Koncepce informatizace kraje Vysočina

anotace

 

I. Cíl:

Tento strategický dokument podává základní rámec pro plánování rozvoje  informačních systémů a informatiky v širším regionálním kontextu. Naším cílem je vedle dlouhodobějšího plánování také diskuse nad prioritami rozvoje v této oblasti. Cílovou skupinou tohoto materiálu je rada kraje, odbory krajského úřadu, odborná veřejnost a projektanti informačních systémů.

 

II. Obsah materiálu:

 

1) Základní priority

-         Definice základních priorit informatizace kraje včetně definice obecné úlohy informačních a komunikačních technologií.

 

2) Směry strategického rozvoje

-         Detailní rozbor cílů rozvoje informatiky v kraji

 

3) Nástroje strategického rozvoje

§        Popis současného stavu v dané oblasti

§        Seznam klíčových projektů

§        Další nástroje transformace do cílového stavu

 

4) Další kapitoly

§        Lidské zdroje

§        Vzdělávání

§        Příležitosti a rizika

§        Financování

§        Rámcový harmonogram

 

III. Stupeň rozpracovanosti:

Tento materiál postupně vzniká od počátku roku 2001. Jde o živý dokument, který je otevřený jakékoliv diskusi. Verzi 4 dokončenou v říjnu 2002 bude následovat další aktualizace především v souvislosti se schvalováním rozpočtu roku 2003 a průběhem reformy orgánů veřejné správy.

 

 

14.10. 2002                                                                                          Zpracoval: Petr Pavlinec

 

 


Obsah

 

1.     Úvod.................................................................................................................................... 2

2.     Základní priority................................................................................................................... 2

3.     Směry strategického rozvoje – cílový stav............................................................................. 3

3.1.      Legislativní kontext....................................................................................................... 3

3.1.1.       Zákony................................................................................................................. 3

3.1.2.       Standardy ISVS................................................................................................... 3

3.2.      Primární funkce úřadu................................................................................................... 4

3.3.      Sekundární funkce úřadu............................................................................................... 5

3.4.      Regionální kontext........................................................................................................ 5

3.5.      Národní a mezinárodní kontext...................................................................................... 5

3.6.      Organizace informatiky z pohledu kraje......................................................................... 5

4.     Nástroje strategického rozvoje.............................................................................................. 6

4.1.      Obecné teze................................................................................................................. 6

4.1.1.       Projektové řízení................................................................................................... 6

4.1.2.       Měřitelnost a přidaná hodnota............................................................................... 6

4.1.3.       Účast top managementu........................................................................................ 6

4.2.      Primární funkce úřadu................................................................................................... 6

4.2.1.       Současný stav....................................................................................................... 6

4.2.2.       Nástroje transformace do cílového stavu............................................................... 7

4.3.      Sekundární funkce úřadu............................................................................................... 9

4.3.1.       Současný stav....................................................................................................... 9

4.3.2.       Nástroje transformace do cílového stavu............................................................. 10

4.4.      Regionální kontext...................................................................................................... 11

4.4.1.       Současný stav..................................................................................................... 11

4.4.2.       Nástroje transformace do cílového stavu............................................................. 11

4.5.      Národní a mezinárodní kontext.................................................................................... 12

4.5.1.       Současný stav..................................................................................................... 12

4.5.2.       Nástroje transformace do cílového stavu............................................................. 12

5.     Lidské zdroje..................................................................................................................... 12

6.     Vzdělávání.......................................................................................................................... 13

6.1.      Systém vzdělávání....................................................................................................... 13

6.2.      Popularizace............................................................................................................... 13

7.     Příležitosti a rizika............................................................................................................... 13

8.     Financování........................................................................................................................ 14

9.      Rámcový harmonogram výstavby IS kraje........................................................................... 15

10.       Související a použité dokumenty...................................................................................... 17

11.       Přílohy............................................................................................................................ 18

 


 

1.   Úvod

 

Rozvoj informatiky v kontextu kraje je nutno chápat jako nezbytnou součást strategického rozvoje celého regionu. V době globalizace, zvýšeného tlaku na efektivní výkon veřejné správy, vzrůstající úloze regionů a v neposlední řadě v období vstupu  ČR do Evropské unie je informatika nepostradatelným nástrojem úspěšného fungování kraje Vysočina jako významného evropského regionu.

Koncepce informatizace kraje je z pohledu orgánů kraje, především pak odboru informatiky krajského úřadu, základním strategickým dokumentem rozvoje informačních a komunikačních technologií v regionu, který navazuje na společné teze Programu rozvoje kraje.  Na jejím základě vznikají další konkrétní strategické dokumenty a projekty. Cílem této koncepce není postihnutí kompletní problematiky, ale nastínění základních priorit, směrů rozvoje  a stěžejních nástrojů realizace. Významným hlediskem je rychlost změn v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT[1]), tudíž pravidelná aktualizace je považována za nutnou podmínku dlouhodobé využitelnosti tohoto dokumentu.

 

2.   Základní priority

           

Informatika jako nástroj ...

§        zefektivnění výkonu veřejné správy – výrazný důraz bude kladen na optimalizaci a automatizaci úředních procesů.

§        podpory transparentnosti veřejné správy – volný a rovný přístup k informacím o činnosti orgánů veřejné správy s důrazem na jejich dostupnost

§        zviditelnění regionu –  informatika je jedním z mnoha nástrojů, které umožňují efektivní prezentaci regionu. Její možnosti v oblasti podpory soudržnosti regionu jsou také nezanedbatelné.

§        podpory rozvoje regionu  - informační technologie jsou kromě nástroje podporujícího regionální rozvoj také významným,  dynamicky se rozvíjejícím sektorem ekonomiky. Kraj Vysočina má v této oblasti velké možnosti.

 

 

Informatika jako služba ...

§        veřejnosti – nástroje ICT musí sloužit veřejnosti k efektivní komunikaci s veřejnou správou. Informatika musí být v tomto směru doopravdy službou, nikoliv překážkou.

§        managementu samosprávy – včasný přísun kvalitních informací a nástroje pro jejich zpracování jsou  příležitostí pro kvalitní řízení nejen samosprávných orgánů.

§        zaměstnancům orgánů veřejné správy – se vzrůstajícími nároky na kvalitu výkonu úředníků je zvládnutí a využití nástrojů ICT téměř nutnou podmínkou. I v této oblasti musí být informatika službou, nikoliv překážkou či cílem.  Významnou cílovou skupinou jsou vedle pracovníků KrÚ také krajem zřizované organizace.

 

E-Government  - myšlenka elektronické veřejné správy je jedním ze základních motivů této koncepce.

 

Rovný přístup k informacím - realizace teze rovného či demokratického přístupu k informacím.

 

Informační gramotnost – bez obecně rozšířené znalosti nástrojů ICT a schopnosti zpracovávat s jejich pomocí informace jsou všechny předchozí myšlenky či záměry zcela zbytečné.

 

 

3.   Směry strategického rozvoje – cílový stav

3.1.        Legislativní kontext

Oblast informatiky je vedle obecně platných technických norem a mezinárodních standardů upravena především  zákony ČR a standardy informačních systémů veřejné správy.

3.1.1.  Stěžejní zákony

§        č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení)

§        č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy

§        č. 106/ 1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

§        č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů

§        č. 121/2000 Sb. autorský zákon

§        č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů

 

3.1.2.  Standardy ISVS

§       

Standard ISVS pro náležitosti životního cyklu informačního systému

§       

Standard ISVS pro národní prostředí, verze 2.5

§       

Standard ISVS pro popis datových prvků, verze 1.2

§       

Standard ISVS pro komunikaci informačních systémů na bázi protokolů TCP/IP, verze 1.3

§       

Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální technické mapy města, verze 1.1

§       

Pravidla, zásady a způsob zabezpečování kontroly užívání počítačových programů

§       

Standard ISVS pro atestace shody informačních systémů veřejné správy se standardy ISVS, verze 1.1

§       

Standard ISVS pro informační systémy v oblasti personální a platové, verze 1.1

§       

Standard ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup, verze 1.1

§       

Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát metadat informačních zdrojů, verze 1.1

§       

Standard ISVS Katalog složených datových prvků

§       

Standard ISVS Katalog jednoduchých datových prvků

§       

Standard ISVS k prostorové identifikaci, verze 4.1

§       

Standard ISVS pro náležitosti procesu a metodiky atestace jakosti produktů, verze 1.1

 

3.1.3.  Programové dokumenty

§        Akční plán realizace státní informační politiky pro období do konce roku 2003

§        The Fifth Framework Programme (FP5) – pátý rámcový program rozvoje výzkumu a technologií  v EU.

§        Program rozvoje kraje Vysočina

§        Koncepce komplexní informatizace krajských úřadů

 

3.2.        Primární funkce úřadu

Pod pojmem primární funkce krajského úřadu chápeme v kontextu informatizace kraje především:

§        Přenesený výkon státní správy a samosprávy ve svěřeném území, jinak také statutární činnost úřadu

§        Rozvoj svěřeného území – regionu

§        Podpora demokratických a  samosprávných principů

§        Zajištění svobodného přístupu  občanů k informacím (především dle zákona č. 106/1999 Sb.)

 

            V této oblasti jsou hlavními cíli:

§        Kvalitní datové a aplikační vybavení umožňující efektivní výkon jednotlivých agend státní správy

§        Funkční komunikační infrastruktura v regionu s důrazem na komunikaci mezi všemi složkami kraje a samosprávami

§        Existence integrovaných aplikací účelně využívajících dostupné informace

§        Maximální využití základních datových registrů

§        Systém umožňující efektivní komunikaci s občanem integrující všechny myslitelné komunikační kanály s kvalitním informačním zázemím (CRM[2])

 

3.3.        Sekundární funkce úřadu

§        Zajištění vnitřních funkcí úřadu a zřizovaných organizací

§        Řízení vnitřního toku financí

§        Řízení toku a zpracování informací

 

V této oblasti jsou hlavními cíli:

§        Funkční systém oběhu dokumentů

§        Vnitřní informační a komunikační systém (intranet)

§        Kvalitní ekonomický systém

§        Manažerský systém (EIS[3])

§        Geografických informační systém (GIS[4])

 

3.4.        Regionální kontext

§        Funkční regionální komunikační infrastruktura

§        Výměna dat mezi orgány veřejné správy

§        Existence nástrojů pro podporu soukromého sektoru

§        Efektivní sdílení zdrojů

 

3.5.        Národní a mezinárodní kontext

§        Využití zahraničních zkušeností a znalostí

§        Kvalitní reprezentace regionu

§        Výměna dat mezi orgány veřejné správy

§        Legislativa zohledňující podmínky a požadavky regionu

§        Efektivní sdílení zdrojů

 

3.6.        Organizace informatiky z pohledu kraje

 

§        Orgány EU – DG[5] Information Society (E-Government directoriate)

§        Ministerstvo informatiky ČR (v současné době ÚVIS a Rada vlády pro Státní informační politiku)

§        OPS – odborné pracovní skupiny (centrální orgány, kraje, města a obce)

§        KI AKČR – Komise informatiky rady Asociace krajů ČR

§        Odbor informatiky Krajského úřadu kraje Vysočina

§        Pracovní skupina Programu rozvoje kraje pro oblast informatiky

 

4.   Nástroje strategického rozvoje

4.1.        Obecné teze

4.1.1.  Projektové řízení

Využití technik projektového řízení je jediným nástrojem, který umožní realizaci rozsáhlých projektů. Jejich celkové množství, počty vstupů, zúčastněných subjektů, zapojených pracovníků, vlivy okolí, nedostatek času a financí jsou riziky, která mají často za následek jejich krach. Vedle praxí ověřených  projekčních metodik a nástrojů je potřeba využívat zpětné vazby včetně pravidelného hodnocení úspěšnosti.

4.1.2.  Měřitelnost a přidaná hodnota

Velkým problémem informatiky minulých let je pocit samospasitelnosti a chybného pochopení skutečného cíle. V této souvislosti je třeba neustále zdůrazňovat její roli jako nástroje realizace cílů. Jedním z nezbytných nástrojů realizace tohoto záměru je měření efektivity nasazených prostředků ICT a celkové přidané hodnoty řešení.

4.1.3.  Účast top managementu

Oblast informatiky má vliv na velké množství vnitřních i vnějších procesů kraje. Bez funkční zpětné vazby i ze strany managementu kraje může velmi brzy dojít k odchýlení vnitřních představ organizace a jejího vedení. Z našeho pohledu existuje značná poptávka po užším zapojení vedení kraje do jednotlivých projektů a obecně formulaci zadání.

 

4.2.        Primární funkce úřadu

4.2.1.  Současný stav

§        Data – v současné době disponuje krajský úřad pouze jedním funkčním (t.j. i aktuálním) základním registrem. Jde o UIR-ADR[6] ministerstva práce a soc. věcí. Tento registr umožňuje základní územní identifikaci na základě standardizace popisu adresních míst. Za další registr lze považovat vlastní projekt  kraje – systém ePUSA  shromažďující základní informace o území kraje (především o obcích). Ostatní datová základna je díky dlouhodobé snaze odboru informatiky v poměrně konsolidovaném, jednotném a v důsledku využitelném stavu. Výjimku tvoří data některých resortních systémů a především interní registry systému GINIS. Z pohledu databázových technologií je využívána databáze Oracle (verze 9i), MS SQL (verze 2000) a volně šířený systém MySQL.

§        Aplikace – pro zajištění chodu agend přeneseného výkonu státní správy a samosprávy existuje větší množství různě kvalitních a integrovatelných systémů. Část agend (především evidenčního charakteru) je zajištěna společným systémem DBMAN, který je vlastním produktem OI KrÚ. Hlavním cílem nasazení tohoto systému je řízení a integrace datové základny KrÚ.

§        Komunikační technologie – díky dokončené I. etapě informatizace krajů má krajský úřad kvalitní vybavení umožňující bezpečný přístup do internetu. V současné době je z bezpečnostního hlediska exponovaná část sítě ve svěřené správě externí firmy. Hlavními problémy v této oblasti jsou obecně přenosové kapacity a vzrůstající nároky na systém přístupu externích a mobilních uživatelů.

§        GIS – geografické informační systémy jsou důležitou a do jisté míry i autonomní součástí IS kraje. V průběhu roku 2001 a 2002 jsou klíčovými úkoly oddělení GIS rozjetí aplikačního vybavení a především pořízení datové fondu GIS. Stěžejními systémy pro podporu GIS jsou produkty firmy ESRI (ArcMAP  a ArcIMS). Speciální důraz je kladen na implementaci poměrně mladé technologie dálkového přístupu ke GIS datům prostřednictvím internetu.

§        Web – již od počátku roku 2001 je kladen velký důraz na zveřejňování maximálního množství informací prostřednictvím WWW stránek kraje. Stávající webové stránky jsou tvořeny prostřednictvím redakčního systému Vismo a umístěny na serveru firmy Česká vydavatelská s.r.o. Díky velkému informačnímu přetlaku ze strany KrÚ došlo již několikrát k přestavbě stránek. Další verze WWW stránek bude zveřejněna v průběhu listopadu 2002. V této oblasti je jednoznačným cílem robustní portálové řešení provozované na vlastních technologiích.

§        Další nástroje komunikace s okolím – v oblasti obsluhy komunikačních kanálů jde odbor informatiky cestou postupné tvorby CRM systému. V současné době jsou jako jeho základ provozovány nástroje MS-Exchange, faxového a sms serveru v kombinaci s několika dalšími www aplikacemi.

 

4.2.2.  Nástroje transformace do cílového stavu

Přehled klíčových projektů    

§        Aplikační architektura IS krajského úřadu – viz. příloha 1. Projekt formalizující strukturu aplikací IS krajského úřadu a jejich vzájemné vazby. Jde o jeden ze základních projekčních nástrojů v oblasti informatiky.

§        DBMAN – systém postihující jednoduché databáze především evidenčního charakteru. Díky velmi kladné reakci ostatních krajů na nabídku společného vývoje bude další etapou rozvoje tohoto řešení jeho celorepublikové využití. Klíčovou otázkou je v této souvislosti výběr komerčního partnera, který převezme vývoj a podporu systému.

§        WWW portál kraje – portálové řešení WWW stránek kraje  je jedinou cestou, kterou lze zvládnout množství krajem zpracovávaných a poskytovaných informací. V této souvislosti je klíčový projekt studie portálu a jeho samotná implementace. Po dlouhodobějších úvahách dospěl odbor informatiky k volbě základní portálové technologie, a to Oracle Portal serveru. Provoz první verze portálu je plánován na polovinu roku 2003.

§        Záložní připojení k internetu – především v průběhu povodní se ukázala zranitelnost IS kraje z pohledu závislosti na jednom internetovém poskytovateli (v současné době firma M-Soft, síť Euroweb). Oddělení správy sítě proto pracuje na projektu záložního připojení do internetu. Další otázkou je dlouhodobé řešení kapacitního problému připojení k internetu. Jedním z mála možných východisek může být účast kraje v konsorciu Cesnet[7].

§        Aplikační architektura GIS -  tento projekt by měl dát odpověď na otázku, jaké aplikační vybavení bude nutné pořídit k efektivnímu provozu GIS v dalších letech.

§        KDB -  projekt realizace základních registrů formou produktu Komplexní datová báze (Marbes consulting)

§        Datový sklad – realizace základního nástroje pro efektivní provoz analytických aplikací (EIS).

§        ePUSA – portál územní samosprávy je dlouhodobým projektem s celostátním významem. Jeho základními výstupy jsou informace o území a data pro systém krizového řízení.

§        ePodatelna – řešení problematiky elektronického podání včetně vyřešení el. podpisů a vazby do vnitřních systémů KrÚ prostřednictvím produktu ePodatelna (PVT a.s.).

§        Evidence nemovitostí – stěžejní projekt majetkové evidence s vazbou do základních registrů (KDB) – systém TWIST (T-Mapy s.r.o.)

§        Sumarizace účetních výkazů – systém sběru účetních informací z orgánů veřejné správy v kraji.

                   Další nástroje rozvoje

§        Výraznější využití databázového systému Oracle včetně investic do jeho podpory a aktualizace.

§        Výrazná podpora  dlouhodobého rozvoje GIS s důrazem na investice do datové základny  a rozvoj spolupráce v území (sdílení zdrojů).

§        Podpora dálkově přístupných aplikací – web klienty GIS a dalších externích aplikací.

§        Využití potenciálu externích partnerů. Využití nástrojů outsourcingu, a to včetně partnerů z oblasti veřejné správy.

§        Koordinace projektů s ostatními kraji nejen prostřednictvím komise pro informatiku AKČR.

§        Dlouhodobé zaměření IS kraje směrem k funkčnímu CRM řešení.

§        Tlak na urychlené legislativní řešení celostátní problematiky základních registrů.

§        Rozvoj systému podpory krizového řízení s důrazem na data a GIS systémy

§        V případě úspěšného rozjezdu projektu KISVS[8] přistoupit k maximálnímu využití této síťové infrastruktury.

 

4.3.        Sekundární funkce úřadu

4.3.1.  Současný stav

 

§        Intranet KrÚ – hraje významnou úlohu v přístupu k aplikacím krajského úřadu. Snaží se integrovat aplikační prostředí alespoň na úrovni uživatelského rozhraní.

§        Exchange server – vnitřní poštovní server postavený na technologiích firmy Microsoft poskytuje sadu nástrojů např. pro podporu týmové práce. Je jedním z datových zdrojů KrÚ (kalendáře, kontakty)

§        Doména KrÚ – vnitřní nástroj správy sítě systémů Microsoft umožňuje ukládat informace typu organizační struktura – tzv. adresářové služby

§        Vzdálený přístup – pomocí technologií RAS[9] a modemové brány byl zrealizován dálkový přístup do sítě KrÚ pomocí telefonních linek (analogové, ISDN[10]) a VPN[11] sítí v prostředí internetu. Pro podporu externích a mobilních uživatelů existuje externí mail server včetně WWW klienta.[12]

§        Terminálové servery – z důvodů přechodného nedostatku kvalitních a výkonných počítačů byl zrealizován tzv. terminálový server umožňující využití starších počítačů jako terminálů[13]. Toto řešení bude v kombinaci s VPN využito i pro provoz detašovaných pracovišť.

§        Technologie – servery vnitřní sítě KrÚ jsou postaveny na technologiích firmy Microsoft. V případě bezpečnostních serverů je použit unixový systém FreeBSD[14]. Na straně hardwaru jsme se přiklonili k využití většího počtu kvalitních, ne nutně značkových serverů oproti centralizaci na velká serverová řešení.

§        Bezpečnost – v oblasti bezpečnosti hraje významnou roli bezpečnostní projekt DMZ[15] vytvořený v průběhu první etapy informatizace krajů. V oblasti antivirového zabezpečení jsme zvolili řešení firmy Symantec – Norton Antivirus.

§        Ekonomika – v rutinním a poměrně bezproblémovém provozu je systém GINIS (Gordic s.r.o.). Toto řešení je silné v oblasti finančního plánování a tvorby rozpočtu. Na druhé straně je poměrně problematické v otázce integrace s dalšími informačními systémy.

§        Oběh dokumentů – realizován prostřednictvím systému SSL (Gordic s.r.o.)

§        Systémy podpory vnitřních procesů – sada nástrojů pokrývající další vnitřní procesy úřadu (smlouvy, podpora samosprávných procesů, objednávky, rezervace, ...)

4.3.2.  Nástroje transformace do cílového stavu

Přehled klíčových projektů    

§        EOS – evidence organizačních struktur. Systém integrující adresářové struktury v různých systémech KrÚ včetně nástrojů podpory životního cyklu  zaměstnance KrÚ

§        Spisová služba – systém oběhu dokumentů je z důvodu své komplexnosti dlouhodobým projektem. Je potřeba dořešit integrační vazby SSL do jiných systémů (el. podatelna, majetkové evidence, ...) a např. systém digitalizace a archivace dokumentů.

§        Dokumentové úložiště – nasazení robustního řešení pro ukládání a zveřejňování dokumentů. Předpokládáme využití možností systému IFS[16] firmy Oracle

§        Multimediální pracoviště – sada nástrojů pro zpracování a archivaci audia a videa. V této oblasti plánujeme nasazení prostředků pro on-line přímé přenosy (např. jednání zastupitelstva a kulturních akcí kraje)

§        Metadata – nástroje pro integraci, popis a formalizaci datové  základny.

§        Vyhledávací nástroje – nástroje pro vyhledávání informací přes maximální počet informačních systémů  kraje.

§        Síť detašovaných pracovišť – především komunikační nástroje pro podporu funkce detašovaných pracovišť (VPN sítě, terminály, KISVS)

§        Integrace vnitřních aplikací -  dlouhodobý projekt s cílem maximální integrace vnitřních  systémů za účelem efektivního sdílení a přístupu k informacím.

§        Systém evidence agend a datových zdrojů – systém umožňující popis funkcí organizace (popř. organizací v území) až na úroveň konkrétních funkčních míst. Dalším cílem je integrální systém přidělující na základě informací o funkčním místě práva k datovým sadám a aplikacím (katalog agend, mapa datových zdrojů, GIS ...)

§        EIS – systém podpory vedení organizace (statistika, analytika)

§        CRM – systémy podpory styku se zákazníkem

 

Další nástroje rozvoje

§        Formalizace a modelování vnitřních procesů, nástroje vnitřního auditu a procesního reinženýringu

§        Formulace zadání v oblasti analytiky

§        Ustálená personální, komunikační a informační strategie

§        Nástroje týmové práce včetně metod virtuálních týmů

§        Efektivní outsourcing

 

 

4.4.        Regionální kontext

4.4.1.  Současný stav

V oblasti podpory regionálního rozvoje je vedle metodické pomoci obcím nejvýznamnějším nástrojem řada grantových programů Fondu Vysočiny:

§        Obce na síti (I., II.) – grantové programy zaměřené na rozvoj základní komunikační infrastruktury mezi obcemi.

§        GIS granty (I., II., III.) – podpora měst a obcí v oblasti výstavby místního a krajského GISu

Dalším nástrojem pro dosažení strategických cílů je regionální integrace aplikací a datová výměna. V této souvislosti je kladen důraz na rozvoj aplikačních rozhraní na bázi web services[17] jako základu budoucího referenčního rozhraní veřejné správy. Významnou úlohu ve spolupráci s obcemi pak hraje také systém ePUSA, pomocí kterého sbírá kraj informace o celém území kraje. Dalším projektem regionálního charakteru je krajská elektronická podatelna umožňující částečný outsourcing podatelny pro obce na krajském úřadě.

4.4.2.  Nástroje transformace do cílového stavu

Hlavním nástrojem realizace dlouhodobých cílů je systém grantových programů. V příštích letech plánujeme jejich zaměření především na :

§        Vzdělávání veřejného a soukromého sektoru v oblasti ICT

§        Podpora tvorby WWW aplikací

§        Rozvoj základní komunikační infrastruktury (KISVS, metropolitní sítě, základní vybavenost obcí)

§        Rozvoj GIS systémů

§        Integrace aplikací veřejné správy

 

4.5.        Národní a mezinárodní kontext

4.5.1.  Současný stav

V oblasti informatiky na republikové úrovni je odbor informatiky aktivní především v komisi AKČR a OPS krajů. Hlavně na těchto platformách vedeme komunikaci s centrálními orgány o podobě resortních informačních systémů, standardů ISVS a podobě KISVS.

Na evropské úrovni je Kraj Vysočina zapojen např. do projektu EU Prelude[18], Phare 2001[19] a Phare 2002[20].

4.5.2.  Nástroje transformace do cílového stavu

Hlavními nástroji dalšího rozvoje informatiky na státní úrovni je platforma Komise informatiky AKČR. Cílem našeho působení v této komisi je snaha o maximální koordinaci kroků jednotlivých krajů a společný tlak na legislativní změny a resortní projekty.

V oblasti EU bude rozhodující náš vstup do EU. Se strukturálními fondy se otevře zcela nová oblast umožňující rozvoj informatiky v regionu. V současné době bude prioritou práce na zviditelnění kraje jako informaticky významného regionu. Nástroj pro realizaci tohoto cíle je např. reprezentace kraje na různých konferencích, popř. přímo jejich pořádání.

 

5.   Lidské zdroje

 

Oblast lidských zdrojů je v souvislosti s informačními technologiemi často diskutovanou otázkou. Již od svého vzniku se odbor informatiky potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a s obtížným hledáním nástrojů na jejich udržení. V této souvislosti je často potřeba hledat křehkou rovnováhu mezi podmínkami trhu práce a možnostmi orgánů veřejné správy. Jednou z výhod současného postavení kraje je jistá výzva spojená s výstavbou nových moderních informačních systémů.

Přesto je třeba uvažovat o značném podílu outsourcingu služeb v této oblasti. Jedním z možných cílových stavů by byla transformace postavení odboru informatiky z operativní obslužné složky KrÚ do formy organizační jednotky zabývající se především strategickým řízením informatiky v regionálním kontextu a vedením projektů.

 

6.   Vzdělávání

6.1.        Systém vzdělávání

Vzdělávání především uživatelů informačního systému kraje je jednou ze základních priorit rozvoje ICT v regionu. Vedle základního vzdělávání pracovníků krajského úřadu v rámci systému vzdělávání roste význam specializovaných akcí typu přednáška, prezentace či seminář. V této oblasti vyvíjí mnohé aktivity i jednotlivá oddělení oboru informatiky. V neposlední řadě  je potřeba zmínit snahu o vypracování dostupné dokumentace zásadních vnitřních procesů a aplikačních systémů KrÚ a její zveřejňování na intranetu.

 

6.2.        Popularizace

Často zmiňovaným a z pohledu odboru informatiky důležitým je problém dostupnosti a vůbec pochopení možností ICT. Značné procento potencionálních uživatelů IS kraje odrazuje zdánlivá obtížnost a specifičnost problematiky. V této souvislosti bude nutné vypracovat samostatný program popularizace nástrojů ICT za účelem jejich přiblížení laické veřejnosti.

 

7.   Příležitosti a rizika

Příležitosti informatiky v kraji Vysočina

§        kvalitní technologické a softwarové zázemí KrÚ

§        relativně vysoká úroveň odbornosti pracovníků OI i ostatních zaměstnanců KrÚ

§        nezvykle vysoká koncentrace odborných firem v regionu

§        kraj je žádanou referencí a má dobrý zvuk v oboru

 

Rizika rozvoje informatizace kraje

§        nenaplnění II. etapy informatizace krajů

§        zajištění chodu detašovaných pracovišť KrÚ (velký nárůst operativy)

§        personální stabilizace odboru informatiky KrÚ a odborného zázemí na obcích

§        elektronické zpracování vnitřních procesů KrÚ

§        kvalita ICT vzdělávání pracovníků úřadu

§        finanční náročnost nových technologií (především SW)

§        proces reformy veřejné správy (obrovský nárůst agend, lidé, finance čas,)

§        integrace problematických aplikací (ERP systém)

§        zpoždění rozjezdu KISVS

§        kvalita a úspěšnost komunikace s obcemi

 

8.   Financování


 

 


Pozn.:   v současné době nejsou prostředky jednotlivých částí rozpočtu zajištěny.

 


9.   Rámcový harmonogram výstavby IS kraje


 

10.         Související a použité dokumenty

 

§        Koncepce GIS kraje Vysočina (OI KrÚ Vysočina, 2002)

§        Přehled aplikačních systémů KrÚ kraje Vysočina (OI KrÚ Vysočina, 2002)

§        Projektová dokumentace ePUSA 2 (Marbes Consulting, 2002)

§        Koncepce informatizace Plzeňského kraje (OISM KUPK, 2002)

§        Grantový systém OI na rok 2003 (OI KrÚ Vysočina)

§        Realizační projekt základní informatizace krajských úřadů pro Kraj Vysočina (ICZ, 2001)

§        Koncepce komplexní informatizace krajských úřadu  (MVČR, 2001)

§        Program rozvoje kraje Vysočina (Garep, 2002)

 

 

 

 


 

11.         Přílohy

11.1.   Příloha 1. -  Aplikační architektura IS krajského úřadu



Komentář ke schématu architektury krajského informačního systému

 

Vrstva komunikace

·          Internet – veřejná datová síť

·          KISVS – komunikační infrastruktura veřejné správy. Privátní datová a hlasová síť veřejné správy budovaná na základě rámcové smlouvy mezi státem a Českým Telecomem (též. Govbone). Cílem tohoto projektu je realizace infrastrukury pro efektivní výměnu informací mezi orgány veřejné správy. V současné době ve fázi realizace první pilotních připojení centrálních orgánů a krajů.

·          VPN – vlastní privátní síť kraje realizovaná na libovolné infrastruktuře (Govbone, Internet, vlastní síť kraje, síě MAN, …)

 

Operační systémy

·            Kraje v průběhu roku 2001 definovaly základní standard vlastního vybavení. Platformy Windows 2000 a FreeBSD (unix) jsou k dispozici na každém krajském úřadě. Nevylučuje se využití dalších OS např. Linux. Rámcový projekt I. etapy informatizace krajů definuje FreeBSD jako systém vhodný pro služební servery, popř. servery s požadovaným vyšším stupněm zabezpečení (internetové servery). Windows 2000 jsou systémem doporučeným pro servery vnitřní sítě.

 

Databáze

                Základní SŘBD definované mimo jiné standardem krajů

 

·            Oracle – základní databázový systém kraje Vysočina. Využívaný především na vnitřní agendy (EKO, SSL, ..)

·            Ms-SQL – doplňkový systém využívaný pro méně náročné vnitřní aplikace, popř. aplikace kde je vhodná integrace s dalšími produkty Microsoftu

·            MySQL – alternativní freewarový databázové systém používaný především pro ukládání většího počtu malých databází (internetové aplikace)

·            FileSystem – souborový systém operačních systémů

·            IFS – Internet File Systém je součástí systému Oracle 9i. Využíván jako inteligentní úložiště dokumentů (DMS)

 

Adresářové služby

Úložiště strukturovaných adresářových informací dle standardů X.400 a LDAP (struktury, objekty,…). Standard krajů definuje Active Directory firmy Microsoft jako na krajích použitou adresářovou službu

 

·          Active Directory -  základní technologie systému Windows 2000 server umožňující vedle klasických služeb LDAP nadstavbové funkce pro správu sítě.

·          LDAP – standardní adresářový systém dostupný i prostřednictvím open source produktů

 

Datové sklady

Systém umožňující realizovat technologie komplikovanějšího nakládání s daty jakou jsou OLAP, Data Market ci Data Mining

 

Meta data

Systém popisných dat k rozsáhlejším systémům (GIS, Datový sklad).

 

Aplikační servery

·          ASP – interpret skriptů na bázi technologií Microsoft používaný především v kombinaci s webserverem IIS. V případě kraje řeší některé specifické aplikace kde je vhodná integrace s dalšími produkty MS (Exchange, AD, DAO)

·          PHP – open source interpret skriptů využívaný na kraji v kombinaci s webserverem Apache pro většinu internetových a intranetových aplikací

·          Web Object – aplikační server firmy Apple používaný v prostředí kraje v kombinaci se serverem Apache pro agendy tenkých klientů systému spisové služby (SSL) a elektronické podatelny (POD)

·          Oracle AS – aplikační server firmy Oracle plánovaný v prostředí kraje jako hlavní řešení pro realizaci integrace aplikací

·          ByzTalk – robusní řešení integrace aplikací od firmy Microsoft. Variantní řešení k Oracle AS

·          Web servery – v praxi kraje jsou použita řešení MS IIS a Apache

·          Portály – komplexní řešení kombinující vlastnosti aplikačních serverů, dokumentových úložišť a www serveru. Kraj uvažuje o využití technologie Oracle Portal server

 

 

Aplikační systémy

·          Agendy – obecné označení pro různorodé aplikační vybavení krajského úřadu. Lze je rozdělit na provozní agendy (objednávkový systém, systém rezervací, autoprovoz, evidenční systémy, podpora orgánů samosprávy, …) a oborové agendy. Oborové agendy slouží k podpoře činností jednotlivých odvětvových odborů. Jde často o resortní systémy na heterogenních platformách o různé kvalitě a možnosti integrace do IS kraje. Dlouhodobou snahou krajů je optimalizace tohoto programového vybavení dle standardů UVIS a krajů.

·          Mail system – systém interní i externí elektronické pošty. V případě kraje je pro krajský úřad použita technologie MS Exchange 2000 včetně využití web interfacu OWA. Vzhledem k nutnému vyššímu stupni zabezpečení emailové komunikace je pro externí uživatele kraje (zastupitelé, org. Složky, …) zvolena technologie postfix na FreeBSD s web interfacem Horde.

·          GIS – geografický informační systém slouží pro využití digitálních mapových podkladů, jejich integraci s dalším datovým a aplikačním vybavením. V podmínkách kraje je využita technologie produktů ESRI včetně mapového web serveru ArcIMS.

·          DMS – Document Management System pro nakládání s dokumenty. V prostředí úřadu jde především o aplikaci spisová služba (SSL) firmy Gordic v kombinaci s úložištěm IFS.

·          OIS – Office Information System v případě krajů je zvolen systém Office 2000/XP.

·          Registry – základní celostátní registry (sady primárních dat s určeným garantem, např. UIR-ADR, KN)

·          Ekonomika – hlavní ekonomický systém kraje. V případě Vysočina byl zvolen produkt EKO firmy Gordic.

·          UCR – systém sumarizace dat z více zdrojů (např. ekonomická data obcí a škol)

 

CRM

Customer Relationship Managemet je systém pro řízení podporu a řízení styku se zákazníkem. V případě kraje jde o dlouhodobější projekt centralizace dat a vybraných agend s cílem výstavby kontaktních pracovišť veřejné správy pro kvalitnější obsluhu občanů. V současné době se plánuje využití CRM vlastností produktu MS Outlook v kombinaci s aplikacemi firmy DataSys – CallChange, VoiceChange.

 

EIS

Systém podpory řízení organizace. Počítá se s implementací základních nástrojů pro analytiku ekonomických dat (VED od Gordicu), řešení OLAP technologie firmy Oracle  popř. firmy Comshare. Předpokladem efektivního nasazení EIS systémů je existence metadat a datového skladu.

 

 

Referenční rozhraní

Referenčním rozhraním se z pohledu IS kraje rozumí soubor standardů a nástrojů pro integraci komunikační vrstvy, dat a aplikací. Schéma naznačuje standardní protokoly využitelné z pohledu IS kraje pro komunikaci s referenčním rozhraním v úrovni jednotlivých vrstev IS.

 

 



[1]  ICT – Information and Communication Technologies

[2]  CRM  - Customer  Relationship Management  - systém podpory vztahů a komunikace se zákazníkem (Call centra, marketing,  PR techniky, frontdesk, backoffice aplikace)

[3]  EIS – Executive Information System – systém podpory operativního řízení – analytika, statistika, modelování, datové sklady, dolování dat (data mining)

[4]  GIS – Geographic Information System  - systém zpracování geografických informací, systém podporující prostorové rozhodování – kartografie, územní plánování, analytika, statistika

[5] Directoriate Generale – ředitelství Evropské komise (de facto ministerstvo)

[6] UIR-ADR – územní identifikační registr adresních míst ČR

[7] Cesnet – zájmové sdružení právnických osob provozující především akademickou vysokorychlostní síť Cestnet2. Existuje možnost zapojení i krajem zřizovaných organizací.

[8] KISVS  - komunikační infrastruktura systémů veřejné správy – síť pro instituce veřejné správy provozovaná Telecomem.

[9]  RAS –Remote Access Service – služba vzdáleného přístupu serverů Microsoft

[10]  ISDN – digitální telefonní síť dle standardu EuroISDN

[11] VPN – Virtual Private Network – technologie umožňující bezpečný přístup do interní sítě prostřednictvím veřejného internetu

[12] WWW poštovní klient – webová stránka, pomocí které je možno přistupovat do schránky elektronické pošty

[13] Terminál – počítač na straně pracovníka slouží jen jako zobrazovací a vstupní zařízení. Výpočtový výkon se přenáší na stranu serveru. Toto řešení znamená velké nároky na server a komunikační kapacity, ale je možno využít staré počítače.

[14] FreeBSD – volně šířený operační systém typu Open Source. Poskytuje vyšší stupeň bezpečnosti.

[15]  DMZ –demilitarizovaná zóna – technické a programové prostředky oddělující vnitřní síť od internetu a dalších sítí

[16]  IFS – Internet File System – dokumentové úložiště firmy Oracle integrující sílu relační databáze a portálového řešení

[17]  Web services – www aplikace sloužící pro výměnu dat mezi informačními systémy především na základě jazyka XML.

[18]  Prelude – projekt mapující významné aktivity v oblasti informatiky v celé Evropě s cílem definovat zásadní směry rozvoje tohoto sektoru ve formě zadání pro  VI. Rámcový program Evropské komise.

[19]  Phare 2001 – podpora reformy  veřejné správy (vzdělávání a technologické vybavení pro region)

[20]  Phare 2002 – navazuje na Phare 2001, větší podpora vzdělávacích programů pro veřejnou správu, twinning