Kontaktní centrum Kraje Vysočina

Daň z přidané hodnoty je nezpůsobilým výdajem pokud příjemce plnění má nárok na odpočet daně na vstupu. Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty je vymezen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

 

 

Plátce DPH
Pro osoby, které jsou plátci daně z přidané hodnoty (osobami registrovanými k DPH), je daň z přidané hodnoty způsobilým výdajem v případě, že nemají nárok na odpočet DPH u daného přijatého plnění v souladu se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v platném znění.

Neplátce DPH
Pro osoby neregistrované k DPH je daň z přidané hodnoty způsobilým výdajem, neboť tyto osoby si nemohou nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu.

 

Způsobilá daň z přidané hodnoty se vztahuje pouze k plněním, která musí být sama považována za způsobilá. V případě, že je plnění způsobilé pouze z alikvotní části, pak je daň z přidané hodnoty vztahující se k tomuto plnění způsobilá ze stejné alikvotní části.

 

Tzn. Například jsou-li v rámci projektu nezpůsobilé stavební práce (není na ně poskytována dotace) je nezpůsobilá i příslušné DPH k těmto stavebním pracem.

Příklad: Žadatel XY je plátce DPH

Žadatel XY pořídí dlouhodbý majetek, který je sám způsobilý (je možné ho z dotace pořídit, respektuje pravidla pro výběrová řízení a další pravidla …). Na tento výdaj má žadatel XY k dispozici od dodavatele (ten je plátce DPH) daňový doklad (fakturu) ve výši 100.000,- + 19 % DPH tj. 19.000,-. Celkově tedy zaplatil za dodávku dlouhodobého majetku 119.000,- Kč.

 

Protože tento žadatel XY:

 

1)      pořídil majetek od plátce DPH (ten vystaví daňový doklad s vyčíslenou DPH – to dodavatel neplátce nemůže),

2)      je registrovaný plátce DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. v platném znění,

3)      plní další povinnost vyplývající pro něj z registrace k dani z přidané hodnoty a zákona o účetnictví (v případě vedení účetnictví), uplatňuje DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění (dodržuje zákon o DPH), aj.,

… má nárok na odpočet daně na vstupu při pořízení  dlouhodobého majetku

a dále žadatel XY uplatňuje tento výdaj v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty za příslušné období (měsíc či čtvrtletí). Žadateli XY se tedy  „vrací“[1]. uhrazených 19.000,-.

Hodnota, za kterou žadatel XY pořídil dlouhodbý majetek není celých zaplacených 119.000,-, ale pouze 100.000,-. Těchto 100.000,- je za splnění dalších podmínek čerpání dotace pro plátce DPH způsobilým výdajem.

 

 

Příklad: Žadatel je neplátce DPH

Ve výše uvedeném příkladě nejsou splněny podmínky pro odpočet zaplacené DPH z různých důvodu.

Hodnota, za kterou tedy žadatel – neplátce DPH pořídil dlouhodbý majetek je celá zaplacená částka 119.000,- Kč. Těchto 119.000,- je za splnění dalších podmínek čerpání dotace pro plátce DPH způsobilým výdajem.

 

Různé další případy

Jestliže se žadatel stane plátcem DPH v průběhu podávání projektu nebo jeho realizace je nutné postupovat podle zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v platném znění.

 

Tzn. Jestliže má žadatel (v době, kdy realizuje dané zdanitelné plnění) nárok na odpočet DPH u zdanitelného plnění, které je předmětem dotace a je způsobilé za výše uvedených podmínek (např. v souladu s výzvou), pak je DPH u tohoto výdaje nezpůsobilá.

 

 

Za jakých podmínek má žadatel (jakýkoliv daňový subjekt) nárok na odpočet daně na vstupu, co je to zdanitelné plnění, jakým způsobem se registrovat k DPH aj. stanoví zákon o dani z přidané hodnoty v platném znění. Zde nejsou z „pohledu strukturálních fondů“ další pravidla.

 

Dále je nutné upozornit na znění §5 odst.3 zákona č. 235/2004Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, který stanoví:

           "Stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu 7a) se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu 7b). Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, považuje se, pokud jde o tento výkon, za osobu povinnou k dani, a to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Osoba podle věty první se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3"

 

---

[1][1] Nebo se mu o toto snižuje daňová povinnost v daňovém přiznání vůči příslušnému finančnímu úřadu.

---