Kraj Vysočina - oficiální internetové stránky Kraje Vysočina
Kraj Vysočina - oficiální internetové stránky Kraje Vysočina
Systém informací samosprávy


Detail materiálu pro radu čj. RK-21-2007-30

RK-21-2007-30.doc
Číslo materiálu30
Číslo jednacíRK-21-2007-30
NázevPostup ve věci strategie a metodického řízení problematiky územně analytických podkladů
Zpracoval J. Hiess
Předkládá P. Pavlinec
Počet příloh
Popis problémuZákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zavedl mezi zcela novými instituty povinnost krajům a obcím pořizovat, udržovat a v procesech plánování, a řízení udržitelného rozvoje území používat ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY (dále ÚAP). Podrobnosti stanovilo Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou č. 500/2006 Sb. Jde o přibližně 200 vrstev geografických (mapových) dat, které má od desítek povinných osob (správců technické iinfrastruktury, odvětvových orgánů státní správy, resortních informačních systémů, sousedících územních celků atd.) zajišťovat a udržovat orgán územního plánování na úrovni obce s rozšířenou působností (dále ORP) a v menším rozsahu kraj. Kraji přísluší metodické vedení.
Ve lhůtách stanovených uvedeným zákonem (viz stanovisko OÚPSŘ) musí být vykonán nebývale velký rozsah prací. ORP musí shromáždit podrobné údaje a informace identifikované obvykle nad katastrální mapou a vytvořit odvozené interpretované účelové územně plánovací informace pro účinnou součinnost s dalšími orgány veřejné správy, pro rozhodování o střetech a řízení rozvoje území. Tuto soustavu informací musí permanentně udržovat. Podobnou povinnost má v méně podrobném měřítku a menším rozsahu také kraj.
Protože jde vesměs o data a informace obvykle zobrazované v mapách (geodata, geoinformace), nabízí se k naplnění tohoto úkolu využít Geografického informačního systému.
Problém spočívá v tom, že neexistují závazná pravidla pro koordinovaný sběr takových informací, žádný celostátně závazný standard, metodika, natož norma vyšší právní síly. Tvůrce stavebního zákona ponechal bohužel volnost v provedení formy ÚAP. Hrozí tak zcela reálně situace, že každý z orgánů územního plánování splní uvedenou povinnost "po svém".
To by nevadilo, pokud by šlo o uzavřený okruh informací. Tak tomu ovšem není, protože
* každý samosprávný celek takové informace musí sdílet uvnitř vlastního úřadu (mezi odbory, s politiky atd.), se zřizovanými organizacemi,
* každý orgán musí integrovat data od poskytovatelů alespoň do svého interního systému, data na vstupu jsou a budou různorodá, všichni budou muset zajistit převody datových formátů a struktur,
* lze si snadno představit obtížnou přenositelnost a interpretovatelnost mezi dotčenými orgány státní správy a tedy zbytečné průtahy obligatorních správních úkonů (stanovisko, vyjádření, posouzení stavu věci s ohledem na omezení jako jsou např. ochranná pásma pod.),
* prakticky každá radnice, i krajský úřad, pokud již pořídí podklady a informace tohoto druhu, použije je i pro výkon samosprávných kompetencí a kreativní rozhodovací činnost v zájmu obecného rozvoje svého území (např. v investiční činnosti),
* provozovatelé mají povinnost předávat ÚAP ve vertikální struktuře veřejné správy a poskytovat odvozené informace externím subjektům (podnikatelům, občanům atd.).
Ilustrační případy, reference na pilotní projekty MMR ČR (na Vysočině šlo o obvod ORP Chotěboř) i argumentaci lze rozvést a rozšířit dále.
Existuje tedy riziko, že v případě nekoordinovaného postupu budou úřady veřejné správy vynakládat neefektivní prostředky na následnou harmonizaci stejnorodých datových sad, aby např. geodata o silniční síti nebo kanalizačních řadech na sebe soumístně navazovala na hranici jednotlivých správních obvodů, a aby byla zobrazována stejným způsobem (podle stejné symbolické legendy). Aby je uživatelé (občan, podnikatel, stavební úřad, sousedící orgán územního plánování, zastupitel, atd.) mohli snadno a jednoznačně interpretovat.
Naskýtá se jedinečná možnost vytvořit do jisté míry jednotný systém hromadného zpracování geodat, která popíšou celé území kraje, a kvalitativně zefektivnit výkon veřejné správy, její transparentnost, dostupnost veřejných informací.
Proces standardizace v oboru GIS a územního plánování probíhá léta. Existuje několik dokumentů, které lze prakticky ihned zakoupit a po mírné úpravě na regionální podmínky prohlásit za metodický předpis či standard verze 1 v měřítku kraje Vysočina. Krajský úřad tyto aktivity sleduje a průběžně vyhodnocuje, některých se přímo účastní. Druhým rokem úzce spolupracujeme se společností Tmapy, která 30.6.2007 odevzdá metodiku pro jednotné pořízení digitálního územního plánu obce. Stejná společnost nabízí i metodiku a datový model pro ÚAP, pro kraj i pro ORP. Podobnou nabídku rozeslala v minulém měsíci všem krajům společnost Hydrosoft Veleslavín, která ve spolupráci s ČVUT vyvinula vlastní metodiku. Tuto používají sousedící kraje Středočeský, Pardubický, inklinuje k ní i kraj Jihočeský. Předpisem společnosti Tmapy se bude s největší pravděpodobností řídit kraj Jihomoravský a řada dalších.
14. března 2007 oddělení územního plánování a oddělení správy GIS na společné poradě orgánů územního plánování a informatiků obcí s rozšířenou působností na Vysočině dohodly rámcový postup implementace ÚAP s využitím GIS. ORP zde jednoznačně vyjádřily požadavek na společný koordinovaný standardizovaný postup, který povede k úspornému pořízení a sdílení geodat a geoinformací, jež s pomocí GIS umožní vést agendu územně plánovací činnosti nikoli ostrůvkovitě, ale v jednom distribuovaném systému. Principem je, že každý se stará o své informace a těm, kdo mají právo, je zpřístupní nebo předává s minimalizací převodů, datových konverzí, neproduktivních časových ztrát a vícenákladů. K tomu jsme za KrÚ přislíbili pořídit jednotnou celokrajsky platnou metodiku. Nad rámec zákonem stanovených povinností, při vědomí rizik informatizace a budování GIS, DOHODOU, zatím na úrovni úředníků specialistů.
Návrh řešení Dnes a při znalosti zákonem daných termínů jsou aktuální postupové cíle z pohledu kraje tyto:
(A) rozhodnout o volbě technicky nejlepšího řešení metodického materiálu, který prohlásíme na území kraje Vysočina v rámci našich kompetencí za doporučený až závazný pro pořizování ÚAP s využitím GIS v úrovni ORP a kraje (úkol pro OÚPSŘ a OI),
(B) dosáhnout obecné dohody s ORP, kdy obce souhlasí s tímto postupem kraje, byť jej nevyžadují současné obecně závazné předpisy, (ředitelka KrÚ - tajemníci ORP),
(C) posoudit možnosti centralizace vybraných služeb na úrovni kraje (OI, OÚPSŘ, ORP)
(D) navrhnout mechanismus spolufinancování a informačních toků, včetně možnosti využít externí finanční zdroje,
(E) navrhnout proces doškolování a osvěty, výcviku v rámci celoživotního vzdělávání, neboť zaváděné technologické inovace vyžadují odpovídající nadstandardní znalosti obslužného personálu i uživatelů.

Návrh usnesení předpokládá politickou vůli koordinovat technické standardizační aktivity, které povedou k účelné spolupráci kraje a obcí na Vysočině a pro snadnou harmonizaci informací i za jejími hranicemi. Podpůrným povinným impulsem cílevědomé standardizace bude též česká implementace INSPIRE direktivy EU - zde promyšleným zavedením ÚAP Vysočina může zúročit a dále zlepšit dobrou pověst, kterou si úrovní svých informačních, komunikačních a geoinformačních technologií získala v Evropě. Předložený návrh je v souladu s principy a implementační strategií INSPIRE.
StanoviskaStanovisko OÚPSŘ:
OÚPSŘ se ztotožňuje s OI v názoru na nutnost a nezbytnost metodicky sjednotit standard pořizování ÚAP v kraji Vysočina, na ORP i KrÚ, velmi čitelnou, jednoduchou a přehlednou formou. Situaci zvýrazňuje skutečnost, že nový Stavební zákon č. 183/2006 Sb., stanoví povinnost pořídit ÚAP (a následně i územně plánovací dokumentace obcí i kraje) ve lhůtách, které nedovolují příliš velkorysé vyčkávání na konkrétní metodické pokyny ze strany centra.
ORP již aktivně začínají s pořizováním ÚAP a dokonce i s pořizováním územních plánů pro obce, které je o to požádaly. Je tedy namístě neprodleně (v termínech navržených v usnesení) rozhodnout o dalších krocích tak, aby se "krajská" metodika zpracování ÚAP dostala do rukou pořizovatelů a projektantů co nejdříve a ti ji následně mohli přijmout za svou. Předejde se tak možným nesrovnalostem v případech, kdy ORP pořídí ÚAP sice v intencích stavebního zákona, avšak bez komplexní vazby na využití GIS.
OÚPSŘ spolupracuje na vytvoření sjednocené metodiky především z hlediska územního plánování, kdy posuzujeme technologii vypracování ÚAP zejména z pohledu sledovaných urbanistických jevů a možnosti navázat zpracováním kvalitních územních plánů.
Důležitou otázkou (i když spíše ze strany OI) je zde i náročnost uživatelského prostředí na ORP i KrÚ, kde bude určitě třeba uvažovat vedle vybavení příslušnou informační technikou a technologií i s možnostmi personálního posílení. Posouzení těchto hledisek je však závislé na zvolené technologii zpracování datového modelu pro ÚAP.
Klíčové termíny k ÚAP podle nového stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb.):
* 09/2007 - Poskytovatelé údajů poskytnou údaje o území pro pořízení ÚAP do 9 měsíců.
* 12/2008 - Úřad územního plánování pořídí pro své správní území ÚAP do 24 měsíců .
* 06/2009 - Krajský úřad pořídí pro své správní území ÚAP do 30 měsíců, s využitím ÚAP obcí s rozšířenou působností.
* 12/2009 - Krajský úřad do 36 měsíců zašle zastupitelstvem kraje projednané ÚAP na MMR a MŽP.
* 12/2009 Krajský úřad na základě ÚAP pořídí zásady územního rozvoje.
* Každé dva roky Úřad územního plánování ORP a KrÚ pořídí úplnou aktualizaci ÚAP, mezitím aktualizuje ÚAP na základě nových údajů průběžně.
* Každé 2 roky se zpracovává zpráva o uplatňování ZÚR.
Návrh usneseníRada kraje
bere na vědomí
informaci o aktuálním stavu problematiky ÚAP;
ukládá
vedoucímu odboru informatiky:
* rozhodnout ve spolupráci s odborem územního plánování a stavebního řádu o výběru nejvýhodnějšího technického a metodického řešení (datový model, metodika) pro řízení a metodické usměrňování postupu pořizování a využívání územně analytických podkladů v kraji Vysočina;
* předložit radě kraje návrh řešení efektivní centralizace vybraných služeb agendy ÚAP na území kraje Vysočina s harmonogramem dalších kroků k systematickému a úspornému informatickému zajištění územně plánovacích procesů v kraji.
Odpovědnost OI
Termín ad 1) do 30.6.2007, ad 2) do 30.7.2007
zpět
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33  Jihlava © 2004 webmaster@kr-vysocina.cz