazy
Havlíčkův Brod	6,394	5,781	0,306	0,306
Jihlava	5,971	5,209	0,297	0,464
Pelhřimov	6,199	5,534	0,311	0,354
Třebíč	6,309	5,793	0,205	0,311
Žďár nad Sázavou	7,713	6,855	0,296	0,563
Kraj Vysočina	6,548	5,855	0,282	0,411
Jihočeský kraj	6,331	5,666	0,274	0,391
ČR	6,455	5,849	0,229	0,377

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky, pracoviště Brno

1.8.3 Sociální zabezpečení

V současné době všechny vyspělé ekonomiky počítají s účastí státu na hospodářském a sociálním rozvoji, což zároveň znamená, že tam, kde stát do tohoto rozvoje vstupuje, tam jej i reguluje. Nejobecnější rámec regulace v oblasti sociálního rozvoje vyjadřuje stát svou „sociální politikou“, jako cílevědomou činností subjektů, které se podílí na vytváření vhodných podmínek pro všestranný rozvoj jedince. Sociální politika státu je budována na principech sociální spravedlnosti, sociální solidarity, na principu subsidiarity a principu participace.

Konkrétní podoba pravidel a zásad sociální politiky je ovlivněna řadou faktorů. K nejdůležitějším náleží faktor demografický (struktura a vývoj obyvatelstva), faktor ekonomický a sociální (jaké budou zdroje pro uspokojování sociálních potřeb a které sociální události budou určující pro jejich identifikaci) a v neposlední řadě je rozhodujícím faktorem základní společensko-politický rámec společnosti.

Aktivní realizací sociální politiky lze dosahovat ve vztahu k vytypovaným objektům plnění vytyčených cílů rozvoje. Tímto způsobem sociální politika naplňuje své hlavní funkce. Nejčastěji se jedná o funkci ochrannou, rozdělovací a přerozdělovací, homogenizační, stimulační a preventivní. S ohledem na skutečnost, že historicky nejstarší funkcí sociální politiky je funkce ochranná, je často pojetí celé této oblasti lidských činností nesprávně zužováno na její chápání jako oblasti „péče o chudé“. Přitom vlastním smyslem sociální politiky je spíše napomáhat určitými nástroji a opatřeními ve vyrovnávání nežádoucích rozdílů a nerovností v komplexu životních podmínek a situací jedinců i sociálních skupin. Rozhodně však ne do podoby jejich nivelizace. V tomto směru je důležitá právě její funkce stimulační a preventivní.

Cíle sociální politiky jsou dosahovány užitím komplexu nástrojů. Jsou to prostředky, jimiž sociální subjekt působí na sociální objekt. Zpravidla jsou to právo, peníze a instituce, jejichž prostřednictvím se uskutečňuje služba, regulace a nátlak. Nejvýraznějším systémem, který sdružuje převážnou většinu nástrojů, realizujících sociální politiku, je systém sociálního zabezpečení.

Konkrétní povaha sociální politiky souvisí se skutečností, kdo je její subjekt (nositel). Z tohoto hlediska je důležité rozlišení na subjekty státní a nestátní. Doposud je nejvýznamnějším subjektem sociální politiky stát a jeho orgány (s ohledem na rozsah opatření i zdrojů pro jejich realizaci). V současné době se však zvyšuje role dalších subjektů – nestátních – mezi něž náleží zejména: zaměstnavatelé, obce, církve a charitativní sdružení, občanská sdružení, ale i sám občan a jeho rodina.

Systém sociálního zabezpečení je nejdůležitějším nástrojem, který užívají k realizaci sociální politiky státní subjekty. Je to soubor právních norem, institutů, institucí a vztahů, jejichž účelem je předcházet možným sociálním rizikům, odstraňovat nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených sociálních událostí a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný sociální rozvoj člověka.

Stát zde vystupuje jako nositel sociálního zabezpečení, účastní se tvorby zdrojů a organizace jeho realizace. Je nejčastěji v roli garanta systému sociálního zabezpečení, tzn., že pro ně vytváří právní rámec, stanoví podmínky, upraví sociální práva občanů a jejich realizaci. K realizaci slouží speciální instituce, které hospodaří relativně samostatně s prostředky sociálního zabezpečení. Garance státu je zde především zárukou fungování celého systému (tato forma se většinou označuje jako všeobecné povinné pojištění).

Stát však může být také iniciátorem pro vznik jiných forem sociálního zabezpečení (dává právní rámec a základní pravidla pro chování příslušných subjektů, nezasahuje však do jejich naplňování, ani neposkytuje záruky pro jejich fungování – tento systém se označuje jako dobrovolné doplňkové pojištění či zaopatření).

Právní rámec sociálního zabezpečení, který vytváří stát, staví na třech systémových součástech:

a) sociální pojištění

b) státní sociální podpora

c) sociální pomoc

Sociální pojištění řeší takové sociální situace, na něž se lze dopředu připravit (odložení části spotřeby na budoucí sociální situace s cílem zachovat v přiměřeném rozsahu, popř. po stanovenou dobu, dosažený standard životní úrovně pomocí dávek, nahrazujících příjem). Sociální pojištění obvykle zahrnuje případy ztráty zaměstnání (pojištění v nezaměstnanosti), ztrátu zdraví (pojištění zdravotní), krátkodobou ztrátu pracovní schopnosti (pojištění nemocenské), dlouhodobou ztrátu pracovní schopnosti (pojištění důchodové) a ztrátu výdělečných schopností v důsledku pracovního úrazu a nemoci z povolání (pojištění úrazové).

(Pozn.: pojištění v nezaměstnanosti a pojištění úrazové není u nás součástí systému sociálního pojištění jako součásti sociálního zabezpečení, náleží do jiného systému právní úpravy, je v určité podobě součástí pracovního práva).

Státní sociální podpora řeší takové situace, které jsou ve společnosti obecně považovány za potřebné k řešení (předvídané sociální události). Kdo čerpá plnění z této oblasti nemusí být v předstihu účasten nějakého systému pojištění. Tato oblast je zaměřena zejména na podporu dětí a rodin (např. na náklady na jejich výživu a ostatní základní potřeby – viz. státní rodinná a populační politika apod.) a sociální prevenci. Plnění je financováno ze státního rozpočtu na principu nejširší sociální solidarity.

Sociální pomoc je třetí systémovou součástí sociálního zabezpečení. Je zaměřena na veškeré obyvatelstvo a zahrnuje pomoc občanům v nepříznivých životních poměrech, které nemohou překonat bez pomoci společnosti, dále na pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny např. dávkami nemocenského či důchodového pojištění a na pomoc občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke své zvláštní životní situaci. Sociální pomoc je zabezpečována poskytováním systému hmotného zabezpečení, věcných dávek a služeb. Dávky a služby přitom mají jednak charakter „nárokový“ (tzn., že splněním zákonem stanovených podmínek na ně vzniká vymahatelný nárok), jednak „nenárokový“ (o jejich poskytnutí rozhoduje příslušný poskytovatel podle vlastního uvážení a možností). Financování ze státního rozpočtu je rovněž založeno na principu nejširší solidarity.

Charakterizovat situaci v dané oblasti na určitém území lze pouze do určité míry, která je ovlivněna disponibilními zdroji informací. V kontextu provádění sociálně-ekonomické analýzy území kraje Vysočina, pro potřeby posouzení vhodných předpokladů kraje pro jeho další rozvoj, lze hodnotit oblast realizace opatření na úseku sociálního zabezpečení v návaznosti na dostupné informace o konkrétní organizaci, správě a dosažených výsledcích za ty dílčí sféry působnosti, pro které byl již dříve založen a funguje určitý systém informací. Ze základních zdrojů srovnatelných statistik lze sledovat a hodnotit přehledy o počtech a kapacitách vybraných druhů zařízení sociální péče (domovy důchodců, ústavy sociální péče pro dospělé a mládež, domy s pečovatelskou službou, event. jiné – viz. poznámka níže). Pro posouzení rozvojových potřeb by však bylo potřebné sledovat spíše kvalitu a strukturu poskytovaných služeb v těchto zařízeních s ohledem na reálné potřeby současných i budoucích klientů. Rovněž důležité bude sledovat dostatek a kvalifikaci obslužného personálu, možnosti odborného zázemí v kraji pro získávání potřebné kvalifikace, včetně doškolování a rekvalifikací, jako součást vývoje situace na regionálním trhu práce. (Pozn.: systém informací, potřebných pro posouzení tohoto aspektu problematiky bude potřeba teprve systémově vybudovat).

Pro sledování nabídky dalších druhů zařízení sociální péče lze využít přehledu tzv. zařízení sociální intervence, která jsou v kraji zbudována (azylové domy, kontaktní centra, poradny, zařízení krizové intervence, linky důvěry apod. – viz. tabulka níže). To, že chybí některý druh těchto zařízení v kraji, může být považováno za vážný signál možných budoucích problémů v péči o určité skupiny obyvatel.

Vznik nových krajů a jejich orgánů je výzvou nejen pro ně, aby byl iniciován rozvoj potřebné struktury služeb v sociální sféře, jako nedílné součásti zákonem dané péče o uspokojování základních potřeb obyvatel kraje. Současně je to i značná výzva pro vznik a rozvoj těchto služeb v rámci „nenárokové“ sféry sociálního zabezpečení obyvatel, kde se očekává významný nárůst podílu nestátních subjektů jako jejích nositelů.

Jiný pohled na sledovanou oblast umožňuje sledovat strukturu a počet příjemců dávek státní sociální podpory a sociální pomoci a příjemce dávek důchodového pojištění – viz. tabulky níže - (Pozn.: instituce a dávky souvisící s poskytováním služeb a dávek spojených se zdravotním stavem obyvatelstva je vhodné sledovat v části „zdravotnictví“). Posouzení objemu sledovaných dávek v uvedeném členění za kraj a ve srovnání se situací za ČR celkem signalizuje určité disproporce, jejichž správná interpretace může založit reálný pohled na nezbytné budoucí potřeby v této sféře.

Také v oblasti poskytování různých druhů dávek lze využít v budoucnu šancí na rozšíření nabídky „nenárokových“ dávek, kterými lze odlišit specifika kraje Vysočina v přístupu k uspokojování potřeb jeho obyvatel (budoucí možnosti uplatnění nestátních neziskových organizací při přípravě projektů v oblasti péče o rozvoj lidských zdrojů).

Vybrané údaje o aktuální situaci v kraji Vysočina

V tabulkách č. 15 a 16 jsou uvedeny údaje o příjemcích a výši u vybraných typů důchodů v okresech kraje Vysočina za rok 1999 (Pramen: Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2001). Na základě těchto informací lze konstatovat, že průměrná výše důchodů je ve většině typů důchodů pod průměrem ČR. Jejich rozložení v kraji je poměrně rovnoměrné a úměrné počtu obyvatel jednotlivých okresů. Výjimkou je významněji vyšší počet vyplácených invalidních důchodů v okrese Žďár n. S., což pravděpodobně souvisí se zaměstnaností v uranovém průmyslu a naopak nízký počet příjemců starobního důchodu v okrese Pelhřimov, což spíše souvisí se situací na trhu práce. Rozdíly mezi výší vyplácených důchodů v okresech kraje se nijak významně neodlišují od celonárodního průměru.

Tab. č. 15 Počet příjemců důchodů v okresech kraje Vysočina (k 31.12.1999)

	Celkem	z toho:
okres		starobních	invalidních plných	invalidních částečných	vdovských a vdoveckých
Havl. Brod	24 287	12 876	3 098	959	6 057 + 782
Jihlava	26 472	14 964	2 497	1 132	6 401 + 882
Pelhřimov	19 395	10 443	1 981	906	5 027 + 662
Třebíč	28 229	15 407	3 181	1 276	6 868 + 904
Žďár n. S.	32 149	15 651	5 651	2 104	7 110 + 914
Celkem	130 532	69 341	16 408	6 377	31 463 + 4 144
ČR	2 548 159	1 315 730	329 309	142 392	619 113 + 74 858

Pramen: Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2001

Tab. č. 16 Průměrná výše důchodu (v Kč) bez souběhu s jinými důchody

	Celkem	z toho:
okres		starobních	invalidních plných	invalidních částečných	vdovských a vdoveckých
Havl. Brod	5 711	5 753	5 583	3 716	6 117 + 6 620
Jihlava	5 692	5 740	5 532	3 665	6 130 + 6 565
Pelhřimov	5 719	5 756	5 581	3 696	6 159 + 6 557
Třebíč	5 670	5 714	5 574	3 639	6 100 + 6 616
Žďár n. S.	5 751	5 844	5 913	3 801	6 149 + 6 688
Celkem	28 543	28 807	28 183	18 517	30 655 + 33 046
ČR	5 778	5 910	5 731	3 739	6 164 + 6 806

Pramen: Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2001

Za pozornost stojí významný rozdíl mezi počtem příjemců vdovských (pro ženy) a vdoveckých (pro muže) důchodů. Tato situace je ovlivněna demografickým faktorem - naděje na dožití je u žen všeobecně vyšší než u mužů. Na druhé straně výše příjmu v Kč je u těchto důchodů rovněž rozdílná, zde jsou však vyšší objemy u důchodů „mužských“ (vdoveckých), což zase více souvisí s přetrvávajícím dlouhodobým trendem rozdílného odměňování mužské a ženské práce.

V následující tabulce č. 17 je uveden přehled počtu příjemců dávek státní sociální podpory v kraji Vysočina. Tyto údaje jsou uvedeny za průměrný měsíc v roce 2000. V tomto měřítku je území kraje Vysočina značně nehomogenní. Projevují se zde velké územní rozdíly podnícené nejen demografickou situací, ale i situací na trhu práce jednotlivých okresů, která se promítá do rozdílů v příjmech jednotlivých rodin, pro něž jsou dávky stanovovány ve třech odlišných stupních pro jejich výměr – snížený, základní a zvýšený výměr. V tomto směru je ilustrativní celkově nejnižší počet příjemců jednotlivých dávek v okrese Pelhřimov oproti jejich téměř dvojnásobnému počtu v okrese Žďár n.Sázavou.

Tab. č. 17: Přehled počtu příjemců dávek státní sociální podpory v kraji Vysočina měsíčně v roce 2000

	Havlíčkův Brod	Jihlava	Pelhřimov	Třebíč	Žďár n. Sáz.	Kraj Vysočina
přídavek na dítě	21 598,8	23 666	16 006	27 662	31 030	119 962,8
sociální příplatek	4 952,5	5 128	3 652	6 770	7 290	27 792,5
rodičovský příspěvek	2 515,9	2 887	2 011	3 252	3 735	14 400,9
příspěvek na bydlení	3 166,6	3 317	2 256	5 174	4 329	18 242,6
zaopatřovací příspěvek	4,3	16	14	12	11	57,3
dávky pěstounské péče (celkem)	124,4	130	73	95	130	552,4
příspěvek na dopravu	5 643,1	5 750	3 951	7 502	9 790	32 636,1
Porodné	71,8	51	55	89	78	344,8
pohřebné	83,4	55	67	96	96	397,4
sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie *)	315,2	570	356	1 420	1 179	3 840,2
sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného*)	276,4	506	177	364	744	2 067,4
Počet příjemců celkem	38 752,4	42 076	28 618	52 436	58 392	220 274,4

Pramen: odborné referáty OkÚ Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár n.S., výpočty GaREP 2001

*) označené dávky byly vypláceny pouze do 30.6.2000

Poznámka.:

Další součástí poznatků o situaci ve vybavenosti na území kraje Vysočina je přehled o zařízeních sociální péče. S ohledem na skutečnost, že prozatím nebylo možno provést v dostatečné míře aktualizaci tohoto přehledu (oficiální statistiky nejsou dostatečně průkazné a aktuální a terénní průzkum zatím nebyl předmětem zadání), nejsou pro potřeby této etapy prací uváděny číselné přehledy o počtech zařízení a kapacitách pro jejich provoz. Pro další období je nezbytné provést nejprve základní inventarizaci dotčených zařízení a struktury jimi poskytovaných služeb a nabízených kapacit v kraji (event. s uvedením dalších identifikačních údajů, které by vyjasnily i situaci z hlediska zřizovatele, provozovatele, odbornosti personálu apod.). Jak bylo již výše v textu uvedeno bude pro budoucnost rozvoje kraje Vysočina důležité sledovat možnosti a potřeby rozšiřování těchto zařízení a jejich kapacit zejména z hlediska jejich zřizovatelů, tedy z hlediska vytváření možností pro jejich další rozvoj nabídkou nejen státem garantovaných služeb.

Mezi důležité oblasti služeb náleží oblast tzv. „sociální intervence“. Jedná se o služby zaměřené na různorodé skupiny obyvatel, ohrožené společenským vydělením – např. viz. azylové domy, kontaktní centra, nejrůznější poradny, linky důvěry apod. Tato zařízení v kraji jsou, ale jejich kapacita ani struktura není v současnosti úplná. Také pro jejich přesnou presentaci a vyjasnění potřeb dalšího rozvoje je nezbytná nejprve jejich jmenovitá inventarizace.

Protože v současnosti ještě neexistuje ucelený informační systém o sociálních službách, je nízká i informovanost občanů, jež mohou být jejich potenciálními uživateli. Vytváření účelových databází na úseku sociálních služeb bude důležitým předpokladem jejich koncepčního rozvoje.

1.8.4 Volnočasové aktivity a sport

Mimoškolní výchovu a organizované využití volného času poskytuje síť základních uměleckých škol, středisek volného času dětí a mládeže a domů dětí a mládeže, jejichž zřizovateli jsou stát, obce, soukromé subjekty, církve i neziskové organizace. V kraji existuje 23 základních uměleckých škol, které ve školním roce 1999/2000 navštěvovalo 11 160 žáků. Většinou jsou umístěny ve větších městech, ale zřizují i detašovaná pracoviště v dalších obcích. Další organizovaná zájmová činnost dětí probíhá ve střediscích volného času a domech dětí a mládeže. Ve školním roce 1999/2000 existovalo v kraji 17 domů dětí a mládeže, které navštěvovalo celkem 12 338 dětí a 51 středisek volného času. Vzhledem k problematické dopravní dostupnosti těchto aktivit, poskytují další zájmovou činnost subjekty působící přímo v obcích regionu.

Vybavenost sportovišti pro širší veřejnost je Kraj Vysočina ve srovnání s celou Českou republikou mírně nadprůměrná. Mírně nadprůměrná je jak vybavenost tělocvičnami, včetně školních s přístupem veřejnosti, tak krytých i otevřených stadiónů. Tato zařízení se však koncentrují do okresních měst a jejich přístupnost ze vzdálenějších míst je omezená dopravní dostupností. Mimo okresní města je důležitá činnost sportovních jednot a klubů, které jsou především na venkově základem veřejné tělovýchovy, ale také organizátorem společenského a kulturního života.

Pro účely trávení volného času dětí a mládeže je třeba, aby instituce veřejné správy hledaly možnosti ve spolupráci se samosprávou, neziskovým sektorem, podnikatelskou sférou i se soukromým sektorem, jak zajistit potřebnou údržbu a modernizaci stávajících sportovišť a budování nových kapacit a zajistit tak širokým skupinám obyvatel kraje Vysočina dostupné sportovní vyžití.

Tab. č. 18: Přehled vybraných sportovních zařízení v okresech kraje Vysočina k 31. 12. 2000

území	tělocvičny vč. škol. s příst. veř.	stadióny kryté i otevřené	zimní stadiony kryté i otevřené	kryté bazény
Havlíčkův Brod	60	7	4	1
Jihlava	56	6	2	2
Pelhřimov	42	11	2	1
Třebíč	71	11	2	3
Žďár nad Sázavou	86	10	7	4
Kraj Vysočina	315	45	17	11
na 10 000 obyvatel	6,05	0,86	0,33	0,21
Česká republika	4982	802	211	248
na 10 000 obyvatel	4,84	0,78	0,21	0,24

Pramen: ČSÚ

1.8.5 Kultura a památková péče

Na území kraje Vysočina se nachází stabilní síť kulturních zařízení. Vybavenost kraje kulturními zařízeními pro trávení volného času je srovnatelná s průměrem ČR a odpovídá postavení regionu v rámci České republiky.

V kraji je velmi hustá síť veřejných knihoven, což je podmíněno sídelní strukturou území (druhý nejvyšší počet knihoven s pobočkami ze všech krajů ČR). Celorepublikový průměr také vysoko převyšuje počet ostatních kulturních zařízení mezi něž patří kulturní domy, kulturní kluby, samostatné kulturní sály, samostatné klubovny a kluby důchodců, jejichž využití je ovšem často limitováno finančně i technickým stavem. V kraji působí profesionální soubor Horáckého divadla v Jihlavě a řada amatérských souborů, je zde rozvinutá síť kin. Nezastupitelnou roli v kulturním životě kraje mají i bohaté regionální folklórní tradice, které jsou významné jak pro identifikaci obyvatel s územím, tak pro zvýšení atraktivity pro cestovní ruch. Muzea a galerie uchovávají a prezentují kulturní dědictví historických a folklórních tradic i současných uměleckých směrů.

Tab. č. 19: Přehled vybraných kulturních zařízení v okresech kraje Vysočina k 31. 12. 2000

okres	stálá kina	divadla	muzea a galerie	veřejné knihovny včetně poboček	kulturní zařízení ostatní
Havlíčkův Brod	10	0	10	141	101
Jihlava	8	2	22	103	113
Pelhřimov	10	2	22	101	149
Třebíč	11	0	21	172	146
Žďár n. S.	5	2	20	148	161
Kraj Vysočina	44	6	95	665	670
(na 10 000 obyv.)	0,84	0,12	1,82	12,76	12,86
Česká republika	723	217	1342	7194	5283
(na 10 000 obyv.)	0,70	0,21	1,30	7,00	5,14

Pramen: ČSÚ

Na území kraje Vysočina se nachází množství kulturních památek, hradů, zámků, církevních staveb, domů, kapliček a soch světců, pokrývajících v podstatě celé jeho území. V kraji se nachází sedm národních kulturních památek včetně dvou památek UNESCO – areál zámku Telč v Telči, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru n.Sázavou. Celkový počet kulturních památek zapsaných v seznamu kulturních památek Ministerstva kultury ČR je 6348 - z toho 29 nemovitých památek je v seznamu nejohroženějších a nevyužívaných památek zpracovaného státním ústavem památkové péče v roce 1999. Pro rozvoj památkové péče je nutné zřízení odborné památkové instituce – státního památkového ústavu – se sídlem na území kraje.

Tab. č. 20: Počet kulturních památek v okresech kraje Vysočina k 31. 7. 2001

okres	nemovité kulturní památky	movité kulturní památky
Havlíčkův Brod	386	404
Jihlava	925	748
Pelhřimov	515	583
Třebíč	530	746
Žďár n. S.	701	810
Kraj Vysočina	3057	3291
Česká republika	39254	57210

Pramen: databáze Ústředního seznamu kulturních památek, Státní ústav památkové péče, Praha 2001

1.9. Životní prostředí

Přírodní báze životního prostředí kraje Vysočina je v plném rozsahu dána Českomoravskou vysočinou, která není pouze prostorovým celkem geomorfologickým, nýbrž i krajinným, známým pod označením Vysočina. Jde o kulturní krajinu s mozaikou polí, lesů a luk, větších lesních celků i větších území s převahou orné půdy. Stále převládají velké bloky orné půdy s rizikovou zrychlenou erozí půdy v krajině se sníženou biodiverzitou. Přesto je lokálně vidět výsledky revitalizačních programů – údolní nivy, zatravňování, šetrné zemědělství apod. Nicméně v lesích stále dominuje smrkové hospodářství a jeho porosty se snadno stávají kořistí větrných kalamit. Příroda Vysočiny vůbec jeví známky snadné oběti živelných pohrom spojených s riziky, jež jsou dány lidským využíváním přírodních zdrojů. Stále více se začínají projevovat extrémnější stavy, např. sucha a povodně.

Nelze opomíjet další rizika stavů životního prostředí přes nepochybné úspěchy ve zlepšení kvality ovzduší, méně již vod, posílení biodiverzity, byť jen zatím spíše koncepčně než reálně. Přes řadu zlepšení je co dohánět ve kvalitě životního prostředí měst, rizikem je provoz dálnice, přestože funguje takřka bez závad. Je zde atomová elektrárna, těží se uranová ruda atd. Rezervy jsou v zařazení do EEKONETu, měl by být jasný záměr s rozsahem chráněných území, po vzoru projektu v povodí Dyje je nezbytné se podívat i na druhou stranu za rozvodí. Probíhající komplexní pozemkové úpravy je možné využít k posílení ÚSESů, biodivezity.

Kraj Vysočina zůstává svou Vysočinou vnímán jako území s poměrně kvalitním životním prostředím a je vyhledáván pro rekreaci, sporty, volný čas obyvatelstvem větších sídel, jimž poskytuje pitnou vodu. Jeho životní prostředí již začíná být přívětivé pro obyvatele i návštěvníky.

Celé území kraje přísluší k jedné z našich největších přírodních jednotek, která je nyní geomorfology označována jako Českomoravská vrchovina, ale přihlédneme-li k dalším přírodním složkám krajiny, pak zvolíme výstižnější označení, pod nímž je údajná vrchovina známa - Českomoravská vysočina či prostě Vysočina, jak se zde říká. Toto krátké výstižné označení také budeme používat v našem textu. Vysočina je termín krajinářský, ale nikoliv jen přírodní, zahrnuje i další souvislosti krajiny kulturní - říká se, že zde se rodí kamení. Její kolonizace byla ukončována až ve stol. l8., zatímco v úrodnějších územích na jejím okraji začala již o 500 let dříve. Přesto je Vysočina pojmem svrchovaně krajinářským, byla a je stále obdivována výtvarníky, hudebníky, spisovateli, dnes i cestovními kancelářemi, turisty, rekreanty, milovníky přírody, chataři i chalupáři, méně pak uživateli dálnice D1 neboť dokáže zvláště v zimě její provoz doslova zmrazit.

Neúrodnost Českomoravské vysočiny spočívá v horninách, které ji budují: jsou to většinou přeměněné horniny s malým obsahem živin, převahou SiO₂, což je činí kyselými - proto jsou na nich většinou hnědé kyselé, čili živinami nenasycené půdy. Zbytek hornin tvoří hlubinné vyvřeliny - většinou žuly a jim podobné horniny (diority, granodiority), které mají stejné vlastnosti jako zmíněné horniny přeměněné. Jsou samozřejmě výjimky: místy jsou živinami bohaté hadce, amfibolity, krystalické vápence (mramory) a také živinami bohaté hlubinné vyvřeliny v masívech ranském, borském. Jiné masívy - jihlavský, třebíčský, železnohorský jsou živinami chudé. Je zde jedna výjimka: výběžek České křídové tabule, která Dlouhou mezí s pískovci a opukami na okraji Železných hor vybíhá až k Dářku, kde jsou proslulá rašeliniště. Kdysi zde byly těženy rudy u Jihlavy, Římova, Borovce, Kožlí, Budče, Starého Ranska, Dlouhé Vsi, živce u Dolních Borů, dodnes se však těží uranové rudy u Rožínky v okrese Žďár nad Sázavou.

Tvary reliéfu na těchto horninách (převážně přeměněných a hlubinných vyvřelých, jež společně označujeme jako krystalinikum) jsou převážně plošiny, ploché hřbety, úvalovitá údolí přecházející směrem k okrajům Vysočiny do hluboce zaříznutých údolí - jejich opakem jsou klenby, mezi nimiž vynikají Žďárské vrchy s řadou vrcholů přes 800 m n.m., nejvýše pak Devět skal s 836 m n.m.. V Jihlavských vrších vystupuje Javořice na 837 m n.m., tedy ještě o 1 m výše, ale je osamocená, již žádný vrchol tam nedosahuje 800 m n.m.; Horní les u Víru dosahuje 774 m, Křemešník 765 m, Čeřínek 761m, Strážiště 744 m, Špičák 734 m, Mařenka 711 m, Melechov 709 m, Kyjov 702 m, zatímco Vestec v Železných horách jen necelých 700m. Ale samy Žďárské vrchy mají řadu vrcholů vyšších než námi uváděný Horní les, takže Horní les není třetím nejvyšším vrcholem.

Již z názvu Českomoravská vyplývá, že je zde strana česká a moravská, ale přírodně je důležitější evropské rozvodí mezi řekami Doubravou, Sázavou a Želivkou na straně jedné, a Svratkou, Oslavou, Jihlavou, Rokytnou a Dyjí na straně druhé. Podívejme se na jejich pořadí z hlediska jejich průměrného ročního průtoku v m³ za sekundu ( na hranicích kraje nebo v jeho rámci):

Vodní tok	průměrný roční průtok (m³.s^-1)

Jihlava	11,4
Oslava	3,33
Rokytná	1,4
Sázava	9,9
Želivka	7,2
Svratka	7,2
Loučka	2,1
Chrudimka	2,3
Doubrava	2,04
Želetavka	1,1
Moravská Dyje	0,5

Na řadě vodních toků jsou údolní nádrže, ale v současnosti sílí tlak proti dalším velkým přehradám, spíše by bylo lépe budovat menší retenční vodní nádrže a rovněž obnovovat a rozšiřovat síť rybníků, jejichž největším rozšířením se právem může pyšnit okres Žďár nad Sázavou.

Ale vraťme se k přírodnímu dělení Vysočiny - rozlišujeme jednotlivé výškové stupně Vysočiny s přihlédnutím k jejich dalším složkám - půdnímu pokryvu, specifickému odtoku, klimatu a potenciální rekonstruované vegetaci.

První stupeň Vysočiny je vyvinut na moravském okraji v povodí Dyje a označujeme jej Dyjsko-oslavský. Má teplé až mírně teplé podnebí, ještě zde se dá pěstovat vinná réva, počet dní se sněhovou pokrývkou dosahuje 40-50 (50-60) , zasahuje sem potenciální vegetační stupeň dubový a bukovo-dubový, specifický odtok v litrech za sekundu z 1 km² dosahuje hodnot 1 - 2 litry. Zasahují sem černozemě a hnědozemě, jsou zde i oglejené půdy a plavozemě, méně pak hnědé půdy. V reliéfu dominují plošiny oddělené hluboce zaříznutými údolími řek.

Druhý stupeň Vysočiny označujeme Jemnicko-bítešský, který se dělí do kotlin Jemnické, Jaroměřicko-třebíčské a Velkomeziříčské, jež jsou odděleny hřbety. Klima je mírně teplé s 50-80 dny se sněhovou pokrývkou. Potenciálními vegetačními stupni jsou bukovo-dubový, dubovo-bukový a dubovo-jehličnatý. Specifický odtok dosahuje hodnot 2 - 4 l . s^-1. km^-2, v půdním pokryvu je méně hnědozemí, ale více plavozemí a oglejených půd, přibývá půd hnědých. Reliéf zahrnuje jednak kotliny, jednak hřbety.

Třetí stupeň Vysočiny je zastoupen spíše na české straně než na moravské: počítáme sem Horní Sázavu s Doubravou/Chrudimkou a Střední Želivku. Klima je zde mírně teplé s 60-80 , místy až se 100 dny se sněhovou pokrývkou, specifický odtok dosahuje hodnot na Střední Želivce 4 - 6 l. s^-1.km^-2 , na Horní Sázavě/Doubravě/Chrudimce 5 - 10 l.s^-1.km^-2. Potenciální vegetací jsou stupně dubovo-bukový a dubovo-jehličnatý, v půdním pokryvu dominují hnědé půdy s půdami oglejenými. Převládají hřbety a údolí.

Čtvrtý stupeň má své zastoupení na straně české jako Křemešnický (Melechovský) a na straně moravské jakožto Brtnicko-arnolecký. Klima je mírně teplé až chladné se 60 - 100 (místy i 120) dny se sněhovou pokrývkou, specifický odtok dosahuje hodnot 5 -8 (Křemešnický) a 4 - 6 l. s^-1.km^-2 v Brtnicko-arnoleckém. Potenciálním vegetačními stupněm je dubovo-jehličnatý až jedlovo-bukový, v půdním pokryvu převládají hnědé půdy nenasycené neboli kyselé s půdami oglejenými. Reliéf zahrnuje hřbety, plošiny i úvalovité sníženiny.

Pátým a nejvyšším stupněm Vysočiny jsou dvě klenby - Žďárské vrchy a Jihlavské vrchy. Mají chladné podnebí se 100 - 120 dny se sněhovou pokrývkou, specifický odtok v Jihlavských vrších sice dosahuje jen 6 - 8 l.s^-1.km^-2, ale ve Žďárských vrších si to vysoce vynahradí se 6 - 14 l.s^-1.km^-2. Potenciálním vegetačním stupněm je jedlovo-bukový, půdní pokryv je zcela odlišný od ostatních: nejen, že jsou zde hnědé půdy kyselé, ale i jejich přechody do podzolů, rašelinných půd, glejů se semigleji a pseudogleji. Reliéf tvoří poměrně vysoké hřbety se sedly, kopci, hlubokými údolími, úvalovitými sníženinami.

Jestliže 1. stupeň je geobotanicky nižší pahorkatinný, pak druhý stupeň je vyšší pahorkatinný, třetí a čtvrtý podhorský, pátý pak nižší horský. Uvedená stupňovitost výrazně ovlivňuje možnosti zemědělství - délka vegetačního období je inverzní ke sněhové pokrývce, jejíž délka zase má vysokou vypovídací hodnotu k topné sezóně a tím ke spotřebě energie, specifické odtoky reflektují vodní režim, zásoby povrchových vod, protože významné zásoby vod podzemních zde nejsou. Čtvrtý a hlavně pátý stupeň mají velký význam pro letní a rovněž zimní rekreaci, která je v nižších stupních v přírodě nezáživná, o dopravě byla řeč v souvislosti s dálnicí, přidejme ještě výskyt námrazy od třetího stupně.

Nesmíme samozřejmě podlehnout představě, že uvedené členění Vysočiny řeší vše v krajině a otázkách péče o životní prostředí. Jen částečně, protože jsou zde překrásné scenérie vázané na hluboká údolí všech zmíněných řek počínaje Stvořidly a konče Oslavou, nelze opomenout skupiny rybníků, ale jsou zde i další spolu s vodními nádržemi, některé jsou vodárenskými nádržemi a tudíž s vyloučením rekreace. Vysočina je vyhledávána v létě i v zimě, především její 4. a 5. stupeň, více na běžky než sjezd, ale ten je zde také pěstován. Velké možnosti jsou pro pěší turistiku, vesměs nenáročnou, pro cyklistiku, ale ta potřebuje regulaci, stejně jako řada skal pro lezení. Vysočina je pro nenáročné turisty, více pro seniory, mládež a její ovzduší není tolik zatíženo škodlivinami, horší je to s čistotou vodních toků. Velmi ohrožený je půdní fond - zrychlenou, člověkem vyvolanou erozí orné půdy, vesměs vodní, ale projevuje se i větrný odnos. Zmínili jsme potenciální vegetační stupně, reálná lesní vegetace je jiná - převažují smrčiny, jen v hlubokých údolích jsou pestré lesy, tj. listnaté a smíšené, místy jsou i na hřbetech, především v chráněných Žďárských vrších, stejně jako na další hřbetech 4. a 5. stupně Vysočiny. Rozhodně je zde podíl listnáčů, (na Vysočině obecně) poměrně nízký a smrkové hospodářství příliš dominuje, je však postihováno větrem, hrozí imise - kyselé depozice, pokles imunity dřevin. Velkým zdrojem znečištění je dálnice D1 svými mobilními zdroji. Na druhé straně je zde zmíněné bohatství kamene, ale jeho těžba musí probíhat pod EIA a nyní, v návaznosti na SEA - strategic environmental assessment. Půdy jsou sice chudé, ale jejich vlhkostní režim umožňuje fyziologickou přístupnost strojených hnojiv, čímž se vyrovnávají úrodnějším, ale sušším půdám. Přesto jsou zde současné meliorace natolik spolu s nadměrně velkými bloky orné půdy zdrojem zranitelnosti krajiny - zranitelnost krajiny povodněmi trvá, odtok je již nyní výrazně nevyrovnaný ve srovnání s krajinou před příchodem člověka. Kolonizace znamenala drastický rozvoj půdní eroze, který jsme umocnili v 60. - 80. letech. Jedním z velkých problémů krajiny Vysočiny je její biodiverzita - k tomu vůbec nestačí CHKO Žďárské vrchy a okraj CHKO Železné hory. Již dnes je potřebná další CHKO - Jihlavské vrchy či Javořicko, obdobně jako jsou přírodní parky Rokytná, Horní Svratka - zcela nevhodně označovaná jako Hornosvratecká hornatina, když jde o údolí (plurál), tedy spíše Hornosvratecká údolí a hřbety. Některé okresy mají více malých chráněných území (MCHÚ), jiné méně, což pochopitelně odpovídá charakteru krajiny, ale rozhodně by MCHÚ mělo být více, měly by utvářet sítě, protože ÚSESy jsou jen na papíře. Navíc nejde jen o ochranu přírody, ale především o kulturní krajinu, tedy o díla lidské kultury, jimiž nejsou jen rázovité stavby, baroko apod.

1.10 Rekreace a cestovní ruch

Téměř celé území kraje Vysočina se nachází v geomorfologické podsoustavě Českomoravská vrchovina a jeho území je tak ve srovnání s ostatními kraji ČR jedním z nejvíce homogenních krajinných typů. Přesto je však území vnitřně diferencováno z hlediska své atraktivity a potenciálního celoročního turistického využití.[1]

Z turistické nabídky (historická města, hrady, zámky, církevní památky, lázně, přírodní atraktivity, letní rekreace u vody, horská turistika, atraktivní kulturní krajina, aj.) nabízí kraj zejména příležitosti pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvu hodnotných kulturně - historických památek (městská turistika).

Z atraktivit mezinárodního významu, nacházejících se na území kraje, lze uvést zejména městskou památkovou rezervaci Telč a areál národní kulturní památky poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, které jsou zapsány jako dvě z deseti lokalit v ČR na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov nebo národní kulturní památky hrad Pernštejn a rodný dům Karla Havlíčka Borovského. V kraji je však velké množství dalších jedinečných kulturních a přírodních atraktivit (příklady viz níže), vedle konkrétních lokalit je zde třeba zmínit jedinečnou kulturní krajinu Vysočiny, která sama o osobě vytváří atraktivní prostředí pro trávení volného času (a skrze svoji reprezentaci v dílech výtvarných umělců a literátů se stala známou i mimo území kraje). Pro svoji přírodní i kulturní hodnotu má krajina značné části Vysočiny statut chráněných území – největší z nich jsou CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné Hory, dále několik přírodních parků, mnoho přírodních rezervací aj.

Dominantní rekreační funkcí území je středně náročná pobytová i pohybová turistika s významnou letní sezónou. Značný rekreační potenciál mají zejména lokality v údolí řek Sázavy (Hamry n. Sáz., Stvořidla aj.), Doubravy (Bílek), Jihlavy (např. v lokalitách Rantířov, Luka nad Jihlavou, Číchov, Třebíč, Mohelno aj.), Svratky (v celé délce od Svratky přes Jimramov a Vírskou nádrž k Borači), Oslavy (pod Velkým Meziříčím, Vaneč, Náměšť n. Osl., Kladeruby n. Osl. aj.), dále např. Balinské údolí, údolí Loučky/Bobrůvky, Bystřice, Chvojnice, Rokytné, Brtnice, Želetavky, Želivky a Hejlovky atd. Jejich turistická atraktivita je zvýšena četnými hradními zříceninami na ostrohách nad údolími. Samotné prameny větších řek, např. Dyje a Svratky, jsou cílem turistických výletů. Charakter krajiny dotvářejí četné rybníky - nejvýznamnější z nich jsou v oblasti rozvodí Sázavy a Doubravy (Velké a Malé Dářko, rybník Řeka), v okolí Nového Veselí (Matějovský, Veselský, Rendlíček) a Bohdalova, Medlov, Sykovec a Milovy ve Žďárských vrších, Velkopařezitý, Žibřid a další v Jihlavských vrších, dále rybníky na Křižanovsku, Náměšťsku, Kamenicku a Žirovnicku, vodní plochy v okolí Lipnice nad Sázavou, Domanínský rybník a mnoho dalších. Další vodní plochy vytvářejí údolní nádrže na Trnavě (Želiv), Hejlovce (Sedlice), Jihlavě (Dalešice), Svratce (Vír), Oslavě (Mostiště), Sázavě (Pilská nádrž) aj.

Pro zimní turistiku a sporty je vhodná většina území Českomoravské vrchoviny, zejména pro běžecké lyžařské sporty (v okresech Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč ovšem jen lokální lyžařská střediska na Křemešníku, u Křešína, Božejova, na Melechově, Javořici, Čeřínku aj.). Výjimečné je postavení chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (hlavní střediska Nové Město na Moravě, Nedvědice, Fryšava, Tři Studně, Rokytno, Sněžné), která je lyžařskou oblastí celostátního významu a má tradici pořádání mezinárodních závodů.

Uvedená fakta dokumentují značné rozvojové příležitosti v cestovním ruchu, avšak základním předpokladem využití existujícího potenciálu a naplňování vize prosperujícího turistického regionu je integrace a vzájemná spolupráce subjektů působících ve sféře cestovního ruchu v kraji Vysočina.

Potenciální rozvojové možnosti je do budoucna možné spojovat zejména s žádanými formami klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky, pro kterou existují předpoklady na naprosté většině území kraje (v současnosti je tato forma reprezentována jen domácím chatařením a chalupařením a několika agrofarmami, především na Jihlavsku a Žďársku). Zdravé pobyty na Vysočině je nutné přitom považovat za jednu z hlavních příležitostí rozvoje cestovního ruchu v kraji, na níž lze stavět významnou část budoucí vize.

Významné rozvojové šance má také městská turistika spojená s návštěvou kulturně - historických památek (městské památkové rezervace Jihlava, Pelhřimov a Telč, dále centra měst a obcí Kamenice nad Lipou, Pacov, Počátky, Kámen, Havlíčkův Brod a Přibyslav, dále Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Brtnice, Polná, Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou aj.).

Při výčtu rekreačních funkcí území není možné opomenout chataření a chalupaření ("druhé bydlení"), významné především z hlediska domácího cestovního ruchu. Z hlediska cest za tímto typem rekreace má kraj kladnou "migrační" bilanci, tj. víkendový a "prázdninový" počet obyvatel mnoha obcí převyšuje počet jejich trvale bydlících obyvatel, se všemi pozitivními i negativními důsledky, které z toho vyplývají.

Z hlediska rozmístění atraktivit cestovního ruchu je patrná tendence územní koncentrace turistických zařízení a infrastruktury (ubytovacích a stravovacích zařízení, služeb) do několika nejvýznamnějších středisek, zejména do okresních a turisticky významných měst a rekreačních obcí.

Ke slabým stránkám kraje patří nízká úroveň vybavenosti středisek základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou, včetně regionálně rozdílné nabídky a úrovně turistických služeb.

Z hlediska organizační struktury cestovního ruchu je významná organizace nabídky turistického potenciálu regionu (turistické informace a služby v systému turistických regionů, turistických informačních center, moderní turistický marketing - propagace, reklama, prodej, a zejména tvorba regionálních turistických produktů a programů). Stávající organizace nabídky představuje zatím slabé místo. Významné kroky ke zlepšení stavu však v tomto pohledu již učinily zejména orgány veřejné správy (města, okresní úřady) a zájmová sdružení. Stále však chybí funkční propojení a účinnější zapojení podnikatelské sféry, resp. vybudování jednotného systému profesionální marketingové organizace a racionální dělby práce, jaké je obvyklé ve vyspělých turistických zemích (např. turistické obce, lokální turistické organizace, turistické regiony, regionální turistická organizace, vymezení základních činností a úkolů, vzájemná provázanost a kooperace).

Tab. č. 1: Přehled turistických informačních středisek

*Bystřice nad Pernštejnem*	*Luka nad Jihlavou*	*Telč*
*Havlíčkův Brod*	*Moravské Budějovice*	*Třebíč*
*Humpolec*	*Náměšť nad Oslavou*	*Třešť*
*Jaroměřice nad Rokytnou*	*Nové Město na Moravě*	*Velká Bíteš*
*Jihlava*	*Pelhřimov*	*Velké Meziříčí*
*Kamenice nad Lipou*	*Polná*	*Žďár nad Sázavou*
*Ledeč nad Sázavou*	*Přibyslav*

Možnosti regionální statistiky cestovního ruchu jsou zatím velmi omezené. Z hlediska mezinárodních srovnání chybí (až na úroveň obcí) zejména podrobnější informace o ubytovacích zařízeních a jejich službách, o domácích a zahraničních návštěvnících (např. jejich výdaje na ubytování, stravování, nákupy, dopravu, výzkum jejich turistických preferencí, aj.). Stávající informace nepostihují navíc plošně všechna zařízení, chybí i sociologické průzkumy o návštěvnosti v jednotlivých místech a oblastech. Hrubý přehled o kapacitě zařízení cestovního ruchu v kraji Vysočina ve srovnání s ostatními kraji ČR a o podílu okresů na kapacitě a výkonech zařízení v kraji poskytují tabulky 2 až 4, informace o struktuře návštěvnosti zařízení pak tabulky 5 a 6.

Tab. č. 2: Kapacita ubytovacích zařízení podle krajů ČR (k 31. 7. 2000)

Kraj	Počet ubytovacích zařízení		Počet pokojů		Počet lůžek		Počet míst na volné ploše	Počet osob pracujících v ubytovacích zařízeních
	abs.	v %	abs.	v %	abs.	v %	abs.	abs.	v %
Hlavní město Praha	972	7,6	31 185	16,9	72 671	14,5	3 260	12 253	16,2
Středočeský	986	7,7	13 291	7,2	37 060	7,4	22 568	5 349	7,1
Jihočeský	1 963	15,3	17 368	9,4	52 338	10,4	39 829	7 080	9,4
Plzeňský	769	6,0	8 460	4,6	24 086	4,8	8 915	3 321	4,4
Karlovarský	640	5,0	12 312	6,7	28 150	5,6	5 247	7 734	10,2
Ústecký	610	4,8	9 819	5,3	25 942	5,2	7 298	3 947	5,2
Liberecký	1 887	14,7	18 309	9,9	53 594	10,7	6 906	6 374	8,4
Královéhradecký	1 618	12,6	18 584	10,1	54 887	10,9	16 620	7 017	9,3
Pardubický	456	3,6	6 177	3,4	17 875	3,6	6 282	2 109	2,8
Vysočina	580	4,5	7 225	3,9	22 866	4,6	6 778	2 875	3,8
Jihomoravský	713	5,6	13 895	7,5	37 006	7,4	21 736	4 811	6,4
Olomoucký	460	3,6	7 151	3,9	20 494	4,1	2 992	3 702	4,9
Zlínský	501	3,9	8 525	4,6	22 886	4,6	4 796	3 410	4,5
Ostravský	651	5,1	11 909	6,5	32 391	6,4	4 928	5 495	7,3
Česká republika	12 806	100,0	184 210	100,0	502 246	100,0	158 155	75 477	100,0

Pramen: Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu. ČSÚ, Praha 2001 (http://www.czso.cz/cz/cisla/9/92/920500/920500.htm)

Tab. č. 3: Kapacita ubytovacích zařízení v okresech kraje Vysočina (k 31. 7. 2000)

Okres	Počet ubytovacích zařízení		Počet pokojů		Počet lůžek		Počet míst na volné ploše	Počet osob pracujících v ubytovacích zařízeních
	abs.	v %	abs.	v %	abs.	v %	abs.	abs.	v %
Havlíčkův Brod	73	12,6	975	13,5	3 031	13,3	2 240	293	10,2
Jihlava	98	16,9	1 044	14,4	3 358	14,7	468	509	17,7
Pelhřimov	138	23,8	1 371	19,0	4 828	21,1	1 508	543	18,9
Třebíč	63	10,9	840	11,6	2 559	11,2	1 522	396	13,8
Žďár nad Sázavou	208	35,9	2 995	41,5	9 090	39,8	1 040	1 134	39,4
Kraj Vysočina	580	100,0	7 225	100,0	22 866	100,0	6 778	2 875	100,0

Pramen: Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu. ČSÚ, Praha 2001

Tab. č. 4: Struktura ubytovacích zařízení – srovnání ČR a kraje Vysočina

	Kraj Vysočina				Česká republika
	Počet pokojů		Počet lůžek		Počet pokojů		Počet lůžek
	abs.	v %	abs.	v %	abs.	v %	abs.	v %
Ubytovací zařízení celkem	7 225	100,0	22 866	100,0	184 210	100,0	502 246	100,0
Hromadná ubyt. zařízení	6 711	92,9	20 775	90,9	171 472	93,1	455 271	90,6
Hotel	2 279	31,5	5 560	24,3	76 467	41,5	181 174	36,1
Penzion	540	7,5	1 620	7,1	19 932	10,8	55 302	11,0
Kemp	279	3,9	1 039	4,5	6 339	3,4	21 823	4,3
Chatová osada	428	5,9	1 653	7,2	6 195	3,4	22 007	4,4
Turistická ubytovna	436	6,0	1 694	7,4	8 393	4,6	30 181	6,0
Ostatní hromadná ubyt.zař.	2 749	38,0	9 209	40,3	54 146	29,4	144 784	28,8
Individuální ubytování	514	7,1	2 091	9,1	12 738	6,9	46 975	9,4

Pramen: Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu. ČSÚ, Praha 2001

Tab. č. 5: Hosté v ubytovacích zařízeních v okresech kraje Vysočina (1. až 4. čtvrtletí 2000)

Okres	počet hostů v tis.		počet přenocování v tis.		prům. délka pobytu (dny)
	celkem	z toho cizinců.	celkem	z toho cizinců.	celkem	z toho cizinců.
Havlíčkův Brod	59,1	15,7	298,0	64,5	6,0	5,1
Jihlava	60,0	20,3	241,1	64,5	5,0	4,2
Pelhřimov	61,5	15,8	307,2	65,8	6,0	5,2
Třebíč	55,7	16,8	251,8	64,0	5,5	4,8
Žďár nad Sázavou	157,9	33,1	722,0	132,5	5,6	5,0
Kraj Vysočina	394,3	101,8	1820,0	391,4	5,6	4,8

Pramen: Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v roce 2000. ČSÚ, Praha

Tab. č. 6: Hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí trvalého pobytu – srovnání kraje Vysočina a ČR

Země původu	Kraj Vysočina				Česká republika
	Počet osob		Počet pobyt. dnů v tis.		Počet osob		Počet pobyt. dnů v tis.
	abs.	v %*	abs.	v %*	abs.	v %*	abs.	v %*
Hosté celkem	394281	(25,85)	2214,3	(22,27)	10848716	(43,01)	57917697	(36,49)
cizinci celkem	101795	100,00	493,2	100,00	4666305	100,00	21136907	100,00
Dánsko	3432	3,37	13061	2,65	161593	3,46	625506	2,96
Francie	2631	2,58	9793	1,99	151989	3,26	559315	2,65
Itálie	3260	3,20	12776	2,59	234905	5,03	912433	4,32
Izrael	1022	1,00	8264	1,68	189876	4,07	894838	4,23
Německo	38286	37,61	225471	45,72	1493958	32,02	8285232	39,20
Nizozemsko	9260	9,10	40958	8,30	266094	5,70	1205570	5,70
Polsko	10175	10,00	41941	8,50	296456	6,35	1120074	5,30
Rakousko	2808	2,76	9671	1,96	137787	2,95	465985	2,20
Slovensko	4879	4,79	20402	4,14	134095	2,87	496152	2,35
USA	4178	4,10	13286	2,69	224418	4,81	880677	4,17
V. Británie	3080	3,03	12133	2,46	246974	5,29	902400	4,27
ostatní státy	18784	18,45	85442	17,32	1128160	24,18	4788725	22,66

* podíl z celkového počtu zahraničních návštěvníků

Přes omezenou vypovídací schopnost statistických údajů informují prezentovaná data o následujících skutečnostech:

· Podíl kraje na počtu ubytovacích zařízení (4,5%), počtu pokojů (3,9%) i lůžek (4,6%) je poněkud nižší než jeho podíl na počtu obyvatel ČR (5,1%). V rámci ČR tedy kraj v současné době nepředstavuje turistický region nadprůměrného významu.

· V rámci kraje je ubytovací kapacita rozmístěna značně nerovnoměrně: dvě pětiny kapacity jsou v jediném okrese – Žďár nad Sázavou; ten je z hlediska velikosti ubytovací kapacity následován okresem Pelhřimov (cca jedna pětina kapacity).

· Průměrný počet lůžek v jednom pokoji (3,16) je značně vyšší ve srovnání s ČR (2,33 lůžka na pokoj). To může souviset s rozdíly ve kvalitativní struktuře ubytovacích zařízení. V rámci kraje je nejvyšší počet lůžek, připadajících na jeden pokoj, v okrese Pelhřimov (3,52), nejnižší v okresech Žďár nad Sázavou (3,04) a Třebíč (3,05).

· Ubytovací kapacity mimo hromadná ubytovací zařízení (tj. individuální ubytování – v soukromí) tvoří v kraji podobně jako v ČR méně než desetinu všech lůžek. Ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení je však významný rozdíl v nízkém podílu lůžek v hotelích i penzionech (lůžka v těchto zařízeních tvoří podle statistických údajů jen 31% turistické ubytovací kapacity kraje, zatímco v ČR je jejich podíl47 %). V kraji je naopak relativně vyšší podíl lůžek v chatových osadách, turistických ubytovnách a především v „ostatních“ ubytovacích zařízeních.

· Počet lůžek, připadající na jednoho pracujícího v ubytovacích zařízeních (7,95 pracujících/lůžko), je v kraji vyšší než v ČR (5,93 pracujících/lůžko). To je možné vysvětlovat vyšší efektivitou práce nebo nižším využitím ubytovací kapacity, nejpravděpodobněji to však opět souvisí s horší kvalitativní strukturou ubytovacích zařízení na Vysočině (ve srovnání s ČR).

· Podíl kraje na počtu hostů (3,6%) i počtu přenocování (3,9%) byl v roce 2000 nižší než podíl na počtu obyvatel, ale i nižší než podíl na kapacitě ubytovacích zařízení. Využití ubytovací kapacity v kraji tedy bylo v rámci ČR podprůměrné.

· Mezi návštěvníky tvořili čtvrtinu (25,8%) cizinci; jejich podíl na počtu přenocování byl však jen o něco vyšší než jedna pětina (21,5%). V obou případech je to výrazně méně než odpovídající hodnoty pro ČR (43,0%, resp. 35,0%). Vysočina je tedy turistickým regionem s výraznou převahou domácích návštěvníků.

· Průměrná doba pobytu hostů (5,6 dne) i zahraničních hostů (4,8 dne) byla v kraji poněkud vyšší než v úhrnu ČR (5,3 dne, resp. 4,5 dne).

· Mezi návštěvníky ze zahraničí tvoří největší skupinu hosté z Německa – jejich podíl je dokonce ještě vyšší než úhrnu za ČR (podílí se 46 % na celkovém počtu dnů pobytu). S velkým odstupem za nimi následují hosté z Polska a Nizozemí, následováni Slováky. Teritoriální struktura návštěvníků kraje se tak nijak významně neliší od struktury návštěvníků ČR (tato shoda je však alespoň z části podmíněna metodou statistické evidence).

Uvedené oficiální statistiky ovšem neobsahují všechny skutečné návštěvníky kraje, neboť individuální nabídka občanů na pohostinství zahraničních turistů je jistě stejně tak nezanedbatelným aspektem, jako lákavé možnosti, jež poskytují naše služby a obchod zejména v příhraničních místech (pohostinství, služby, ”nákupní turistika”).[2]

Specifická je návštěvnost hostů z Rakouska jako nejbližšího státu. Jeho hranice se v nejbližším místě přibližuje jen cca na 5 km od hranic kraje, přičemž jde o nejen o vnější hranici EU, ale i o hranici mezi hospodářskými a společenskými systémy s různou životní úrovní i kupní sílou obyvatel. Podle evidence na hraničních přechodech je počet překročení státní hranice rakouskými občany vyšší než 10 miliónů. Velkou část této návštěvnosti však tvoří jen jednodenní či jen několikahodinové návštěvy s nízkými efekty pro podnikatele v cestovním ruchu („nákupní turistika“)[3] - mezi návštěvníky z Rakouska tvoří ubytovaní návštěvníci podle existujících statistik jen cca 0,7 % návštěvníků[4]. Navíc lze v budoucnosti očekávat snižování rozdílů v kupní síle obyvatelstva a tím postupnou ztrátu výhody, která ze stávajícího stavu plyne pro některé podnikatele v příhraničních oblastech a lokalitách.

Jedním z hlavních cílů pro naplnění očekávaných vizí je zvýšení podílu pobytové návštěvnosti (u zahraničních návštěvníků zejména z Německa, Nizozemí a Rakouska, ale i dalších zemí). Jedním z předpokladů pro dosažení tohoto cíle (nejen pro zahraniční, ale ve stejném významu i pro domácí návštěvnost) je zvýšení atraktivity turistické nabídky, vytvoření lokálních a regionálních organizačních struktur cestovního ruchu a zlepšení marketingu (strategie oslovení cílových skupin turistů, vlastní reklama, propagace, prodej, aj.). Významná je však také přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu.

Jinou slabou stránkou, resp. možným rizikem pro rozvojovou strategii, je sezónnost turistické návštěvnosti (s částečnou výjimkou atraktivních městských center, např. Telče a Jihlavy). Rozhodující část připadá na letní sezónu. Zimní turistickou návštěvnost zatím většinou saturují města (v rámci tranzitu, služebních a obchodních cest) a zimní turistická střediska, mimo ně je turistická návštěvnost v zimní sezóně nízká.

Na základě dostupných informací o turistické atraktivitě, vybavenosti a turisticko-rekreační funkci v rámci celorepublikového srovnání bylo sestaveno hodnocení významu a hlavních turistických funkcí nejvýznamnějších středisek cestovního ruchu v kraji Vysočina. Shrnutí poskytuje tabulka č. 7. Dokumentuje zároveň zřetelné rozvojové šance území ve dvou strategických směrech, a to v selektivní orientaci na městskou turistiku na jedné straně a na druhé straně na celoroční zdravé pobyty na Vysočině v mnoha variantách (např. prázdninová rodinná rekreace, letní turistika, zimní pobyty, cykloturistika, venkovská turistika - agroturistika, aj.).

Tab. č. 7: Hodnocení významu turistických středisek

nadregionálního významu I.

nadregionálního významu II.

regionálního významu

TELČ

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

HAVLÍČKŮV BROD

HRAD PERNŠTEJN JAROMĚŘICE N. ROK.

JIHLAVA

NOVÉ MĚSTO NA MOR.

PELHŘIMOV

TŘEBÍČ

HUMPOLEC

JEMNICE

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU

PACOV

PŘIBYSLAV

VELKÉ DÁŘKO

VELKÉ MEZIŘÍČÍ

ŽELIV

Lokality uvedené v tab. 7 však představují jen nejznámější či nejnavštěvovanější místa. Vedle nich jsou v kraji desítky dalších turisticky významných lokalit, atraktivních pro svoji přírodovědnou, historickou, kulturní či technickou hodnotu. Mezi nimi je možné jmenovat alespoň následující turistická střediska:

v okrese Havlíčkův Brod: Havlíčkova Borová, Golčův Jeníkov, Chotěboř, Krucemburk, Ledeč nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou, Maleč, Světlá nad Sázavou, Ždírec nad Doubravou;

v okrese Jihlava: Batelov, Brtnice, Čeřínek, Janštejn, Lhotka, Luka nad Jihlavou, Mrákotín, Nová Říše, Polná, Roštejn, Řásná, Třešť;

v okrese Pelhřimov: Černovice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad Lipou, Křemešník, Obrataň, Počátky, Žirovnice;

v okrese Třebíč: Březník, Budišov, Hartvíkovice, Hrotovice, Kralice nad Oslavou, Mohelno, Police, Senorady, Tasov, Želetava;

v okrese Žďár nad Sázavou: Baliny, Bystřice nad Pernštejnem, Dalečín, Doubravník, Fryšava, Jimramov, Křižanov, Nedvědice, Sněžné, Svratka, Škrdlovice, Švařec, Velká Bíteš, Vír, Vítochov, Vlkov, Zubštejn, Zvole.

Realizace nezbytných opatření předpokládá podporu na regionální úrovni (zejména budování turistické organizační struktury, regionální turistický marketing, zřízení krajského fondu na podporu budování turistické infrastruktury, profesní příprava a vzdělávání) v rámci vlastní regionální politiky kraje. Současně bude nutná daleko účinnější podpora z celostátní úrovně, a to zejména v oblasti systému organizace a činnosti turistických informačních center (standardy, spolufinancování, celostátní informační a rezervační systém), propagace a reklamy, dále pak podpory regenerace zejména kulturních a historických památek, které mají značné šance v celoevropském, selektivně i celosvětovém kontextu. Současně je potřeba usilovat o koordinaci krajských a celostátních aktivit směřujících k podpoře cestovního ruchu, resp. aktivně se podílet na formulaci státní politiky podpory cestovního ruchu.

Osídlení, obyvatelstvo, bydlení

Tabulky za okresy

Tab. č. 1: Základní charakteristiky obyvatelstva a sídelní struktury kraje Vysočina k 1. 3. 2001

území	počet obyvatel	hustota zalidnění (obyv/km²)	počet obcí	počet částí obcí (sídel)	počet obcí se statutem města	počet katast. území	počet obyv. ve městech	počet obyv. v okr. městě
Pelhřimov	73 342	57	120	322	7	257	44 862	16 688
Havlíčkův Brod	95 435	75	120	331	7	280	55 721	24 481
Jihlava	108 884	92	121	198	4	196	67 893	50 958
Třebíč	117 603	77	173	234	6	233	62 501	38 961
Žďár nad Sázavou	125 948	75	196	359	6	336	62 456	24 434
kraj Vysočina	521 212	75	730	1444	29	1 302	293 433	155 522

Pramen: SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, Stav a pohyb obyvatelstva ČR v roce 2000, ČSÚ 2001, Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 2: Obce a obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v kraji Vysočina k 1. 3. 2001 (absolutní údaje)

území	struktura obcí a obyvatel v nich
	počet obcí				počet obyvatel
	do 499	500-1999	2000-9999	nad 10000	do 499	500-1999	2000-9999	nad 10000
Pelhřimov	98	16	4	2	14 756	15 582	15 337	27 667
Havl. Brod	88	25	6	1	16 776	21 446	32 732	24 481
Jihlava	97	17	6	1	14 769	14 687	25 470	50 958
Třebíč	139	28	5	1	30 044	24 837	23 761	38 961
Žďár n. Sáz.	151	40	2	3	29 885	35 202	14 042	46 819
Kraj Vysočina	573	126	23	8	106 230	111 754	111 342	188 886
Česká republika	3 722	1 900	491	131	867 488	1 805337	2 023221	5 596887
podíl kraje na ČR (%)	15,4	6,6	4,7	6,1	12,2	6,2	5,5	3,4

Pramen: SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 3: Obce a obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v kraji Vysočina k 1. 3. 2001 (relativní údaje)

území	struktura obcí a obyvatel v nich
	počet obcí				počet obyvatel
	do 499	500-1999	2000-9999	nad 10000	do 499	500-1999	2000-9999	nad 10000
Pelhřimov	81,7	13,3	3,3	1,7	20,1	21,2	20,9	37,7
Havl. Brod	73,3	20,8	5,0	0,8	17,6	22,5	34,3	25,7
Jihlava	80,2	14,0	5,0	0,8	13,6	13,5	23,4	46,8
Třebíč	80,3	16,2	2,9	0,6	25,5	21,1	20,2	33,1
Žďár n. Sáz.	77,0	20,4	1,0	1,5	23,7	27,9	11,1	37,2
Kraj Vysočina	78,5	17,3	3,2	1,1	20,4	21,4	21,4	36,2
Česká republika	59,6	30,4	7,9	2,1	8,4	17,5	19,7	54,4

Pramen: SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 4: Vývoj počtu obyvatel v kraji Vysočina v letech 1869 - 2000

území	rok
	1869	1910	1930	1950	1991	2001
Pelhřimov	99 331	100 705	90 990	74 597	74 616	73 342
Havlíčkův Brod	106 421	110 719	105 871	93 312	96 113	95 435
Jihlava	98 044	109 620	110 974	91 616	108 449	108 884
Třebíč	90 406	106 924	110 717	102 853	117 105	117 603
Žďár nad Sázavou	120 477	118 017	112 691	99 107	124 787	125 948
Kraj Vysočina	514 679	545 985	531 243	461 485	521 070	521 212

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970, FSÚ, 1978, Statistický lexikon obcí České republiky 1992, ČSÚ, 1994 , SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 5: Indexy vývoje počtu obyvatel v kraji Vysočina

území	index
	1910/1869	1930/1910	1950/1930	1991/1950	2001/1991	2001/1869
Pelhřimov	101,4	90,4	82,0	100,3	98,3	73,8
Havlíčkův Brod	104,0	95,6	88,1	103,0	99,3	89,7
Jihlava	111,8	101,2	82,6	118,4	100,4	111,1
Třebíč	118,3	103,5	92,9	113,9	100,4	130,1
Žďár nad Sázavou	98,0	95,5	87,9	125,9	100,9	104,5
Kraj Vysočina	106,1	97,3	86,9	112,9	100,0	101,3
Česká republika	133,4	113,9	83,3	115,8	99,9	136,2

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970, FSÚ, 1978, Statistický lexikon obcí České republiky 1992, ČSÚ, 1994, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 6: Střední stav obyvatelstva kraje Vysočina

			střední stav obyvatel
				v tom
území	celkem		muži		ženy
	1999	2000	1999	2000	1999	2000
Pelhřimov	73 955	73 672	36 555	36 409	37 400	37 263
Havlíčkův Brod	95 669	95 488	47 333	47 243	48 336	48 245
Jihlava	108 953	108 783	53 587	53 504	55 366	55 279
Třebíč	117 630	117 577	58 020	58 019	59 610	59 558
Žďár nad Sázavou	125 701	125 599	62 338	62 304	63 363	63 295
Kraj Vysočina	522 486	521 118	258 046	257 478	264 440	263 639
Česká republika	10 294 943	10272322	5 007 480	4 998 897	5 287 463	5 273 426

Pramen: Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2001, Stav a pohyb obyvatelstva ČR v roce 2000, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 7: Pohyb obyvatelstva (absolutní údaje) v letech 1996 - 2000

území	narození	zemřelí	přirozený přírůstek	přistěhovalí	vystěhovalí	migrační saldo	celkový přírůstek
Pelhřimov	3 343	4 200	-857	3 684	3 201	483	-374
Havlíčkův Brod	4 294	5 100	-806	3 841	3 557	284	-522
Jihlava	4 932	5 502	-570	3 514	3 384	130	-440
Třebíč	5 500	6 073	-573	4 324	4 040	284	-289
Žďár nad Sázavou	6 186	6 203	-17	3 852	4 293	-441	-458
Kraj Vysočina	24 255	27 078	-2 823	18 459	17 656	803	-2 020
Česká republika	452 019	553 822	-101 803	52 178	5 173	47 005	-54 798

Pramen: Okresy České republiky v letech 1996 - 1999, ČSÚ 1997 - 2001, Stav a pohyb obyvatelstva ČR v roce 2000, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 8: Pohyb obyvatelstva (relativní údaje) v letech 1996 - 2000

území	narození	zemřelí	přirozený přírůstek	přistěhovalí	vystěhovalí	migrační saldo	celkový přírůstek
území	na 1000 obyvatel středního stavu ročně
Pelhřimov	9,1	11,4	-2,3	10,0	8,7	1,3	-1,0
Havlíčkův Brod	9,0	10,7	-1,7	8,0	7,4	0,6	-1,1
Jihlava	9,1	10,1	-1,0	6,5	6,2	0,2	-0,8
Třebíč	9,3	10,3	-1,0	7,3	6,9	0,5	-0,5
Žďár nad Sázavou	9,8	9,9	0,0	6,1	6,8	-0,7	-0,7
Kraj Vysočina	9,3	10,4	-1,1	7,1	6,8	0,3	-0,8
Česká republika	8,8	10,8	-2,0	1,0	0,1	0,9	-1,1

Pramen: Okresy České republiky v letech 1996 - 1999, ČSÚ 1997 - 2001, Stav a pohyb obyvatelstva ČR v roce 2000, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 9: Sňatečnost, rozvodovost a potratovost v kraji Vysočina v roce 2000

území	sňatky	rozvody	potraty	sňatky	rozvody	potraty
území	absolutně			relativně (na 1000 obyvatel stř. stavu)
Pelhřimov	366	154	262	5,0	2,09	3,6
Havlíčkův Brod	479	203	395	5,0	2,13	4,1
Jihlava	594	267	395	5,5	2,46	3,6
Třebíč	589	288	469	5,0	2,45	4,0
Žďár nad Sázavou	628	249	462	5,0	1,98	3,7
Kraj Vysočina	2 656	1 161	1 983	5,1	2,23	3,8
Česká republika	55 321	29 704	47 370	5,4	2,89	4,6

Pramen: Stav a pohyb obyvatelstva ČR v roce 2000, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 10: Kojenecká úmrtnost v kraji Vysočina

území	1998	1999	2000
Pelhřimov	11,5	7,8	4,5
Havlíčkův Brod	4,6	4,8	3,5
Jihlava	7,0	5,1	3,1
Třebíč	5,3	5,8	3,7
Žďár nad Sázavou	4,9	4,3	1,7
Kraj Vysočina	6,1	5,4	3,2
Česká republika	5,2	4,6	4,1

Pramen: Stav a pohyb obyvatelstva ČR v roce 2000, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 11: Zemřelí podle vybraných příčin smrti v roce 1999 v kraji Vysočina

území	zemřelí na
	novotvary	nemoci oběhové soustavy	nemoci dýchací soustavy	vnější příčiny	novotvary	nemoci oběhové soustavy	nemoci dýchací soustavy	vnější příčiny
	absolutně				na 100 000 obyvatel středního stavu
Pelhřimov	223	515	31	36	301,5	696,4	41,9	48,7
Havlíčkův Brod	247	526	56	52	258,2	549,8	58,5	54,4
Jihlava	290	536	47	71	266,2	492,0	43,1	65,2
Třebíč	279	737	54	62	237,2	626,5	45,9	52,7
Žďár nad Sázavou	296	722	45	60	235,5	574,4	35,8	47,7
Kraj Vysočina	1 335	3 036	233	281	255,8	581,8	44,6	53,8
Česká republika	28 185	60 286	4 659	6 925	274,1	586,3	45,3	67,3

Pramen: Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 12: Věkové složení obyvatelstva kraje Vysočina k 1. 3. 2001

území	počet obyvatel ve věku
	0-14 let	15-59 let	60 a více let
Pelhřimov	12 167	46 573	14 592
Havlíčkův Brod	16 209	61 100	18 116
Jihlava	18 638	70 532	19 698
Třebíč	21 266	75 343	20 975
Žďár nad Sázavou	23 410	80 726	21 802
Kraj Vysočina	91 690	334 274	95 183
Česká republika	1 694 812	6 718 281	1 874 211
podíl kraje na ČR (%)	5,4	5,0	5,1

Pramen: SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 13: Věková struktura obyvatelstva kraje Vysočina k 3. 3. 1991 a 1. 3. 2001

území	1991 ( % )			2001 (%)
	0-14 let	15-59 let	60 a více	0-14 let	15-59 let	60 a více
Pelhřimov	20,8	60,5	18,7	16,6	63,5	19,9
Havlíčkův Brod	21,7	60,3	18,0	17,0	64,0	19,0
Jihlava	21,8	60,8	17,4	17,1	64,8	18,1
Třebíč	23,0	59,4	17,6	18,1	64,1	17,8
Žďár nad Sázavou	23,2	60,8	16,0	18,6	64,1	17,3
Kraj Vysočina	22,2	60,4	17,4	17,6	64,1	18,3
Česká republika	21,0	61,1	17,9	16,5	65,3	18,2

Pramen: SLDB 1991, ČSÚ 1992, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 14: Průměrný věk a index stáří obyvatelstva v kraji Vysočina k 31. 12. 1999

území	průměrný věk			index stáří 1)
	celkem	muži	ženy	celkem	muži	ženy
Pelhřimov	38,9	37,2	40,5	120,0	95,8	145,3
Havlíčkův Brod	38,2	36,6	39,7	109,6	87,1	133,8
Jihlava	38,0	36,4	39,5	104,8	82,2	129,1
Třebíč	37,4	35,9	38,8	96,4	77,5	116,3
Žďár nad Sázavou	36,9	35,6	38,2	91,2	74,7	108,9
Kraj Vysočina	37,8	36,1	39,1	103,8	82,9	124,6
Česká republika	38,5	36,8	40,0	109,7	86,2	134,4

Pramen: Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

pozn. 1) poměr poproduktivního (0-14 let) a předproduktivního (60 a více let) obyvatelstva (předproduktivní = 100)

Tab. č. 15: Obyvatelstvo starší 15 let v kraji Vysočina podle dosaženého vzdělání k 3. 3. 1991

území	obyvatelstvo podle vzdělání ( % )
	základní	střední bez maturity	střední s maturitou	vysokoškolské
Pelhřimov	34,8	34,6	24,5	6,1
Havlíčkův Brod	35,2	38,1	22,1	4,6
Jihlava	35,2	37,6	21,7	5,5
Třebíč	37,7	36,7	20,5	5,1
Žďár nad Sázavou	35,6	37,7	21,5	5,2
kraj Vysočina	35,8	37,1	21,8	5,3
Česká republika	34,5	35,4	22,9	7,2

Pramen: SLDB 1991, ČSÚ 1992, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 16: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání k 1. 3. 2001

území	počet obyvatel	věřící celkem		v tom
území	počet obyvatel	abs.	v %	Římsko-katolická c.	Českobra- trská c.	Čsl. Hu- sitská c.	ostatní	nezjištěno
Pelhřimov	73 342	33 793	46,1	31 007	827	233	1 726	10 526
Havlíčkův Brod	95 435	38 227	40,1	34 283	1 134	770	2 040	13 034
Jihlava	108 884	41 835	38,4	37 539	1 029	506	2 761	13 281
Třebíč	117 603	55 573	47,3	51 903	875	381	2 414	14 736
Žďár nad Sáz.	125 948	70 908	56,3	62 487	4 962	281	3 178	15 394
kraj Vysočina	521 212	240 336	46,1	217 219	8 827	2 171	12 119	66 971
Česká republika	10 292 933	3 257 895	31,7	2 709 953	137 070	96 352	314 520	1 035 991

Pramen: SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 17: Pořadí okresů o kraje Vysočina v souboru 76 okresů ČR podle střední délky života

obyvatel při narození

území	období let
	1981 - 1985	1986 - 1990	1991 - 1995
Pelhřimov	13.	11.	16.
Havlíčkův Brod	18.	14.	12.
Jihlava	19.	12.	14.
Třebíč	1.	1.	1.
Žďár nad Sázavou	9.	6.	3.

Pramen: Naděje na dožití v okresech ČR, ČSÚ, 1997

Tab. č. 18: Střední délka života mužů a žen v kraji Vysočina (průměr let 1991-1995)

území	muži		ženy
	věk	pořadí okresů	věk	pořadí okresů
Pelhřimov	69,2	23.	76,8	6.
Havlíčkův Brod	69,9	9.	76,3	19.
Jihlava	69,6	18.	76,5	13.
Třebíč	70,2	4.	77,3	1.
Žďár nad Sázavou	70,0	6.	77,0	3.
kraj Vysočina	69,8		76,8
Česká republika	68,9		75,8

Pramen: Naděje na dožití v okresech ČR, ČSÚ, 1997, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 19: Prognóza obyvatelstva kraje Vysočina do r. 2020

území	r. 2005	r. 2010	r. 2015	r.2020
Pelhřimov	72 997	72 420	71 524	70 232
Havlíčkův Brod	94 705	94 287	93 514	92 191
Jihlava	108 990	109 020	108 590	107 506
Třebíč	117 593	117 983	118 094	117 551
Žďár nad Sázavou	127 295	128 116	128 396	127 901
Kraj Vysočina	521 580	521 826	520 118	515 381

Pramen: Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ, 1998

Tab. č. 20: Prognóza předproduktivního obyvatelstva kraje Vysočina do r. 2020

území	r. 2005	r. 2010	r. 2015	r.2020
Pelhřimov	11 100	10 622	10 494	9 851
Havlíčkův Brod	14 462	13 883	14 065	13 420
Jihlava	16 800	16 039	16 170	15 377
Třebíč	18 820	17 681	18 072	17 522
Žďár nad Sázavou	21 936	21 020	21 052	20 168
Kraj Vysočina	83 118	79 245	79 853	76 338

Pramen: Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ, 1998

Tab. č. 21: Prognóza poproduktivního obyvatelstva kraje Vysočina do r. 2020

území	r. 2005	r. 2010	r. 2015	r. 2020
Pelhřimov	15 290	16 794	17 890	18 674
Havlíčkův Brod	19 004	21 015	22 797	23 914
Jihlava	21 428	24 519	27 077	28 917
Třebíč	22 173	24 883	27 666	29 950
Žďár nad Sázavou	23 662	26 732	28 645	30 245
Kraj Vysočina	101 557	113 943	124 075	131 700

Pramen: Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ, 1998

Tab. č. 22: Vývoj věkové struktury obyvatelstva v kraji Vysočina v období 2005 - 2020

věková skupina	rok
	2005	2010	2015	2020
0 - 14 let ( % )	15,9	15,2	15,4	14,8
15 - 59 let ( % )	64,6	63,0	60,7	59,6
60 a více let ( % )	19,5	21,8	23,9	25,6
index stáří	122,2	143,8	155,4	172,5

Pramen: Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ, 1998. výpočty GaREP 2001

Tab. č. 23: Vybavení trvale obydlených bytů v kraji Vysočina k 3. 3. 1991

území	plyn ze sítě	vodovod	veř. kan. síť	úst. a etáž. topení	telefon
Pelhřimov	16,5	98,3	67,0	76,6	26,4
Havlíčkův Brod	24,9	97,1	59,6	74,1	20,6
Jihlava	53,0	98,3	64,5	76,9	26,8
Třebíč	32,0	95,4	63,2	79,7	20,8
Žďár nad Sázavou	8,5	96,2	52,1	82,4	20,7
kraj Vysočina	27,4	96,9	60,8	78,2	22,8
Česká republika	50,0	96,9	68,1	77,6	30,0

Pramen: SLDB 1991, ČSÚ 1992, výpočty GaREP 2001

Tab. č. 24: Bytová výstavba v okresech kraje v roce 1999

	Stavby pro bydlení (vč.nástaveb,vestaveb, přístaveb)
	zahájené byty		dokončené byty		rozestavěné byty		obyt.pl. na 1 dok. byt v m2
území		z toho		z toho		z toho		z toho	nové byty na
	celkem	rodinné	celkem	rodinné	celkem	rodinné	celkem	rodinné	10 000 obyvatel
		domy 1)		domy 1)		domy 1)		domy 1)	1998	1999
Pelhřimov	227	112	131	75	912	512	70,2	89,9	12,5	17,7
Havlíčkův Brod	306	135	172	112	1 154	551	74,8	90,2	17,9	18,0
Jihlava	422	163	257	114	1 366	792	63,5	90,5	15,5	23,6
Třebíč	407	118	288	79	1 620	786	55,8	89,4	19,8	24,5
Žďár nad Sázavou	442	216	215	140	1 663	719	75,7	92,5	15,1	17,1
Kraj Vysočina	1 804	744	1 063	520	6 715	3 360	68,0	90,5	16,2	20,2
Česká republika	32 014	14 933	20 027	8 336	98 376	53 204	71,7	96,4	14,7	19,5
podíl okr. Třebíč na kr. Vysoč. (%)	22,6	15,9	27,1	15,2	24,1	23,4

Pramen: Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

1)bez nástaveb,přístaveb, vestaveb

Tabulky za města

Tab. č. 1: Města kraje Vysočina podle počtu obyvatel v roce 1850

poř.	město	okres	poč. ob.	poř.	město	okres	poč. ob.
1.	Jihlava	Jihlava	20 622	18.	Mor. Budějovice	Třebíč	2 550
2.	Třebíč	Třebíč	7 886	19.	Přibyslav	Havlíčkův Brod	2 433
3.	Velké Meziříčí	Žďár n. Sázavou	5 308	20.	Jemnice	Třebíč	2 386
4.	Polná	Jihlava	5 195	21.	N. Město na Mor.	Žďár n. Sázavou	2 362
5.	Humpolec	Pelhřimov	5 050	22.	Jaroměřice n. Rok.	Třebíč	2 277
6.	Havlíčkův Brod	Havlíčkův Brod	4 987	23.	Černovice	Pelhřimov	2 236
7.	Telč	Jihlava	4 556	24.	Ledeč n. Sázavou	Havlíčkův Brod	2 104
8.	Brtnice	Jihlava	4 004	25.	Velká Bíteš	Žďár n. Sázavou	2 059
9.	Pelhřimov	Pelhřimov	3 909	26.	Habry	Havlíčkův Brod	2 039
10.	Třešť	Jihlava	3 856	27.	Žirovnice	Pelhřimov	2 034
11.	Chotěboř	Havlíčkův Brod	3 814	28.	Horní Cerekev	Pelhřimov	1 880
12.	Bystřice n. Pernšt.	Žďár n. Sázavou	3 081	29.	Světlá n. Sázavou	Havlíčkův Brod	1 876
13.	Žďár n. Sázavou	Žďár n. Sázavou	3 072	30.	Náměšť n. Oslavou	Třebíč	1 776
14.	Kamenice n. Lipou	Pelhřimov	3 000	31.	Svratka	Žďár n. Sázavou	1 681
15.	Pacov	Pelhřimov	2 920	32.	Žďírec n. Doubr.	Havlíčkův Brod	1 008
16.	Počátky	Pelhřimov	2 843	33.	Hrotovice	Třebíč	962
17.	Golčův Jeníkov	Havlíčkův Brod	2 708

	města celkem						118 474

Pramen: Města České republiky v retrospektivě, ČSÚ, 1996

Pozn.: Města v hranicích roku 1850

Tab. č. 2: Města kraje Vysočina podle počtu obyvatel k 1. 3. 2001

město	okres	počet obyvatel k 1.3.2001	3.3.1991	index
		počet obyvatel k 1.3.2001	3.3.1991	2001/1991
1. Jihlava	Jihlava	50 958	51 831	98,3
2. Třebíč	Třebíč	38 961	38 355	101,6
3. Havlíčkův Brod	Havlíčkův Brod	24 481	24 472	100,0
4. Žďár n. Sázavou	Žďár n. Sázavou	24 434	23 191	105,4
5. Pelhřimov	Pelhřimov	16 688	16 480	101,3
6. Velké Meziříčí	Žďár n. Sázavou	11 869	11 518	103,0
7. Humpolec	Pelhřimov	10 979	11 122	98,7
8. Nové Město na Mor.	Žďár n. Sázavou	10 516	10 426	100,9
9. Chotěboř	Havlíčkův Brod	9 925	9 352	106,1
10. Bystřice n. Pernšt.	Žďár n. Sázavou	9 141	9 304	98,2
11. Mor. Budějovice	Třebíč	8 035	7 884	101,9
12. Světlá n. Sázavou	Havlíčkův Brod	7 245	7 853	92,3
13. Ledeč n. Sázavou	Havlíčkův Brod	6 169	6 540	94,3
14. Telč	Jihlava	6 086	6 049	100,6
15. Třešť	Jihlava	5 961	5 948	100,2
16. Náměšť n. Oslavou	Třebíč	5 264	5 115	102,9
17. Pacov	Pelhřimov	5 273	5 201	101,4
18. Velká Bíteš	Žďár n. Sázavou	4 901	4 652	105,4
19. Polná	Jihlava	4 888	4 691	104,2
20. Jemnice	Třebíč	4 313	4 282	100,7
21. Kamenice n. Lipou	Pelhřimov	4 235	4 202	100,8
22. Jaroměřice n. Rokyt.	Třebíč	4 120	3 982	103,5
23. Přibyslav	Havlíčkův Brod	3 991	4 028	99,1
24. Brtnice	Jihlava	3 663	3 592	102,0
25. Žirovnice	Pelhřimov	3 067	3 127	98,1
26. Žďírec n. Doubravou	Havlíčkův Brod	2 790	2 792	99,9
27. Počátky	Pelhřimov	2 762	2 856	96,7
28. Golčův Jeníkov	Havlíčkův Brod	2 612	2 746	95,1
29. Černovice	Pelhřimov	1 858	1 901	97,7
30. Horní Cerekev	Pelhřimov	1 851	1 877	98,6
31. Hrotovice	Třebíč	1 808	1 581	114,4
32. Svratka	Žďár n. Sázavou	1 595	1 675	95,2
33. Habry	Havlíčkův Brod	1 298	1 317	98,6

města celkem		301 737	299 942	100,6

Pramen: Města České republiky v retrospektivě, ČSÚ, 1996. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2000, ČSÚ, 2001, výpočty GaREP 2001

Pozn.: Města v hranicích roku 2000

Tab. č. 3: Bilance obyvatelstva ve městech kraje Vysočina v roce 2000

město	okres	přirozený přírůstek / úbytek	migrační saldo	celkový přírůstek / úbytek
1. Jihlava	Jihlava	-317	-89	-406
2. Třebíč	Třebíč	-75	29	-46
3. Havlíčkův Brod	Havlíčkův Brod	-61	13	-48
4. Žďár n. Sázavou	Žďár n. Sázavou	-88	47	-41
5. Pelhřimov	Pelhřimov	-7	35	28
6. Velké Meziříčí	Žďár n. Sázavou	59	8	67
7. Humpolec	Pelhřimov	-41	-57	-98
8. Nové Město na Mor.	Žďár n. Sázavou	-14	21	7
9. Chotěboř	Havlíčkův Brod	-22	6	-16
10. Bystřice n. Pernšt.	Žďár n. Sázavou	-25	20	-5
11. Mor. Budějovice	Třebíč	31	-13	18
12. Světlá n. Sázavou	Havlíčkův Brod	3	-17	-14
13. Ledeč n. Sázavou	Havlíčkův Brod	-54	-10	-64
14. Telč	Jihlava	2	-12	-10
15. Třešť	Jihlava	-5	-1	-6
16. Náměšť n. Oslavou	Třebíč	-12	-2	-14
17. Pacov	Pelhřimov	-19	3	-16
18. Velká Bíteš	Žďár n. Sázavou	-5	22	17
19. Polná	Jihlava	33	11	44
20. Jemnice	Třebíč	-8	-3	-11
21. Kamenice n. Lipou	Pelhřimov	-11	-3	-14
22. Jaroměřice n. Rokyt.	Třebíč	8	17	25
23. Přibyslav	Havlíčkův Brod	12	-4	8
24. Brtnice	Jihlava	-1	13	12
25. Žirovnice	Pelhřimov	5	-18	-13
26. Žďírec n. Doubravou	Havlíčkův Brod	3	-8	- 5
27. Počátky	Pelhřimov	-32	4	-28
28. Golčův Jeníkov	Havlíčkův Brod	-12	-18	-30
29. Černovice	Pelhřimov	2	-6	-4
30. Horní Cerekev	Pelhřimov	1	-7	-6
28. Hrotovice	Třebíč	23	4	27
29. Svratka	Žďár n. Sázavou	-2	-2	-4
30. Habry	Havlíčkův Brod	4	-5	-1

města celkem		-625	-22	-647

Pramen: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2000, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Zdravotnictví

Tab. č. 1: Praktičtí lékaři podle oborů v okresech kraje Vysočina k 31. 12. 1999

okres	přepočtený počet praktického lékaře				počet obyv. na 1 úvazek prakt. lékaře
okres	pro dospělé	pro děti a dorost	gyneko- loga	stomato- loga	pro dospělé	pro děti a dorost	gyneko- loga	stoma-tologa
Pelhřimov	35,6	14,0	7,0	32,7	1730	1260	5331	2255
Havl. Brod	40,5	16,9	8,7	49,0	1947	687	5538	1952
Jihlava	42,1	23,0	9,0	57,7	2132	1187	6150	1889
Třebíč	50,1	26,6	10,2	55,2	1905	1178	5829	2130
Žďár n. Sáz.	56,0	28,8	10,4	64,9	1810	1181	6117	1936
Kraj celkem	224,3	109,2	45,3	259,4	1904	1115	5826	2010

Pramen: ÚZIS ČR

Tab. č. 2: Lůžková a další vybraná zdravotnická zařízení v kraji Vysočina (stav k 31. 12. 2000):

Nemocnice

Okres	Název	Adresa	Typ zařízení	Detašovaná pracoviště
Havl. Brod	Okresní nemocnice Havlíčkův Brod	Havlíčkův Brod, Husova 2624	státní	-
Jihlava	Nemocnice Jihlava	Jihlava, Vrchlického 59	státní	Jihlava, tř. Legionářů 9
Pelhřimov	Všeobecná veřejná nemocnice Počátky	Počátky, Havlíčkova 206	nestátní	Interní a diabetologická ordinace, Kamenice nad Lipou, Masarykova 355
	Okresní nemocnice Pelhřimov	Pelhřimov, Slovanského bratrství 710	státní	Plicní ambulance, Pacov, Žižkova 922
				ordinace ORL, Počátky, Havlíčkova 206
Třebíč	Nemocnice v Třebíči	Třebíč, Purkyňovo náměstí 2	státní	Jemnice, Tyršova 625
Žďár n. S.	Okresní nemocnice v N. Městě na Moravě	Nové Město na Moravě, Žďárská 600	státní	Žďár nad Sázavou, Strojírenská 6
				Žďár nad Sázavou, Studentská 4
				Velká Bíteš, Tyršova 223
Žďár n. S.	Nemocnice sv. Zdislavy, a.s. Mostiště	Velké Meziříčí, Mostiště 93	nestátní	-

Oddělení v nemocnicích

Nemocnice	Lůžková oddělení	Ambulantní oddělení
Okresní nemocnice Havlíčkův Brod	int, i, trn, a, d, ž, chi, aro, o, u, unk, oč, k, ra, re, intp, dzp	int, i, trn, n, d, ž, chi, aro, o, u, unk, oč, k, ra, kb, radg, ts, re, nm, pat, mik, hds, ops, olp, oo
Nemocnice Jihlava	int, g, i, trn, n, d, ž, chi, aro, o, u, unk, oč, k, ra, re	int, i, trn, n, d, ž, chi, aro, o, u, unk, oč, k, ra, kb, radg, ts, re, nm, pat, mik, oo
Všeobecná veřejná nemocnice Počátky	int, chi, nas	int, chi, aro, tv, rzp, pl, plst, kb, radg, re, dop, oo
Okresní nemocnice Pelhřimov	int, n, d, ž, chi, aro, o, u, nas	int, trn, n, d, ž, chi, aro, o, u, unk, ra, rzp, pl, kb, radg, ts, re, nm, pat, mik, hds, ops, lék, dzp, dop, oo
Nemocnice v Třebíči	int, i, trn, a, p, d, ž, chi, aro, o, u, unk, oč, k, re, nas	int, i, trn, n, p, d, ž, chi, aro, o, u, unk, oč, k, rzp, pl, plde, kb, radg, ts, re, nm, pat, hds, ops, oo
Okresní nemocnice v N. Městě na Moravě	int, i, n, d, ž, chi, aro, o, u, unk, oč, k	int, i, trn, n, d, ž, chi, aro, o, u, unk, oč, k, ko, pl, kb, radg, ts, re, nm, pat, mik, hds, ops, oo
Nemocnice sv. Zdislavy, a.s. Mostiště	int, chi, dzp	int, trn, chi, aro, kb, radg

Pramen: ÚZIS

Seznam použitých zkratek

Zkratka	Celý název	Zkratka	Celý název
aro	anesteziologicko – resuscitační	olp	ostatní oddělení léčebné péče
d	dětské (pediatrie)	oo	ostatní oddělení
dop	doprava raněných,nemocných,rodiček	ops	operační sály
dor	dorostové	p	psychologie
dzp	dom.zdravot.péče/ústavní ošetř.péče	pat	patologie
hds	hemodialýza	pl	praktický lékař pro dospělé
chi	chirurgie	plde	praktický lékař pro děti a dorost
i	infekční	plg	praktický lékař gynekolog
int	interna	plst	praktický lékař stomatolog
intp	intenzivní péče	ra	radioterapie
k	kožní (dermatovenerologie)	radg	radiodiagnostika
kb	klinická biochemie	re	rehabilitace a fyzikální medicína
ko	klinická onkologie	rzp	RZP (rychlá zdravotnická pomoc)
lék	lékárenské	trn	tuberkulózy a respiračních nemocí
mik	mikrobiologie	ts	transfúzní služba
n	nervové (neurologie)	tv	tělovýchovné lékařství
nas	následná péče	u	urologie
nm	nukleární medicína	unk	ORL (ušní, nosní, krční)
o	ortopedie	ž	ženské (gynekologie, porodnictví)
oč	oční (oftalmologie)

Přehled obcí kraje Vysočina se schválenou územně plánovací dokumentací (stav k říjnu 2001)

Pramen: RRR OkÚ okresů kraje Vysočina

1) Strategie regionálního rozvoje ČR, část III. – Souhrnný dokument, str. 32; MMR , červenec 2000

1) Vodovody a kanalizace podle VÚSC v roce 1999, ČSÚ Praha 2000; výkaz VH P 8b-01

1) Vodovody a kanalizace podle VÚSC v roce 1999, ČSÚ Praha 2000

1) Ve statistických materiálech ČSÚ je v případě údajů o zaměstnanosti (Zaměstnanost v civilním sektoru NH) okresu Havlíčkův Brod značná chyba v údajích o zaměstnanosti v primárním sektoru NH, který je nadhodnocen přibližně o 98%. Bohužel však tento oficiální údaj vstupuje do ostatních výpočtů a ovlivňuje hodnoty kraje i celé ČR, i když samozřejmě s menší chybou. Správná hodnota pro zaměstnanost v primárním sektoru v okrese Havlíčkův Brod tedy činí 6 086 osob (tedy o 5 985 méně), o kterou je nutné korigovat údaje o zaměstnanosti – blíže viz Strategie rozvoje Jihlavského kraje, 1999.

1) Údaje jsou za podnikatelskou sféru bez malých podniků a podnikatelů nezapsaných do obchodního rejstříku a za rozpočtovou sféru bez ohledu na počet zaměstnanců.To znamená za ekonomické subjekty předkládající výkazy řady P3-04 (s 20 a více zaměst.) a výkazy (Poj 3-04, Zdp 3-04, Pen 3a-04, Pen 3b-04 a Práce 2-04 (bez omezení počtu zaměst.) Údaje byly zpracovány pracovištní metodou, tzn v těch okresech, ve kterých měli zaměst. skutečná pracoviště, nikoli pouze sídla. Údaje publikovány v edici Práce a mzdy ve statistice „Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v krajích a okresech“.

[1] Na jedné straně turisticky atraktivnější oblasti např. Humpolecké, Brtnické, Bítešské, Novobystřické, Nedvědické vrchoviny a zejm. Žďárských a Jihlavských vrchů pro letní a zejména zimní rekreaci, na straně druhé méně atraktivní oblasti kotlin (Dačická, Jaroměřická, Jemnická) či pahorkatin (Želivská, Znojemská, Bítovská) - viděno z hlediska délky potenciální turistické využitelnosti .

[2] Nezahrnujeme registrovanou návštěvnost kulturně-historických památek, muzeí, významných sportovních a kultuních akcí, která činí řádově miliony denních či tranzitních návštěvníků.

[3] pro srovnání, celosvětový průměr devizových výdajů na 1 turistu v mezinárodním turismu se pohybuje kolem 700 USD, v ČR však zatím kolem cca 38 USD na zahraničního návštěvníka, u denního návštěvníka je tento průměr cca o 1/3 nižší

[4] Pramen: Zahraniční cestovní ruch prosinec 1997, ČSÚ Praha, Hraniční celní přechody ČR, 1997, ČSÚ Praha

Priority/Opatření	velké projekty	(%)	Fond malých projektů	(%)	celkem	(%)
1. Přeshraniční ekonomická kooperace	1 360 000	14,17	400 000	16,67	1 760 000	14,67
rozvoj a podpora sídel v blízkosti hranic	1 360 000	14,17		0,00	1 360 000	11,33
přeshraniční mezipodniková kooperace		0,00	200 000	8,33	200 000	1,67
cestovní ruch a aktivity pro volný čas		0,00	200 000	8,33	200 000	1,67
2. Přeshraniční infrastruktura	4 000 000	41,67	500 000	20,83	4 500 000	37,50
zlepšení přeshraniční infrastruktury	4 000 000	41,67	300 000	12,50	4 300 000	35,83
organizace dopravy, plánování a logistika		0,00	200 000	8,33	200 000	1,67
3. Přeshraniční organizační struktury	0	0,00	600 000	25,00	600 000	5,00
přeshraniční spolupráce a sítě		0,00	100 000	4,17	100 000	0,83
malé projekty podpory přímých kontaktů		0,00	500 000	20,83	500 000	4,17
4. Lidské zdroje	0	0,00	400 000	16,67	400 000	3,33
regionální trh práce		0,00	200 000	8,33	200 000	1,67
vzdělání a výzkum, kvalifikace		0,00	200 000	8,33	200 000	1,67
5. Trvale udržitelný územní a ekologický rozvoj	4 000 000	41,67	500.000	20,83	4 500 000	37,50
přeshraniční územní rozvoj a rozvoj měst		0,00	100 000	4,17	100 000	0,83
ochrana přírody a životního prostředí, vč. národních parků		0,00	100 000	4,17	100 000	0,83
zdroje, alternativní energie, dodávky a likvidace	4 000 000	41,67	300 000	12,50	4 300 000	35,83
6. Technická pomoc, realizace	240 000	2,50	0	0,00	240 000	2,00
Celkem	9 600 000	100,00	2 400 000	100,00	12 000 000	100,00

Priority	podpora v rámci velkých projektů	(%)	společný Fond malých projektů	(%)	celkem	(%)
1. Přeshraniční ekonomická kooperace	1 360 000	14,17	400 000	16,67	1 760 000	14,67
2. Přeshraniční infrastruktura	4 000 000	41,67	500 000	20,83	4 500 000	37,50
3. Přeshraniční organizační struktury	0	0,00	600 000	25,00	600 000	5,00
4. Lidské zdroje	0	0,00	400 000	16,67	400 000	3,33
5. Trvale udržitelný územní a ekologický rozvoj	4 000 000	41,67	500 000	20,83	4 500 000	37,50
6. Technická pomoc při tvorbě a realizaci programů	240 000	2,50	0	0,00	240 000	2,00
Celkem	9 600 000	100,00	2 400 000	100,00	12 000 000	100,00

Rok	absolutní výše prostředků (mil. Kč)	prostředky přepočtené na cenovou úroveň 1989 (mil. Kč)	% z objemu roku 1989
1989	3334	3334	100
1990	3507	3296	98,9
1991	2992	2045	61,3
1992	3081	1781	53,4
1993	3821	1714	51,4
1994	4113	1677	50,3
1995	5216	1918	57,5
1996	6005	1980	60,2
1997	6037	1808	54,2
1998	4914	1323	39,7

Pořadí	Kraj	Rozloha v ha	Pořadí	Kraj	Počet obyvatel k 1. 3. 2001
1	Středočeský	1 101 431	1	Moravskoslezský	1 277 095
2	Jihočeský	1 005 583	2	Praha	1 178 576
3	Plzeňský	756 052	3	Jihomoravský	1 133 916
4	Jihomoravský	706 634	4	Středočeský	1 129 627
5	Vysočina	692 462	5	Ústecký	750 751
6	Moravskoslezský	555 458	6	Olomoucký	642 465
7	Ústecký	533 522	7	Jihočeský	630 168
8	Olomoucký	513 890	8	Zlínský	597 758
9	Královéhradecký	475 804	9	Plzeňský	553 741
10	Pardubický	451 847	10	Královéhradecký	554 348
11	Zlínský	396 473	11	Vysočina	521 212
12	Karlovarský	331 428	12	Pardubický	510 079
13	Liberecký	316 314	13	Liberecký	430 769
14	Praha	49 640	14	Karlovarský	306 799

Pořadí	Kraj	Počet obyvatel na 1 km²	Pořadí	Kraj	Počet obyvatel na 1 obec
1	Praha	2374,2	1	Praha	1 178 576
2	Moravskoslezský	229,9	2	Moravskoslezský	4 229
3	Jihomoravský	160,5	3	Karlovarský	2 324
4	Zlínský	150,8	4	Ústecký	2 327
5	Ústecký	140,7	5	Liberecký	1 994
6	Liberecký	136,2	6	Zlínský	1 904
7	Olomoucký	125,0	7	Jihomoravský	1 753
8	Královéhradecký	116,5	8	Olomoucký	1 631
9	Pardubický	112,9	9	Královéhradecký	1 237
10	Středočeský	102,6	10	Pardubický	1 126
11	Karlovarský	92,6	11	Plzeňský	1 094
12	Vysočina	75,3	12	Jihočeský	1 012
13	Plzeňský	73,2	13	Středočeský	984
14	Jihočeský	62,7	14	Vysočina	714

Středisko	Obytná funkce	Pracovní funkce	Obslužná funkce	KFV
Jihlava	51,9	64,0	65,0	60,2
Třebíč	38,4	44,1	46,5	43,0
Havlíčkův Brod	25,0	34,1	37,8	32,3
Žďár nad Sázavou	26,4	31,9	25,7	28,0
Pelhřimov	19,2	23,2	22,8	21,7
Velké Meziříčí	14,5	16,1	10,5	13,7
Nové Město na M.	11,7	10,7	11,1	11,1
Humpolec	10,9	12,0	9,7	10,8
Mor. Budějovice	9,2	10,6	9,1	9,7
Chotěboř	9,2	10,8	7,4	9,1
Bystřice n. P.	9,9	7,5	6,6	8,0
Světlá nad Sázavou	7,5	8,0	4,6	6,7
Telč	7,0	7,0	5,8	6,6
Ledeč nad Sázavou	6,3	7,5	5,6	6,5
Třešť	6,2	6,7	5,8	6,2
Náměšť n. O.	6,0	6,2	6,3	6,2
Pacov	5,4	5,8	3,9	5,0
Velká Bíteš	5,3	5,9	3,5	4,9
Jemnice	5,6	5,0	3,7	4,8
Kamenice nad Lipou	4,5	4,6	4,1	4,4
Polná	4,9	4,5	3,0	4,2

Škola, školské zařízení	Pelhřimov			Havlíčkův Brod			Jihlava			Třebíč			Žďár nad Sázavou			Kraj Vysočina
Škola, školské zařízení	krajské	obecní	soukr. +círk.	krajské	obecní	soukr. +círk.	krajské	obecní	soukr. +círk.	krajské	obecní	soukr. +círk.	krajské	obecní	soukr. +círk.	krajské	obecní	soukr. +círk.
MŠ		44	1		63	1		60	1		88			101			356	3
Spec. MŠ	1										1					1	1
ZŠ		31			54			46	1		65			82			278	1
Spec. ZŠ (ZVŠ)	6			5			2	2		3			7			23	2
Dětský domov	2			1			1			4		1	1			9		1
ZUŠ	4	1		4		1	1	3			5		5			14	9	1
Dům dětí a mládeže	2			4			1	3		1	1		3			11	4
Plavecká škola							1			1						2
Služba škole	1															1
Pedagogicko-psych.poradna	1			1			1			1			1			5
Samostatná ŠJ při ZŠ a MŠ		3			63						50			2			118
Gymnázium	3			3			2		1	2		1	4		1	14		3
Středisko pro vzd.v přírodě												1						1
VOŠ a SOŠ				4			1			1			3			9
VOŠ samostatná							1		1							1		1
SOŠ	3			3			5		4	4			1		1	16		5
ISŠ (SOŠ a SOU)			1	3			2		1	1		1	1		1	7		4
(SOŠ, SOU, OU a PrŠ)							1			1						2
SOU (SOU a U)	3		2	1			3		1	5			4	1	1	16	1	4
OU samostatné	1												1			2
Školní statek	1			1			2			1			1			6
SPV							4									4
Domov mládeže	1						1						1			3
PrŠ a PomŠ	1															1

Celkem území podle zřizovatelů	32	79	4	30	180	2	30	114	10	25	210	4	34	186	4	151	769	24
Celkem území	115			212			154			239			224			944

KRAJ

Tab. č. 5: Stavební délka železničních tratí na území kraje Vysočina [km]

Obr. 3: Železniční síť kraje Vysočina

Výdaje na 1 km hrazené okresními úřady

Průmysl

Stavebnictví

Obchod a služby

Odvětví

Velikostní kategorie počtu pracujících

Obr. č. 5

Tab. č. 2: Struktura zaměstnanosti k 31.12.1996

Tab. č. 3: Odvětvová struktura zaměstnanosti v kraji Vysočina k 30. 6. 2001

Tab. č. 4: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých okresech kraje v letech 1996 - 1999

Tab. č. 7: Struktura nezaměstnanosti v kraji Vysočina k 31. 8. 2001

Dlouhodobě nezaměstnaní

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 6

Gymnázia

Střední odborné školy, střední odborná učiliště a odborná učiliště

Tab. č. 4: Počty studentů v nejfrekventovanějších oborech středních odborných škol* v okresech kraje Vysočina ve školním roce 1999/2000

Tab. č. 5: Počty studentů v nejfrekventovanějších oborech středních odborných učilišť* v okresech kraje Vysočina ve školním roce 1999/2000

Vyšší odborné školy

Tab. č. 7: Hlavní střediska středního školství v kraji Vysočina

SOŠ

ČR

Kraj Vysočina

Vysoké školy

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky, pracoviště Brno

Tab. č. 20: Počet kulturních památek v okresech kraje Vysočina k 31. 7. 2001

Kraj Vysočina

Česká republika

Kraj Vysočina

Česká republika

Kraj Vysočina

Česká republika

Kraj Vysočina

Česká republika

Kraj Vysočina

Česká republika

Tab. č. 19: Prognóza obyvatelstva kraje Vysočina do r. 2020

Tab. č. 20: Prognóza předproduktivního obyvatelstva kraje Vysočina do r. 2020

Tabulky za města

Tab. č. 2: Města kraje Vysočina podle počtu obyvatel k 1. 3. 2001

Seznam použitých zkratek