| ZK-02-2017-70.doc ZK-02-2017-70pr01.pdf | |
| Číslo materiálu | 70 |
| Číslo jednací | ZK-02-2017-70 |
| Název | Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina |
| Zpracoval | J. Hadravová, K. Ubr |
| Předkládá | K. Ubr |
| Počet příloh | |
| Popis problému | Materiál řeší projednání Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina (dále také KAP ). Rada Kraje Vysočina svým usnesením č. 1431/23/2015/RK ze dne 28. 7. 2015 vzala na vědomí informaci o tvorbě krajských akčních plánů a uložila OŠMS zajistit činnosti směřující ke zpracování krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání v Kraji Vysočina. Usnesením 0325/07/2016/RK uložila OŠMS zajistit předložení projektové žádosti s názvem Krajský akční plán Kraje Vysočina poskytovateli dotace MŠMT ČR, v rámci kterého je KAP zpracováván. Realizační tým projektu Krajský akční plán Kraje Vysočina integrovaný do OŠMS uskutečnil celou řadu aktivit, které vyústily ve vlastní zpracování dokumentu KAP a jeho předložení na MŠMT ke schválení v souladu se závaznou metodikou Postupy KAP . KAP stanovuje priority a jednotlivé kroky nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky v území na základě potřebnosti, naléhavosti, přínosů a podloženosti reálnými daty a analýzami. Byl zpracován ve spolupráci s partnery v území. Povinně se skládá z těchto částí: 1) Analýza potřeb škol v Kraji Vysočina 2) Analýza potřeb v území 3) Prioritizace potřeb (včetně stanovení priorit v oblasti investic - tzv. Rámec pro investice do infrastruktury) 4) Návrh řešení Ad 1) Analýza potřeb škol v Kraji Vysočina - zpracována Národním ústavem pro vzdělávání (dále také NÚV) v rámci projektu P-KAP (Podpora krajského akčního plánování - projekt realizuje NÚV a je zaměřen na podporu vzdělávání na středních a vyšších odborných školách v souladu se vzdělávací strategií MŠMT. Má za cíl zajistit metodickou podporu při využívání akčního plánování na úrovni kraje i škol). Analýza vychází z výstupů dotazníkového šetření ve středních a vyšších odborných školách v kraji. Cílem tohoto šetření bylo mapování aktuální situace škol a jejich potřeb a představuje zpětnou vazbu pro kraje pro tvorbu regionální vzdělávací politiky a vytváří tak prostor pro sladění prioritizace potřeb škol a kraje. Ad 2) Analýza potřeb území je základním východiskem pro krajské akční plánování, vychází z metaanalýzy platných strategických a koncepčních dokumentů v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti na národní i krajské úrovni, je podložena regionálně specifickými statistikami a daty. Jednou z částí analýzy je zhodnocení stavu uplatňování tzv. oblastí intervence, tedy témat krajského akčního plánu, v rámci kterých je vytvořen souhrn potřeb identifikovaných v území na základě logické linky problémy › příčiny › cíle . Oblastí intervence je devět, z nich šest povinně stanoveno MŠMT a tři oblasti nepovinné. Povinné oblasti intervence: * Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě * Podpora polytechnického vzdělávání (přírodovědného, technického a environmentálního vzdělávání) * Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů * Rozvoj kariérového poradenství * Rozvoj škol jako center celoživotního učení (dalšího profesního vzdělávání) * Podpora inkluze Nepovinné oblasti intervence: * Rozvoj výuky cizích jazyků * Zvyšování ICT kompetencí (vč. podpory konektivity a bezpečného internetu) * Čtenářská a matematická gramotnost a obsah kurikula Ad 3) Prioritizace potřeb - základním východiskem pro ni byla Analýza potřeb v území. Vlastní prioritizace byla provedena na základě jednání tzv. platforem a minitýmů, zaměřených na jednotlivé oblasti intervence. Jejich složení z odborníků umožnilo prioritizaci s ohledem na všechny části vzdělávací soustavy. Při prioritizaci byla pro účely posouzení míry důležitosti zohledněna tato hlediska: význam identifikované potřeby z pohledu Kraje Vysočina, význam z pohledu potřeb škol (viz část 1 KAP) a význam z pohledu odborníků v minitýmech. Členy těchto minitýmů byli odborníci z praxe - zástupci všech stupňů škol (MŠ, ZŠ a SŠ/VOŠ), zástupci zaměstnavatelů, úřadu práce a další partneři v území včetně zástupců MAP, NIDV a RIS3 Kraje Vysočina. Součástí prioritizace potřeb je i Rámec pro investice do infrastruktury - seznam projektových záměrů sesbíraných v území pro výzvy č. 32 a 33 IROP - Infrastruktura pro SŠ a VOŠ a výzvy č. 56 a 57 - Infrastruktura pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání. Zařazení projektových záměrů do těchto seznamů je podmínkou přijatelnosti projektů předložených do jednotlivých výzev IROP a odráží potřeby jednotlivých subjektů v investiční oblasti. Ad 4) Návrh řešení v podobě akčního plánu. Obsahuje návrh řešení v jednotlivých oblastech intervence, které byly diskutovány na devíti jednáních minitýmů. Návrhy řešení jsou rozpracovány až na úroveň jednotlivých činností či aktivit. U každé aktivity je uvedené kritérium splnění, pomocí kterého bude sledována míra dosažení žádoucí změny, subjekty, zapojené do realizace aktivit a plánovaný termín, do kdy bude daná aktivita realizována. Celý dokument Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina viz ZK-02-2017-70, př. 1. Výstupy z návrhové části KAP budou využity např. při zpracování projektové žádosti v rámci připravované výzvy MŠMT s názvem Implementace KAP. OŠMS zamýšlí připravit a předložit velký projekt, který v oblasti povinných i nepovinných intervencí bude řešit v KAP identifikované potřeby napříč vzdělávací soustavou. Další využití návrhové části KAP je pro zesouladění potřeb Místních akčních plánů, případně školních akčních plánů a využití je plánováno i při zacílení dalších výzev MŠMT z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Krajský akční plán rozvoje vzdělávání je tak důležitým strategickým dokumentem, jehož veškerá navrhovaná opatření byla definována na základě principů akčního plánování a budou dále evaluována. |
| Návrh řešení | OŠMS předkládá orgánům kraje Krajský akční plán rozvoje vzdělávání v Kraji Vysočina k projednání. |
| Stanoviska | Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Kraje Vysočina vzal usnesením 13/03/2017/VVVZ na vědomí informace o Krajském akčním plánu rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina. Odbor regionálního rozvoje: Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina je nezbytnou podmínkou pro možnost využití finančních prostředků ESI fondů při rozvoji regionálního školství. Regionální stálá konference: na svém zasedání dne 6. 3. 2017 usnesením 12/09/2017/RSK schválila Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina dle materiálů RSK-09-2017-12, př. 1 - př. 5. Rada kraje projednala materiál dne 14. 3. 2017 a usnesením č. 0517/10/2017/RK doporučuje zastupitelstvu kraje vzít na vědomí informaci o Krajském akčním plánu. |
| Návrh usnesení | Zastupitelstvo kraje bere na vědomí informaci o Krajském akčním plánu. |
| Odpovědnost | OŠMS |
| Termín | do 31. března zveřejnit a zaslat MŠMT ČR ke schválení |