| RK-26-2007-77.doc RK-26-2007-77pr1.xls | |
| Číslo materiálu | 77 |
| Číslo jednací | RK-26-2007-77 |
| Název | Větrné elektrárny na Vysočině |
| Zpracoval | Z. Kadlec |
| Předkládá | M. Vystrčil |
| Počet příloh | |
| Popis problému | Na území celé České republiky, a tedy také na Vysočině, jsou v posledních měsících realizovány ve zvýšené míře i investice do objektů pro výrobu elektrické energie využívající energie větru - do větrných elektráren. Výstavba větrné elektrárny byla v některých případech již povolena, dokonce máme v našem kraji příklad elektrárny uvedené do provozu (Pavlov u Třeště), v jiných případech běží příslušná "povolovací" správní řízení. Podle neoficiálních informací probíhá v této záležitosti také velké množství dalších různých jednání mezi potenciálními investory a obcemi (řádově jde až o stovky případů). Zájem investorů vyplývá především z toho, jakým způsobem jsou nastaveny obchodní podmínky pro výkup elektrické energie vyrobené větrnými elektrárnami. Tyto podmínky jsou pro investory ekonomicky výhodné, dlouhodobě jsou garantovány natolik příznivé ceny za výkup elektrické energie, které zaručují brzkou návratnost investovaných prostředků a následnou vysokou míru zisku z podnikání. Potenciálních investorů je celé spektrum, od malých firem, až po kapitálově silné subjekty (např. ze skupiny ČEZ). Na přítomnost větrných elektráren na území kraje Vysočina jsou různé názory. Pro výstavbu větrných elektráren svědčí zejména argument, že jde o využití obnovitelného zdroje energie a že tedy větrné elektrárny přispívají k trvale udržitelnému růstu, proti pak zejména výhrada k narušení krajinného rázu, obavy z hlučnosti zařízení apod.. Vnímat je třeba i riziko dlouhodobého narušení krajiny přítomností nefunkčních zbytků staveb a technologií větrných elektráren po uplynutí jejich technické či morální životnosti. Na druhé straně je třeba brát v úvahu, že je krajina podobným způsobem narušena technickými objekty sloužícími pro distribuci elektrické energie (stožáry a vedení vysokého napětí), stavbami silnic, železnic, mostních konstrukcí, převaděči pro telekomunikační služby, továrními komíny a dalšími objekty. V souvislosti s výše uvedeným se na Vysočině rozvíjí veřejná diskuze. Výsledkem této diskuze jsou kromě jiného i různá písemná či ústní vyjádření adresovaná zejména hejtmanovi kraje, případně dalším. Starostové obcí, ty nejmenší obce nevyjímaje, jsou oslovováni potenciálními investory s cílem dosáhnout souhlasu k výstavbě větrné elektrárny na území obce a často bývají vystaveni tlaku argumentů silných, specializovaných firem, kterému mohou podlehnout bez důkladného zvážení všech aspektů rozhodnutí. Tento tlak bývá podpořen příslibem příjmů do obecní pokladny. Existuje pochybnost, zda jsou starostové především v případě malých obcí (a případně také jejich zastupitelstva) dostatečně vybaveni skutečně objektivně posoudit, zda je záměr na výstavbu větrné elektrárny v konkrétním případě v souladu se zájmy obce i širšího území. Nejspornější jsou pak případy, kdy má být větrná elektrárna vybudována v blízkosti hranic katastrů dvou obcí, kdy jedna obec může vydat s umístěním souhlas, větrná elektrárna však ovlivňuje sousední území, jehož samospráva nemá možnost se k projektu vyjádřit. Bližší informace o rozpracovaných projektech na výstavbu větrných elektráren jsou obsahem mat. RK-26-2007-77, př. 1. |
| Návrh řešení | Krajský úřad provedl analýzu dosavadních správních řízení a obecně pak pravomocí orgánů veřejné správy na úseku povolování výstavby větrných elektráren. Na základě tohoto rozboru se připravuje vydání dokumentu metodické povahy, který by měl sloužit pro obce jako vodítko v tomto procesu. Dříve, než bude takový metodický materiál zpracován a distribuován na obce, mohou být obce upozorněny na nutnost zvážit důkladně všechny aspekty rozhodování o souhlasu s umístěním větrné elektrárny na jejich území formou prohlášení zastupitelstva kraje. Orgány kraje Vysočina nemají oprávnění zasahovat do výkonu samosprávy v obcích kraje, nicméně, s ohledem na výše popsanou situaci, se navrhuje níže uvedené doporučující usnesení rady kraje a usnesení zastupitelstva kraje. Navrhované usnesení vychází z následujících pohnutek: a) vědomí potřeby chránit krajinný ráz území Vysočiny, neboť ten patří k nejcennějším hodnotám kraje a významnou měrou se podílí na vytváření jeho identity i na udržování a prohlubování vzájemné sounáležitosti zdejších obyvatel, b) vnímání výstavby větrných elektráren jako podnikatelské činnosti, jejímž výsledkem může být mimo jiné narušení typického krajinného rázu lokality dotčené takovým investičním záměrem, c) zdůraznění skutečnosti, že elektrická energie vyrobená s využitím energie větru je sice "čistou" energií z tzv. obnovitelných zdrojů, v místních podmínkách však patří k energii zatížené relativně vysokými výrobními náklady, d) vnímání rizika dlouhodobého poškození krajinného rázu a tedy i atraktivity prostředí zbytky staveb a technologií větrných elektráren po uplynutí jejich technické či morální životnosti. |
| Stanoviska | Stanoviska nebyla vyžádána. |
| Návrh usnesení | Rada kraje doporučuje zastupitelstvu kraje přijmout prohlášení, kterým zastupitelstvo kraje doporučuje obcím kraje Vysočina, aby pečlivě zvažovaly vydávání souhlasu s umístěním větrných elektráren (souhlasu s výstavbou objektů určených pro výrobu elektrické energie s využitím energie větru) na jejich území a vyzývá je k důkladnému, všestrannému posuzování všech s investičním záměrem souvisejících ekonomických i mimoekonomických aspektů; ukládá odboru sekretariátu hejtmana informovat o zastupitelstvem schváleném usnesení podle materiálu RK-26-2007-77 všechny obce kraje Vysočina prostřednictvím Zpravodaje Krajského úřadu kraje Vysočina. |
| Odpovědnost | odbor sekretariátu hejtmana |
| Termín | 10. 10. 2007 |